3.10.2012
Blíží se doba krátkých a sychravých dní- tedy dní příznivých pro návštěvu divadel a jiných interiérových zábav.
Podařilo se mi ulovit lístky na Mikulášovy patálie, které nově nastudovali herci divadelního spolku Kašpar v Celetné ulici.
Představení vhodné pro celou rodinu, která vlastní děti už školou povinné. Všichni se zaručeně budou bavit.
Martinka měla naposlouchané příběhy z CD, které mimochodem moc pěkně namluvil Mirek Vladyka, tak věděla, co co půjde.
Dospěláci v rolích zlobivých kluků jsou skvělí. Typická klučičí parta, jejíž čelnové se mezi sebou neustále rvou, řvou a pošťuchují a z výchovných rad dospěláků si jen málo dělají :-)
ukázka je zde:
Divadlo bylo jako obvykle vyprodané. Zarazilo mne, že na toto představení maminky houfně vzaly tolik malých dětí- tedy 3-4letých. Děti samozřejmě nemohly rozumět tomu, co se na jevišti odehrává - nebavilo je to, otravovaly, chtěly jíst, čůrat -chodit sem a tam... Některé i brečely (např. holčička sedící hned vedle nás- ale maminka se v klidu chtěla dokoukat, takže sál rozhodně nehodlala opustit), protože scénky na jevišti byly hlučné- kluci se rvali, občas někdo z plných plic zapískal na píšťalku...
Nebylo to poprvé, kdy mne tato skutečnost zarazila. Nic proti malým dětem nemám, moje děti byly taky malé, ale ve 3letech jsme pro ně volili divadla jiného typu. Chtít po 3-4letém dítěti, aby hodinu a půl bez přestávky sedělo a sledovalo děj, který mu navíc ani moc neříká, to je asi požadavek přehnaný. Nehledě na to, že v anotaci je přímo uvedeno, že představení je určeno pro děti od 7let.
Takže kulturu ANO, bez ní by to nebylo ono ;-), ale PŘIMĚŘENĚ!
Blíží se doba krátkých a sychravých dní- tedy dní příznivých pro návštěvu divadel a jiných interiérových zábav.
Podařilo se mi ulovit lístky na Mikulášovy patálie, které nově nastudovali herci divadelního spolku Kašpar v Celetné ulici.
Představení vhodné pro celou rodinu, která vlastní děti už školou povinné. Všichni se zaručeně budou bavit.
Martinka měla naposlouchané příběhy z CD, které mimochodem moc pěkně namluvil Mirek Vladyka, tak věděla, co co půjde.
Dospěláci v rolích zlobivých kluků jsou skvělí. Typická klučičí parta, jejíž čelnové se mezi sebou neustále rvou, řvou a pošťuchují a z výchovných rad dospěláků si jen málo dělají :-)
ukázka je zde:
Divadlo bylo jako obvykle vyprodané. Zarazilo mne, že na toto představení maminky houfně vzaly tolik malých dětí- tedy 3-4letých. Děti samozřejmě nemohly rozumět tomu, co se na jevišti odehrává - nebavilo je to, otravovaly, chtěly jíst, čůrat -chodit sem a tam... Některé i brečely (např. holčička sedící hned vedle nás- ale maminka se v klidu chtěla dokoukat, takže sál rozhodně nehodlala opustit), protože scénky na jevišti byly hlučné- kluci se rvali, občas někdo z plných plic zapískal na píšťalku...
Nebylo to poprvé, kdy mne tato skutečnost zarazila. Nic proti malým dětem nemám, moje děti byly taky malé, ale ve 3letech jsme pro ně volili divadla jiného typu. Chtít po 3-4letém dítěti, aby hodinu a půl bez přestávky sedělo a sledovalo děj, který mu navíc ani moc neříká, to je asi požadavek přehnaný. Nehledě na to, že v anotaci je přímo uvedeno, že představení je určeno pro děti od 7let.
Takže kulturu ANO, bez ní by to nebylo ono ;-), ale PŘIMĚŘENĚ!
13 komentářů:
Já děkuju za tip. Naše Anička miluje Mikulášovy prázdniny,společně nejraději čteme, jak jde Mikuláš nakupovat na trh s tatínkem, smějeme se u toho. Přemýšlela jsem o baletu z Petrohradu, ale finančne je to trochu hodně, vyrazíme raději na Mikuláše. Díky.
Tak snad to budou reprízovat, až bude Mikulášovi těch 7:-)Ale jinak souhlasím, my jsme zatím volili divadýlka krátká, někde venku, na festivalech. Letos už bych s Mikym ráda zkusila nějaké to kamenné divadlo (jsou mu 4 a půl), ale samozřejmě budu pečlivě vybírat s ohledem na jeho věk.
