3.8.2013
... nás postihla díky odjezdu Martinky na tábor.
Těší se na něj od ledna. Jezdí pravidelně už třetím rokem. Jenže letos je tábor nějaký začarovaný. Jestli to má souvislost s celotáborovou hrou??? ...Čarovná Zeměpolocha a bábi Zlopočasná ... a nebo v tom spíš hraje roli zas ten prokletý nespolehlivý lidský faktor....
Tři týdny před odjezdem přišel mail od hlavní vedoucí, že se ocitli ve svízelné situaci, protože majitel objektu v Živci u Písku jim stroze napsal, že ubytování z technických důvodů nemůže poskytnout a že zajistil náhradu v nedalekém Štědroníně. Děti by byly ubytované v mega areálu v různých budovách. Objekt znám, podruhé bych do něj s dětmi rozhodně nejela.
Paní vedoucí je táborový nadšenec a vyhodnotila to úplně stejně. Odmítla a narychlo sehnala objekt, který jí doporučily kolegyně. Je to v Albrechticích v Jizerkách- tam nemůže být nehezky ;-). Správce byl prý vlídný... tak uvidíme.
V sobotu se mělo odjíždět v 15hodin. Hodina odjezdu minula a nedělo se nic. Po půlhodině čekání v tom pětatřicetistupňovém vedru na rozpáleném chodníku vedoucí volala na dispečink, kdepak je doprava. Nevěděli. Museli to zjistit. Řidič se neobtěžoval vyslat signál. Prý dorazí za půl hodiny. No, dorazil za hodinu. Kdo by čekal omluvu- asi by byl zklanám. Vyskočil z vozidla, otevřel zavazadlový prostor a začal nás popohánět, které kufry kam naskládat.
V 16:40 celá výprava slavnostně vyrazila za dobrodružstvím. Snad jsou v pořádku. Volat se mi tam nechce a spoléhám na to, že kdyby nastala nějaká katastrofická situace, bude nás o tom TV Nova včas informovat :-)
Děti neztrácely dobrou náladu, což bylo fajn. Já jen žasnu, co všechno je dneska v podnikání možné. Jestli já ty svoje klienty zbytečně nerozmazluju... ;-)
A tady jeden pilný Čmelda. Ten dělá, co má. Maká 7dní v týdnu a na výkonnosti mu neubere ani to příšerné vedro. ;-)
... nás postihla díky odjezdu Martinky na tábor.
Těší se na něj od ledna. Jezdí pravidelně už třetím rokem. Jenže letos je tábor nějaký začarovaný. Jestli to má souvislost s celotáborovou hrou??? ...Čarovná Zeměpolocha a bábi Zlopočasná ... a nebo v tom spíš hraje roli zas ten prokletý nespolehlivý lidský faktor....
Tři týdny před odjezdem přišel mail od hlavní vedoucí, že se ocitli ve svízelné situaci, protože majitel objektu v Živci u Písku jim stroze napsal, že ubytování z technických důvodů nemůže poskytnout a že zajistil náhradu v nedalekém Štědroníně. Děti by byly ubytované v mega areálu v různých budovách. Objekt znám, podruhé bych do něj s dětmi rozhodně nejela.
Paní vedoucí je táborový nadšenec a vyhodnotila to úplně stejně. Odmítla a narychlo sehnala objekt, který jí doporučily kolegyně. Je to v Albrechticích v Jizerkách- tam nemůže být nehezky ;-). Správce byl prý vlídný... tak uvidíme.
V sobotu se mělo odjíždět v 15hodin. Hodina odjezdu minula a nedělo se nic. Po půlhodině čekání v tom pětatřicetistupňovém vedru na rozpáleném chodníku vedoucí volala na dispečink, kdepak je doprava. Nevěděli. Museli to zjistit. Řidič se neobtěžoval vyslat signál. Prý dorazí za půl hodiny. No, dorazil za hodinu. Kdo by čekal omluvu- asi by byl zklanám. Vyskočil z vozidla, otevřel zavazadlový prostor a začal nás popohánět, které kufry kam naskládat.
