Benefiční gospelový večer již dnes! ;-)

30.11.2013

Uteklo to, aniž jsem si stačila všimnout, jak. Je tu poslední den mého nejneoblíbenějšího měsíce v roce. Bude zakončen poměrně slavnostně :-) Gospelovým mnohokoncertem.

Týden probíhal ve znamení mailování, telefonování a zařizování "drobností", které by vynikly jen případě, že by je nikdo neudělal... no a to by asi nebylo dobře. Autorkou celého nápadu a hlavní organizátorkou všeho a všech je moje přítelkyně Alenka, které nevím, jak poděkovat... ;-)

Moje průdušky a dutiny mě potupně donutily ke konzumaci antibiotik, a tak  jsem musela ukončit tu mnohem příjemnější svařákovou kúru.:-(  Hlas se mi však stále nevrátil v plné síle, takže hovořím jak vysloužilá barová zpěvačka a sousedka mě včera do telefonu pozdravila: "Ahoj Michale, máš doma Markétu? "  :-)
A k tomu všemu jsem  obdržela ještě opar. Takže se moc těším na dnešní večer, až si stoupnu k mikrofonu a s vizáží alá "Příšerky s.r.o" skřehotavým altem oslovím publikum :-)

Snad to nějak proběhne... budeme promítat krátký dokument o letním táboře, který si  SMA děti ve Smečně letos v srpnu moc užily a který byl částečně financován z  výtěžku loňských gospelových koncertů.
Účinkující soubory netřeba komentovat - ty se představí samy v plné kráse- takže přijďte včas!

Začínáme o 18:30. Do sálu v Soukenické ul. č.15 se dostanete už od 18hodin. Prostory jsou vytápěné, takže bude možnost odložit si v šatně. Lavice jsou dřevěné, tudíž stížnosti, že "je to na sezení tvrdý" se nepřijímají (podsedáky jsou k dispozici na místě) a soubory zpívají sborově- tudíž i nahlas, takže ani to není důvod ke stížnosti.
Předpokládaný konec cca 20:15.

A taky bych si moc přála, aby dnes nepršelo, ba ani jinak nemokřilo, protože po koncertě bude třeba prostory svépomocně uklidit, takže uvítám vytírání podlah pouze ošlapaných, nikoli i zablácených ;-)

Nightwork v O2 aréně

25.11.2013

Pondělní večer strávím v O2 aréně. Skupina Nightwork má svůj poslední koncert. Lístky na něj jsem také obdržela darem.

Vyrážíme s Wlkem- přímo na plochu :-) Arénou proudí davy. Je vyprodáno. Moje vidina, že si odložím do šatny se ukazuje jako dost naivní. Dav nás nese rovnou do haly.
Složení publika je poněkud příznivější než včera. Jsou v něm muži i ženy různých věkových kategorií. :-)

A pak už nastupuje Vojta Dyk se svými hudebníky. Snaží se publikum rozezpívat, což se mu daří jen částečně.
Zazněly klasické hity, ale i písně novější. Vojta zpívat umííí! 

Během večera se na scéně objevilo několik utajených hostů. Největší ohlas asi sklidil Leoš Mareš. Tak abychs e přiznala, jeho kvality já opravdu nejsem schopná ocenit, neb jeho exhibice nevyhledávám. Tady se ale neprojevoval nijak provokativně- dorazil ve svém bílém kožichu a pokusil se o zpěv ;-)

V závěru si Vojta Dyk pozval na jeviště všechny, kterým chtěl poděkovat za to, že Nightwork mohli 7let fungovat. Přišli textaři, hudebníci, partnerky, přátelé... 

Pěkné to bylo. Na youtube jsou k mání videa- bohužel ne moje ;-)

 

Takže děkuji tímto za neobvyklý zážitek! Jsme zase o něco bohatší ;-)

Hudební dárky

24.11.2013

Ač listopad, stále jsem v zářijovém narozeninovém opojení :-) Vybírám si dárky. Jedním z nich byly vstupenky na koncert Ondřeje Brzobohatého a jeho kapely  do Lucerna Music Baru, kde jsem předtím nikdy nebyla.

Měla jsem trochu obavy ze složení publika. :-) Přecejen cílová skupina je o polovinu let mladší ;-)

Ale bylo to fajn. Příjemná hudba, O.B. je bavič a s publikem to umí- přesně ví, co funguje a holky šílí!

V publiku bylo mužů poskromnu. Ten můj se mnou šel bez protestů :-)  Jen jsme si nestihli zabrat místo k sezení, takže poloha vestoje to jistila :-(

Děkuji za zážitek. :-)

 

...a zítra se chystám - taky dárkově - do O2 arény na Nightwork! :-)
 

Barování plné hvězd!

22.11.2013

Je mi listopadově. Tedy melancholicky a ještě samozřejmě klasicky nakřapaně- tedy bez hlasu, zato už několik dní s bolestí duté hlavy. Piju odporný zázvorový čaj v takovém množství, a mám dojem, že mi mezi lopatkami už vyrůstá zázvorový oddenek. Nezabírá ...

Páteční večer-  Barování...  jdu si pro svou dávku muzikoterapie ve společnosti těch, které mám ráda ;-)

V předsálí i v hledišti se to hemžilo celebritami. Hned jsme znalecky odhadovali kvalitu večera :-)

Jan Kalousek, Ondřej Brzobohatý (vtipálci už ho překřtili na BrzoKuchař :-)), Ondřej Ruml, Věra Nerušilová, Dominika Hašková, Jiří Langmajer, Jitka Čvančarová, Bára Štěpánová... a spousta dalších- dá se říct Barových stálic-  se postarala o to, aby zážitky byly co nejkvalitnější!
Fotoseriál k nahlédnutí u Aranel .