Tak Mikuláše posloucháme s Vaškem :)
Co se těch dětí týče, byla jsem velmi překvapená, kolik jich bylo večer ve Státní opeře - jedno tříleté přijelo dokonce v kočárku.
A v Olomouci vídám děti o málo starší, než je Karolína. Naposled byl jeden účastní vynesen.
Nějak nechápu smysl..
Já se musím trošku zastat (některých) maminek, co tam berou malé děti. Sama mám děti tři a když nechci ty dvě starší ošidit, nezbývá - hlídání nemaje - než vzít s sebou i toho nejmladšího, koupit lístky ke kraji, abychom v případě problémů mohli bez rušení vypadnout, a doufat, že to zvládneme. A benjamínek je už vycvičený a občas jsem fascinovaná, když si začne zpívat písničku, kterou slyšel jen v divadle... Samozřejmě, že se snažíme využít tatínka a "dělíme se" - jeden s dětmi do divadla, jeden s menším doma, ale je to pak logisticky náročné, doprava (bydlíme na vesnici) a taky to není "společný zážitek". A někdy to hlídání prostě není... Tak to jen na vysvětlenou, proč někdy, sice zřídka, ale přece, beru do divadla dítě, které na to věkově nemá, já.
Ale jinak souhlasím - co občas zažijeme v divadle, to je "kultůůůůra" chování občanů... A někdy mi to představení dost otráví. Jako například když chlapeček sedící za námi tahá za vlasy mou dceru, chvíli čekám, co na to rodič, ten nic, tak chlapečka slušně napomenu, načež si vyslechnu přednášku dotyčného rodiče o demokracii apod....
A děkujeme za tip, Mikulášovy patálie se nám líbily jako knihy, CD i jako film, tak zajdeme ještě do divadla.
pro Toffo:
Celetná je milosrdná- má pro děti slevy. Balet je super, ale je to pálka. My viděli Louskáčka v ND- úžasné- když to nechcete do přízemí...tak se to dá.
pro Martu:
my začínali úplně stejně, festivaly letní jsou úplně nejlepší! a pak naše divadélko Jiskra http://www.divadlokh.cz/
Věková přiměřenost je přece důležitá nejen pro malého diváčka, ale i pro ostatní diváky. nač prudit ho a i ty ostatní??
pro Pandu:
věkový rozdíl mých dětí činí 7 a půl roku- takže jsme s ohledem na ostatní opravdu odsunuli společné zážitky na období, kdy to nebude nikomu překážet. Děti jsme si dělili- pak zas bylo o čem povídat. Já osobně kulturní zážitky všeho druhu moc ráda a moc mi záleželo na tom, abych děti neotrávila. je to samozřejmě věc názoru, ale moje dojmy z tohoto představení jsou opravdu smíšené.
To jsem ještě nezmínila fakt, sezení na plyšových sedačkách- kde všude byly ty obuté dětské nožky... a občerstvování se během představení. V tomto směru bych nezaměňovala demokracii s anarchií- respektovala bych doporučenou věkovou hranici a přiměřeně věku i pravidla slušného chování.
Jít během představení 3x sem a tam s dítětem na ruce přes půlku řady... no mně to přijde už neúnosné.
Samozřejmě se najdou výjimky, dost záleží na soudnosti a ohleduplnosti rodičů ;-)
To jsem si také všimla, že po letech, kdy se s dětmi nemohlo skoro nikam, je teď maminky s sebou vláčí skoro všude, bez ohledů na okolí.
Naprosto souhlasím s tvým názorem a s odpovědí pro Pandu.
Wlčice, děkuji za príma tip. Mikuláš je má láska, stejně jako herec, který ho hraje. Doufám, že představení bude i za pár týdnů, kdy se budu moct vydat těch 300 a více km do Prahy. Do té doby si aspoň přečtu (po trilionté) všechny patálie a příběhy.
S dětskými představeními v Celetné mám spojený absurdní zážitek z doby před několika lety. Kupovala jsem lístky na vánoční Děti z Bullerbynu pro několik rodin a paní pokladní po mně chtěla očkovací průkazy dětí :), aby viděla, že opravdu mají nárok na slevu. Byla jsem nepříjemná a lístky nějak vymohla. Nikdy předtím, ani potom jsme se nikdo s touhle praxí nesetkal, oni už od ní snad taky ustoupili! Tehdy jsem si čistě teoreticky dokázala představit, že objedu Prahu, vyberu průkazky, předložím je u pokladny a objedu Prahu podruhé, abych je zase vrátila - jak to ale praktikovali u mimopražských dětí nevím, protože můj argument, že věk každého dítěte nějak prokážeme, až přijde na představení, moc nezabíral :(.
