Severský filmový podzim jen v zrcadle

30.10.2013

Náhoda tomu chtěla... koukla jsem na FB, kde včera specialistka na severské filmy a výuku dánštiny -Alča- lákala někoho do kina na norský film, po jehož knižní předloze už dlouho marně pasu, neb v Čechách vyšla asi před 15lety a v knihovnách je zřídka. Jedná se o knihu mého oblébeného autora Josteina Gaardera "Jako v zrcadle, jen v hádance". Na tuto knihu mě přivedla jedna čtenářka blogu, když mi odkaz přidala do komentářů. 
Shodou okolností babička dnes měla volmo, a tak se podařilo Martinku zaopatřit a vyrazit do kina na podvečerní představení. Paráda. Těšila jsem se, i když jsem věděla, o čem film bude... severská depka- to je moje označení pro severskou filmovou tvorbu. Jasně, že existují i výjimky, které mají označení "komedie", ale ty považuji za menšinové. 

Ve starobylém a nezmodernizovaném kině Lucerna- v samém centru Prahy- probíhá filmový festival severských filmů. Alča zajitila vstupenky, a tak jsme hromadně zhlédli film, jehož festivalový název zní "Jen v zrcadle, jako v hádance". 
Pro mě masochistický psychomasakr. Nemít vlastní životní zkušenost, asi bych přes slzy na plátno vůbec neviděla. 

Nevyléčitelně nemocná dívka - 13letá Cecílie- se snaží pochopit konečnost života a přijmout vlastní smrt ve věku, k němuž umírání standardně nepatří. Náhled do života rodiny, jejíž členové se snaží vyrovnat se s krutou zprávou lékařů, že jejich holčičce není pomoci. Nemají možnost volby. Tak už to v životě bývá....
Cecílii se zjeví anděl Ariel a ona s ním rozmlouvá  - o smrti, o životě po ní. Vedou spolu filozofické debaty a jeden druhého poučuje. 

 ---------------------------
Všechno vidíme jako v zrcadle, jen v hádance. Někdy můžeme nakouknout slepou skvrnou v zrcadle a vidět trochu z toho, co je na druhé straně. Kdybychom průhled zrcadlem rozšířili, viděli bychom víc. Ale to bychom už neviděli sami sebe...

 
Není to zvláštní, že člověku vstoupí do očí slzy z toho, že má někoho rád?

Čím hlubší je temnota, tím výrazněji jí každý paprsek pronikne.  


 -------------------------
 Silný zážitek.  
Vztahy, emoce, filozofie, život po životě, láska, snaha utéct před špatnými zprávami, neochota přijmout smrt milované osoby- a nakonec možná i poznání, že přijetí smrti může být projevem lásky... že umíme svého milovaného "nechat odejít" a netrvat na jeho bolestí doprovázeném žití... mnoho námětů k přemýšlení. Některé situace se v životě objeví nečekaně a rychle... a bez přípravy je potřeba je ustát a pořešit.

 -----------------------------

 Utěšovat někoho, komu je smutno, není nikdy blbost.



10 komentářů:

Alča řekl(a)...

Hele, příště jdeme na nějakou tu komedii. Myslím, že trochu suchého dánského humoru Ti udělá dobře. :-)

http://www.sfklub.cz/sover-dolly-pa-ryggen

Marcela Nováková řekl(a)...

Možná mi nebudeš věřit Wlčice, ale rozumím Ti. a to i přes to že má dcera se narodila mrtvá.Jak já Ti závidím....ta leta,kdy jsi měla tu šanci poznat svou dceru...já si dodnes představuji, jaká asi by byla, kdyby....omlouvám se, je mi tak líto té mé i Tvé....určitě mi rozumíš.

Blanka řekl(a)...

Teda, po ránu jste mě dostala, a souhlasím s Alčou, skočte si na nějakou komedii.

Wlcice řekl(a)...

s Alčou na komedii skočím ráda, už máme i termín :-) 16.11.

