24.8.2012
Cyrilka je velice životaschopná myška. Díky svému apetitu vypadá jak zdeformovaná šachová figurka. Je černo-bílá a i nohy má rodělené na černé a bílé. Jméno Cyrilka dostala podle data svého narození. Je to Cyrilka bez Metoděje ;-)
Martina je samozřejmě maximálně nadšená. Poskakuje po bytě, neustále je tahá, cpe je do kapes županu, kreslí jim portréty...
Problémem spíš je to, že Květuška více než na úhyn žalem po své zemřelé spolubydlící, pomýšlí na to, jak vyhnat vetřelce ze svého bytečku. Honí Cyrilku, ta píská a lítá tak, že podestýlka lítá všude kolem. Napadají mě občas všelijaké myšlenky. Momentálně se zaobírám otázkou, proč dělám něco, co nechci a jestli je opravdu smyslem mého života neustále o někoho pečovat a všechno si vždy zkomplikovat??!!
Sedla jsem k internetu a začala studovat psychologii morčat. Dozvěděla jsem se docela dost zajímavých věcí- a mj. i to, že opravdu neoplývají dlouhou životností :-(
Další případný úhyn budu vnímat jak výzvu k ukončení chovu, v tom už mám jasno! :-)
Potřebovala jsem zjistit, jak ty dvě skamarádit. Návod se našel a byl celkem stručný....
bod č. 1 - musejí být obě v novém prostředí- tedy zbavit Květušku výhody a pozice "paní domácí"
bod č.2 - odstranit jejich pachy???
bod č.3 - zvykat je na sebe- kontaktovat je....
Doběhla jsem k sousedům pro klec, kterou měli po králíkovi. Co na tom, že pokryla téměř třetinu dětského pokoje. Babička omdlívala, že z bytu dělám zvěřinec- asi nemělo cenu ostřit atmosféru poznámkou, že Cyrilka k nám domů v krabici od babiččiny žehličky sama jistě nepřišla... Vytvořila jsem tím nové prostředí oběma hlodavcům.
Pachy... no, a co jsem asitak mohla vymyslet? šla jsem do koupelny- popadla jsme první toaletní vodu, nastříkala ji na ruce a oba hlodavce pěkně hladila. Po několika minutách jsme byly všechny z jednoho kmene YVES ROCHER. Vonělo to tu jak v salonu.
A fáze nejnapínavější- šup s nimi do jedné klece. Byly zaražené. Asi měly hlavu zamotanou z té vůně omamné... po krátké honičce doprovázené Cyrilčiným kvílením jsem je zas musela separovat. Klece jsem dala do těsného sousedství, aby se mohly sžívat a měly vyhroženo, že půjdou do zverimexu obě!!!
A tak to šlo celý týden! denně jsem je společně chovala, vždycky musel někdo hlídat u klece, aby si neubližovaly.
No a povedlo se! :-) Jsou spolu v domečku, holky moje zubatý!
Velkou klec už jsem tedy vrátila a veřejně prohlašuju, že žádný další živý tvor k nám nesmí jinak než na návštěvu!
Cyrilka je velice životaschopná myška. Díky svému apetitu vypadá jak zdeformovaná šachová figurka. Je černo-bílá a i nohy má rodělené na černé a bílé. Jméno Cyrilka dostala podle data svého narození. Je to Cyrilka bez Metoděje ;-)
Martina je samozřejmě maximálně nadšená. Poskakuje po bytě, neustále je tahá, cpe je do kapes županu, kreslí jim portréty...
Problémem spíš je to, že Květuška více než na úhyn žalem po své zemřelé spolubydlící, pomýšlí na to, jak vyhnat vetřelce ze svého bytečku. Honí Cyrilku, ta píská a lítá tak, že podestýlka lítá všude kolem. Napadají mě občas všelijaké myšlenky. Momentálně se zaobírám otázkou, proč dělám něco, co nechci a jestli je opravdu smyslem mého života neustále o někoho pečovat a všechno si vždy zkomplikovat??!!
Sedla jsem k internetu a začala studovat psychologii morčat. Dozvěděla jsem se docela dost zajímavých věcí- a mj. i to, že opravdu neoplývají dlouhou životností :-(
Další případný úhyn budu vnímat jak výzvu k ukončení chovu, v tom už mám jasno! :-)
Potřebovala jsem zjistit, jak ty dvě skamarádit. Návod se našel a byl celkem stručný....
bod č. 1 - musejí být obě v novém prostředí- tedy zbavit Květušku výhody a pozice "paní domácí"
bod č.2 - odstranit jejich pachy???
bod č.3 - zvykat je na sebe- kontaktovat je....
