Vozíčkářům vstup zakázán- proč?


28.7.2009 - 313.den z 365

K dnešnímu příspěvku mě vybídl komentář, který mi u 310.dne zanechala Jana. S Janou nás spojuje elektrický vozík. Její Vojta zdědil po Majdě náš první elektrický minivozík.
Celý komentář si můžete vyhledat, já použiju jen věty, které mi vrtaly hlavou celý den.

Jana píše:
" Dneska je mi extra mizerně.... Vyhodili nás z Vojtova oblíbeného zverimexu, že tam vozíčkáři nesmějí, protože plaší zvěř... "


Četla jsem ten komentář opakovaně a vůbec nechápala... Vozíčkářům vstup zakázán???

Dnes ráno jsem šla s oběma dětmi k zubaři a hned se mi naskytl pohled na ceduli v květinářství. Upozornění, kdo a co do obchodu nesmí:

Ikonka přeškrtnutého vozíčkáře mezi těmi sedmi piktogramy naštěstí chybí ;-)

Zabrousila jsem ve vzpomínkách k našim prvním vyjížďkám s električákem. Jak jsem Majdu cepovala, co smí a co ne, jinak že jí bude odpojen kabel od baterie :-) Majda věděla, že by to mohlo nastat, a tak se chovala vždy velmi ukázněně- respektive stačilo na ni zahudrovat a hned věděla, že je čas na zklidnění!

Do zverimexu chodila taky ráda. Chodily jsme se dívat na papouška. Majdu fascinovalo, jak je krásně barevný a jak povykuje, mne k tomu všemu ještě přiváděla v úžas jeho cena. Stál (tehdy před 6lety) stejně jako můj favorit - 45tisíc! :-)
Trnula jsem hrůzou, aby akvária vydržela šmejkání se Majdy kolem dokola. Jednou se mi zapasovala mezi obrovské žoky s krmením pro psy a já nemohla odvalit ani žok, ani vycouvat s vozíkem :-)) Pomoc 3.osoby byla nezbytná ...

O nejrůznější příhody nebyla zkrátka nouze.
Nikdy se nám však nestalo, že by si někdo z obsluhy nepřál, aby vjela na vozíku dovnitř. Spíš naopak. Potýkala jsem se s problémem, že jsem Majdu požádala, ať počká venku, že je tam třeba schod, nebo že tam není dost místa, nebo že má nabahněná kola... a dotyčný trval na tom, že se to nějak udělá, že ji vyneseme, bláto že nevadí... Jsme zvyklí vstupovat do objektů zadními vchody, z průjezdů, / nejnovější zážitek: do lapidária na Kuksu byla Majda uvedena zadem- přes ložnici pana provádějícího.../
Až si někdy říkáme, že by bylo opravdu snažší, kdyby chvilku počkala venku ;-) Je to vždy dobrodružství.

Nakupování v malých obchůdcích tu a tam řešíme na ulici. Vynesu věci ven, Majda je okoukne, co potřebujeme- konkrétně oblečení u nás v textilu- vezmeme domů a paní hned hlásí, že můžeme vyzkoušet doma a kdyžtak vrátit.

Zkrátka vzpomínaly jsme s Majdou, co všechno už jsme s vozíkem zažily a musím lidi povětšinou pochválit. Někteří jsou škarohlídi s myslí omezenou, ale ti, kterým dojde rychle, ti se vždy chovají tak, že to pak člověka hřeje i (jak vidno) několik let ;-)

Je mi líto, že může dojít k takové situaci, kterou Jana stručně nastínila a z níž pro mne nutně vyplývá otázka, kterou jsem dnešní příspěvek i pojmenovala...

