Slzy rosy

1.10.2009

Začal nový měsíc. Včera jsem sama sobě slíbila, že nebudu tolik mlsat ;-) Moc tomu ale nevěřím. Včera se mi tak strašně ulevilo, když Majda přijela domů. Má se dobře a jsme zase všichni! Už to tady zase lítá... ;-)
Ale je to fakt nepopsatelná úleva. Ne že by ubyla práce, starosti a povinnosti, ale ten vnitřní pocit- ten to všechno dělá snazší, radostnější...

Na dnešek jsem povolala na hlídání babičku. Vlk měl nějaké celodenní školení, já práci až do večera, tak došlo i na vojsko "v záloze" ;-)
Zkusila jsem babičku povýšit na soukromou učitelku němčiny. Majda ve škole letos začala už i další cizí jazyk- a tím je němčina. Ač mám germánské předky v rodokmenu, s němčinou jsme si do oka moc nepadly. Studuju ji - to jo, ale kdyby pan profesor občas použil fyzické tresty, patrně by se mu to nedalo vytknout :-)
Babička se němčinu učí od dětského věku - inu poválečné ročníky ;-) Takže s Majdou studovaly základy a já myslím, že jim to náramně šlo. Babička projevila nebývalou míru trpělivosti!! Pochvalovala si, jak se Majda snaží a co všechno spolu zvládly!!
(Tak vida- to je dobré si pamatovat! ;-) )

Dneska jsem zkusila vyfotit kapku rosy na listu akátu.

Bylo jich tam celé hejno a v těch větších se odrážely okolní domy a stromy a vypadalo to naprosto úchvatně. To bohužel zachytit neumím, neb moje fotografické dovednosti jsou na úrovni trvalého začátečníka - a s politováním musím konstatovat, že se to v dohledné době nezmění, jelikož pro to nic nedělám- kurzy nenavštěvuji, odborné publikace o fotografování nečtu... prostě krním a nikam se neposouvám :-(

A mně je to fuk... já jsem tak ráda...

Poslední zářijový den

30.9.2009

Poslední zářijový den bývám pravidelně o rok starší - dodala bych i emotikon, ale zarazila jsem se, zda se má smát, či smutnit...

Martinka ráno gratulovala jako první. Vůbec nevím, jak to při její vrozené roztržitosti udržela v hlavě!? Přála mi hodně štěstí a hodně dárků :-) a podala mi "hrst sněhu"- pro větší názornost přidávám i obrázek:

Mno, originální dárek... tak jsem zdvořile poděkovala a říkám jí: "Sníh? Vždyť sotva začal minulý týden podzim... a ty už naděluješ sníh??"
Tak mi to vysvětlila- po svém ;-) : "Nojo, když my jsme lísteček neměli. Byl půjčenej. Zbyla tam vločka. A sníh, ten se ti, mami, určitě bude hodit!"

-No to je jasný. Až se zima zeptá: "Máš svůj sníh?" - Kdo z vás bude moci hrdě odpovědět: "ANO, mám ho celou hrst!" :-))


Sníh je originální, ale nejcennějším darem dne samozřejmě propuštění Majdy z nemocnice domůůů!

Dnes to bylo trochu náročné na dodržení všech časových limitů, aby se stihlo pracovat a pečovat a i domácnost zaopatřit, ale naštěstí vše klaplo!

Majdě se vrátila lidská podoba, už se stačily s Martinou i pohádat, myslím, že je vše na dobré cestě. Majda docela jí i pije... možná ještě důsledek té včerejší výchovné lekce ;-) tak snad to nějaký čas vydrží...

Díky všem, kteří drželi palce. Odcházím pozvednout číši na vše, čemu je třeba připít :-))

V zajetí Bulovky :-(

29.9.2009

Ráno jsem udělala nejnutnější, odevzdala Máťu do školky a vyjela směr Bulovka. Trasu mám opravdu dokonale projetou. Hned po vjezdu do areálu nastal problém: kde zaparkovat. Auta byla nacpána všude-i na trávnících, čehož možná později někteří řidiči litovali, protože i v areálu nemocnice se pokutuje a policajti pilně obcházejí hříšníky.

