16.narozeniny

3.2.2013

...už dnes Majda oslavit nestihla.

V naší morbidní rodině opět nastal problém, jak si toto výročí nějak decentně připomenout. Nejmladší se domáhala oslavy... tohle dítě je vážně svéráz. Jenže teď je v pelechu s teplotou a dávivým kašlem, takže ji naštěstí živelná chuť -slavit cokoli - opustila.

Potěšilo mě pár lidí, kteří si vzpomněli- napsali velmi osobní vzkaz a nebo neváhali a zavolali.
Celkově jsem dneska taková "marná". Žádné výsledky za mnou vidět nejsou. Nálada je taková spíš melancholická. Brečet asi nemá cenu, stejně to nic nezmění, ale ty jednotvárné myšlenky mi v podstatě nedovolují soustředit se na cokoli jiného. Byla jsem dnes celkem vděčná za všechny ty telefonáty.
Probírám tu fotky, vzpomínky ... a  jako vždycky šmejdím v nějakých textech, které mi připadají v tu chvíli zajímavé a léčebné. Dneska došlo na Kainara...

 
Kdo může znát tu píseň
Co já v sobě mám
V sobě mám
Můžeš si půjčit klobouk
Nepůjčíš si nikdy cizí žal
Cizí žal
Cizími ústy ještě nikdo nezpíval...
 ***

17 komentářů:

Ipsilonka řekl(a)...

Co říct? Snad jen, že bych Vás chtěla vzít za ruku a pohladit.

Baruschka řekl(a)...

Jsem na tom stejně jako Ipsilonka.. Posílám virtuální objetí..

Lucie řekl(a)...

Ach jo. Posílám taky pohlazení. Kainara jsem ve škole nesnášela, protože jsme se ho učili nazpaměť a nerozuměli jsme tomu, co píše. Teď vím, že je to génius. Ale k tomu se musí člověk dostat věkem, zkušenostmi, případně protrpět.

Blanka řekl(a)...

Držte se.

Janah -Švédské listy řekl(a)...

Zajímavé je, že jsem si před pár dny na Majdu spontánně vzpomněla...

Ali řekl(a)...

I já nemám slova....Hodně sil!

Miša Tomišková řekl(a)...

Wlci,objímám a hladím.

Anonymní řekl(a)...

Vzpomínáme a jsme s Vámi....

ivy řekl(a)...

Jak pravdivé a krásné verše !!!
Těžko se hledají slova povzbuzení a soucítění.Snad může podpora přátel zmírnit žal ? Nevím ,ale moc bych vám to přála.

LenkaS řekl(a)...

Dojemná báseň.. A bohužel, i pravdivá.

Ten čas tak rychle letí. Myslíme na vás a vzpomínáme.

Martince přejeme brzké uzdravení, ať si užije lyžování o prázdninách!

Emily řekl(a)...

Krásná báseň až se tají dech.

Myslím na Vás.

Iva řekl(a)...

Zrovna nedávno jsem na Majdu vzpomněla, že ji Gabro fotila k narozeninám a bylo to touhle dobou. Než jsem to stihla najít, kdy to bylo, máš tu vzpomínací článek. Myslím, že to napadlo mnoho lidí, jen se neozvou a nenapíšou (jako já). Přesto na vás myslí denně a čekají, čím nás zase Martinka pobaví. A víš, že možná není takový svéráz. Jen ještě nepotlačuje city. Má Majdu ráda a tak chce slavit a proč ne. Každý to má jinak. Tak vás všechny zdravím a Martince brzké uzdravení.

kočička řekl(a)...

V těžkých chvílích čtu Bhagavadgítu,věřím v nesmrtelnost duše,nebo aspoň živý vesmír a plné vědomí,Tibetskou knihu mrtvých,že jsme stále v koloběhu zrození a smrti,že přicházíme na tento svět,se svou duší a ta jde dál.P.Picasso řekl,co si dovedeme představit existuje a já si to dovedu představit,tak si za tím stojím,že to tak je.
Tak si na obloze představuji ty,co nás předešli,že jsou někde,v zákoutí,v bezpečném dvorku ve vesmíru a je jim dobře,po pozemské pouti.A zapaluji všem duším v noci svíčku.A chci jet do Tibetu,jednou...
Já jiná slova útěchy neznám,jste pro mně stateční a nejlepší rodiče,pro Majdu a Martinku,možná i Martinka je smutná,v duši a neví,jak to vyjádřit,podvědomí se někdy projevuje nemocí.A naši nejbližší jsou s námi v našich srdcích.

Andrea Benešová řekl(a)...

Myslím na tebe, i když se zpožděním..to mě ovšem neomlouvá:-(

Wlcice řekl(a)...

děkuju všem.za vše napsané. Vlastně jsem chtěla původně komentáře k tomuto příspěvku zakázat, ale pak jsem si řekla, že to běžně nedělám a že tahle událost bude už navždy BĚŽNĚ do mého života patřit. Takže jsem to nechala volně plynout...

Báseň od Kainara mi připadá krásná a je to jedna z nejsmutnějších, na které jsem si byla schopna vzpomenout. nádherně ji kdysi zpívala Eva Olmerová.-já jsem dala odkaz na Zuzku Navarovou- stačí prokliknout na 3modré *.

Jen jsem nechtěla, aby to moje psaní vyznělo jako výtka všem, co nenapsali- to vůbec ne! Byly to první Majdiny narozeniny,jejichž oslavy se neúčastnila. sama jsem nevěděla, jak to přežiju a prožiju. A v průběhu dne jsem zjistila, že mě osobně příjemně překvapilo pár lidí tím, že zformulovali svoje pocity tak mile a srdečně. Ale jestli to tak funguje obecně??? to netuším... nemám návod, co a jak - učím se to za pochodu.

... a taky mě potěšil Wlk výbornou večeří, ale to se nepočítá, protože ten už mě má přečtenou a ví, čím zabodovat :-)

Lukáš řekl(a)...

Největší sdělení do života se nachází v tramvaji:

CESTUJÍCÍ JSOU POVINNI SE ZA JÍZDY DRŽET.

Držte se!

Lukáš Vyoral
student teologie
Praha
známý Sladkowských a Juliánky

Wlcice řekl(a)...

;-) no, to je pravda! jen někdy má traŤ tak ostré zatáčky a taková převýšení, že držet se není moc čeho... souprava je totiž vybavena jen standardními držátky :-(

Musím říct, Lukáši, že mě ta věta v tomto kontextu docela pobavila- vídám ji denně několikrát a nikdy mě nenapadlo, že je to vlastně jedno ze základních pravidel, jak přežít :-))