Záskok

25.-28.7.2012

Vzala jsem záskok. :-) Vyzkoušela jsem si, jaké to je být v roli asistenta u vozíčkáře. Jasně, že jsem tuto práci vykonávala několik let, ale to byla jiná situace... tenhle vozíčkář nebyl můj vlastní. Neznala jsem do detailu jeho zvyky, požadavky, neuměla jsem s ním manipulovat... všechno jsem se musela učit!

Už vím, jak bylo těm, co se učili manipulovat s Majdou- asi jsem občas nebrala dostatečně vážně jejich obavy z toho, že "to nezvládnou", protože mi všechny ty úkony připadaly zcela banální a samozřejmé.

Tímto děkuji B., že se mnou měla strpení - vydržela moje čištění zubů, kdy měla zubní pastu i na místech méně obvyklých, že se nezlobila, když jsem jí ze sprchování udělala potápěčský výcvik, že přežila oblékání a česání :-) ... prostě že to všechno tolerovala a ještě se u toho smála a všechno mi to pak spočítala  při hře "země -město" :-)

Bylo hodně momentů k zamyšlení nad tím, co je v životě opravdu důležité. Jestli je lepší podlehnout nabízenému - položit se do role litované osoby a užívat si milodarů a litování, nebo svůj soukromý život nechat k nahlédnutí jen těm nejbližším.

A moc děkuju všem, kteří respektují můj přístup k životu bez zbytečných kritických poznámek a pouček... Ono totiž něco jiného je o tom číst - a něco jiného je to žít... 

A tenhle obrázek mi padl do oka na internetu a myslím, že má taky co říct... tedy někomu určitě ;-)