Překvapení

9.9.2010

Překvapení dělím na milá a nemilá. Ta první mám samozřejmě radši a s těmi druhými se učím celý život nějak vyrovnávat. Jde to ztuha :-(

Milé překvapení jsme Majdě přichystali my doma. Po příjezdu ji čekal (staro) nový interiérový vozík- tedy vozík "na doma". Loni jsme začali vybírat, protože židle, která nám dlouhé roky sloužila a byla naprosto dokonalá (sponzorský dar ze Švédska! :-) ), už dosloužila. Majda má příliš dlouhé nohy, a tak jsme zkoušeli nějakou náhradní variantu, jenže Majda svou židli nechtěla opustit!
Vozík firmy OttoBock byl sice krásný, "lehký", ale měl kolem sebe takovou rampu proti nárazu, což se do našeho bytu nehodilo, neb díky rampě obtížně vybíral otočky mezi nábytkem a futry dveří.  V neposlední řadě byla na závadu i jeho cena: 80tisíc. Musela bych je sehnat zase někde po nadacích, zdravotní pojišťovny a lékaři se zrovna nehrnou do předepisování drahých pomůcek a vycházejí z toho, že jeden električák už máme, takže to stačí.

Dohodli jsme se tedy, že jej pořídíme "ze sekáče". Existují i firmy, které se zabývají repasí vozíků a potom se takový vozík dá pořídit cca za 20tisíc- to už by se shánělo snáze ;-)
Jenže pak zapracovala náhoda a hlavně Marcela- a věnovala Majdě vozík po Nikče. Provedly jsme výměnný obchod- naši mužové se nestačili divit :-) A kdybychom to chtěli líp načasovat, tak už to prostě líp nešlo!! V sobotu v noci jsme jej přivezli domů. Majda koukala! jediným drobným technickým problémem bylo ovládání vozíku- bylo na levou ruku. Majda si zvykla řídit vozík pravou a psala taky pravou rukou. Jenže postupem času zjistila, že ji to zdržuje, takže se přeučila na psaní levou. Přísahám,že ji nikdo nenutil!! Vím, že obráceně se to nesmí... no ale když...
No a teď byl problém. Tatínek slíbil, že to předělá. je pečlivý, ale má trošku delší dodací lhůty :-)) Majda 2dny nadávala, že tam sedí jak "na traktoru", vztekala se, že musí couvat na 2x (jinak bravurně zvládá zajet všude napoprvé (nechápu??)) ...no a pravila, že si to tak asi nechá, že už si zvykla ;-) Pochopila, že to tak bude rychlejší :-))
(Zázvorky, díky moc!! Máte to u nás- vyměníme kola za kola :-))

Takže kocourkovi přibyla do ochočovacícho procesu další disciplína: jízda na vozíku ! :-)
Zvládají to oba a ještě se tomu dost nasmějou :-)

Mně ovšem úsměv zmizel z tváře poté, co jsem v pátek  viděla Majdin rozvrh hodin.
Podotýkám, že jsem nic neponechala náhodě a do školy psala v půlce srpna, že prosím, aby pamatovali na to, že Majda má v IVP napsáno "zvýšená únavnost" a tudíž aby hodiny výchov- zejména pak tělesné- dali laskavě na okrajové či odpolední hodiny. Ona tam stejně nechodí, tak si může jít domů dřív odpočívat, a když bude výtvarka a nestihne obrázek domalovat, nic se neděje- dodělá si to doma- maluje ráda.
A výsledkem je toto:

Zírala jsem na to dost nevěřícně.
Takže celých 10měsíců se bude Majda otravovat a asistentky budou zbytečně dělat to, co by normálně nemusely... Já to prostě nechápu?? Vždyť ten rozvrh přece udělá příslušný program v PC, kam se dají zadat nejrůznější požadavky- ta škola integruje dvě tělesně postižené děti na 2.stupni-tedy dvě třídy mohou mít nějaké závažné důvody, proč to či ono do rozvrhu umístit tak a ne jinak?!!? .. jo, jenže to by asi mezi PC a klávesnicí musel sedět někdo, kdo má mozek.

Sepsala jsem mail. Paní zástupkyni, která je vystudovaná speciální pedagožka, zda ona s tím souhlasí a nemá připomínky, neb celou situaci hodlám řešit dále spříslušným odborem na MŠMT a dalšími orgány zabývajícími se integrací (a to myslím vážně: třeba mi konečně už někdo vysvětlí, co to vlastně ta INTEGRACE je??) , neboť jsem vůbec nepochopila, proč se sepisují a podepisují IVP (individuální vzdělávací plány), když je pak stejně nikdo nerespektuje.
Podotkla jsem, že se domnívám, že sestavení rozvrhu je plně v kompetenci školy a že snad ani žádné peníze navíc nestojí...  a opětovně požádala o zařazení "výchov" na okrajové hodiny.  
(Pro mě je fakt přijatelnější, když půjde domů dřív z "výchovy", než když nebude na fyzice a my pak strávíme celé sobotní odpoledne tím, že to nejdříve budeme studovat, a pak vykládat... Já chci se školou spolupracovat, ne ji SUPLOVAT!! )


Tak jsem zvědavá, co mi odpoví. Moc si od toho neslibuju, ale otrávilo mě to dokonale.
Marnost, ignorance, nulová empatie, nezájem, lhostejnost... fakt mě nic jiného v této souvislosti nenapadá.

Jsem asi natvrdlá, ale pořád se snažím pochopit, proč se zrovna tato škola hlásí k tomu, že je bezbariérová a integruje všechny děti- bez rozdílu postižení- když to ve skutečnosti vypadá takhle...