Vzhůru na Pustevny!

15.8.2012

Nápad na výlet do Beskyd dodal Honza. Honza - to je povoláním lékař a mimo ordinaci plní funkci chodící vlastivědné příručky. Sype z rukávu turistické trasy, ovšem zajímají ho i věci velmi praktcké, takže krom historických údajů vždy hned dodá, kde se dá co dobrého sníst :-)) 

Beskydy  jsem doteď znala jen z obrazového sněhového  zpravodajství ČT2.

 Dřevěné vyřezávané Jurkovičovy chalupy na Pustevnách jsme letos konečně navštívili osobně.
Krásný den. Modrá obloha posetá bílými chomáčky mráčků....

 Vydali jsme se taky na krátkou túru, abychom navštívili slovanského boha Radegasta - a ochutnali zde pivo stejného jména.

 Martinka si nadšeně stavěla domečky z kamenů.

Obdivovali jsme "panoramata", odhadovali, co kde v dáli je, fotili -a poté sjeli dolů lanovkou.

 

Cestou do Ostravy jsme ještě zastavili u dřevěného kostelíka v Kunčicích pod Ondřejníkem. Krásná stavba obklopená velmi atypicky uspořádaným malým hřbitovem.

Navečer jsme se ještě zastavili ve vyhlášené cukrárně Ollies. Servírují tu výstavní  a výborné zákusky, dobrou kávu, a tak je místo ideální k posezení s přáteli.

 

Ve víně je pravda...a nebo taky Wlk ;-)

 

Martinka byla v cukrárně už hodně unavená. Zachumlala se tam do deky a připadala mi taková bez nálady. V sedm večer jsem byli konečně doma. Martina si stěžovala, že jí je zima, ač venku bylo stále hodně přes 20°C. Bylo mi to podezřelé, a tak Katka vytáhla teploměr- no a ejhle! Dítě vytemperovalo na pěkných 39,5°. Myslela jsem, že se mi to zdá!!! Poslední výlet do těchto končin (před 2roky) totiž skončil naším pobytem v opavské nemocnici. Ještěže máme téměř po celé republice už slušnou síť spřátelených lékařů :-) Honza hned věděl, kam nás poslat- tak s paralenem přežít noc a ráno se uvidí...

Směr Ostrava!!!

14.8.2012

Dlouho jsme to plánovali, až jsme se rozhoupali, a vyjeli na pár dní do Ostravy.

Těšili jsme se. Za tu dobu jsme si tam vytvořili síť velmi dobrých přátel. Je to  trochu z ruky... a tak jsme  byli rádi, že jsme přežili cestu po tankodromu D1. Nejezdím tímto směrem často, takže jsem byla docela vykulená z toho,  co všechno lze vydávat za "placený úsek dálnice". Auto rachotilo tak, že v něm nebylo slyšet vlastního slova, všechno se klepalo, takže starším modelům vozidel bych  cestu důrazně rozmlouvala, aby  se jim auto nerozpadlo na prvočinitele.

Poté jsme vyzkoušeli zvlněný povrch dánice do Ostravy... prostě některé putování poutníka skutečně unaví...

 Těšili jsme se na Katku. Katka je naše rodinná příslušnice. Přišli jsme k ní zvláštním způsobem a  vzájemně jsme se adoptovali. Katka byla první asistentkou naší Majdy a poeticky si nás vybrala podle příjmení- má totiž stejné :-) Je to už 9let. Prostě jsme si "sedli", takže jsme se na každou návštěvu Katky u nás doma těšili všichni- nejen Majda.
Tak tahle Katka nás očekávala v Ostravě- Hrabůvce. Ostravu vůbec neznám.  Mám ráda tyhle objevné vlastivědné výlety.  

Sotva jsme se ubytovali, vyrazili na ostravskou radnici - nejvyšší v republice!

 Personál se tvářil vlídně, zaplatili jsme vstupné a nechali se výtahem vyvézt na nejvyšší ostravskou  věž  (85,6m) - tedy do výšky 73metrů.

Otevřel se nám krásný výhled na město a celé jeho okolí. Kochali  jsme se a polouchali výklad ochotného průvodce. Když mladík zjistil, z jaké dálky jsme přijeli, zahrnul nás i mnoha kulturními tipy a probíhající akce a nevěděl, co by zmínil dřív, aby ukázal, že Ostrava je prostě nejlepší! :-) . Bylo to moc příjemné - prohlídka byla totiž zcela soukromá.

 Na ochozu věže jsou umístěné panely s fotografiemi okolí Ostravy s popisky. Moc prima pomůcka!

