31.8.2009
Jak jsem už zmínila v předchozím příspěvku, poslední den prázdnin jsem pojala jako úklidový. Zkrátka začít od 1.9. "s čistým stolem". A tak jsem se rozhodla, že dnešek bude i dnem, kdy si vyjasním se všemi zúčastněnými pár pojmů. Jako třeba - zážitkový kurz-integrace- úplné informace a polopravdy... no bylo toho dost a seznam čítal několik osob.
Mně to nedá spát. Já se prostě nemůžu smířit s tím, že to s tím zážitkovým kurzem pro Majdu dopadlo letos zase takhle.
Celý týden se mi pořád vracejí otázky:
Proč já mám nestále svoje dítě někam vnucovat?
Proč je takovým problémem poptat bezbariérový objekt pro 200dětí?
Proč má zrovna Majda být zbytečně smutná, když si během tohoto roku už tolik "užila", když byla v nemocnici- a teď je zdravá a stejně je to na pytel- zas bude v izolaci. Sama. ...
Já jsem prostě dneska potřebovala slyšet na tyto otázky odpovědi. A byla jsem rozhodnutá je vyslovit nahlas.
Nejprve jsem zavolala správci daného objektu, kde se kurz má uskutečnit. Byl velice laskav a pochopil, oč jde. Absolvovala jsem tedy "echoprohlídku objektu" ;-) Pán s mobilem na uchu procházel místnosti a říkal mi, co a jak kde je a kde by asi vozík projel... kde by mohla být Majda ubytovaná... skončili jsme u sociálek- žádné speciálně upravené tam nejsou. Okolí na procházky- zvlněný terén... do jídelny by se prý dostala zadem. Pán by rád vyhověl a řekl, ať to tedy přijedeme zkusit alespoň na víkend, ale že tedy nic neslibuje. Oficiálně objekt bezbariérový není. Žádného vozíčkáře tam nikdy neměli.
Poděkovala jsem a zkonzultovala jsem celou situaci s třídní učitelkou. Ta je fajn. Omlouvala se, že to takhle dopadlo, ale že to opravdu nemohla nijak ovlivnit, neb bláhově uvěřila /stejně jako já/ tvrzení, že se nebude opakovat situace z loňska... :-( nastínila jsem jí momentální nápad: Je jasné, že Majda na celý týden nepojede, není nic zajištěného a asi by ji jeden člověk v takovém objektu těžko zvládl třeba dát na WC nebo do sprchy, ale že bychom ev. mohli přijet na víkend- Majdu dát k dispozici s tím, že nebudeme zaclánět, Majda bude mít mobil, v případě nouze nás prozvoní. Třídní řekla, že rozhodně ANO, že to vítá, alespoň ty 2dny.
A pak jsem šla zavolat té paní uč., která má celou akci na starost. A právě jí jsem položila všechny ty otázky, které mi tu leží na mysli. A paní učitelka udělala chybu. Řekla takovou tu magickou větu: "... nojo, ale nejsou peníze. MŠMT všechny příspěvky na postižené děti zrušilo..." Tak jsem se zeptala, na co konkrétně na Majdu žádala v grantu peníze a na co jí je nedali?? Odbočila. Zeptala jsem se znovu a jinak: "Žádala jste tedy vůbec o nějaké peníze na Majdu?"
"Nežádala"
Tak jsem se zeptala ještě dál: "A vy si myslíte, že integrace znamená v praxi to, že se dítě smí zúčastnit výuky a chodit s dětmi na oběd do jídelny a na školní akce nemá přístup? Tak to si asi někdo z nás plete pojmy. To je pro mne diskriminace- ne integrace..."
Bylo ticho.
Paní učitelka řekla, že to vůbec není tak jednoduché, jak si myslím a že situace je mnohem složitější. Nabídla jsem jí, že příští žádost o grant vypracuju s ní, že si vezmu na starost tu kapitolu o integraci. Odsekla mi: "No, to snad zvládnu, napsat 3odstavce, to zas není takový problém.."
