Přes Pokličky do Ráje

24.8.2013

Dnešní sobota- jeden z posledních slunečných prázdninových dní  :-(
Vydali jsme se na výlet na Kokořínsko.

Ani já jsem se neubránila pokušení vyfotit si ceduli s poetickým názvem obce, který je lehce zavádějící :-) Tahle fotka v albu jistě nechybí nikomu, kdo zde kdy byl.

 

Dopřáli jsme si lehkou cca 10km túru

Cesta vedla příjemně lesem s výhledem na skály a tu a tam se naskytly pohledy dolů do hlubokého údolí.

A tady jeden přírodní úkaz: pokličky.

Odtud pěkně po schodech dolů... Schody už něco pamatují a jsou- no řekněme "neúplné" :-(

Martina okukovala skalní světničky a bytečky.

A když jsme překonali první úsek cesty prosycený otázkami: "A kdy už tam budem? A jak je to ještě daleko? A kdy bude svačina?...", zklidnila se a celou cestu vykládala o všem možném a v závěru se divila, kolik kilometrů vlastně ušla. Achjo :-)

Nádherná vycházka. Těšila jsem se na místní hospůdku, že si dáme i věčeři a pak pofrčíme domů, ale Martina prohlásila, že nejlíp vaří náš tatínek (to jako WLK!!!)  a že pojedeme na večeři domů. ;-) Tatínek se tetelil blahem .... a doma jsme si dali špagety :-)