V 16:40 celá výprava slavnostně vyrazila za dobrodružstvím. Snad jsou v pořádku. Volat se mi tam nechce a spoléhám na to, že kdyby nastala nějaká katastrofická situace, bude nás o tom TV Nova včas informovat :-)
Děti neztrácely dobrou náladu, což bylo fajn. Já jen žasnu, co všechno je dneska v podnikání možné. Jestli já ty svoje klienty zbytečně nerozmazluju... ;-)
A tady jeden pilný Čmelda. Ten dělá, co má. Maká 7dní v týdnu a na výkonnosti mu neubere ani to příšerné vedro. ;-)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_v_fRlb5r4GngKKOOlmadfBxIJ-NJKOmmHpfHnBqHeBEGH2zlKWEq9yzWLgx0cnYP6tn5XfLAjKC7sW8etpulzEuR4b0hs2KSiEKYYYGSxy2SUJqEpvNHxjt67dK-lJbczgHDI=s0-d)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_t1aYGuQi0SMI3seyGvqsf-1Njk2IypuFPjqJdD2_yYACBkPpo6TdvD5wrzFychUYXBSflaeR_3KMrhPrAMP4vTCVyYRY2wUCNdXpKnlgPHc9tMnGDNEw47erLasfz7iw7HhDhn6aiyPA=s0-d)
5 komentářů:
V Albrechticích je krásně v létě i v zimě.
bezdětnost si užijte plnými doušky 8)
Ježkovy zraky, příběh s dopravou mi připomíná vlastní zážitek z dob téměř pradávných. Někdy kolem roku 1988 ně rodiče vyslali na tábor se Svazem invalidů... Letěli jsme do Bulharska. Sraz k odletu byl tehdy ve dvě hodiny ráno v prosstorách Svaz a měl pro nás přijet autobus. Byly tři hodiny ráno a autobus nikde. Byly čtyři a pořád nic. Pak někoho napadlo zavolat na letiště a ukázalo se, že na nás zapomněli. Myslím, že tak rychle ten dav handicapovaných do bariérového autobusu nenaskládal nikdy nikdo... neboť letadlo jaksi nepočká, že.... Tehdy to ovšem vůbec bylo nějaké zakleté, protože před cestou zpátky nám vedoucí řekli, že máme utratit všechny levy i lvice, prostě všechny peníze. Potíž byla, že letadlo mělo zpoždění a nám nezbyly peníze ani,tak říkajíc na předpudrování nosu. Bulhaři nakonec rozhodli, že ty postižené chudinky můžou na záchod zdarma. Akorát, že ne na všech z nás to bylo úplně vidět,že k těm mrzáčkům ubohým patříme.... no bylo to veselé a figurovaly v tom slzy, výhrůžky a půjčené hole. Ale přežili jsme všichni. :-)
Mně ten autobus taky připomněl podobnou situaci:
byli jsme na táboře v Lužických horách (my dvě sedmnáctileté vedoucí plus dva lidi dospělí s námi plus děti), přichystáni k odjezdu, došli jsme všichni na kraj obce a čekali na autobus, kterým mě přijet další turnus dětí na tábor a nás odvézt. Vedro. Nic nejelo. Začátek 90.let, mobily nebyly - šla jsem do hospody telefonovat, co se děje, a telefonovat rodičům, že máme zpoždění.
vyšlo najevo, že autobus s dětmi z Prahy v pořádku vyjel a jel a jel a někde za Plzní si vedoucí uvědomili, že jede jiným směrem že jsou jinde. Autobusák na to, že je zvyklý v tuto dobu vždycky jezdit takhle směrem za Plzeň...
Takže se vrátili zas před Prahua jeli do Lužických hor.
Naše některé batohy zatím odvezl domů náš plnolet klega-vedoucí svým legendárním trabantem a my jeli linkovým autobusem, na který jsme museli ještě kus dojít. Přijeli jsme místo v šest večer až v deset a na Florenc a my dvě vedoucí jsme se bály, že nás ti rodiče - které jsme informovaly, kam a kdy dojedem - že nás proklejou a děti k nám do oddílu už nepustěj. Ale rodiče byli naopak šťastn, že jsme se vrátili.
Achnéé, omlouvám se za překlepy.
Okomentovat