Každá pohádka jednou končí...

1.3.2014

...i ta naše alpská. Sobota je posledním dnem našeho pobytu. Pohled z okna nasvědčuje tomu, že modro a slunečno vystřídalo sněžení.

Vyvezlijsme se lanovkou nahoru. Na hřebeny. 
Na hřebenech nebylo vidět dále než na vzdálenost jednoho předpisového carvingového oblouku :-(  Požitek z jízdy taky nic moc. Brýle sice fungovaly jako ochranný štít před hustě padajícími vločkami mokrého sněhu, ale zas přes ně bylo houby vidět na cestu ...

... a tak jsme to po hodině vzdali a sjeli do nižších poloh. Viditelnost tam byla lepší . Ovšem nesněžilo,ale  drobně a hustě pršelo. Během hodiny jsme byli mokří skrz naskrz. Tak jsme si řekli, že bude výhodnější a příjemnější otestovat další druhy místní pizzy- a lyžování zabalili. 

Ještěže takhle nebylo celý týden, ale jen ten poslední den!!

Dalším důvodem k oslavě bylo i to, že nikdo ze členů posádky neutržil žádný úraz- takže hurá! 

Připíjíme na zdraví a loučíme se tímto přípitkem zase na rok s Klubem přátel bílého manžestru- bylo to super!!

...a já už jsem si říkala, že tento pobyt byl takový vlažný, bez dramatických zážitků... ale poslední den to všechno změnil! neuvěřitelná historka se přecejen přihodila... napíšu. Příště ;-)
Jdu balit. Po snídani vyrážíme směr PRAHA!! :-)