Cestou domů jsme vyzkoušeli místní hromadnou dopravu - mají tu  tramvaje! ;-) ...  okoukli slavnou Stodolní a tolik diskutované modení nákupní centrum Nová Karolína a jeli domů odpočívat a plánovat výlety na další dny.

První dojem z Ostravy byl příjemný- určitě za to mohlo počasí a krásný západ slunce ;-)

Penzion Bělecký mlýn

srpen 2012


Příjemný penzion přímo  u vlakové zastávky- do Prostějova je to coby kamenem dohodil.

 

 Okolí nabízí pár vycházek, ale jak jevidět, všechny cesty vedou na Pohodlí a nebo do Ptení ;-)

 

 V penzionu se konají hlavě svatby  a jiné hromadné oslavy, takže jako ubytovaní  hosté jsme tam byli jediní. Malý útulný pokoj a velkou televizí, kterou jsme samozřejmě ani nezapli   :-)
Vkusně vykachlíkovaná koupelna- vše laděno do oranžovo-zelena.
Mne tedy dost fascinovalo povlečení :-)) Zajímalo by mne, kdo tento psychedelický vzor vytvořil a nač asi myslel, když volil barvy a maloval ty obrazce  :-))

Obsluha byla vlídná a jídlo se servírovalo esteticky a chutnalo výborně!

ještě jednou díky Lucce za ten nápad a za jeho realizaci!!!!

Krásná Olomouc

9.8.2012

Konečně jsem měla možnost navštívit tolik opěvovanou Olomouc. Opravdu krásné sympatické město. 

 Lucka s Vaškem byli našimi milými průvodci, takže připravili turistckou trasu. zatímco Lucka s malou K. měla individuální program, Sofinka už chodila s námi dospěláky. Mile mě překvapilo, že arcidiecézní muzeum  bylo připravené i na malé návštěvníky a součástí expozice byly i zábavné činnosti pro děti- tu skládaly puzzle, tu vytvářely erby, hledaly výjevy z obrazů... moc prima. Muzeum sídlí v nově rekonstruovaném Přemyslovském hradě (zahrnuje tedy kapitulní děkanství, věž s kaplí sv. Barbory a románský biskupský palác).  V r. 1306 zde byl zavražděn poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. (Přemyslovce jediné jsem při hodinách dějepisu hltala ;-) 

Stálá expozice  zahrnuje přehlídku od románského slohu po baroko - včetně slavné Šternberské madony

nebo kočáru biskupa Troyera.

Olomoucký Mariánský morový sloup Nejsvětější Trojice patří do seznamu památek  UNESCO a jak jsme se dozvěděli-  je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě.
Sloup měří 35 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple - tam nás čekal průvodce, který nás zahrnul historickými daty a fakty- takže:  Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice.

Orloj umístěný na severní straně radnice je zvláštním úkazem tvorby socialistického realismu. A tak na pozadí mozaiky najdeme nejen jízdu králů, ale taky zástupce dělnické třídy, chemika... inu obrazy ze života ztvárněné Karlem Svolinským nám vyrazily dech. ;-)

A tady 3D pozvánka na letošní ročník zahradnické výstavy Flora Olomouc

Do Olomouce se určitě rádi vrátíme. 

Krásné fotky jedné bloggerky jsem objevila ZDE

Prostějov

7.8.2012


 Do Prostějova jsme se rádi vrátili ještě na druhou procházku. První večerní jsme absolvovali s průvodkyní Luckou. Povídala všechno, co věděla- a nebylo toho málo! Já si Prostějov pamatovala hlavně z kdysi velmi oblíbeného pořadu ČT "Šumná města".

Obdivovali jsme fasády domů na náměstí, kostely, vily významných podnikatelů a žasli nad tím, jak se do historie architektury zapsalo období socialismu. Budova PRIORU na náměstí je vážně nepřekonatelná....

 

 Na doporučení domorodců jsme zavítali do vynikající pizzerie a prohlídku náměstí zakončili kávou v krásné kavárně Národního domu. Byli jsme tam sami.  Luxusní káva se servírovala na tácku se sklenkou vody a sušenkou. To celé za 30Kč.

