Mám ráda české hory, ale...

28.1.2017

Poslední týdny je Praha zahalena do smogového závoje, a tak utíkáme před smogem alespoň naotočku do Jizerských hor, kam to máme relativně blízko.

Báli jsme se, že stejný nápad dostane spousta lidí a u vleku budou fronty, a tak jsme zvolili malé středisko Černá říčka. Po hodině jízdy jsme začali stoupat do hor. Zakalený obzor se rozjasnil modrou oblohou a ostré slunce nutilo mhouřit oči.

Parkoviště přímo pod sjezdovkou poskytuje návštěvníkům své služby zdarma. U vleku je přiměřená fronta, netrvá to ani 5minut a zaháknutína kovové tyči se šineme pěkně na vrchol kopce, odkud lze sjet buď mírnější modrou sjezdovkou, která se větví na dvě trasy- a nebo příkřejší červenou, která se po pár metrech taky rozdvojuje. Celé "kolečko"- vyjet nahoru a sjet zabere tak 10-15minut. 

Nádherné výhledy do krajiny, pár dřevěných chalup je zanořeno do stráně přímo na sjezdovce. Asi to není úplně pohodové chalupaření, když vám kolem oken ze všech stran od rána do večera sviští snowborďáci a lyžníci.


Co mě ale docela udivilo, byla absence záchranných sítí a molitanových nárazníků na stromech a sloupech, které jsou součástí sjezdovky. ne každý lyžař má svoje zbraně pod kontrolou, nehledě na to, že jsou tam skupiny dětí na lyžařském výcviku. 

U výstupu z vleku je cedule, která upozorňuje lyžaře, že nemají vjíždět do lesa. 

 


Podél sjezdovky není jediná síť. Takže pokud se to někomu hodně rozjede, má šanci vyletět nejen do lesa, ale v dolní části se může smočit i v potoce, přičemž může být ještě doslova a dopísmene ošlehán větvěmi stromů. 

 


To, že se někde nějaké sjezdovky kříží, na to si musíte přijít sami. Žádné výsražné cedule se nekonají. Dost mě to překvapilo, zejména poté, co od začátku letošního roku médii proběhlo několik zpráv o smrtelných úrazech způsobených právě tím vyjetím z trasy. 

         Pokud se setkáte se stromem nebo veřejným sloupem, pak bude mít podobu hodně tvrdého nárazu do dřeva či betonu.
Přístup Italů a Rakušáků je ke stejnému problému dost rozdílný... 


V cílové stanici je příjemný bufet, kde mají širokou nabídku teplých i chlazených nápojů a takové ty dobroty, bez nichž by se dětem špatně lyžovalo- párek v rohlíku, hranolky, malinovka ;-) 
Baví mě číst si tam všechny ty cedule a poučení - o účtenkách , EET, dobrotách... ;-)
No a po občerstvení vzhůru zpět do smogového ráje :-(
 

2 komentáře:

Lucie řekl(a)...

Vyšlo vám na lyžovačku nádherné počasí, to jste si to jistě perfektně užili! :-) I my o víkendu vyrazili na lyže, vydali jsme se na Ještěd a vlastně si nevzpomínám, že bych tam někde zahlédla nějaké sítě a molitanové nárazníky... Možná úplně dole pod sjezdovkou, aby lidé nezajeli až na parkoviště :-), ale jinde jsem je rozhodně neviděla.. Ale nechci jim křivdit, třeba tam jsou a já si jich jen nevšimla... Ale máš pravdu, že v Alpách to mají "ošéfované" mnohem lépe..sjezdovky se tam kříží poměrně často, ale vždy je to vyznačené výstražnou cedulí. Záleží už pak na lyžařích, zda dbají na toto upozornění a zvolní tempo, aby se nesrazili s někým, kdo jede z druhé sjezdovky... :)

Emily řekl(a)...

My byli lyžovat u sousedů v Polsku - nechci je všechny házet do jednoho pytle, to ne, byli i slušní a ukáznění jezdci. Ovšem procento šílenců, co si frčí sjezdovkou dolů jak blázen a pod kontrolou to rozhodně nemají, je cca dvojnásobné než na českých sjezdovkách (ani tam není zanedbatelné).
Strava v občerstveních je kapitola sama pro sebe, proč si většina prodejců myslí, že děti musí jíst hranolky, nebo párek v rohlíku a zapíjet to červenou limčou? Nám by stačila dobrá vydatná polévka s kouskem chleba. Ale lepší se to, opravdu, pomalu ale jistě i u nás v zapadákově.