Našla jsem místo až u pavilonu interny. No na dětské sice slušná procházka, ale nebylo z čeho vybírat, takže alespoň že tak ;-)
Tak jsem okoukla z výšky stavbu nového onkologického pavilonu (pro nepražáky a nehistoriky-ta zatáčka vlevo se stala osudnou R.Heydrichovi)

No a za těmito dveřmi ve 4.patře mě očekávala usoužená Majda.

Laboratorní výsledky má Majda lepší, nicméně klasicky zlobí s jídlem a pitím. Tudíž ji opět napojili na kapačku...já to prostě nechápu. Dostala výchovnou lekci, pak se to trochu zlepšilo, ale koho to má pořád bavit dokola opakovat tisíckrát omleté teze, že jíst a pít se musí a co bude následovat, když ne...
Takže pro lepší představu popíšu Majdin oběd (nebude to dlouhý výčet) ;-)
- 5 lžic polévky
- 3 (ano slovy tři) kusy těstovin
- 3 loky vody

Tvářila se u toho děsně, otáčela oči a několikrát hlásila, že jde asi zvracet.
Poté můj pohár trpělivosti přetekl :-)) Následovala nepublikovatelná scéna... tou se následně velmi rychle upravila chuť k jídlu, vyřešily se problémy s vyměšováním a odpadly smlouvavé diskuse o tom, kolik loků vypije. (že jsem neudělala tu bouřku hned ráno ;-)) -tak příště!!)

V 17h mě přišel vystřídat Vlk (na noční směnu), dostal instrukce, jak má postupovat, tak doufám, že tento přísný režim přinese své výsledky a půjdeme co nevidět domůůů!!

Jinak mě potěšilo, že nás na BUlovce všichni berou jako součást oddělení. Dneska se na Majdu zašly podívat i bývalé sestřičky (t.č. na MD), nemocniční p. učitelka, doktoři prohodí i normální konverzaci-ne jenom zjišťovací otázky ohledně zdravotního stavu Majdy...
V nemocnici moc klidu není. Když zrovna v pokoji nerejdila uklizečka, přišla sestra měřit tlak, jiná donesla zkumavky na odběr moči, pak pískala kapačka, následovala velká vizita, oběd... opět jsem nestíhala :-)

Závěrem:
Majda se zlepšuje, ačkoli léčbu velmi sabotuje. ;-)
Myslím, že životní funkce se jí upravily, jen na ten pitný režim nějak neumíme vyzrát...
A můj Michail Michajlovič Vlk má dneska svátek- a my jsme se prostě nesešli ani na jedno malý kafe... tak mu jdu poslat alespoŇ SMS, aby si užil hezký sváteční večer v netradičním prostředí... :-)

Svatováclavsky netradičně

28.9.2009

Tak jsem se těšila na 3dny volna, při pohledu na předpověď počasí jsem se tetelila blahem, co všechno stihneme... a ejhle. Všechno je jinak. Jakmile udám Martinku, už pádím do nemocnice k Majdě.
Tentokrát s ní zůstal přes noc Vlk a řekl že to tak necháme, když už je napsaný v papírech... ;-)

Majdě nebylo nic moc, dokonce pěkně vyděsila pana dr. obsahem, který vrhala do emitky :-(
Odpoledne se jí trochu ulevilo, takže vydržela nezvracet!! a dokonce si asi na 3/4hodiny schrupla. Kapačky a injekce snad konečně zabraly. (Myslela jsem, že to půjde rychleji..)
Pan dr. pohovořil o problému. Kupodivu jsme neudělali žádnou chybu (dietní a tak..) Na Majdu patrně hupla nějaká viroza, ktterou normální člověk vyřeší nějakou tou nevolností či průjmem, zatímco Majda je totálně v rozkladu a chřadne a bledne a úpí...