Prostějov určitě stojí na návštěvu. Podařilo se nám získat i turistickou známku, která byla před turisty opravdu velmi dobře ukryta. ;-)  

Turisty by jistě stálo za to lákat více a důrazněji - je na co! :-))

Úklid v duši

11.8.2012

Dala jsem se do generálního úklidu bytu. A nevím, jestli ho ještě někdy dokončím.... Všechno jsem vytahala ven na podlahu.  Všechny svoje léta střádané "poklady". Možná je to jakási metafora mého skutečného života- všechno najednou potřebuju přerovnat a dát věcem nové místo, abych zaplnila ten volný prostor, který mi uvnitř náhle vznikl... Z té nesourodé hromady věcí vybírám ty, které momentálně považuju za důležité a snažím se je někam  umístit.

A tak probírám knihy, které si nechám a které už nikdy číst nebudu, po několika dlouhých letech jsem dospěla k názoru, že opravdu není třeba schovávat  nejrůznější výstřižky a papíry a učebnice, protože téměř vše je dohledatelné na internetu; videokazety lze taky s klidem vyhodit, když už není k dispozici přehrávač... tak snad se zadaří všechny věci probrat a získat potřebný prostor pro jinou "veteš" :-) Každopádně je to proces velmi zdlouhavý, neboť každý papír musíte vzít do ruky a v mém případě i pročíst...;-)

Když se před lety potvrdilo, že je Majda vážně nemocná, cíleně jsem hledala takové ty "utěšující" texty. Oblíbeným a opakovaně čteným byl třeba "Vítejte v Holandsku!"  - zkrátka problém to neřešilo, ale mně to v tu chvíli pomáhalo, dělalo dobře... no a ještě jeden jsem tu našla. Autora bohužel neznám... ale třeba se někomu bude taky líbit.

Jsem dítě....

Jsem dítě, které neumí mluvit. Vidím ti na očích, že mě často lituješ. Jsi zvědavý, nakolik si to uvědomuji. To také vidím. Vnímám toho hodně... tvé štěstí, smutek,úzkost; vnímám, když jsi trpělivý nebo naopak netrpělivý, kdy jsi plný lásky a touhy, ale také když něco děláš jenom tak z povinnosti vůči mně. Žasnu nad tvými frustracemi a nad tím, jak si myslíš, že ty moje jsou mnohem větší, protože se nemohu vyjádřit a neumím formulovat své potřeby tak, jak to umíš ty.

Nemůžeš porozumět mé izolaci. Neobdaruji tě chytrou konverzací, vtipnými poznámkami, kterým by ses zasmál a mohl je dávat dál. Neodpovídám na tvé každodenní otázky, nereaguji, když se staráš, jak mi je, když se mnou sdílíš mé potřeby. Nedočkáš se ode mne odezvy na své komentáře k okolnímu světu. Neodměňuji tě tak, jak je to v životě běžné... nemůžeš být pyšný na mé pokroky; nejsem schopen poskytnout ti takové porozumění, na jaké jsi zvyklý.


To, co ti dávám, má mnohem větší cenu... jsou to totiž příležitosti.
Příležitost, aby objevil hloubku svého charakteru, nikoli mého. Můžeš poznávat hloubku své lásky, oddanosti, trpělivosti, svých schopností. Dávám ti příležitost, abys prozkoumal svou duši do větší hloubky, než sis kdy uměl představit. Se mnou se dostáváš mnohem dál, než kam by ses kdy dostal sám, se mnou je tvá práce mnohem náročnější, se mnou hledáš odpovědi na otázky, které možná odpověď ani nemají. Jsem dítě, které nemluví.


Jsem dítě, které nechodí. Vypadá to tak, že mě okolní svět míjí. V mých očích vidíš touhu zvednout se z křesla, běžet a hrát si jako ostatní děti. Ty tolik věcí považuješ za samozřejmé. Chci hračky, které jsou na polici. Potřebuji jít do koupelny. Ach jo, zase mi upadla vidlička. V tom všem jsem na tobě závislý. Mám pro tebe dárek – se mnou si mnohem víc uvědomíš, jak velké štěstí máš. Už víš, co to znamená mít zdravá záda a nohy, co to je být soběstačný. Občas to vypadá, že si mě lidé nevšímají; já si jich ale všimnu vždycky. Nezávidím ji, jen bych rád měl to co oni. Chtěl bych si stoupnout, jen tak dát jednu nohu před druhou, být nezávislý. Daruji ti to, že si takových věcí můžeš být vědom. Jsem dítě, které nechodí.


