9.6. 2009 265.den z 365
Majdě se dnes ulevilo. Bioparox (nebo možná vidina dovolené) mají kouzelnou moc! Kéžby... Rýma tedy Majdu neopustila, ale Majda tvrdí, že se cítí dobře a na důkaz toho projevila přání jít se mnou pěšky do školky pro Martinku.
Dopoledne trochu ležela, ale pak si sedla ke stolu a vyráběla "zábavnou knihu úkolů" pro Martinu na cestu do letadla- aby se nenudila. Tak až bude dílo hotové, určitě na některém z našich četných rodinných blogů bude ukázka :-)) (ta má tedy nápady...)
Cestou do školky (cca 20minut zkratkou přes lesík) pořád povídala a z monologu mělo jasně vyplynout, že je odletu schopná... a hlavně chtivá!!
Dalším bodem bylo téma návštěva papírnictví za účelem koupě jakéhosi super přelepovátka škrtanců (odborně korekční páska). Všechny holky už ho mají, je úúúžasné a chodit bez něj do školy skoro ani nemá cenu.
Tak jsem na to kývla. Ale zdůraznila jsem, že to má za tu "knihu", co vyrobila pro Máťu, že jsem ráda, když jí pořád jen nesekýruje a občas projeví trocha vlídnosti... Domluveno. Šlo se.
Jenže ouha! Papírnictví se nachází v 1.patře nákupního centra. Jako na potvoru se s námi výtah nechtěl rozjet.
Navrhla jsem, že to snad zvládnu koupit sama, ať počká dole a vyběhla jsem schody. V papírnictví jsem ohledala vystavené potřeby, ale nic, co by připomínalo hlavu ptáka a fungovalo jako korektor, jsem nespatřila. Ani paní za pultem nechápala, co chci. Zavolala jinou paní. Ta na moji žádost, že chci korektor, který se jsmenuje plameňák, je modrý a stojí asi 40Kč, sice vrtěla hlavou, ale vyndala na pult 3 různé modely. Byla jsem zmatená. Majda měla pravdu, když se ušklíbla na moje sebevědomé prohlášení: "Korektor snad ještě zvládnu koupit sama!..."
Houbeles. Jsem v koncích.
A- dostavil se nápad! Pohotově jsem vyndala foťák- vysvětlila jsem prodavačce, že si je tedy vyfotím a doběhnu to zkonzultovat a uvidíme...
Jak se dívala, to neumím popsat a jsem ráda, že jsem neslyšela, co si ty dvě za pultem řekly, když jsem sbalila foťák a odkvačila po schodech dolů. ;-)
Předložila jsem Majdě (velmi nekvalitní a ve spěchu cvaknutou) fotku všech nabízených exemplářů:
Majdě se dnes ulevilo. Bioparox (nebo možná vidina dovolené) mají kouzelnou moc! Kéžby... Rýma tedy Majdu neopustila, ale Majda tvrdí, že se cítí dobře a na důkaz toho projevila přání jít se mnou pěšky do školky pro Martinku.
Dopoledne trochu ležela, ale pak si sedla ke stolu a vyráběla "zábavnou knihu úkolů" pro Martinu na cestu do letadla- aby se nenudila. Tak až bude dílo hotové, určitě na některém z našich četných rodinných blogů bude ukázka :-)) (ta má tedy nápady...)
Cestou do školky (cca 20minut zkratkou přes lesík) pořád povídala a z monologu mělo jasně vyplynout, že je odletu schopná... a hlavně chtivá!!
Dalším bodem bylo téma návštěva papírnictví za účelem koupě jakéhosi super přelepovátka škrtanců (odborně korekční páska). Všechny holky už ho mají, je úúúžasné a chodit bez něj do školy skoro ani nemá cenu.
Tak jsem na to kývla. Ale zdůraznila jsem, že to má za tu "knihu", co vyrobila pro Máťu, že jsem ráda, když jí pořád jen nesekýruje a občas projeví trocha vlídnosti... Domluveno. Šlo se.
Jenže ouha! Papírnictví se nachází v 1.patře nákupního centra. Jako na potvoru se s námi výtah nechtěl rozjet.
