Oboustranné překvapení

28.3.2017

Pokus o překvapení se vydařil. Řekla bych až nečekaně, protože jsem dost překvapila i sama sebe. ;-)

Telefonní hovor s kamarádkou. Volám já, abych zorganizovala překvapení. Bára má narozeniny!

"Ahój, Baru! Mám pro tebe návrh. Co bys řekla tomu, že tě k narozeninám pozvu do divadla? Hodilo by se ti to v neděli ...?"

"Jé, ty jsi zlatá, že na to takhle myslíš. No, půjdu s tebou samozřejmě moc ráda. Neděle je ideální. A můžu vědět kam půjdeme?", doráží Bára.

"No jasně, tedy vlastně potřebuju taky otestovat, jestli už jsi to neviděla, aby nebyl trapas ;-). Myslela jsem, že půjdeme do Ungeltu na tu Skořápku", ochotně podávám informace. Lístky mám zatím jen rezervované, takže v klidu.

"Do Ungeltu půjdu ráda. Skořápku neznám, takže se těším, určitě to bude báječný", libuje si Bára.

"Ale jojo, víš, co je Skořápka. Bavily jsme se o tom, že chceš jít do divadla na Mihulovou, že se ti líbila ve filmu, ale v divadle že si ji neumíš představit, tak jsem si říkala, že ti udělám radost... tedy ty si taky nic nepamatuješ! :-) Koukej v té práci zvolnit, nebo ti brzy švihne!!", poučuju a těší mě, že nejsem sama, kdo je napůl šílený ze záplavy informací, které nestačí zpracovávat.

"No, já trvám na tom, že s tebou půjdu ráda kamkoli, ale vůbec nevím, že Mihulová hraje i v divadle, takže to je pro mne překvapení a těším se... :-) :-)", směje se Bára z reproduktoru mobilu. 

"Cože?? Jak nevíš, že hraje v divadle??", blekotám užasle  ... "A kdo to tedy chtěl??"

"No, to nevím, já to tedy nebyla, ale každopádně, až se dotyčný ozve, můžeš ho zpražit, že už jsi to viděla a podruhý na to nejdeš ", vysmívá se mi Bára.

Smějeme se obě a vtipkujeme, ale mně dodnes vrtá hlavou, kdo chtěl na tu Mihulovou jít. Já tedy ne. Bára taky ne. 
Takže jdeme s Bárou na něco, co chtěl vidět někdo jiný a já ho chtěla překvapit, což se mi lehce vymklo. Kdosi bude překvapený, že nejde a Bára je zas překvapená, že jde na něco, o čem ani nevěděla že je... 

.... takže zvolnit jsem říkala... no asi jo... ;-)