Horečka

12.6.2009 - 268.den z 365

Cestovní horečka už zachvátila všechny členy naší smečky. Děti šílí a mají pocit, že do letadla vezmou polovinu krámů z dětského pokoje.

Wlk dnes vpoledne konstatoval, že si "asi bude muset koupit něco na sebe". No, málem mi šlehlo!! Kdykoli ho lákám na nákup, nic nepotřebuje, všechno má a do krámu nepůjde- co by tam hledal. Dá se mu to věřit do té doby, než se s ním někam jede.
Plavky "jsou dobrý"- ano, z látky na zadním dílu plavek zbyla téměř jen osnova, ale "to je dobrý"... a tak je to se vším. Můj manžel opravdu nepodléhá módním trendům :-)) Jemu se čas zastavil v polovině 70.let.
Takže jsem byla nucena zařadit na do večerního programu ještě nakupování róby pro Wlka.

Nejdůležitějším prvkem dnešního dne byla horní část Martinčiných plavek.
Říká mu "prsénky" a je tak šťastná, že je má, že v nich dneska vlezla i do postele. Zakryla se až ke krku- tak jsem po ní hned šla v domnění, že má nějakou nemoc- a ona ležela jen v plavkách.

Tak jsme se domluvily, že plavky uložíme a připravíme k moři. Odpoledne si s Majdou hrály a najdenou Maťa přiběhla a měla "prsénku" navlečenou přes triko. :-))

Včera jsem psala, jak mě rozladil zástupce CK - tak už to začíná být zajímavé- posunuli nám let. Prima. Norálně vybíráme destinace, aby doba letu trvala max. 3hodiny. Důvod to nemá nijak poetický- jen nevím, jak bychom dali Majdu na WC v letadle...
A co se nestalo. Odlet posunut z 5:00 na 16:55 s tím, že trvá hodin 5. (??? )
CK v rámci úsporných opatření sloučila dva lety dohromady, a tak my poletíme s mezipřistáním na Krétě. Tímto tedy přicházíme o den dovolené. A budeme rádi, když z inzerovaného 12denního pobytu ukořistíme 10dní u moře. To je jeden z důvodů, proč jezdíme na úplně tu nejposlednější chvíli. CK mají totiž smlouvy postavené tak, že vy máte jediné právo: zaplatit. Pak už je dovoleno vše- zkracovat pobyt, posouvat odlety...
Chápu, že když to někdo kupuje za katalogové ceny a má zaplaceno půl roku předem, může být pak zanačně rozladěn ...


Navečer jsme poprosili babičku, aby pohlídala děti. My vyrazili s Wlkem směr TESCO. Cestou lilo a hřmělo, ale než jsme ujeli těch 5km, už byla zase duha a svítilo sluníčko.

Wlka se mi podařilo obléci. Ani moc neprotestoval. Jen se furt ptal, jakou má hledat velikost, pak mu to je stejně krátké... Plavky se u zdály velké, vzali jsme tedy menší- a ty zas byly malé...
Nakonec jsme po více jak dvou hodinách odcházeli ověnčeni taškami s logy známých značek :-)
Wlk si liboval (já taky- proč nejít na pořádný nákup v klidu, to by nebyl adrenalin- a ten mi přeci permanentně chybí...)

Majda byla spokojená, babička jí zatím udělala manikúru- hned se chlubila nalakovanými nehty...tak jsem jí ještě vykapala nos a uši, aby péče byla kompletní a odplížila se k blogu... mému virtuálnímu nervovému sanatoriu :-)