Poslední zářijový den

30.9.2011

Poslední zářijový den činí každoročně tečku za nejzběsilejším měsícem v roce a zároveň mi mění moji věkovou číslovku ;-)
Děti se mě ptaly, kolik mi je a jestli mi to nevadí :-))) I kdyby vadilo, tak si myslím, že s  tím stejně nic nenadělám... ale ono je mi taknějak fuk.  Dělat ze sebe nestárnoucího diblíka- to nehodlám; a tvářit se moudře, abych si dodala vážnosti-  už teprv ne. Takže to beru, jak to je, pokud je číslovka kulatá, uspořádám mejdan, pokud ne- odbyde se to posezením s kamarádkami "u kafe". AlespoŇ je důvod se vidět ;-)

Doma pěstujeme docela pěknou zábavu: snažíme se oslavence vždy překvapit nějakou originalitou, něčím, co by nečekal. Žádné tucty párů potřebných  ponožek, nebo bankovky do obálky- "kup si něco a nezdržuj nás": Nesnáším tyto typy darů - a to nezávisí na výši obnosu, jaký se v obálce nachází. Radost mi udělá drobnost, když budu vidět, že si s vymýšlením a přípravou dal dotyčný práci. Snažím se v tomto duchu vychovávat i děti- a snad se to daří :-))

Pan Wlk (krom jiných skvostů) donesl orchideu zvláštního barevného provedení. Pracovně jí říkáme "ženich a nevěsta". Je moc krásná- a vznešená, tak jak orchideje bývají. Jen nevím, jak dlouho vydrží být modrá, podezírám prodejce z nějakého barvicího fíglu.

Majda vyslyšela mé přání! Ví, co mě těší a kam chodím ráda- a vyrobila originální dárkový poukaz. Jupí! Tak se těším, že v pondělí zas naběhnu do třídy za svým skvělým Adrianem z Grimsby :-), aby zdokonaloval mé znalosti mé oblíbené angličtiny.

Martinka vyrobila obrázek "Vzpomínka na Řecko".

A společný oběd proběhne až v neděli, neb na sobotu si všichni něco domluvili mimo domov, jen já to nestihla a zůstala na základně s dětmi.
Ale po celotýdenním kvapíku mi to vůbec nevadí...