Tak tohle je nejčastější postoj: stojíte nad Majdou, chce se vám moc pomáhat- a nevíte vůbec JAK...
Nakonec se nám ale Majdu podařilo i převlíknout, umýt... a kolem 18.hod. začala i povídat a vrátila se jí i trochu barva-hurááá!

My jsme si s Vlkem udělali svatováclavský piknik. Donesla jsem čínu, uvařila kafe do termosky, nějaké sušenky a vytvořili jsme si "dýchánek"

- no pravda, museli jsme asi 2x odběhnout- jednou na povel " Jdu zvracet" a po pár minutách zas zakňourala: "Já bych chtěla na záchod..." - ale to nás už nerozhodí. Naše děti mají prostě vypěstovaný reflex. Vůně kávy a zvuk kávovaru v nich vzbuzují nutkavou potřebu vykonat nějakou činnost, která se rozhodně bez naší asistence neobejde :-))

Odcházela jsme domů večer, Majda chtěla koukat na TV. Já se vrhla na žehlení- k tomu odbíhala k telefonu, který pořád zvonil, a tak jsem tu megahoru hadrů zdolala až před půlnocí.
Snad bude zítra líp!

O 180°

27.9.2009

Majda v sobotu navečer

Majda v neděli navečer.... vidíte ten rozdíl? A chápete to?

Ano, t.č. jsme opět na Bulovce. Majda od nedělního dopoledne zvrací-asi nějaká viróza...no ani po kapačkách se to zatím nijak výrazně nelepší. Saturace 95-96 = dobrý, respirační potíže to tedy nejsou, ale i tak to stojí za....
Takže kdybyste nááhodou neměli co lepšího na práci, držte palce. V noci hlídal Vlk- naspal prý max. 10minut v kuse, tak se budeme muset nějak vystřídat... achjo.
Kdo se v tom má vyznat???

Vzdělávací sobota v Srbech

26.9.2009

V sobotu ráno jsme vyrazili směr: Srby u Kladna. V hotelu Astra (vozíčkářům přístupný!)se konal 3denní seminář, který měl rodičům dětí nemocných SMA nabídnout přednášky na témata, která nás všechny tolik trápí a zajímají.

Já osobně jsem se moc těšila na přednášku doc. Havlové, která se o nervosvalové choroby zajímá celý svůj život a přestože je to dáma na poměrně vysokém postu, neztratila svou lidskou tvář. Po přednášce si každé dítě okoukla a rodičům hned řekla, co by doporučila a tak... (s nikým se "nemaže"- a to já ráda)

Tady alespoň ilustrační snímek z přednášky- původce všeho zla v naší dignóze :-((

Paní docentka měla prezentaci moc pěkně připravenou. Působila velice přesvědčivě zejména proto, že svůj odborný výklad prokládala snímky dětí, krátkými videozáznamy- nepředkládala jen tabulky s čísly, procenty atp. ;-)

Další zajímavou kapitolou byla přednáška o výživě. Většina těchto dětí má totiž vrozený odpor k jídlu a pití. Každému soustu předchází takový boj, že jednoho pak přejde chuť na kdeco :-)
Bane, je to opravdu velký problém, takže každá rada drahá... paní Chocenská mluvila dlouze, odborně a opět byla velmi vstřícná a hned věděla, kam koho doporučit, aby mu pomohli problém vyřešit.

Neméně zajímavá byla přednáška (mojí oblíbené) soc. pracovnice Daniely Jeníčkové. Pracuje v SPC, které mi s Majdou už mnohokrát pomohlo. Paní Jeníčková s námi řešila naše sociální zabezpečení, což mám možná na SSP průšvih, o kterém léta ani nevím... tak uvidíme. Až se odvážím, dojdu se tam pozeptat, jak to vypadá s mým nárokem na důchod...