Navrhla jsem, že to snad zvládnu koupit sama, ať počká dole a vyběhla jsem schody. V papírnictví jsem ohledala vystavené potřeby, ale nic, co by připomínalo hlavu ptáka a fungovalo jako korektor, jsem nespatřila. Ani paní za pultem nechápala, co chci. Zavolala jinou paní. Ta na moji žádost, že chci korektor, který se jsmenuje plameňák, je modrý a stojí asi 40Kč, sice vrtěla hlavou, ale vyndala na pult 3 různé modely. Byla jsem zmatená. Majda měla pravdu, když se ušklíbla na moje sebevědomé prohlášení: "Korektor snad ještě zvládnu koupit sama!..."
Houbeles. Jsem v koncích.
A- dostavil se nápad! Pohotově jsem vyndala foťák- vysvětlila jsem prodavačce, že si je tedy vyfotím a doběhnu to zkonzultovat a uvidíme...
Jak se dívala, to neumím popsat a jsem ráda, že jsem neslyšela, co si ty dvě za pultem řekly, když jsem sbalila foťák a odkvačila po schodech dolů. ;-)
Předložila jsem Majdě (velmi nekvalitní a ve spěchu cvaknutou) fotku všech nabízených exemplářů:
"Jo, ten prostřední, To je on. Pelikán! Ale chci modrej." jásala Majda.
"Aha, pelikán, já té paní řekla plameňák... No tak já tam tedy dojdu znovu..."
Prodavačky už vyhlížely. Možná se i vsadily, protože mě vítaly obě širokým úsměvem.
"Tak jo, je to ono. Prosím modrého pelikána :-)"
"To jsme rádi že jste si vybrala. Přijďte zas!"
...no tak asi takhle. Dole se na mě stejně široce žulila Majda, popadla pelikána- konečně bude rovnocennou žákyní 6.A, když je majitelkou pelikána... modrého... :-))
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_seCeSGNJmH6ZhWSfQMKPc1QLXikQBPzaQByhUpdF72Ai5kYdI2wSDPmsO1l1Cqz0_FDF1IMEL4pnSDu_y2plVAVNa5dcqEnlunCtj9jXosBw5CzSDWhdSnShpZwxajK3J3hhk=s0-d)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_tp_kqWk3_McTd9F0c1JnnjCF2wrFP4qWSOVeZa12C3l22i7TDd0f7CJKAUU8mahMefuj4GqJLLAIs5JjF5KNn5m_AekXEER0RD23-gQo4NcWTdhqNlNvbH5B2ToMfnLx9LYj0YvAHOvA=s0-d)
7 komentářů:
jestli máš komplex tak buď v klidu. Já ani nevím, že něco takováho existuje.Jednou mě Vlasta poslal pro vidiový vrták. Tak jsem šla a chtěla videovrták.Prodavačka byla stejná blbka jako já a šla se zeptat vedoucího, kde ty videovrtáky mají!!! Lenka
My tomu v práci říkaly "myška" :-). A "vymyškovávaly" jsme, co se dalo :-D.
Znám to i z druhé strany pultu (moje mamka, velký workoholik a majitel dvou krámků se vším možným, mě pravidelně zaměstnávala) a přijít občas na to, co si zákazník přeje, bylo i na studenta VŠ moc :-D.
Já jsem se zasmála :)))
Je to všude stejné.
Držím palce, ať v pohodě odletíte a v pořádku se vrátíte!!
Lucka a spol.
Hurá ,moře bude...To jsem ráda.Potřebujete změnit klima.
S tím zmizíkovačem jsou všechny děti stejné.Holky ho taky nutně potřebovaly, ale Nikol chtěla se štětečkem.Taky jsem byla jako b... v obchodě, že to jako neznám.Foťák jsi skvěle využila...Marcela
Podobně nakupuju i já .Honza chce abych něco koupila,než dojdu do obchodu tak zapomenu název .Zvednu telefon a zavolám Honzovi co to chtěl a předám telefon prodavači .Domlouvají se po telefonu.Takto jsem naposledy kupovala nějaký pojistky či co .
:-) :-) . Máme v práci ten první, hrozně mě to láká pořád něco zamazávat a hrát si s ním.
Teda, tak ted jsem se tady zacala tak smat a Alex na me kouka jako na blazna, co tady delam. Tak jsem mu musela prelozit tvuj clanek,... pak se smal taky :-)))
Okomentovat