Filip Rajmont byl v dobré moderátorské kondici ;-) Vtipně uváděl jednotlivé účinkují- obdivuhodná pohotovost, s níž reaguje na mnohdy nečekané smeče :-)
Neopomněl samozřejmě glosovat současnou politickou situaci- miluju tyhle jeho postřehy :-)
A taky dražil tenisky slavného učitele Adama ze seriálu Gympl. Peníze měly pomoci seniorům, o které se stará nadace Krása pomoci T.Kuchařové- souvislosti jistě chápete... ;-)

Po několikaleté pauze se na pódiu Malostranské besedy objevila Jitka Čvančerová. Vymrskla proslulý francouzský hit ze 70.let - Je suis malade- úžasné, skvělé... v doprovodu Ondřeje Brzobohatého naprostá bomba! :-)




Milý překvapením byl zpívající herec Martin Písařík. Měl zde premiéru, ale vedl si skvěle. Zaujal svým zpěvem i hrou na foukací harmoniku- inspirován uměním Sonny Terryho zazpíval píseň Walk on- parádně!! :-)



Šakalí léta naživo- jak jinak než s  Janem Kalouskem ;-)




Zaručeným úspěchem jsou pokaždé vystoupení Ondřejů - Brzobohatého a Rumla. Ti dva, když se spolu sejdou... ;-) Stojí zato všeho nechat a jen poslouchat a snad i závidět ten talent...




Bára Štěpánová se projevila nejen jako šikovná zpěvačka, ale všechny pobavila vtipným vypravováním historek. 


Program byl tentokrát i o přestávce. Hrálo se v předsálí, protože kapela byla tak objemná, že by se na jeviště nevešla .-) Orchestre International du Vetex - neobvyklá podívaná. Moc prima!


Večer pokračoval dlouho po půlnoci. Oficiální tečku udělala skupina  The Zevláky s Vojtou Kotkem.





Úžasný večer...  Nezbývá než poděkovat Sandře Novákové za vše, co pro pořad dělá a těšit se na prosincové - předvánoční Barování :-)

Příhody školní

20.11.2013

Než jsme se nadáli, je čtvrtina školního roku za námi a  s tím i hodnocení školního snažení našich ratolestí.
Nehodlám zde hodnotit práci učitelů. Zaměřím se na dítě vlastní. :-)

Martina už po třech letech docházky pochopila systém známkování, ale pravdou je, že ji to příliš nevyrušuje od jejích mimozemských činů- na ty má vždycky dost času- bez ohledu na požadavky školy. Tím, že je levák, nebyly její písanky nikdy výstavními exponáty pro demonstraci normy písma... ale s tím je už jaksi předem počítalo, takže jsme doma  dohlídli, aby se naučila psát zleva doprava a aby číslice byly orientovány na správnou stranu, s čímž byl tedy velký problém. Písmena na řádcích různě poskakovala, mnohdy se do nich velikostně ani nevešla, diakritická znaménka poletovala nad písmeny víceméně nahodile... Utěšovali jsme se tím, že technika jednou vše uvede do čitelné podoby.

Včera  pan Wlk potkal paní učitelku. Hlásila se k němu a radostně mu sdělila, že Martinu moc chválí, jak krásně píše, že se moc polepšila.
Když přišla naše krasopiskyně domů, zkoumala jsem sešity. Musela jsem uznat, že některé stránky byly fakt skoro výstavní. V duchu jsem si říkala, jak jsem byla netrpělivá, že Martinka potřebovala asi nějak dozrát.

Tak ji chválím a ptám se, jak se tak pěkně najednou naučila psát?Když jsem ještě před rokem měla tendence to s ní cvičit, přiladalo mi, že je to čímdál horší...
"No, já to umím odjakživa, prosímtě. Ale mě to zdržovalo", pravila Martina.
"Aha, a teď už tě to nezdržuje?", vyzvídám doplňující informace.
"Ne teď už je mi jedno, že nejsem první. A taky jsem vyhlásila Tomášovi (spolusedící) soutěž. On píše strašně, víš. Tak já mu předepisuju - jako paní učitelka, aby si to polepšil, protože kvůli špatným známkám pak bulí a to mi vadí. On se ke mně kouká- a má to taky pak docela pěkný."

Tak to jo. Není nad to, když člověk umí sám sebe namotivovat k lepším výkonům :-)
Já nevěděla, jaké pero mám koupit, aby psala líp, jaké podmínky vytvořit, jaký sklon sešitu nastavit... všechno marný. Chtělo to Tomáše... ;-)


Dalším povedeným kouskem byla scénka, která se odehrála ve vestibulu školy. Přišla jsem Martinu vyzvednout po obědě a ona tam stála se svými spolužačkami- dvojčaty. Děti spolu kamarádí, tak i my maminky jsme se taknějak skamarádily. Dvojčecí maminka klečela a na koleni měla otevřenou žákovskou. Byla hodně smutná. (zrovna minulý týden jsme probítraly, že jedna holčička má dysortografii a dyslexii a že se s ní doma učí a věnují tomu tolik času- a ona pak stejně donese špatné známky)

"Zas má pětku z opisu", zdravila mě smutným konstatováním. "A to jsme to doma pilovaly i o víkendu!!"
Co na to říct..,. "Nojo, tak ona si to nějak opraví. Víš, že je to pro ni náročná disciplína...", snažím se nějak tlumit matčino rozladění.
"A já mám jedničku!", zahlásí Martina.
"Prosímtě, ty mlč!", okřikuju ji. "My to spolu probereme doma!"
Maminka holčičky jen ještě smutněji dodala: "No, vidíš... vy máte jedničku..."

