Dobytí pevnosti Gramvousa a zátoky Balos

22.6.2014

V neděli jsme se rozhodli vydat se na nejzápadnější  konec Kréty- lodí na pevnost Gramvousa a do zátoky Balos.
Loď vyplouvala ze 110km vzdáleného přístavu Kissamos. Bála jsem se lodní lístky koupit předem přes internet, protože v případě, že bychom nedojeli včas, propadly by bez náhrady. Loď měla vyplouvat v 10:20. V 10:00 mi paní v pokladně sdělila, že je "too many people" a že lístky nemá. Ledaže bych jela lodí měnší, která vypluje za 3/4hodiny. Takjo. Ulevilo se mi, protože jízda po zdejší dálnici byla víc než nudná a štvalo by nás, kdyby byla ještě k tomu všemu zbytečná.

Později se ukázalo,že malá loď měla skoro jen samá pozitiva. Převážnou většinu cestujících tvořili občané Velké země... ještě loď nestačila vyplout, a tavárišči začali plenit lodní bar. Po půlhodině plavby to vypadalo, že dojde i na námořníky...

Plavba do zátoky Balos trvala necelou hodinu. Zátoka působí nádherně kýčovitým dojmem. Všechny následující fotky jsou bez jakýchkoli úprav-tedy i barvy jsou reálné.

V zátoce je mělčina, a tak loď musí kotvit dále od břehů. Výletníci jsou těch pár set metrů převáženi malými čluny.

 Na pevnině nerostě jediný strom, který by vrhal stín. Naštěstí na lodi půjčovali slunečníky.

 Voda je průzračná. Martina se nadšeně věnovala sběru mušlí :-)

Asi po 3hodinách slunění, rochnění se a kochání se jsme přejeli na sousední výběžek, na jehož vrcholu se nachází benátská pevnost Gramvousa. Pohled na ni je krásný... jen zdolat ten strmý kopec po kamenité cestě-necestě, to byl tedy výkon!! Někteří borci šli v žabkách (jasně,že se v každém průvodci píše, že  pevná obuv je nutná).

 

Odměnou za vyšlápnutí toho krpálu byly překrásné výhledy.

Průhled okýnkem pevnosti

 Skalnaté svahy byly porostlé souvislou vrstvou agáve.

... a pro turisty kýč: zrezivělý a polorozpadlý vrak pirátské lodi...kdo by odolal, aby si jej nevyfotil...

 Po náročném výšlapu a ještě náročnějším sešlapu ještě zbyl čas na koupání.

A zde musím zmínit další rusko-českou historku-Kterak můj MichailMichailovič zachraňoval čarovný prsten ruské carevny.
Carevna se ráchala ve vodě a jeden z deseti tlustých zlatých prstenů při vodních hrátkách povolil a spadl na dno moře. Můj nicnetušící Míša právě pozoroval skrz skla potápěčských brýlí život pod hladinou, když ho Serjoža oslovil, zda by nepomohl carevně najít prsten... Míšovi bylo trpané poslat SERjožu k čertu, a tak hledal. Já ho varovala, jen ať prsten najde, že dostane carevnu za ženu! Naštěstí dno bylo písečné, a tak Míša neměl šanci uspět... ;-)

A tady poslední pohled odjíždějící lodi....

Krásné to bylo. :-)