No to je tedy síla :-) to snad byl nějaký vtip pro skrytou kameru, ne? ;-) ale pravdou je, že některé paní pokladní se tváří dotčeně, když chci nějaká konkrétní místa. Takhle mne nikdy nikdo nelustroval- asi bych se taky při vstupu těžko vydávala za dítě školou povinné :-))
Ale Děti z Bullerbynu určitě stojí za vidění. S tím jsem Mikulášovy patálie dost nešťastně srovnávala- a to by se asi nemělo... Bullerbyn (tedy Kašparova sláva vánoční) u mne vede ;-)
Mikuláš se i u nás v rodině těší velké oblibě a soudě dle ukázky, dětem by se tohle představení určitě líbilo.
Občerstvování během představení, to je kapitola sama pro sebe. Svým dětem se snažím vysvětlit, že je to opravdu nevhodné, a že tu hodinu, většinou do přestávky, to určitě vydrží. Ale zatím jsem jen "hrozná" máma, když okolo všechny ostatní děti třímají sáčky s brambůrky.
Ale jinak přiznávám, že jsme je jednou vytáhli na Sklepovské mlýny, protože nebylo hlídání, a v našem městě je takové představení téměř vzácnost, Kryštof naštěstí usnul, a tak doufám, že nikoho nerušily. :-))
Tak mě osobně vadí chipsy i v kině. Vzpomínám, jak jsem kdysi dávno, kdy multikino byl v Čechách jedno, možná snad ani to ne, navštívila kino v Bostonu. Hráli Romeo a Julie s Leonardem a já byla konsternovaná, že v okamžiku, kdy se Leonardo objevil na plátně, přítomné dívky pištěly, ječely, kácely se, pročež hoši házeli směrem k plátnu obaly od popcornu a koly. Nemluvím o tom, jak sál vypadal, když jsme odcházeli. Kamarádka se mi smála, že takhle je to v kině úplně normální.
Doufám, že se něčeho takového nedožiju. :-).
S mladou chodím zásadně na představení jí přiměřené, případně v létě obcházíme různé fesťáky, slavnosti apod.
Je to o kultuře obecně. Tuhle jsem četla opravdu zajímavou diskusi o stolování a je fakt smutné, že si lidi pletou etiku a etiketu. Potom je marné po nich chtít, aby ctili, že v divadle má být klid a ticho. Je to úcta nejen k divákům, ale i k hercům. Jestliže titulky po filmu bývají sraženy na stranu a přes obrazovku televize jede reklama, je taky něco špatně. Možnost si přečíst, kdo se na filmu podílel, je také součástí úcty k těm, kdo film vyrobili.
Ivča
Já sama děti nemám, tak že se nějak necítím povolaná kritizovat.
Párkrát mě ale také překvapilo malé dítě, plačící po celou dobu prohlídky nějakého hradu, nebo zámku.
Jsem myslím hodně tolerantní, říkala jsem si: jasně, rodiče jedou na výlet, tak kam mají dítě dát. Na druhou stranu, pro nás ostatních 30 návštěvníků to bylo dost nepříjemné a často jsem ani neslyšeli výklad průvodce. Zkrátka každá mince má dvě strany:-)
My na Mikulášových patáliích byly s Val nyní o víkendu, Divadlo V Celetné hostovalo v Klicperově divadlu v Hradci Králové. Val je sice teprve předškolačka, ale školu, která ji čeká bere velmi vážně a těší se do ní.
Vydržela celou dobu sedět a v klidu a napjatě sledovat. Sice si nejsem jistá, čemu všemu rozuměla, nemaje se školním prostředím osobní zkušenosti :-), ale tvrdila, že se jí to líbilo (a opravdu se tak tvářila). Nejvíce se jí prý líbilo, jak se rvali a dávali i do nosu :-D
Ono je to spíše o osobnosti než o věku dítěte... Val divadlo miluje, na dětská představení chodíme od jejích dvou let. (Když jsme šly poprvé, bylo na plakátku uvedeno, že je to od tří let, ale nějak se ke mě dostal přebytečný lístek, tak jsme šly s tím, že když tak okamžitě odejdeme - a bez problémů, odcházet nebylo třeba. Pamatuji si, že to byl Pejsek a kočička, trvalo to 45 minut, chovala se vzorně a tiše, jen skoro nehnutě seděla a sledovala děj na jevišti.) Loni jsme byli i na Princi a chuďasovi v Klicperově divadle, překvapilo mě, že se Val chovala mnohem lépe než někteří dvanáctiletí, pro které toto představení bylo určeno. K Vánocům dostala lístky na muzikál Robin Hoood, trnula jsem, když jsem zjistila, jak je to dlouhé - ale i tady bez nejmenších potíží a tiše a klidně. Dokonce dost tišeji a klidněji než někteří dospělí! (Jen část proseděla mě na klíně.) A to je to jinak dost divoká - jen prostě má divadlo ráda a od mala je drezůrovaná stylem "když chceš chodit do divadla, budeš se v něm chovat slušně, tak jak se má".
Okomentovat