Doběhla jsem k sousedům pro klec, kterou měli po králíkovi. Co na tom, že pokryla téměř třetinu dětského pokoje. Babička omdlívala, že z bytu dělám zvěřinec- asi nemělo cenu ostřit atmosféru poznámkou, že Cyrilka k nám domů v krabici od babiččiny žehličky sama jistě nepřišla... Vytvořila jsem tím nové prostředí oběma hlodavcům.
Pachy... no, a co jsem asitak mohla vymyslet? šla jsem do koupelny- popadla jsme první toaletní vodu, nastříkala ji na ruce a oba hlodavce pěkně hladila. Po několika minutách jsme byly všechny z jednoho kmene YVES ROCHER. Vonělo to tu jak v salonu.
A fáze nejnapínavější- šup s nimi do jedné klece. Byly zaražené. Asi měly hlavu zamotanou z té vůně omamné... po krátké honičce doprovázené Cyrilčiným kvílením jsem je zas musela separovat. Klece jsem dala do těsného sousedství, aby se mohly sžívat a měly vyhroženo, že půjdou do zverimexu obě!!!
A tak to šlo celý týden! denně jsem je společně chovala, vždycky musel někdo hlídat u klece, aby si neubližovaly.
No a povedlo se! :-) Jsou spolu v domečku, holky moje zubatý!
Velkou klec už jsem tedy vrátila a veřejně prohlašuju, že žádný další živý tvor k nám nesmí jinak než na návštěvu!
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_v_fRlb5r4GngKKOOlmadfBxIJ-NJKOmmHpfHnBqHeBEGH2zlKWEq9yzWLgx0cnYP6tn5XfLAjKC7sW8etpulzEuR4b0hs2KSiEKYYYGSxy2SUJqEpvNHxjt67dK-lJbczgHDI=s0-d)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_vVYoCHii6TjSojCt0GPPvxw9IakjstL3yMRYUSkIMOHrQns4ETVDKynZzYKNUZWS17K06-rl-xQXEfveDFWaVNAczMBZQIbXH80YgfEUA3Cza-f5ankbTVHFVbKq422zGo2Kqv1bbvyQ=s0-d)
17 komentářů:
Teda Markét, tak už jsem to nevydržela a musím napsat. Ty se tedy vyblbneš! :-) Fakt jsi mě dost rozesmála a udělala mi tímhle příspěvkem o moc lepší den.
Hele my máme hlodavce doma co si pamatuju a byli opravdu různí - od opravdových myší, přes křečky, až po tvoje oblíbence morčata (kteří se u nás posledních pár let vyskytují hojněji) - ale nikdy jsem je nevoněla... :-)))
No hlavně že se dobrá věc podařila. :-) Jdu si utřít oči od smíchu a hlavně monitor od kafe, které při čtení tak nějak expandovalo a ještě jednou dík!!!
díky za zlepšení nálady, fakt jsem se zasmála:))
Jestli si chcete pořídit hlodavce, respektive malé zvíře, které dlouho vydrží, tak právě králík. Zakrslý králíček má dlouhou životnost. Potkani, myši, křečci, ti všichni moc dlouho nevydrží. Akorát je problém ten, že zakrslému králíkovi, bude-li sám, je třeba se věnovat, protože dva už budou mít oproti dvěma morčatům značný nárok na prostor. Dvě morčata člověk "uskladní" snáz a té pozornosti potom tolik netřeba. Jinak, morčata by neměla prochladnout a stejně tak jim škodí přímé slunce. To asi jako všem hlodavcům (ač králík není hlodavec, zahrňme ho sem). A jinak, dvě morčecí slečny by spolu neměly bojovat o to, kdo bude doma pánem, morče je zvyklé žít ve skupině, takže, sbližovací mise se určitě povede. :-)
já si myslím, že by Martinka potřebovala třetí - že by Metodějku :)
Zcela jistě by tento další nový účastník zabavil Květušku i Cyrilku.
Kdybys chtěl králíkárnu řekni, Vašek ti ji VELMI rád doveze :))
Se tu chechtám, vy opravdu nemůžete mít ani ty holky morčecí úplně "normální".
Ale co, alespoň se člověk nenudí.
