S Bezruči na Větrné hůrce

1.11.2013

Párkrát do roka se ostravští Bezruči vypraví do Prahy, aby Pražákům zahráli "pořádné divadlo". Málokdy si jejich představení nechám ujít- a když, tak jen proto, že je vyprodáno.

 Tentokrát jsem k lístkům přišla úplně náhodou a pouze den předem. Byly  na hru Na Větrné hůrce. No, tušila jsem, že to bude další psychomasakr, ale netušila jsem, že až tak silný.

Předesílám, že po bezručovsku pojaté hry miluju, jsem na nich závislá a klidně jdu na stejný kus opakovaně, protože mám dojem, že při prvním zhlédnutí mi nutně unikají "podstatné" detaily.
Jsem pokaždé nadšená z jejich "minimalistického" pojetí scény, obdivuju ty nápady ztvárnění- použité symboly...  a hlavně pokaždé skvělé herecké výkony. 

Nervy drásající drama o citech a dokonalé ztělesnění snad všech negativních lidských vlastností. Nenaplněná láska, agrese, touha po pomstě, sobeckost, osudové ženy, nenávist, týrání psychické i fyzické  a k tomu bezradné přihlížení okolí ... 

Heathcliff je jedním z hlavních hrdinů. Jako dítě neznámého původu se do rodiny na "Větrnou hůrku" se dostal díky otci, který jej nalezl v Liverpoolu na ulici. V novém domově se k němu zrovna přátelsky nechovají. Heathcliff od dětství věří tomu, že se všem jednou důkladně pomstí... což se mu nakonec dokonale povede. 

.... útržek z rozhovoru Heathcliffa a Kateřiny, do které se zamiloval, ale ona se nakonec provdala za souseda.

Heathcliff: Jednou mu to vrátím. Hlavně aby mi zatím nechcíp. 

Kateřina: Takhle nemluv. Bůh ho potrestá sám. 

Heathcliff: Možná. Ale nebude z toho mít takovou radost, jako bych měl já. 

Kateřina: Nikdy tě neopustím.

V hledišti bylo naprosté ticho. Diváci jak oby oněměli hrůzou z toho, co viděli. Silný zážitek. 

Ale díky za něj. Tohle je pro mě divadlo "až na dřeň". Na Bezruče se zkrátka vyplatí zajít. I když uznávám, že odpočatá z jejich představení rozhodně nechodím.