Odpověděla jsem, že už mi to 2x předvedla v praxi, že to problém je a že na to ráda dohlídnu, ať mi řekne přesný název toho projektu, že to budu sledovat (byla mým zájmem nepochybně potěšena ;-) ). Pak jsem ještě poznamenala, že by nebylo od věci řešit integraci tak, jakoby se týkala vlastního dítěte... že jeden nikdy neví, co se může v životě přihodit. Já že to tak dělám. Nežije se mi tak snadno, ale nemusím se před sebou stydět. Požádala jsem ji o jeden volný pokoj na tento víkend- pro nás. Budeme sbírat zážitky hromadně :-) Slíbila, že to promyslí a ozve se mi.
Je mi toho divně. Vůbec k tomu nemuselo dojít. Stačilo jen komunikovat a splnit to, co bylo domluveno. Já mám ještě schované loňské maily plné empatických frází.
Nemusí se mnou každý souhlasit, nemusí mě každý obdivovat, nemusím se líbit všem- to všechno pochopím a vyrovnám se s tím, ale nesnáším- a úplně mě vyběsní, když někdo říká polopravdy, používá oblíbené obecné povzdechy typu "nejsou peníze, máme nízké platy" a úplně alergická jsem na 3slova: ONO TO NEJDE!!!
Takže závěrem: Peníze nejsou, protože jsme o ně nepožádali a ono to nejde, protože jsme se o to nepokusili. Tak my- dva staří Wlci- pojedeme strávit víkend mezi cca 180 hlučných pubošů, abychom alepoň částečně zahladili šrámy na duši, které jsme sice neudělali, ale zase už víme, že i ten, kdo sedí na vozíku má duši nejen ve svých čtyřech kolech a zklamání prožívá možná o to víc, když má těch duší pět...
Uvidíme, jestli se pro nás v objektu najde místo... to jim připíšu bod za odvahu, protože Wlk říká, že /být na místě učitelky/ mě by si tedy na hospitaci zrovna asi nevybral ...to tedy nevím PROČ!!! Jestli on mi taky neříká nějaké polovičaté informace :-))
INTEGRACI ZDAR a INTEGROVANÝM SÍLU!
pokračování příště ;-) .... (snad)
15 komentářů:
Koukám první...
Wlčice,Wlku a Majdo přeju pohodový víkend.
Wlčice jsem moc ráda,žes tu situaci nenechala jen tak.Majda si zaslouží být se spolužáky.Tu "paní" co má zařizování na starosti,bych být školou vyměnila.Michaela.
Teda Wlčice, já před tebou smekám! Fakt! Doufám a držím palce, aby se místo našlo(ono když se bude pani učitelce chtít, tak se jistě najde) a aby si to Majda alespoň takhle mohla se spolužáky užít!!!
To teda klobouk dolů, vyřešila jsi to úžasně! Líbí se mi, že jsi se nedala! Jsem zvědavá jestli ona "přeochotná" paní ubytování zajistí nebo jestli vám navrhne spát ve stanu před vchodem do hlavního objektu...v jejím případě by mě to vůbec nepřekvapilo!
Tak pročítám a kroutím hlavou... Jste super, že tam s Madjou pojedete, teda hlavně ať se najde místo!!
A Majdy mně je líto. Držím palce ať to vyjde aspoň příště!
