V novém čase

31.3.2014

Nové časy nemusejí být vždycky lepší. Ten letní je toho zářným příkladem.

Pondělí v novém čase mě málem zabilo. Měla jsem zrovna práci mino Prahu, takže představa, že zaspím, byla nepřípustná! Když člověku ujede metro, nadává, ale za 2minuty je zas dobře. Když vám ujede dálková autobus, může být líp zase za hodinu- a to už nemusí být včas. Ostražitost mě vzbudila ve 4hodiny ráno a svědomitost velela: "Už nespi! Znáš se! Zabereš a ani budík tě neprobudí...", poslechla jsem. V půl šesté jsem se vyhrabala z pelechu a jediná mylšenka, která mě napadala, byla   Prima začátek dne, pracovního týdne...


Sešla se mi skvělá studijní skupina dospěláků, takže den se rázem vylepšil a bez ohledu na časové posuny utekl rychle :-)  Mám ráda lidi, kteří mi dávají zpětnou vazbu. Je to poučné- a nemusí být vždycky pozitivní. Miluju lidské příběhy. To je moje škola života. A tihle mě tedy vyškolili! Nepřišli si svých 8hodin jen odsedět - vyptávali se na detaily, psali si poznámky...

Pozdě odpoledne ještě jeden pracovní pohovor. Je osvobozující říct zaměstnavateli, co dělat chci, co mi vyhovuje a co rozhodně odmítám- před podepsáním pracovní smlouvy. Proč já tohle neuměla před X lety? :-) Ono to totiž funguje!!!

Těším se na léto. Bude sice velmi pracovní, ale já doufám, že to všechno zvládnu a spoustu nového se naučím! ;-)