Rozloučily jsme se, jdeme k autu a já Martince vysvětluju, že mám z její jedničky samozřejmě radost, ale že se to nehodilo, když vidí, o čem se bavíme a že maminka je smutná, že P. má pětku, se takhle vychlubovat...
"Mami, nic si z toho nedělej, já z toho opisu mám čtyřku! Ta jednička je z angličtiny!", vysvětluje Martina.
Tak další profesi můžeme odškrtnout: bohemista z ní taky nebude.... kabyna - tvrdé Y -jakože ji nikdo nebil... a podobná logická zdůvodnění...

Tak tohle už vím...

19.11.2013


 ... přesně 20 měsíců   :-(

 

Dnes pogratulujte svému WC! ;-)

19.11.2013

Dnes můžete svému WC gratulovat- je totiž důvod!
Dnešní den byl OSN vyhlášen za světový  Den toalet! :-)
Neměla jsem tušení, že se něco takového slaví. Dočetla jsem se při té příležitosti, že je to zejména proto, aby se upozornilo na skutečnost, že na světě cca 2,5miliardy lidí nemá přístup k tomuto hygienickému zařízení, bez něhož si už těžko umíme představit náš den...

Vtipná mi připadala i tahle písnička :-)




Když už nic jiného- můžete procvičit svoji English ;)! 
Jakási "toaletní óda" :-))

TEXT:
I am your toilet, so how do you do.
I take away your wee, and the odd number two.

For a quiet moment, I'll always be there.
Bring in your troubles, you don't even have to care.

Oh think about the things you put me through.
(Things you put me through, that have been through you.)

Stuff from your body I'll happily take,
Liquid or solid, whatever you make.

When you think of all the things that I do,
It's time to say thanks to your loo.

If I wasn't there anymore,
You can only imagine disaster.

I am a lifesaver and that is not a lie,
Where I don't exist, thousands die.

So next time you have to, do a poo or a wee.
Thank the sanitary saints that you have a me.

When you think of all the things that I do,
It's time, to say thanks to your loo.

It's time to say thank you to your loo.


----------------

Tak já dám asi tomu našemu WC deci SAVA "Na zdraví!"

Moje zkušenost se slevovými portály

18.11.2013

Češi jsou proslulí svojí láskou ke slevám. Abych pravdu řekla, není mi to v zahraničí moc příjemné. V Čechy oblíbených zahraničních destinacích podnikaví domorodci už špatnou češtinou pokřikují: "Sleva! Sleva!" Inu vědí, co funguje. ;-)

Spoustu mých kamarádů pravidelně sleduje nabídky slevových portálů  - a ti odvážnější přes ně řeší i nákup dovolené. Pročítala jsem na některých fórech názory (ne)spokojených zákazníků- jedni upozorňovali na to, že poukaz nebylo kdy vyčerpat, protože nabízené termíny byly naprosto nevyhovující, jiní zase psali, že v jazykovém kurzu bylo lidí tolik, že si neměli kam sednout a že porce v restauraci nebyla na talíři ani vidět... jiní pěli ódy a pochvalovali si, jak výhodně nakoupili a uspořili.

Moje nákupy  by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Pořídila jsem povětšinou vstupenky- na výstavy nebo do kina- 2 za cenu jedné. Na tom se snad nedalo tolik zkazit ;-)

Problém nastal v okamžiku, kdy jsem řešila dárek pro Wlka k jeho zářijovým narozeninám. Napadla mě ta snídaně v Žižkovské věži. Kamarádka to vychvalovala... já bojovala s pocitem, že kupovat dárek na slevovém portálu není úplně podle mých zásad... no dobrá. Podlehla jsem... zakoupila jsem 2poukazy v celkové hodnotě 340Kč, které měly zahrnovat snídani + prohlídku věže s vyhlídkou. Jaké bylo moje rozčarování- a trapas, když jsem -předem objednáni- dorazili na místo. Slečna v recepci mi sdělila, že společnost MY DEALS neplnila své finanční závazky, a tak že jejich poukazy prostě nepřijímají. Společnost před pár dny vyhlásila bankrot  a mohu se zapsat na seznam věřitelů... no , jasně, už vidím, jak někdo řeší moje tři stovky...
Slečna pravila, že za stejně výhodnou cenu si službu mohu zaplatit přímo u nich v recepci. Prima úvod na sváteční den. Zaplatila jsem, protože už tak jsem vzteky neviděla a slíbila jsem sama sobě, že tohle opravdu nemám zapotřebí. Slevový portál nikdy více! Podvodníci. Zase došlo na staré otřepané: "Nechci slevu zadarmo!" Měla jsem  službu za cenu úplně běžnou- jen jako bonus ZDARMA byl ten trapas.

Následná akce byla fajn, vše proběhlo, jak mělo- dokonce i viditelnost jsme vychytali...