A tady je lektorka Marcela, právě se chystá na svoji prezentaci, takže tým techniků kmital, Nikča mamku uklidňovala a taťka v pozadí předstíral, že tam vlastně vůůůbec není :-)
(prezentaci připravila Niki a moc se jí povedla. Škoda, že ji nezhlédlo více lidí)

Pro děti byl připraven doprovodný program, což bylo velice příjemné. Převzaly si je 3dámy, které o ně pečovaly velmi svědomitě. Děti si vyráběly indiánské čelenky, malovalo se na obličej... a po obědě přijeli klauni!

Znám už představení "Zdravotních klaunů" - líbí se mi ten nápad, že se najde někdo, kdo jde do nemocnice pobavit a rozveselit děti, které tam tráví většinu roku. Toto byl Dr.Klaun a děti se řehtaly celé odpoledne. Klauni vyráběli zvířátka z nafukovacích balonků, majda měla radost, že zúročila svoje znalosti angličtiny a povídala si se slečnou exotického vzhledu (viz ta vedle vozíku)

Matýsek si hýčkal svého modrého pudlíka

a Majda si domů dovezla srdce se dvěma hrdličkami... někdo prostě umííí ;-))

Odpoledne ještě děti tvořily z takových barevných kukuřičných válečků "PlayMais" se ta věc jmenuje. Válečky se slepují pomocí vody a holky si to moc pochvalovaly.

Den se vydařil. Venku bylo nádherně, ale my jsme celý den poctivě nasávaly informace v učebně, nebyl ani moc čas na pokec.

Některé virtuální duše mi konečně zhmotněly (viď, Diny... bylas nějaká vyděšená, když jsem tě pozdravila :-))

Nezbývá mi než poděkovat hlavním organizátorům Pavlovi a Heleně, kteří sepisují žádosti o granty a shánějí objekty a zajišťují program. Je to bezva, my určitě rádi přijedeme zas ;-)

Vlaštovička

25.9. 2009

Dneska vkládám fotku vlaštovky, kterou jsem ulovila v létě u kamarádky. Sedla si na okap a já ji vyfotila z úplné blízkosti přes okno.
Blíží se konec září. Vlaštovky už houfně odletěly strávit zimu v jihoafrickém teploučku. Jsou to ptáčkové čilí a plní života. Během léta prý vlaštovka pochytá půl milionu kousků "vzdušného planktonu"- tedy všelijakých much, mušek, motýlků a jiné hmyzovité havěti ;-)

Včera pustili tetu M. z nemocnici. Jak jsem psala, bohužel se musela podrobit operaci- onkologický nález v obou prsou. Vzhledem k věku volila ten razantnější zákrok :-((
Operaci přestála dobře. (hurá!) Z nemocnice se jí ani nechtělo, protože tam se sejdou obvykle pacienti různých profesí, neboť jak víme, nemoc je potvora a ta si nevybírá- a teta se nemohla nabažit naslouchání vypravování svých spolubydlících ...
Dohadovali jsme doma plán návštěv v nemocnici, ale ve středu M. náhle propustili??? 5.den po operaci??? Jo, že prý ve čtvrtek na převaz a jinak doma- v klidu.
Dnes-v pátek- máma pekla buchty, nashromáždila časopisy, že půjde za M. domů na návštěvu. V 5hodin odpoledne zvonek. M. stála u vrátek. Veselá. Vypravila se za námi (bydlí o 3ulice dál). Přišla povyprávět svoje zážitky ;-)
"Ono je venku tak krásně. Co má člověk celej den dělat. Tak jsem šla odpoledne trochu kopat na zahrádku... (KOPAT!!!!), ale ono mi to nešlo. 2x kopnu, bolí mě to. Sestra říkala, že mám cvičit, tak zvedám ruce...no ale kopat mi nejde..."
Mě z ní asi trefí šlak!! To je prostě nezmar. :-))

"Jo, já nemůžu umřít ještě ne. Já si musím počkat, jak bude František běhat (půlroční pravnuk)"

...tak kdyby se i tohle dalo zdědit. Síla a chuť žít, nenechat se srazit ani takovou zprávou...

