Fifinka

29.7.2009 - 314.den z 365

Už je to 25měsíců, co jsem této holčičce dělala tatínka u porodu. Že já vždycky mám to, co nechci! ;-) Dá se říct, že v tom opravdu vynikám.

Fifinka si totiž vzpomněla, že se narodí právě, když tatínek cca 8tisíc metrů nad zemí brázdil oblohu se svým airbusem, takže ten měl jaksi alibi. Celá Fifinčina rodina právě pařila na zahradní rodinné slavnosti a majitelé řidičáků už byli značně ovlivněni alkoholem, a tak jsem maminku Šárku coby "Černého Petra" vyfasovala já, neb bydlím jen o pár metrů vedle.

Ten den byla neděle a bylo šílené vedro. Šárka připomínala spíš globus v měřítu 1:1, než lidskou bytost, takže nacpat ji do auta bylo docela komické. Na příjmu v porodnici mě považovali za rodinného příslušníka, takže se prostě automaticky počítalo s tím, že jdu k porodu!! Ač už jsem svoje dva měla za sebou, tak v roli diváka jsem si připadala silně nejistá.
Porod byl docela komplikovaný, tudíž nakonec došlo na císaře a Šárka naštěstí všechno prospala. Sestra se mnou řešila jméno a příjmení dítěte, tak jsem si v duchu říkala, že teď jsem odsouhlasila něco, nad čím tatínek určitě bude valit oči.
Konal se happyend, holčička dostala jméno Josefína a byla krásná a uřvaná. Pořídila jsem pár fotek -ruce se mi příšerně třásly- ale přišlo mi to prostě úžasný.

Příští týden se mi Fifinka odstěhuje do nového domečku za Prahu. Dneska jsem ho byla okouknout. Fifi mi předvedla, jak drandí po schodech dolů :-)

A tady je u nás na zahrádce s Martinkou v pidibazénku. Holky si spolu dovedou pěkně hrát. Tak jsem ráda, že Fifinka je tak trochu i "naše" :-))

Jo, a Šárka má ode mne přísný zákaz rozmnožování! :-)