Moje soukromá módní policie

15.6.2014

Martina na módní nakupování ještě moc není. Sice jí bude v létě 10let, ale zatím ochotně přijímá vše, co nakoupím já. Nemá žádné speciální požadavky a její módní kreace jsou často velmi pestré...

Mým drsným stylistou byla vždycky Majda. Ta mě nešetřila .-) Chybí mi to. A cokoli si mám koupit do svého šatníku, vždycky se mi vyjeví její pochybovačné: "A kam to budeš nosit?" nebo "Kdo ti řekl, že tyhle barvy ti sluší?" - "Mami, tohle fakt nééé, prosííím" :-)
I po těchto drobnostech se mi stýská. Přitom mě vlatně štvaly. Všechno zkritizovala. Odměřeně a přesně. A já zpravidla vztekle odhodila vyhlídntý svršek zpět.


scénka:
Jela jsem Martině koupit boty. Tedy pro tento případ je lepší mít médium s sebou. Zaparkovala jsem u postranního vchodu Tesca. Do budovy se vstupuje přes obchod C&A.

Martina si prohlédla svoje čelenky a víc ji nezajímalo.
Zastavila jsem se u panelu, na němž byly vyrovnané komínky z triček. Jedno jsem vzala, rozložila a zjistila, že výzdoba předního dílu by možná byla snesitelná na karnevalu, ale na běžné nošení takového kousku za denního světla jsem se už necítila. Vzala jsem další kousek, který se ve složeném stavu tvářil decentně, abych zjistila, že to není triko, ale legíny! Tak jsem legíny rychle skládala do původní podoby a Martina se ptá: "Co je? Nelíbí se ti?"
Ale jo, legíny jsou dobré. Jen ty moje špíčky by v nich asi už nevypadaly moc atraktivně :-)", snažím se vysvětlovat.
"Náhodou, nejsi tlustá...", uklidňuje mě Martina.
"No, mohla bých být štíhlejší. Pak bych si legínky koupila. Takhle bych se v nich necítila dobře, a tak je nechci.", trvám na svém.

Scénka skončila. Bez útraty se šlo dál...

střih:
Večer doma.
Nesu si kávu ve svém oblíbeném hrnečku k počítači. A naučeným grifem šmátrám v misce s mlsky. Lindtův bonbon ke kávě... to je to pravé. Martina mě sleduje a praví: "Hledáš bonbon?"
"Jo", odpovídám stroze a cítím se provinile.
"A myslíš si na ty legínky?", dodává a odchází...

Tak zdá se, že svéráný smysl pro humor zdědila... po svém otci, samozřejmě! ;-)

Myslím si na ty legínky, ale na spotřebu mlsků moje myšlení vliv nemá...