Uběhlo pár týdnů a já jsem řešila, co koupím kamarádce ke kulatým narozeninám. Wlk nesměle navrhl: "Tak jí kup taky věž!"
Sjela jsme ho pohledem... ale nakonec mi vlastně došlo, že to je pochvala. Líbilo se nám to a věž všichni evidují jako extrémně ošklivou stavbu, ale málokdo si ji prolédl zevnitř. Tak jo.

Napsala jsem mail přímo do recepce podniku:

Dobrý den,

ráda bych jako dárek věnovala poukaz na snídani v restauraci Oblaca + prohlídku věže pro 2osoby. Je možné takovou službu poptat přímo u vás? Nemám se slevovými portály dobrou zkušenost. Ráda zaplatím cenu v plné výši.

Děkuji za odpověď.

S pozdravem

MV


Odpověď přišla obratem:

info@towerpark.cz

Dobrý den,

bohužel, obdobné nabídky nabízíme pouze přes slevové portály.

S pozdravem

Marvanová

recepce

Taková vstřícnost mi tedy vyrazila dech. Vůbec nechápu, v čem je problém?? Já se přece nedožadovala žádné slevy! Chtěla jsem jen předem zaplatit za službu, kterou bude obdarovaný v horizontu třeba 3měsíců čerpat. Tak asi mají zákazníků dost a netřeba jim vycházet vstříc.

Dárkové poukazy přece frčí... sama jich tu několik mám ještě od narozenin a musím říct, že mi všechny udělaly radost. Je jen na mně, kdy si dojdu na pedikúru, kosmetiku, či kdy si koupím lístky na mnou vybrané představení do jistého divadla.

Žádný slevový portál tentokráte sponzorovat nehodlám, byť by ho všichni vychvalovali. 
Dárek už je zakoupen- ale věž to není... ;-)

Noc divadel s Bruncvíkem v minořím stylu

16.11.2013

Sobotní večer i noc byly vyhlášeny za "Noc divadel". Některá divadla připravila pro zájemce bohatý program s prohlídkou zákulisí, zajímavé besedy s herci, speciální divadelní představení... my jsme zrovna měli koupené lístky do kina, a tak jsem Noc divadel slavila s Martinkou tím, že jsme se vydaly na představení pro děti do divadla MINOR.

Představení se jmenovalo "Bruncvík a lev" a bývá stále vyprodané. Lístky jsem koupila úplně náhodou před pár dny- byly poslední dva, patrně nějaká nevyzvednutá rezervace.

Bruncvík a lev je hra na motivy Starých pověstí českých od Aloise Jiráska, které Martina z nějakého osobního důvodu od malička miluje. Tak se těšila.
Hra je zajímavě komponovaným představením- hrají totiž jak herci, tak loutky a k tomu všemu zpěv a živá hudba v podobě dvou elektrických kytar a bubnů. Hra-jak je uvedeno- je spíše pro starší děti cca od 2.třídy, protože je tam tma a strašidelno a stínají se hlavy a o zvukové efekty taky není nouze.

V hledišti samozřejmě nechyběly ani děti sotva tříleté (přitom Minor u každého svého představení uvádí, jak staré diváky chce oslovit), takže ty pak strávily zbytek představení v chodbičce u stánku s občerstvením, protože se bály... To už nechávám úplně bez komentáře. Stejnětak nápad koupit dítěti pytel brambůrků a otevřít mu ho těsně před začátkem představení- až se pěkně usadí, aby to v klidu mohl chroustat  a pytlem pěkně do ticha šustit- naštěstí to nevadilo jenom mně. Částečně dobrá zpráva ;-)

Za mě osobně představení zajímavé, přiměřeně dlouhé- hodinu bez přestávky- a poučné, kdy se děti vtipnou  formou dozvědí, kterak se lev do státního znaku dostal, že sochu Bruncvíka najdou na Karlově mostě a že je to jen pověst, takže ne všechno je pravdivé, ale Češi že tomu rádi věří :-)

 Ilustrační foto zapůjčeno z internetu, neb pořizování vlastních bylo zakázano-

 vynikající Filip Jevič; Bruncvík a jeho lev.

 

A už teď se těším na další návštěvu, kterou chystáme 13.12. na představení Vánoce. Lístky jsem přímo v pokladně koupila včera a Martinka je najde v jednom z adventních balíčků.

V pasáži v galerii  Minoru byla včera zahájena výstava Dvorek Josefa Minora, kde děti mohou skotačit na skutečně nápaditých skotačidlech - viz prolézačka v podobě mega šnečí ulity... ;  a protože se blíží čas dárečků, za náhlédnutí určitě stojí o minoří obchůdek. Za přijatelné ceny lze pořídit i užitečné  dárečky pro kamarády - placky na batohy, bloky, sešity, diáře a kalendáře v minořím stylu.

Minor určitě stojí za pozornost. Kvalitní kultura pro děti v krásném prostředí a hned v sousedství i skvělá kavárna pro rodiče ;-) 

Ach, ty inovace...

17.11.2013

Tak mě zase po roce postihla inovace  technického vybavení, které se stalo nezbytnou součástí mého ryze humanistického života.  Sotva jsem se  sžila s novým mobilem z rodu "SMART", je tu další pohroma!

Po několika letech začal můj PC - respektive jeho vybavení - značně zaostávat a můj IT Wlk došel k závěru, že jediným schůdným řešením bude pořídit mi PC nový. Bránila jsem ten svůj starý jako lev- a uzdržovala výměnu o celé dva měsíce s tím, že mám rozdělanou práci a že to tedy ani náhodou!

Tento týden nastal okamžik O a jednoho dne jsem přišla z práce domů a z monitoru na mě civěl úplně nový dlaždicový design Windows 8.1.