No, hlavně, aby to klaplo :-))

My se barev nebojíme

23.9.2009

Že je dnes první podzimní den, to by podle počasí nikdo nehádal. Je krásně teplo. Lebedím si. A zároveň se děsím, až nastane období blátivé, deštivé, mlhavé- zkrátka pro choroby všeho druhu příznivé... Je to pohoda nemuset ty děti navlíkat do mnoha vrstev a nevstávat za tmy a nesvítit od oběda. Však ono to nastane... co nevidět :-((

Dneska dorazila Lenka. Majda si u ní domluvila barvení vlasů. Vynechám radši debatu, zda je nezbytně nutné, aby téměř 13leté slečně probíhaly na hlavě chemické reakce... doba si to žádá ;-)
Když jsem na jejich zážitkovém kurzu viděla její spolužačky, nestačila jsem žasnout. I do lesa chodily dokonale vydekorované- oční stíny v barvách trička, hlavy barevné tak, že sotva mohl jeden odhadnout barvu původní... No a naše Madlena toužila po světlém pruhu ve své kštici.
Vedla jsem takové ty blbé rodičovské monology, že je důležité, co má V hlavě, nikoli NA ní... a že si zkazí vlasy... a že já v jejím věku :-)) No prostě dělala jsem všechno proto, abych se do barvení nemusela pustit.
Majda totiž takovou službu v kadeřnictví poptat nemůže. Nemůže zajet k umyvadlu, tak aby se jí dala umýt hlava, tudíž tuto proceduru lze provádět výhradně v domácím prostředí- za pomoci několika osob.
(Ano, jsem si vědoma toho, že to není nezbytně nutné a že bez proužků ve vlasech se dá jistě docela dobře žít.... ALE... některá ALE nemají racionální základ, a přesto se stanou skutečností ;-) )

V 7hodin večer přikvačila Lenka s barvicím nářadíčkem a profibarvou a začaly mne s Madlenou sekýrovat- stereo!!
Lenka konala dle pokynů Madleny....

Potom jsme Majdu nacpaly do vany a umyly jí hlavu i tělo :-)) Byla spokojená. Díky proužku jistě v třídním kolektivu získá plusové body... a o to tady šlo. :-))

A Lence tímto děkuji, že učinila mého puboše šťastným a přestála všechny moje "blbý kecy"-jak důvěrně mým připomínkám říká ;-)

Nad rozlitým mlíkem...

21.9 2009

Nad rozlitým mlékem se nemusí vždycky plakat :-)

Vlk má chvíle, kdy -jak říkám- je na jiné planetě. Něco dělá, zamyslí se- a pohroma je tu!! Jednou takhle vyndaval nákup z tašky, něco mi vyprávěl, a tak postavil kelímek se smetanou do kávy do prostoru...
Jak to dopadlo, vidíte sami :-(

Naštěstí máme centrální vysavač :-))
Vlk okamžitě přivolal Mikeše.
Mikeš je labužník a miluje mléčné výrobky. Jakmile někdo sedí a pojídá jogurt, Mikeš vytrvale vymňoukává a připomíná, že chce vylízat kelímek. Takže ani teď neprotestoval a hned se aktivně chopil likvidace škod. ;-)

Bral to důkladně:

V naší rodině nemusíme plakat nad rozlitým mlékem, stačí zavolat: "Čičičiči"- a je po starostech ;-)
Ještěže ho máme, chlupáče. Je to multifunkční zařízení: hřeje, mazlí se, tu a tam poklidí pod stolem... prostě miláček rodiny :-))

Jentak zaškrtnuté...