Krásný den a díky za zvednutí nálady.
Tak parfemace zvířat mě fakt pobavila, k Vánocům bych jim možná nadělila Chanel No. 5.
Máte se zvířectvem úžasné zážitky, jen co je pravda:-). Jen nevím, jak je to s tou životností morčat - my jich jako děti měli několik a všechna u nás pobývala docela dlouho. Nepamatuju se už přesně, ale to poslední určitě 5 nebo 6 let (a to přežilo i to, že téměř kompletně sežralo plastovou mističku na vodu:-)). Katka
Katka mi připoměla, že naše morčata se taky dožila vyššího věku - 9 a 7 let.
O morčeti uvažujeme asi měsíc, přiznám se, že je to z mé hlavy. Ne že by se tomu děti bránily. Vaše příběhy mě opravdu baví, od srdce jsem se zasmála. Jen mě docela nahlodávají změnit svůj postoj k začlenění dalšího hlodavce
do rodiny (máme už činčilu). Cyrilka je kouzelná, takové morče bych si představovala. Obyčejné, hladkosrsté. Kolem nás se hemží samé papírové kousky a do toho se mi nechce :-)
Tak ať vám dlouho vydrží!! :-)
On ten věk morčete bude patrně záviset na tom, jestli hovoříme o nejvyšším možném věku, než vám morče pokojně odejde stářím nebo o jakémsi průměrném věku. Protože morčata budou náchylná na nemoci. Někdy vám morče vydrží dva roky, než onemocní, někdy osm let a pak odejde přirozeně. Btw. papírový kousek od chovatele není snobská rozmařilost, ale rozumný přístup. Záruka, že zvíře je socializované, nemá žádné dědičné genetické zatížení (zvířata se rozmnožují dle určitých pravidel, ne bezhlavě, určité zvířátko do chovu nesmí). Můžete narazit ne na zodpovědného chovatele, ale množitele, který jen vydělává a průkaz původu je záruka, že se vám to nestane. A ze zverimexu bych si po zkušenostech nekoupila už ani rybičky. Ta zvířata tam nemají ideální podmínky a zverimexové zvíře nikdy.
Ne, morče už nikdy. My si strkáme do kapes od županu čivavu - životnost vynikající! :D
Já si říkala,že na fotce je morčátko,žádné myšátko :-).Morčátka jsou perfektní,chytrá a mírumilovná zvířátka,Sysíka jsem měla 8 let,sešel věkem.Slyšela jsem i o 12 letém jedinci.Mně se líbí psouni,jsou velmi nároční na výchovu a pozornost,jsou velkými osobnostmi v malém psouním tělíčku.Myslím,že morčátka jsou nenároční a velmi přítulní domácí společníci.
Tak přeji morčecím kamarádkám,ať se jim s Vámi dobře bydlí,stravuje a raduje.
Děkuji za všechny (i ty škodolibé-nebudu jmenovat :-)) komentáře :-)
Jen připomínám, že morčata jsem zdědila- proti své vůli. Snažím se k nim najít vřelý vztah, ale zatím mi ta zvířata neudělala nic dobrého ;-) Přesto to nevzdávám. Jsou to živé bytosti, musím k nim být "slušná" :-) Kolika let se dožijí??? To dost bude záležet na nich ;-)
Dojemný. Já mám naštěstí na morčata a kočky alergii, jinak už bysme je měli. Takhle je to jen pes a králík. :-)
Já zblblá výběrem jmen pro vnučku jsem si tvoje pojednání převedla právě na vnoučata...no a potom přemýlím, zdali pomazání vůní z Yves nebo odkud by nepomohlo našim rodinným vztahům a jsem si jistá, že ani pan Dior by nezabral. Morčata jsou prima, my měli vždy Matýsky a ty mi seděli na rameni a v této poloze sledovali večerní pořady v TV. Takové pěkné zpestření páč za totáče nic moc.
Teda Wlčice, ta je krásná! Jako dítě jsem měla Rozetu, byla to kousavá bestie, ale všemi milovaná. Teď mám Labradora, a to je teprve miláček. Ať se Martince ve škole dobře daří! Kdyby ses chtěla sejít, napiš mi na daniela.snablova@centrum.cz. Máťa by se potěšila se psem, je k dětem vhodný, kamarádčina dcera ho bodla nůžkami do tlapky a přesto na ni nezanevřel. Daniela
Okomentovat