Místo radostného poděkování jsem samozřejmě začala láteřit, protože jsem zjistila, že bez dobře míněné rady ten stroj nebudu umět ani vypnout, jelikož všechno je úplně jinak! Všechny "důležité" dokumenty a ikony jsem měla natahané na ploše- orientovala jsem se v tom bezvadně! A teď... plocha je úplně vymetená... všechno je kdesi v adresářích a ve složkách a kdo se v tom má přehrabovat ;-)

Počítač je teď sice rychlý a můj startovací rituál: zmáčkni tlačítko- jdi si uvařit kávu (stihneš i vyřídit telefon)- a pak teprve PC bude nastartován- je tentam.
Tenhle 8.1 blesk udělá "vžžžžm" a je nažhaven a k práci připraven. Takže ten, kdo teď brzdí, jsem já. Prý "hledání bez limitů" a "soubory pořád po ruce" ... pro mě prázdné reklamní slogany. Hledání bez limitů vlastně ano- jsem ztracena ve všech těch "vychytávkách" a nekonečně dlouho hledám...

Jazykem odborníků  jsem si údajně výrazně polepšila- o několik úrovní! No, to nevím, jestli budu schopná ocenit, neb úroveň mých rozumových schopností upgraduje o dost pomaleji... pokud ještě vůbec! ;-)

Téměř dokonalý... film

16.11.2013


Severský filmový podzim- dnes večer v kině ATLAS- prý severská (konkrétně dánská)  komedie :-)) To jsem zvědavá, čemu se na "severu" smějí ... každopádně se na tu hromadnější návštěvu kina těším!!


filmoví maniaci z ČSFD ho oceňují na 82%

oficiální text:

Televizní moderátorka Anne se už vzdala naděje, že potká muže, se kterým by mohla sdílet svůj přesně načasovaný život.. Chce dítě a rozhodne se tedy pro umělé oplodnění s tím, že ten pravý přijde až někdy potom. Později začne ze zvědavosti pátrat po identitě dárce. Lstí získá adresu a setká se hned se dvěma potenciálními otci. Jeden je dokonalý, s tím druhým je to horší...

----------------- po návratu z kina --------------------------

 Super zábava. V malém sále nebylo ani jedno volné místečko a všichni se dobře bavili.
 Seveřani jsou svérázní- asi jako to jejich počasí ;-) 
Ale potěšilo mě zjištění, že severská komedie opravdu existuje!! :-)  Dobré vtípky- sice velmi neotřelé, ale prima! :-)

Tak děkuji své odborné poradkyni pro severské otázky- Alče-  za doporučení a péči o můj kulturní rozhled i v oblasti kinematografie. V listopadu podruhé v kině!!! To se mi běžně nestává ;-)

Hvězda Holubová

15.11.2013

Minulý týden jsem byla odměněna  :-)) Zcela nečekaně jsem dostala lístky do divadla. Abych pravdu řekla, pocity z takového daru  byly smíšené.  :-) Jednak jsem byla dojata, že má někdo potřebu mi dát najevo spokojenost s pracovními výkony ještě jaksi "nadstandardním bonusem", za což jsem opravdu moc děkovala, ale na druhou  stranu vím, že můj divácký vkus úplně nezapadá do masové kultury,  a tak mám své ověřené zdroje, od nichž čerpám kulturní tipy,  abych si ušetřila chvíle rozčarování, takže jsme byla i lehce rozpačitá, jakéže překvapení zhlédnu...

Lístky byly do nově otevřeného divadla Studio DVA. Viděla jsem od nich asi tři představení- zaujalo mne jen jedno- Půldruhé hodiny zpoždění. Ostatní byla sice hvězdně obsazena, ale to bylo tak všechno, tak jsem repertoáru tohoto divadla poslední dobou už vůbec nevěnovala pozornost.

Darované představení se jmenovalo Hvězda s jedinou, a tudíž i hlavní představitelkou, byla Eva Holubová.

 

 Foto: zdroj internet- oficiální plakát

Naštěstí netrpím syndromem "toho herce nesnáším!" Mám herce oblíbené- a méně oblíbené, ale pokaždé jsem zvědavá, jak se s rolí kdo popasuje, a tak i favorit může zklamat, a jiný  zas nečekaně překvapit.

Evu Holubovou vnímám především jako filmovou herečku- a  byla jsem  zvědavá, co nabídne na jevišti.

Hvězda je hra ze života současné celebrity. Žije několik životů současně- zkouší roli v divadle, do toho hraje hlavní hrdinku v nekonečném seriálu, ze zkoušky letí rovnou do studia dabovat přitroublou mexickou telenovelu, současně točí trapnou reklamu na jakýsi léčebný preparát ... - no a na skutečný soukromý život už jí nezbývá čas a ani energie, takže partnerský vztah se rozpadá, aniž by si toho sama zavčasu všimla- dozví se to tím nejdrsnějším způsobem- tedy z bulváru.

Hra, při níž se diváci sice vybuchují smíchy, ale jinak náhled do soukromí celebrity, která sice má spoustu peněz a je slavná, ale jinak v podstatě opuštěená a nešťastná.
Holubová hrála skvěle- její komentáře a sebeironické vtípky publikum často odměňovalo potleskem.

Hlubší myšlenku díla jsem nepostřehla. Taknějak nic extra- prostě život.
Zjistila jsem, že v diváckém vkusu rozhodně nejsem naladěna na stejnou vlnu jako Patrik Hartl, který je režisérem většiny her Studia DVA.

