29.3.2014
Nádherné sochy Olbrama Zoubka se na Hradě vystavují už od listopadu, ale samozřejmě se jejich návštěva odkládala až jak nejdále to šlo... zítra výstava končí, a tak jsme dnes dopoledne vyrazili a strávili v Jízdárně Pražského hradu přes hodinu.
Jméno Olbrama Zoubka (*1926) vešlo do povědomí širší veřejnosti poté, co roku 1969 odlil posmrtnou masku Jana Palacha a vytvořil jeho náhrobek.
Od začátku 70. let mu komunistický režim zakázal vystavovat. Zoubek potom pracoval jako restaurátor. Dnes je známý figurálními plastikami, které jsou typické štíhlou postavou a rozrušeným povrchem.
„Dělám sochy letící, vznášející se a beztížné, se kterými rozehrávám trochu divadlo: každá v sobě nese určitou náladu, gesto nebo i neslyšitelný výkřik, jako by se spolu chtěly potkat a domluvit." říká Olbram Zoubek.
"Celý život pochybuji, živý, nedokončený, jakoby otevřený povrch mých soch je projev této nejistoty." konstatuje Olbram Zoubek..
Krásná a inspirativní podívaná. Vystavovaných soch je přes 200... ono se to za 70let práce nastřádá :-)
Sochy jsou výborně rozmístěné v prostoru- takže je lze obdivovat ze všech stran. Některé vypadají jakoby chtěly s návštěvníkem rozmlouvat... jiné nutí k zamyšlení na lidským žitím, bytím...
Nádhera! Pan Olbram Zoubek má můj obdiv. Jak sám skromně o svém talentu říká: "mám jen to štěstí, že mě ruce dobře poslouchají" :-)
Nádherné sochy Olbrama Zoubka se na Hradě vystavují už od listopadu, ale samozřejmě se jejich návštěva odkládala až jak nejdále to šlo... zítra výstava končí, a tak jsme dnes dopoledne vyrazili a strávili v Jízdárně Pražského hradu přes hodinu.
Jméno Olbrama Zoubka (*1926) vešlo do povědomí širší veřejnosti poté, co roku 1969 odlil posmrtnou masku Jana Palacha a vytvořil jeho náhrobek.
Od začátku 70. let mu komunistický režim zakázal vystavovat. Zoubek potom pracoval jako restaurátor. Dnes je známý figurálními plastikami, které jsou typické štíhlou postavou a rozrušeným povrchem.
„Dělám sochy letící, vznášející se a beztížné, se kterými rozehrávám trochu divadlo: každá v sobě nese určitou náladu, gesto nebo i neslyšitelný výkřik, jako by se spolu chtěly potkat a domluvit." říká Olbram Zoubek.
"Celý život pochybuji, živý, nedokončený, jakoby otevřený povrch mých soch je projev této nejistoty." konstatuje Olbram Zoubek..
Krásná a inspirativní podívaná. Vystavovaných soch je přes 200... ono se to za 70let práce nastřádá :-)
Sochy jsou výborně rozmístěné v prostoru- takže je lze obdivovat ze všech stran. Některé vypadají jakoby chtěly s návštěvníkem rozmlouvat... jiné nutí k zamyšlení na lidským žitím, bytím...
Nádhera! Pan Olbram Zoubek má můj obdiv. Jak sám skromně o svém talentu říká: "mám jen to štěstí, že mě ruce dobře poslouchají" :-)
3 komentáře:
Ti, kteří výstavu nestihli, tady mají díky Tobě tak živou reportáž, jako by tam byli doopravdy:-). Souhlasím se vším napsaným a jeden můj osobní pocit z výstavy. Jeho sochy miluji, ale některé, takhle úplně zblízka, trochu až děsí, či spíš probouzí depresi. U mě. Ale asi jen tři to byly:-). Celkově skvělá výstava:-)a báječná reportáž
Sochy Olbrama Zoubka jsem viděla před pár lety u nás na zámku Kozlu. Byly tam vystaveny na nádvoří.
V Jízdárně na Pražském hradě jsou vůbec pěkné výstavy. My tam s mužem byli na výstavě o Marylin Monroe.
Míša z Plzně
Jednu sochu máme v prostějovském divadle.. Fíkové se moc líbila, jelikož je zlatá :))
Okomentovat