Ale pořád mi vrtá hlavou: Co bylo příčinou vydání toho zákazu? (Vycházím z toho, že v tom zverimexu jistě Vojta nebyl poprvé.) A rovněž by mne zajímalo, jak se k tomuto incidentu postavil majlitel obchodu? Tak moc prosím Janu o podrobnosti, protože tohle mě zaskočilo a celý den přemýšlím, jak bych tu situaci řešila- nejlépe nějak elegantně, poučně a samozřejmě bych ráda (skromně) vyšla jako vítěz ;-)
------------------------

No a jak se tady tak zastávám vozíčkářů, tak se koukněte, co mi ten můj vozíčkář dneska udělal s nákupem- prostě to krosila tak, až taška s nákupem vzala salto na zem- a z vajec byl rázem ham&eggs /v jídelníčku jsem už viděla napsáno i "hemenex" :-)) - to jen perlička pro angličtináře/



Závěrem:
Vozíčkářům se sluší pomáhat, ale ne zas moc ;-) Je třeba je občas i krotit... což se mi vždycky tak úplně nedaří :-)

10 komentářů:

Gabro řekl(a)...

Komentář jsem také četla a dost mě zarazil. Také by mě zajímalo, co to bylo za zverimex... Manžel ve zverimexu "vyrůstal", v tomto oboru pracuje, ale nikdy by ho nenapadlo, že by vozík rušil zvířata! A u tchýně na krámě, je hlavním rušičem akrotá Benjie :-). My jsme holt taková "zvířátková" rodina ze všech stran :-).

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

obracím se na Vás coby majitelku obchodu ZOO SHOP BENJI . Před chvílí jsme se odtud vrátili šokovaní jednáním Vašich zaměstnanců.
Mám šestiletého syna na vozíku, je ochrnutý. Rádi jsme cestou z plavecké haly často navštívili váš obchod a koupili tam nějakou konzervu pro kocoura. Dnes jsme měli v plánu to samé. Paní prodavačka vyhodila Vojtu, který si chtěl prohlédnout morčata a rybičky, s tím, že je děsí svým vozíkem a že ho má nechat přede dveřmi. Pro syna, který má muskulární atrofii /nikdy nebyl schopen chodit, takže vozík přede dveřmi nechat nemůže/ a který se pere s obrovskými psychickými problémy, že není jako ostatní děti, to byla rána pod pás.
Vysvětlovala jsem paní prodavačce, že jinak než bez vozíku se tam nepodívá a ona na to - "no tak sem nejezděte."
Druhý zaměstnanec mě označil za hysterku, když jsem chtěla, aby mi dal telefonní číslo na majitele , což odmítl.
Věřte mi, že se třesu vzteky a lítostí. Syn měl vás krámek rád, dokonce odtamtud máme jedno z morčat. Teď je to další zakázané místo, kam nesmí, protože je jiný. Mimochodem, nevšimla jsem si žádných zděšených reakcí zvířat, spíš jsme byli svědky zděšené reakce paní prodavačky, na kterou kluk na vozíku prostě nepůsobí pěkně a esteticky. Vozík je uzounký, tichý, všude jsme mohli bez problémů projet, ale co kdybychom někoho pohoršili.
Ráda bych , abyste nějak zareagovala. Zajímalo by mě, jestli to vidíte stejně, jako ti dva superzdraví a supervyrovnaní lidé, které zaměstnáváte. Říká se, že kdo má rád zvířata,má rád lidi, ale na vozíčkáře se to asi nevztahuje. Pak byste si ale měli dát na výlohu ceduli, že tam lidé na vozíku nesmějí. Nejedná se jen o ten "vehikl" - oni z něj nemohou vystoupit !