Psi, psi, psi!

9.11.2013


Venku nevlídně šedivo- inu listopad ;-) Je čas poohlídnout se po nějakém interiérovém vyžití.

Vydala jsem se s Martinkou na pořad se "psí tematikou", který pro děti na sobotní odpoledne  připravilo moje oblíbené BIO OKO na Letné. Program se tvářil lákavě a sliboval nejen promítání krátkých filmů, ale také besedu s oblíbenou spisovatelkou Ivonou Březinovou a posléze i psaní knihy, kterou Albatros sváže a každý z autorů obdrží jeden autorský výtisk.

Nápad dobrý... lečprůběh akce rozpačitý.

Krátce před třetí hodinou se do kina začaly trousit davy dětí, které měly ke gramotnosti dost daleko- tříleťáci - někteří i na kočárku... Tak mi trochu ztuhly rysy. Z nabízeného programu jsem logicky vyvodila, že pořad bude pro děti starší- tedy školní...

Paní spisovatelka měla připravenou prodejní výstavu svých knih, děti uvítala a začalo promítání dvou krátkých filmů o psech. Oba byly z archivu, což vůbec nebylo na závadu- jeden z toho byl animovaný- od Hermíny Týrlové. Tu jsem jako dítě opravdu milovala. její nápady... a šikovné nůžky...

Během promítání v sále skutečně nebyl klid. Děti lítaly, skákaly po sále... rodiče se tvářili, že tam vůbec nejsou. Povětšinou seděli v zadních řadách, popíjeli pivo a obličej měla většina z nich osvícený modrým světlem mobilního displeje... Uvaděčky bezradně postávaly u sloupů v sále a přihlížely tomu ruchu.

Poté začala beseda. Paní Březinová to s dětmi umí. Snažila se s nimi vést dialog- čím by chtěly být, jaké druhy pejsků znají- četla jim ze svých knih... no ale chvílemi nebyla moc slyšet. Neměla ani mikrofon a v sále panoval čilý ruch. Rodiče se povětšinou tvářili jako pozorovatelé- někteří si své rozjařené a řádící ratolesti fotili a natáčeli na mobil...

Pak děti dostaly papír a měly napsat kapitolu do "psí knihy". Paní spisovatelka je poučila, co a jak mají dělat. Měly vymyslet a pokud možno i ilustrovat nějaký text o psech, který bude součásstí zamýšlené publikace.

Děti dostaly psací potřeby a zalehly na zem, aby začaly výtvarně tvořit. Rodiče začali vesele telefonovat, malé děti ječely a lítaly po sále... moje rozladění už dosahovalo maxima... byla jsem ráda, že Martina své dílo dokončila celkem hbitě a mohly jsme sál opustit...

Pocity smíšené. Především z rodičů. A tak vzhůru do Evropy!

Další porce pro uši

11.11.2013

 Včera jsem měla dva bojové úkoly- koupit svatomartinské víno (povedlo se a bylo výborné) a zaskočit do knihovny, protože končila výpůjční lhůta několika knihám. Jenže... nakonec se "zakočení" protáhlo na několik dlouhých minut, protože tam číhala celá hromada audioknih. Probrala jsem je důkladně a nakonec se ukázalo, že jsem měla oči větší než tašku ;-) a polovinu nabídky jsem přestěhovala k nám domů. Bohužel jen dočasně... jak já nerada vracím věci do knihovny! ;-)

A protože se blíží čas vánoční- ať už uklízecí a nebo nakupovací- dávám k nahlédnutí, co jsem donesla za poklady. Třeba to někoho k  inspiruje ke koupi dárku a nebo si alespoň zpříjemní nepopulární práce domácí poslechem :-)

Pro dospělé uši mám toto:

A protože na poslouchání je při stavbě svých LEGOdomů  závislá i naše Martina, dávám i přídavek pro děti.

K Vánocům mám v plánu  koupit 3.díl mp3 Lichožroutů ;-) Bára Hrzánová je naprosto bezkonkurenční čtenářkou :-)

Zase ta Martina!

10.11.2013

Martina je živočich velmi nevšední ;-)

Dnešní nedělní ráno dorazila Martina krátce po osmé hodině do ložnice a měla dojem, že je nejvyšší čas vstávat. Nechtělo se nám. Pozvali jsme ji do pelechu na pokec.  Z nezávazného povídání jsem se zas dozvěděla věci :-)

Probírala se jména dětí. Jak se kdo jmenuje a tak. Měli ve škole nějaký úkol: vymyslet si povídání o původu svého jména. (bůhví, jaké bylo přesné zadání ;-))

"Mami, děti mi říkaly, že mám starodávný jméno; spíš pro mámy než pro děti...", hudrovala Martina.
"Pro mámy?", divím se.
"No, tak se jmenujou skoro všechny mámy u nás ve třídě...", sděluje mi výsledky statistického průzkumu ve 4.A Martina.
"Nojo, každá doba má své módní vlny jmen. Buď ráda, že když se zavolá "Martino!", neotočí se další tři holčičky", vysvětluju, abych obhájila svoji volbu. ;-) "A co jsi napsala o tom původu svého jména?", vyzvídám.
"Já jsem byla docela rozčilená, a tak jsem napsala, že se používá jen pro nejinteligentnější lidi, a proto jich je tak málo...", uzavřela debatu Martina.