Marcele: rozumím. Za ty společně prožité roky jsme vděčná. To je moje škola života, i když s tím nejvyšším školným... ale vděčná jsem i za to, že jsme všichni byli ušetření dlouhého a blestného procesu umírání. I kdybych měla na výběr, nikdy bych nebyla schopná kývnout, kdy už je ten "správný čas". A to by určitě nebylo ku prospěchu věci.

Film je drsný právě proto, že jsou v něm prostřihy - Cecil si užívá v létě u moře s kamarády- a po pár měsících sama- v bolestech v posteli vzpomíná právě na ty krásné zážitky... určitě stojí za vidění, ale ke vstupence by měli servírovat pořádného panáka!

Lenka M. řekl(a)...

Četla jsem knížku před lety a nikdy nezapomenu. To jsem ještě nebyla máma. A prořvala jsem to. Teď bych si ji ráda přečetla znovu, ale někomu jsem ji půjčila a už se mi nevrátila. Nevím, jestli jsem dostatečný masochista, abych se šla podívat i na film. Nebo asi ne teď v těhotenství, to by bylo několik krabic kapesníčků. Jostein Gaarder je taky můj oblíbenec. Zatím jsem jeho knížkami ještě nebyla zklamaná.

panda řekl(a)...

To mě těší, že Vás můj knižní tip kdysi inspiroval. Knihu mám a mohu zapůjčit, pokud jste ji ještě nečetla. Miluju Josteina Gaardera, před Vánoci doporučuji Kouzelný kalendář. Nedávno běžel v televizi film Dívka s pomeranči (taky funerální téma). Trochu jsem se bála, obvykle mě filmy podle knižní předlohy zklamou, ale byl docela fajn = rozuměj pobulela jsem si a popřemýšlela. Přeju ve Vašem neoblíbeném listopadu hodně sil. Jo a uvítala bych záložku knihy, protože občas si vzpomenu, že jsem nejspíš na Vašem blogu četla o něčem, co bych si ráda sehnala a strávím půl hodiny hledáním :-) Olga

Alča řekl(a)...

No,kdyby film ještě někdo vidět chtěl, tak Severský filmový podzim běží v několika městech a seznam produkcí právě tohohle filmu najdete tady, konají se od dvanáctého do sedmnáctého listopadu:
http://www.sfklub.cz/i-et-speil-i-en-gate

Wlcice řekl(a)...

Olgo, ANO- byla jste to vy, kdo mne na Gaarderovy knihy navedl. Díky za to! Já bych tu knihu chtěla vlastnit, občas mám problém s tím hezkou knihu vrátit :-) To je povaham co! ;-)

Listopad nesnáším a jiné už to asi nebude.

Záložku knihy bych udělat měla... mám tam sice "čtení k zamyšlení", ale důsledná při štítkování fakt nejsem :-) Chaos je mým přirozeným projevem života :-)
zdravím!!!

panda řekl(a)...

Tak jedna známá, knihovnice, říkávala: Lepší kniha kradená, nežli kniha nečtená :-) Mám to stejně a musím se přiznat, že jednou jsem knížku z knihovny "ztratila", zaplatila poplatky všeho druhu, ale byla šťastná, že syn svého milovaného Medvěda Péťu, od Martiny Drijverové, s krásnými ilustracemi, vlastní. No fuj, mohlo si to přečíst více dětí, ale po roce marného shánění po antikvariátech jsem sáhla i k tomuto krajnímu řešení. Takže fakt chápu. Občas se Jak v zrcadle... objeví na antikvariátních stránkách. Taky se ledacos dá ukořistit ve výprodeji Městské knihovny Praha - http://www.mlp.cz/cz/novinky/doplnte-si-knihovnu/. Olga

Anonymní řekl(a)...

Tak už vím, na co bych neměla rozhodně jít. To by bylo něco pro mě. J.