Jsem dítě, které je duševně zaostalé. Kdybys mě posuzoval podle běžných měřítek tohoto světa, tak bys řekl, že se učím hodně pomalu. To, co já dobře znám, je nekonečná radost z prostých věcí. Na rozdíl od tebe nejsem vázán spory a sváry, které s sebou přináší komplikovanější zivot. Jako dárek ti dávám záruku, že se můžeš radovat z věcí stejně jako dítě. Dávám ti najevo, jak moc pro mne znamenají tvé objímající ruce, mým dárkem pro tebe je láska. Dávám ti dar jednoduchosti. Jsem dítě, které je duševně zaostalé.


Jsem dítě s postižením. A jsem tvůj učitel, pokud mi to dovolíš.
Naučím tě, co je v životě skutečně důležité. Dám ti bezpodmínečnou lásku a naučím tě, jak se dává. Daruji ti svou bezmeznou důvěru, závislost na tobě.
Učím tě, jak vzácný a drahocenný je život, učím tě, abys věci kolem sebe nebral jako samozřejmost. Učím tě zapomínat na vlastní potřeby a touhy a sny.
Učím tě dávat. Ale ze všeho nejvíc tě učím naději a víře. Jsem dítě s postižením.

Stylový pozdrav z Olomouce!

8.-9.8.2012


Vydali jsme se na Hanou- tedy místo, které ani jeden z nás Wlků  nezná. Byli jsme sem vlákáni poněkud záludným způsobem :-)  Avšak léčka to byla velmi důmyslná a musím říct, že i dojemně milá.

Na jaře jsme totiž se záplavou kondolencí dostali i poukaz na pobyt v malém penzionu kousek od místa, kde autorka plánu bydlí. Chtěla nás potěšit a rozptýlit od těch smutných starostí...

A protože Martinka odjela na tábor a  na  8.8. připadá výročí naší svatby, rozhodli jsme se, že ho oslavíme zrovna tady.

Moc děkuju Lucce, Vaškovi  a celé její rodince za vlídné přijetí a taky za  nadstandardní průvodcovské služby ve zdejších městech.
Strávili jsme s nimi úžasný "družební":-) večer, kdy se grilovalo v mobilním grilu :-))

Dnešek patřil Olomouci. Byl to parádní den.  Samozřejmě se obhlížely a fotily památky, ty ale každý jistě zná... mě uchvátilo toto zařízení ;-)

 

Olomouc je moc sympatické město. Tolik kostelů jsem neprolezla za celý loňský rok, co se stihlo během dneška :-)

Zdejší krajina je úplně jiná- pro nás nezvykle placatá ;-) Jedinou terénní vlnou zde ke Kosíř, který jsem já osobně bez upozornění vůbec nevnímala jako kopec :-)

Jdu regenerovat síly na zítřejší vlastivědné toulky...

Frankenstein v Atlasu

7.8.2012

Díky Andree, která poté, co mě naučila péct ty výborrné moravské koláče ;-), vrhla se na vylepšení mého kulrturního přehledu :-)- a vytáhla nás s Wlkem na divadelní představení do kina Atlas. Zajsitila kompletně všechno, stačilo jen se dostavit :-)

Kino Atlas je menší "klubové" kino, které divákům ke sledování filmů neservíruje litry coly a megakrabice popcornu, čímž si mě velice získalo. :-), ale  snaží se pro své diváky vymýšlet zajímavé projekty- a jedním z nich je třeba promítání záznamů divadelních her z londýnského Národního divadla. Tentokráte byla k vidění nejnovější verze "Frankensteina" (režie: Danny Boyle).
Hra je ojedinělá tím, že režisér Danny Boyle najal dva herce, Jonnyho Lee Millera a Benedicta Cumberbatche (moderního Sherlocka ;.-), aby se střídali o role vědce a jeho výtvoru.

Viktor Frankenstein je považován za génia. Je svojí genialitou natolik okouzeln a zaslepen, že stvoří monstrum- z mrvol, které i oživí, aniž by domýšlel, jaké důsledky jeho počin může mít...
Herecké výkony byly obdivuhodné- pro mne nezapomenutelný zážitek. Na konci představení máte chuť hercům zatleskat... ale to už běží titulky a vám dojde, že vlastně sedíte v kině. ;-)

Představení je promítáno s anglickými i českými titulky a pokud se na něj chcete vypravit, musíte se vypravit mimo Prahu, ale určitě stojí zato!  Bližší informace viz níže a nebo k dohledání na internetu :-)

 

zkopírováno z FB:
Frankenstein se konečně dostává za hranice hlavního města! Obě verze se objeví v kinech v Písku, Náchodě a Plzni.

obě verze Frankensteina v kině Vesmír (Náchod)  •pátek, 10.8. / 20:30

obě verze Frankensteina v kině Portyč (Písek) •úterý, 18.9. / 20:00 •neděle, 30.9. / 20:00

obě verze Frankensteina v kině Beseda (Plzeň) - Frankenstein zde bude uveden v rámci off-programu mezinárodního festivalu Divadlo Plzeň •neděle, 23.9. / 20:00 •pondělí, 24.9. / 20:00

Asi jsem to přehnala...