Dále jsme probírali jména neobvyklá a komická- tedy co všechno rodiče mohou dítěti dát do vínku pod vlivem seriálových či literárních postav, zpěváků a tak vůbec.

"A jdeš zase dneska někam, mami?", zjišťovala Máťa.
"Kam bych šla? Asi budu doma. Proč se ptáš? Potřebuješ něco?", konverzuju.
"No, chci, abys byla doma!", trvá na svém Martina.
"Prosímtě kdybych nebyla, tak by tu s tebou byl tatínek  nebo babička. Nikdy tu přece nejsi sama... A i když doma JSEM, stejně si mě kolikrát nevšímáš a zavřeš se v pokoji", snažím se usměrnit malého vyděrače.
"Jo, ale doma je, když je tam máma. Chci tě mít doma!", končí debatu ranní vetřelec.

.... tak tohle mi to dítě řekne po sobotě, kterou jsme strávily jen spolu...  A za pár let se mě beztak bude ptát, kdy někam půjdu a bude žadonit, abych domů rozhodně nepospíchala ;-)

Koncert pro Dlouhou cestu

8.11.2013

 Kdo rád klasiku - přijďte potěšit své ucho v 19hodin večer 12.11.2013 na Novotného lávku,
odkud je také údajně nejkrásnější výhled na Hradčana (pamětníci znají ze staré stokoruny! ;-))

Podzimní nenálady

7.11.2013

Poslední dny jsou ve znamení neodpočinku, což se samozřejmě projevuje na intenzitě mé bručivosti. Nemám ráda listopad. :-(

Včera den začal celkem všedně:  hodlala  jsem nakrmit pračku, protože víko koše na prádlo už se lehce nedoléhalo. Zjistila jsem, že mi došel prášek na praní. Žila jsem v domnění, že mám nasysleno, ale ve skrýši nebylo nic než balíky toaletního papíru a čističů všeho druhu. Tak nic.

Po chvíli začalo cosi rachotit pod okny. Skrz záclonu jsem sledovala, jak dva vodnáři instalují přímo před náš dům cisternu s vodou. ??? No jasně, neteče voda... na webu žádná zmínka, jinde taky ne. Prostě jentak překvápko! Paní majitelka naší nové "vaječné kliniky" svou neskrývanou radost dávala najevo velmi hlasitě ;-) Vodnářům to bylo taknějak jedno.

Odcházím do práce. Raději než kdy jindy.  Bohužel mám okamžiky, kdy v práci opravdu nemůžu telefonovat - všichni doma i kamarádi to vědí, takže jsem byla blízka zástavy srdce, když mi pípla SMS od dědy: "Nouzové volání, zavolejte mi prosím!

Okamžitě jsem zalarmovala Wlka, ať to pořeší, že FAKT NEMŮŽU!!! Wlk mě uklidnil, že mu takových zpráv  přišlo už několik a že si děda asi mobil mačká někde v kapse.

Taky že jo! Zprávy chodily dále v několikaminutových intervalech...

Jakmile byla pauza, okamžitě jsem dědovi vztekle volala, co tam s tím mobilem provádí??!!
"No, já si ho dal do kapsy, aby mi někam nevypad, tak ho budu muset dát jinam... ", nechápal děda moje rozčilení.

Připlazila jsem se domů až po sedmé večer, protože jsem cestou z práce vyrazila ještě pro ten prací prášek. S úděsem jsem zjistila, že pár dní po Dušičkách panuje v hypermarketech  nefalšovaná vánoční nálada. To je můj konec!! Vždyť já vůbec netuším, čím své milé pod stromečkem překvapím!!

Doma mě vítala  natěšená Martina, která hned začala ochotně nosit tašky s nákupem a vypravovala, co je nového a že potřebuje, abych s ní hrála kánon.

"Já??!! Kánon??!! Co to je zase za hru?", ptám se znaveně a upřímně toužím jen po tom, aby na mě nikdo nemluvil a nic po mně už dneska nechtěl.
"No, mami, trénujeme na vánoční koncert, takže potřebuju, abys mi hrála na piáno druhý hlas..."
Tak to je paráda. Další vánoční téma. To  mi chybělo k radosti. Navíc jsem vyloženě arytmický člověk. "Prosímtě, jak jsi na to přišla? Proč já? Copak to umím?", oponuju.
"A proč bys to neuměla? Vždyť jsi taky na klavír hrála", smečuje dítě hbitě.
"Jo, hrála - asitak před půl stoletím. Tak to ukaž."

Scénka pak vypadala asi takto:

Martina: Poletuje po pokoji. Pod paží flétnu a v jedné ruce noty a v druhé klávesy. Instaluje mi aparaturu :-) Kam jinam, než k jídelnímu stolu...
Wlk: Sedí u téhož stolu nad rozebraným počítačem a šroubuje a skládá díly.
Já: Hledám brýle, abych skoukla noty. Marně. Snažím se tedy naslepo vyluštit, co pan Mozart zapsal do notové osnovy ;-) ...a  uvědomuju si, že mám už šílený hlad!
Kocour: Přerušil své klubíčkové spaní. Seskakuje ze židle. Tuší nebezpečí. Posadil se na práh pokoje a jistí si únikovou cestu.
Martina nadšeně hraje melodii. Snažím se hrát taky, ale jde mi to jak psovi pastva.
Martina konstatuje, že musím cvičit.
Kocour seběhl do mezipatra a chopil se třetího hlasu - začal hlasitě mňoukat.
Wlk už v pokoji není. Nepozorovaně zmizel.

