4.8.2012
... s výchovou své mladší dcery k tolerování "jinakosti". Obávám se, aby i výběr partnera nebyl jednou podmíněn právě tou JINAKOSTÍ :-) ..občas na toto téma důvěrně žertujeme a doufáme, že k nám naše stáří bude milosrdné a umožní nám nevnímat vše zřetelně a všemi smysly ;-)
Pravdou je, že Martinka neměla pro svůj batolecí věk úplně standardní podmínky a od cca 2let měla ostrou drezuru své starší sestry, která trvala na důsledném plnění příkazů: "Podej, přines, dojdi..." Brala to ale jako hru :-) - každodenní bojovka: nenechat se přejet vozíkem, nestoupat si za něj, podat požadovanou věc a dát ji do ruky tak, aby neupadla a nemusela se tudíž zvedat... jojo, spoustu záludností si musela vychytat ;-)
Odmala s námi jezdila na pobyty a setkání menšin, kde všichni zrovna neodpovídali vývojovým tabulkám, ale přesto s nimi bylo dobře...
Martinka opravdu tolerantní je- a pokud se v kolektivu vyskytuje nějaký slabší jedinec, pak se ho ochotně automaticky ujme. Sama paní učitelka říkala, jak se někomu na druhém konci třídy rozsypou pastelky- a ona letí okamžitě sbírat. Nojo, má to prostě zažité. Co Majdě spadlo na zem, to se muselo podat...
Po návratu z letošního integrovaného pobytu nakreslila tento obrázek. Byla ovlivněna besedou s nevidomým pánem. Vykládal nám svůj životní příběh, jak po přepadení, kdy ho zmlátili nějací chuligáni, utrpěl vážný úraz hlavy, díky kterému následně také přišel o zrak. Má vodicího psa- a tak dětem vykládal, co pejsek umí a jaké to bylo, když si zvykal na život ve tmě. Děti si pak mohly pejska vodit- samozřejmě měly zavázané oči. Zážitek to byl jistě silný.
No a Martina tedy nakreslila dva nevidomé pštrosy. Zírala jsem na to. Tohle by mě v životě nenapadlo!! ;-)
"Co se jim stalo?", vyzvídala jsem a samozřejmě byla lačná jejího výkladu kresby.
"Nic. Oni se tak narodili.", odpověděla s klidem autorka originálu. "Ale je to pro ně výhodný, nemusejí hlavu strkat do písku..."
... s výchovou své mladší dcery k tolerování "jinakosti". Obávám se, aby i výběr partnera nebyl jednou podmíněn právě tou JINAKOSTÍ :-) ..občas na toto téma důvěrně žertujeme a doufáme, že k nám naše stáří bude milosrdné a umožní nám nevnímat vše zřetelně a všemi smysly ;-)
Pravdou je, že Martinka neměla pro svůj batolecí věk úplně standardní podmínky a od cca 2let měla ostrou drezuru své starší sestry, která trvala na důsledném plnění příkazů: "Podej, přines, dojdi..." Brala to ale jako hru :-) - každodenní bojovka: nenechat se přejet vozíkem, nestoupat si za něj, podat požadovanou věc a dát ji do ruky tak, aby neupadla a nemusela se tudíž zvedat... jojo, spoustu záludností si musela vychytat ;-)
Odmala s námi jezdila na pobyty a setkání menšin, kde všichni zrovna neodpovídali vývojovým tabulkám, ale přesto s nimi bylo dobře...
Martinka opravdu tolerantní je- a pokud se v kolektivu vyskytuje nějaký slabší jedinec, pak se ho ochotně automaticky ujme. Sama paní učitelka říkala, jak se někomu na druhém konci třídy rozsypou pastelky- a ona letí okamžitě sbírat. Nojo, má to prostě zažité. Co Majdě spadlo na zem, to se muselo podat...
Po návratu z letošního integrovaného pobytu nakreslila tento obrázek. Byla ovlivněna besedou s nevidomým pánem. Vykládal nám svůj životní příběh, jak po přepadení, kdy ho zmlátili nějací chuligáni, utrpěl vážný úraz hlavy, díky kterému následně také přišel o zrak. Má vodicího psa- a tak dětem vykládal, co pejsek umí a jaké to bylo, když si zvykal na život ve tmě. Děti si pak mohly pejska vodit- samozřejmě měly zavázané oči. Zážitek to byl jistě silný.
No a Martina tedy nakreslila dva nevidomé pštrosy. Zírala jsem na to. Tohle by mě v životě nenapadlo!! ;-)
"Co se jim stalo?", vyzvídala jsem a samozřejmě byla lačná jejího výkladu kresby.
"Nic. Oni se tak narodili.", odpověděla s klidem autorka originálu. "Ale je to pro ně výhodný, nemusejí hlavu strkat do písku..."
Závěrem: Hledat na dané situaci, ačkoli není zcela příznivá, pozitiva- to je, oč tu běží ;-)
11 komentářů:
Just stuck out my head out of the sand for a couple of seconds and then began reading your post, simply wonderful.
Já myslím, že jsi to nepřehnala, prostě to tak je. Kdyby vyrůstala jako jedináček, nebo se šesti sourozenci zase by se chovala jinak.
Zrovna včera jsem porovnávala, jak se chová moje dítě a jak její kamarádka. Geny jsou geny, ale prostředí a výchova dělá hodně. A u vás nebyla jiná volba. Aspoň víš, že z ní bude dobrý člověk. Teda jestli je to pro dnešní svět výhra to nevím, ale já se o to doma taky snažím.
Skoro se neodvažuju Váš blog komentovat, i když jej pravidelně čtu.
Ale Martinka je úžasná ... " je to pro ně výhodný, nemusejí strkat hlavu do písku" ...
Já mám děti zase jiné, je jich pět, a tak mají taky "speciální výcvik".
Krásný zbytek léta přeju.
Nevím kolik je Martince, ale její odpověď je hodna génia....úžasně přímočará logika a optimistický pohled na svět.
Snaha o to, aby člověk nevychoval xenofobního ignoranta se snad vůbec ani nedá přehnat, ne?....naopak by jste mohla dávat leckterým maminkám přednášky o výchově k toleranci...:)
Thora:
:-) mám ráda tenhle styl vtipkování :-)
Ivo,
abych pravdu řekla, spíš mám obavy, aby ji to její charitativní cítění nezahubilo ;-)
Lenko,
děkuju, že jste se odvážila, mám ráda zpětnou vazbu- a nemusí to být jen pochvalná sdělení ;-)
eL Familia:
Martině bude za dva dny 8let. Pochopit její logiku mám někdy problém,;-), ale optimistický pohled na svět-to tedy má v každé situaci. Ono je to v naší rodině někdy život zachraňující ;-)
A víš ty co? Mě pro změnu zase spadla brada do písku!!! Martinka je úžasná!
Martinka je prostě úžasnáááá :-)))
je to super, když jde na všem najít něco pozitivního :)
Martinka nikdy nezklame :D
Určitě jsi to nepřehnala- sympatizuji:-). A já se budu učit u pštrosů. Respektive u Martinky
Markét myslím, že Martinka jde naprosto správným směrem, a ač vím, že Ty jsi hodně veselá kopa, tak myslím, že za ní za čas začneš zaostávat:).Prostě je úžasná (a to ani nekomentuju to cítění s druhými co v sobě má - jen tak dál),Šárka
No tak to je pecka :-d. Nenapadl by mě ani nevidomý pštros ani to že nemusí strkat hlavu do písku. Ráda Vás čtu. Jarka
Okomentovat