Pendula
A na mě je toho dost. Smekám před tebou, to už jsem ti řekla několikrát a jen Ti přeju tu sílu, vytrvalost a chladné nervy. Představa, že s námi takhle někdo oře a vláčí, mě fakt dojímá. Do slova - fakt brečím. Čím musí ty naše děti procházet a co je ještě všechno čeká. Jak jsem ti psala včera - hlavu vzhůru, žádný tlak a děti ať ta všechna příkoří snáší jak nejlépe mohou. Každý může být na jejich místě. Ahoj Jana D
Držíme všechny palce aby aspoň ten víkend vyšel :-))
Markéta a Luki
Ono se v takové situaci mnoho elegantního dělat nedá. Řešení určitě není ideální, ale mě nic jiného prostě nenapadlo. V jednání samozřejmě budeme s p.učitelkou pokračovat. Pokud k tomu budou i ostatní přistupovat stejně- dostaneme se zase tam,kde jsme byli-vozíčkáři a jinak znevýhodnění budou nacpaní v ústavech, aby nepohoršovali a neobtěžovali okolí svými extrapožadavky.. :-(
Může se samozřejmě stát, že něco nevyjde- ale chci vidět, že se o to NĚKDO pokusil, ne že "si myslel..."
markéto..ty máš pusu na pravém místě..já blbec bych se jí to bála asi říst, ján si ani ty poruxchy učení nevybojovala..a občas to bylo do nebe volající..akorát jsem doma brečela:-(
Všechno jde, když se chce :-) Nenechejte se odradit a a třeba další výlet už bude líp zorganizovaný. Moc držíme palce :-)
Markét, já prostě obdivuju, to že to dokážeš takhle napřímo říct, obdivuju a přitom tu sedím s očima plnýma slz, protože je mi to děsně líto, že k tomu vůbec došlo ...
Moc přeju Majdě, aby si ty dva dny užila co to půjde!!!
Chtěla bych mít kousek z tebe, poslední dobou mám pocit,že se neumím rvát za nic.
A prosím, mohla bys mi napsat odkaz na ten článek, kde je video Majdy jak jí bylo pět let, jak jsi to sem dávala kdysi, z toho Kuřete? Tenkrát mi nešel rychlý net a nemohla jsem se podívat, teď bych moc ráda... děkuju!!!
Diny
Diny,já jsem o tom několik dní moc přemýšlela a vůbec jsme nevěděla, co mám dělat a jestli vůbec něco lze udělat... Je to spíš určitý projev zoufalství..těch debat,co už se školou proběhlo- a nakonec začínáme 7.rok docházky- a takové milé překvapení... už jsme to zkrátka nečekali. Opravdu jsme věřili tomu, že pochopili všichni. Mýliti se je lidské :-(
Odkaz na video Kuře je v příspěvku: http://wlcice.blogspot.com/2009/04/pomahaci-pondeli.html
Já věděla,že ty něco vymyslíš. Zvolila jsi otevřený boj a to je fér. Každopádně ti držím palce a budu se od tebe učit,jak na to...
Děkuju Markét... tak jestli jsem před chvílí lehce brečela, tak teď jsem uřvaná strašně...
Beruška krásná, to video je naprosto nádherný, mě tak strašně moc připomíná Klárku!!! My doma teda používáme ten mechaničák, abych trénovala packy, električák jen venku, ale oba vozíky jsou prostě něco tak úžasnýho ...
Madlenka je tam tak maličká, nemůžu se na ní vynadívat... a pak člověk čte tenhle článek, málokdo tuší, co má holka za sebou, i to co píšeš tady je jen zlomek, zlomeček všeho... a ještě jsou tací, co hážou klacky pod nohy, bože, to tak bolí ...
Markét, moc ti fandím!!! Čerpám z tebe sílu a inspiraci pro nás. Adélka začala chodit do školky, tak teď nestíhám, než se zaběhneme. Snad večer písnu víc k nám na blog. Držte se, všichni Wlci, stateční! D.
...tak jsem si zase početla...(jednou začas se mi postaráš o cca hodinku zábavy)...koukám, že to je s tou "integrací" pořád stejné:-( A že se nepoučí a nepoučí! Pevné nervy do dalšího školního roku!!! A kdyby jste se nakonec vydali "na výlet", tak můžete zajet (od Dobříše je to kousek!)Hanka
Okomentovat