Vysvobodil mě až telefon. Konečně zazvonil!! Všichni jsou poučeni, že nejlíp je volat večer :-)

Hurá!

.............................

Ráno se mě Martina u snídaně ptala: "Tak co, cvičila jsi?"
Vrtím hlavou, že ne. "Kdy asi?"
"Koukej cvičit, Víš, jak jsi mi to včera kazila!", lamentuje ten drzoun.

Bohužel- nebyl to sen! ;-)

Pozvánka na GOSPEL - změna místa konání v Ostravě!

3.11.2013

2.ročník benefičních gospelových koncertů pro podporu dětí se SMA
(touto nemocí trpěla naše Majda)  

proběhne 30.11.2013 opět současně ve 4městech: 

Praha - Brno - Plzeň - Ostrava 

Jste srdečně zváni! Vstupné je dobrovolné!

Podrobnosti o akci zde: SMARTgospel

Pokud by někdo chtěl pomoci s propagací, plakátky jsou ke stažení zde: 

v Úschovně
Nový  leták pro OSTRAVU  je zde:  http://www106.uschovna.cz/zasilka/MACGC2J7XPVI2RAH-2VD/PLZYZIMHFD

Za veškeré snahy pomoci a podporu předem díky! :-)

A moje speciální poděkování a můj obdiv Alence Dobrovolné, která tuto akci organizuje!!!

Loňská ukázka:

In commemoratione omnium fidelium defunctorum

2.11.2013

Druhý listopadový den je v kalendáři označen jako Památka zesnulých.

Na hřbitov hromadně vyrážejí i ti, kteří právě tento den odstraňují z hrobu vánoční výzdobu z předešlého roku. Nejsem na takový ruch mezi hroby zvyklá. Radši tam chodím ve všední den, kdy je tam lidí jen pár. Chodím si tam rozjímat. Mám ráda ty aleje vzrostlých stromů a klid. Je tam čas na vzpomínání a přemýšlení o tom, co bude potom a taky o tom, jak i ti mrtví stále ovlivňují naše životy.

Smrt blízkých je bezpochyby tou nejhorší ztrátou. Nejhůř se s ní člověk vyrovnává, bolet nikdy nepřestane- jen postupem času se naučíte nemluvit o své bolesti denně nahlas. Ale přesto musím napsat, že právě díky ztrátě svých milovaných jsem tolik věcí pochopila- nebo jinak uchopila a že pro mne  téma smrti a umírání (už) není tabu.

Díky Martince jsem se naučila odpovídat na hodně otevřené otázky úplně s klidem a přímo. Nikdy mě nenapadlo, co se v dětské hlavě honí za úvahy- a jak jsou vlastně logické a na "selském rozumu" vystavěné- žádná dospělácká pseudofilozofie o kvalitě života a jeho užívání si. Postřehla jsem, že to je téma, o němž lidi rádi mluví... Ovšem často stylem:  Mnoho vět- o ničem...

Kvalita života přece nespočívá v poučkách  ... to má asi většina z nás vyzkoušené.

Vzpomínáme s láskou, rádi a stále...

 

 

S Bezruči na Větrné hůrce

1.11.2013

Párkrát do roka se ostravští Bezruči vypraví do Prahy, aby Pražákům zahráli "pořádné divadlo". Málokdy si jejich představení nechám ujít- a když, tak jen proto, že je vyprodáno.

 Tentokrát jsem k lístkům přišla úplně náhodou a pouze den předem. Byly  na hru Na Větrné hůrce. No, tušila jsem, že to bude další psychomasakr, ale netušila jsem, že až tak silný.

Předesílám, že po bezručovsku pojaté hry miluju, jsem na nich závislá a klidně jdu na stejný kus opakovaně, protože mám dojem, že při prvním zhlédnutí mi nutně unikají "podstatné" detaily.
Jsem pokaždé nadšená z jejich "minimalistického" pojetí scény, obdivuju ty nápady ztvárnění- použité symboly...  a hlavně pokaždé skvělé herecké výkony. 

Nervy drásající drama o citech a dokonalé ztělesnění snad všech negativních lidských vlastností. Nenaplněná láska, agrese, touha po pomstě, sobeckost, osudové ženy, nenávist, týrání psychické i fyzické  a k tomu bezradné přihlížení okolí ... 

Heathcliff je jedním z hlavních hrdinů. Jako dítě neznámého původu se do rodiny na "Větrnou hůrku" se dostal díky otci, který jej nalezl v Liverpoolu na ulici. V novém domově se k němu zrovna přátelsky nechovají. Heathcliff od dětství věří tomu, že se všem jednou důkladně pomstí... což se mu nakonec dokonale povede. 

.... útržek z rozhovoru Heathcliffa a Kateřiny, do které se zamiloval, ale ona se nakonec provdala za souseda.

Heathcliff: Jednou mu to vrátím. Hlavně aby mi zatím nechcíp. 

Kateřina: Takhle nemluv. Bůh ho potrestá sám. 

Heathcliff: Možná. Ale nebude z toho mít takovou radost, jako bych měl já. 

Kateřina: Nikdy tě neopustím.

V hledišti bylo naprosté ticho. Diváci jak oby oněměli hrůzou z toho, co viděli. Silný zážitek. 

Ale díky za něj. Tohle je pro mě divadlo "až na dřeň". Na Bezruče se zkrátka vyplatí zajít. I když uznávám, že odpočatá z jejich představení rozhodně nechodím.