4.8.2012



 ... s výchovou  své mladší dcery k tolerování "jinakosti". Obávám se, aby i výběr partnera nebyl jednou podmíněn právě tou JINAKOSTÍ :-) ..občas na toto téma důvěrně žertujeme a doufáme, že k nám naše stáří bude milosrdné a umožní  nám nevnímat vše zřetelně a všemi smysly ;-)

Pravdou je, že Martinka neměla pro svůj batolecí věk úplně standardní podmínky a od cca 2let měla ostrou drezuru své starší sestry, která trvala na důsledném plnění příkazů: "Podej, přines, dojdi..."  Brala to ale jako hru :-) - každodenní bojovka: nenechat se přejet vozíkem, nestoupat si za něj, podat požadovanou věc a dát ji do ruky tak, aby neupadla a nemusela se tudíž zvedat... jojo, spoustu záludností si musela vychytat ;-)

Odmala s námi jezdila na pobyty a setkání menšin, kde všichni zrovna neodpovídali vývojovým tabulkám, ale přesto s nimi bylo dobře...

Martinka opravdu tolerantní je- a pokud se v kolektivu vyskytuje nějaký slabší jedinec, pak se ho ochotně automaticky ujme. Sama paní učitelka říkala, jak se někomu na druhém konci třídy rozsypou pastelky- a ona letí okamžitě sbírat. Nojo, má to prostě zažité. Co Majdě spadlo na zem, to se muselo podat...

Po návratu z letošního integrovaného pobytu nakreslila tento obrázek. Byla ovlivněna besedou s nevidomým pánem. Vykládal nám svůj životní příběh, jak po přepadení, kdy ho zmlátili nějací chuligáni, utrpěl vážný úraz hlavy, díky kterému následně také  přišel o zrak. Má vodicího psa- a tak dětem vykládal, co pejsek umí a jaké to bylo, když si zvykal na život ve tmě. Děti si pak mohly pejska vodit- samozřejmě měly zavázané oči. Zážitek to byl jistě silný.

No a Martina tedy nakreslila dva nevidomé pštrosy. Zírala jsem na to. Tohle by mě v životě nenapadlo!! ;-)

"Co se jim stalo?", vyzvídala jsem a samozřejmě byla lačná jejího výkladu kresby.
"Nic. Oni se tak narodili.", odpověděla s klidem autorka originálu. "Ale je to pro ně výhodný, nemusejí hlavu strkat do písku..."

 

Závěrem:  Hledat na dané situaci, ačkoli není zcela příznivá, pozitiva- to je, oč tu běží ;-)

Názor

30.7.2012

Při jízdě autem (ale samozřejmě i kdykoli jindy) vedeme s Martinkou různé debaty. Ne všechno se dá publikovat ;-) , protože jsem si jista, že některá témata by vzbudila pohoršení a jiná zas všeobecnou lítost. Máme poslední dobou obě o čem přemýšlet. Jen Martinka často přemýšlí nahlas.

Tentokráte mě Martina zahltila otázkami o existenci Boha. Když jsme po pár minutách vystupovaly z auta, Martina vzhlídla k nebi a pravila: "Nechci se tedy pána Boha nijak dotknout, ale člověka určitě nestvořil. Ten vzniknul určitě z opice, protože na někom je to dobře vidět..." :-)

...a tak je to se vším. Já něco složitě vysvětluju, mořím se, snažím se  i vážné téma vysvětlit přiměřeně věku a přitom se žádnému nevyhnout...  např. ve středu při návštěvě Bulovky došlo na dotaz: Kolikrát  a kde byla Majda v nemocnici?... já vzpomínám a snažím se popravdě odpovědět...  a  moje dítě najednou řekne: "A jsou ještě nějaký jiný cigarety se zvířetem? Jako jsou ty s velbloudem, co mají napsáno CAMEL?" ... podotýkám, že naše domácnost je nekuřácká... no a tak podobně. ;-)

Nežijeme si špatně, jen trochu nezvykle. Možná ten život beru zbytečně vážně :-)

Tak o cigaretách se zvířetem nemám přehled, zato však vím, že  víno s motýlem na etiketě vůbec není špatné :-)