20.9.2009

Dnes jsem rodině naplánovala vlastivědné odpoledne ;-) Kulturní komise naší "vesnice" se snaží a docela pravidelně pořádá nějaké akce. No, zájem by mohl být i větší, snad se naši domorodci polepší v pěstění svého ducha.
V rámci akce "Dny evropského dědictví 2009" byl pro veřejnost otevřen starobylý románský kostěl Stětí sv. Jana Křtitele. Historie mě zajímá, baví...ale svými dějepisnými znalostmi rozhodně nikoho nemohu okouzlit. :-) Tak si je doplňuju díky dětem...

Zájemci si přímo v kostele mohli vyslechnout odbornou přednášku z historie, prohlédnout si zvláštní reliéfní dlaždice a nahlédnout do odkrytého podzemí kostela.
Vydali jsme se pěšky. Byla krásná slunná neděle, příjemná procházka trvala půl hodinky.

Neuměle vyfocený kostel je zde:

Pro historiky pro jistotu přidávám infoceduli:

Pohled do interiéru:

Pikantní na celé akci bylo to, že na internetu byla akce k dohledání a označena jako vhodná pro kočárky a vozíky- tedy bezbariérový přístup.
A my jsme tomu opět bezelstně uvěřili... takže nás opravdu nemile zaskočily tyto 3schody před branou kostela :-((
Nic proti nim. Jistě mají svou historickou hodnotu, proto možná stály za zmínku v popisu přístupnosti akce.

Šla jsem najít viníka. Abych ho vyškolila pro příště :-))
Během chvíle jsem ulovila pána ochotného přenášet vozík a možná i hory, jen aby Majda byla spokojená, leč to skutečně není jentak... Pán byl domorodec v osadě odmala vyrůstající, takže hned věděl, kdo za to může a paní organizátorku přivedl. Jéje. Ta byla překvapená!
"Jé, já myslela, že to půjde. Já to tam jentak zaškrtla. Ani mě nenapadlo, že to nepůjde..."
No, paní "jentak zaškrtla" bezbariérový vstup ANO- a ono NE ;-)
Bylo vidět, že ji to vzalo. On pohled na Majdu stojící před branou na vozíku... kdyby vybírala do klobouku, určitě by s prázdnou neodešla :-)
Paní hned vymyslela, že nájezd zhotovíme z prken, která v kostele zakrývají podlahu-ta je teď otevřená, takže fošny jsou k dispozici. Jenže ouha: jsou uvnitř kostela, kde pan historik přednáší davu. Tak prý máme posečkat, až přednáška skončí.
Vlk to nevydržel. Skočil do právě přijíždějícího autobusu, že dojede domů pro ližiny a autem je zpátky za chvíli. Majdu tam různě chodili obveselovat lidé-známí i neznámí. Vlk dorazil za 15minut, všichni ohromeně hleděli, co to máme za "udělátko"- a paní "jentakzaškrtnutá" se ze všech sil snažila zahladit svůj přešlap, takže se rozhodla, že Majdu narve i do kostela. (tam byl jeden schod dolů- zato pořádný!) Vlk odmítl, že stačí podívat se zvenku (uvnitř ještě ta odkrytá podlaha...už jsme viděli Madlenu, jak zajede do podzemí a způsobí miliónovou škodu na patkách historicých sloupů...)

Za kostelem byl ještě přírodovědný program pro děti- kvíz o přírodě a zvířatech. Zjistila jsem, že nejen dějepis, nýbrž i přírodopis bych měla studovat.... slečna ochránkyně přírody nás proklepla záludnými otázkami: Jaký je rozdíl mezi losem a sobem, co to je rosomák... (no, pod vlivem skupiny Olympic jsem odpověděla sice vtipně, nikoli správně ;-) )...
Bylo to fajn, i když z pěšího výletu byl nakonec autovýjezd. No ale ještěže to dopadlo ku spokojenosti všech.

Jojo, zaškrtnout něco "jentak" nemusí být pak v reálu každému příjemné... ale uznávám, že zaškrtnutím něčeho "jentak" se dají jistě působit mnohem větší škody a újmy ... tak bacha na to ;-)!