Svatomartinsky

11.11.2012

 Ke dni, kdy slaví svátek Martin, patří neodmyslitelně svatomartinská husa a víno a někdy i sněhová nadílka. Vzhledem k tomu, že meterologové předpovídají celý měsíc nadprůměrné teploty, nemusíme se snad sněhového nadělení obávat. Lákala jsem Wlka, že půjdeme na husu do restaurace. Dokonce jsem jednu i vyhlédla, ale kdepak...Wlk trval na tom, že se husa upeče doma, aby byla neošizená a podle předpisů ;-)
Koupil husu, zelí, jablka a hodlal se role kuchaře zhostit osobně.

Já dostala na starost víno. Takže jsem vzala Martinu i se sousedovic holčičkou- a jelo se do Tesca. Nabízelo se kino. Děti jsem odložila v biografu a hurá za nákupy. Stejný nápad měla snad půlka národa :-( Proběhla jsem pár obchodů, nic nekoupila - a tak vzhůru pro víno. Hodinka a půl utekla jak voda, s plnou taškou jsem docela ráda opouštěla obchodní centrum, které začínalo praskat ve švech.

Wlk už měl doma prostřeno. Já ho nechápu. Vaří rád, dobře a ještě hezky pro oko!! Že si ten chlap nenajde nějakou jinou hodnější  ženskou :-))

 

I knedlíky vyrobil- nějaké speciální- bramborové nadívané...

Tuhle porci jsme zdolala. bez ohledu na kalorie. Totálně jsem se zneschopnila. Bylo to výborné, neslušelo se nechat zbytky :-)

No a pak vzhůru do práce. Přestavba dětského pokoje je v plném proudu. V pátek přišel odborník, aby vysekal elektriku. Zásuvky byly v pokoji dvě, což je na dnešní poměry žalostně málo. Brrr, zase prach, hluk a binec všude! ...úplně všude.

Já se vrhla na škrábání omítky. Žlutá pryč, modrá už čeká připravená k akci. Brní mě celé tělo. Strašná práce. Ale hodlala jsem se zneschopnit a unavit, abych zaplašila chmury.

Zítra mě totiž čeká další reoperace nohy. Achjo. je to normální- reklamovat nohu? Tak se mi nechce... doufám, že na operačním stole usnu únavou... a taky chci věřit tomu, že to bude poslední zásah v této oblasti!! Už jsem na sále strávila letos 5 a půl hodiny, to mi připadá až dost na jednu starou ošklivou nohu.