s pozdravem Mgr. Jana Zajícová



Dobrý den,

Omlouvám se, že jsem se neozvala dříve, ale byla jsem do dnešního dne ze
zdravotních důvodů mimo firmu.
O Vašem případu jsem byla dnes ráno informována již od svých zaměstnanců.
Celou situaci mi popsali stejně, jak píšete vy. Byla jsem tím velice
překvapená a oznámila jsem svým zaměstnancům, že v tomto případě se za ně
nepostavím. Netuším, jak si něco takového mohli dovolit. Když jsme
provozovnu přestavovali, tak jsme měřily uličky a snažili jsme se regály
postavit tak, aby mohli v prodejně projíždět i vozíčkáři. Nikdy jsem
nevydala žádný příkaz, že nesmí do prodejny vozíčkáři. Zvířátkům to rozhodně
stres nezpůsobuje. Jen v jediném případě, když mají maminky vetší kočárky,
je žádáme zda by mohli kočárek ponechat na začátku prodejny.
Nevím zda se jednání mých zaměstnanců dá nějak omluvit, přesto se o to
pokusím. Velice se Vám omlouvám za jednání mých zaměstnanců. Je mi velice
líto, že se něco takového přihodilo v mé prodejně. Snad mou omluvu přijmete
a budete nadále naším zákazníkem.
Celou situaci budu řešit kárným postihem. Také jsem svým zaměstnancům
oznámila, že požaduji, aby se Vám omluvili.
Ještě jednou se velice omlouvám.

S pozdravem
Ledwoňová Kamila

Anonymní řekl(a)...

K tomu jen dodám, že jsem dopis majitelky krámu dneska Vojtovi přečetla a on řekl - "To je dobře. Já už jsem jim odpustil."

Já ale nějak nemůžu, deset minut děsivého dohadování s bezcitnými lidmi mi tenhle krám dokonale znechutilo.
/Vozík jsme měli maličký mechanický - a Vojtu jsem vezla já, protože se sám už neuveze./
J.

Wlcice řekl(a)...

Uf, díky Janě za rychlou reakci- to jsem si oddychla... hurá!Story má happyend. Jenže- bylo vůbec nutné, aby k incidentu došlo?

Paní majitelka mě zahřála svým dopisem. Myslím, že její reakce je opravdu solidní. Za své zaměstnance nemůže ručit ve všem, jsou to jen lidi, o jejichž morálních kvalitách si my "okolečkovaní a spol." myslíme své ;-) Hold největší devizou pro Vojtu nebude asi ten električák, jak jsem si myslela, ale tvrdá škola, že srážce s blbcem se nelze vyhnout-tu musí člověk prostě ustát...

Tak se mějte sluníčkově a moc často se s těmi méně osvícenými nesrážejte! :-))

Gabro řekl(a)...

Také jsem ráda, že se k tomu pani majitelka takto postavila, ale rozumím i tomu, že nemáte chuť tento krám znovu navštěvovat... A Vojta je super kluk! Úplně mě dojalo, když jsem si to všechno četla... Přeju méně takových zážitků s takovými lidmi!

Jitka Neradová řekl(a)...

Tak jsem sledovala příběh - nebo spíš horor- ze zverimexu a zajímalo mě, co je ten obchod zač a kde vůbec je.A když jsem najela na jeho stránky, vyskočil na mě Trojský kůň. Zdá se tedy, že je to negativní prostor po všech stránkách. Můj počítač má antivirový program ( doufám, že funkční:-) a koňovi se tedy snad ubránil. Škoda, že něco podobného nemůžeme mít i my. Hodně síly v boji s podobnými lidskými trojskými koni. ( a to i přes hezký dopis paní majitelky- asi bych podobné zaměstnance vyhodila)

Wlcice řekl(a)...

Jitce:
:-)) negativní prostor po všech stránkách :-))
Možná mají prodávaná morčata vyšší IQ než prodavači ;-)

Anonymní řekl(a)...

Stejně není nad to mít od električáku přejeté nožičky, viď?? To bych Báru vždycky nejraději roztrhla. Lenka

Wlcice řekl(a)...

No,hlavně ta pojistná kolečka vzadu- a sandály k tomu- to už jsem párkrát viděla všechny svaté, když Madlena nečekaně couvla... ;-)

Markéta a Luki řekl(a)...

Tak vidím, že máme stejné zkušenosti s přejetýma nohama, já vždycky říkám, že budu mít palce a ostatní prsty jak ta babka v té pohádce o kolovrátku :-))