Ať žije rokenrol!

6.11.2010

Tento týden se kulturou doslova rozthl pytel :-) Zatímco lístky na předchozí akce jsme měli nakoupeny několik týdnů předem, pozvání na zbrusu nový muzikál Karla Šípa a Petra Jandy "Ať žije rokenrol!" přišlo na poslední chvíli. Lístky pro děti s onemocněním SMA zajistil "Dr. Klaun" a nám byly doručeny prostřednicvím Domu rodin ve Smečně.Děkujeme! :-)

Představení se hraje na muzikálové scéně divadla Broadway. Majda se těšila, divadlo je po rekonsrukci přístupné vozíčkářům, a tak nic nebránilo výpravě za zážitky.

Děj muzikálu je zasazen do 50.-60.let minulého století, kdy byl tanec rokenrol považován za něco "kapitalistického".
V poslední době jsme viděli několik představení, která zpracovávají téma "minulého režimu". Máme to paradoxně rádi. Vzpomínáme na doby, v nichž jsme prožili své dětství a dospívání, žasneme nad tím, co všechno bylo povinné, co nedostatkové, chechtáme se tehdejší módě a vzpomínáme, co jsme nosili my a jak jsme si tenkrát přišli "in" , zatímco dneska bychom působili asi jako strašáci do zelí.
Majda se ráda vyptává na to, co jsme dělali, když jsme chodili do školy, co jsme poslouchali, nechápe, že trička s nápisy a džíny se v některých školách vůbec nesměly nosit... - máme oblíbeného Hrdého Budžese a stejnětak i jeho 2.díl "Oněgin byl Rusák", viděli jsme Šakalí léta v ABC a nesčetněkrát Pelíšky, takže jsme byli zvědaví, jak toto téma zpracovali výše jmenovaní pánové.

V hlavních rolích  mladík Ronny (Tomáš Löbl) -posedlý vším, co letí na Západě a mladičká Yvetta (Lucie Vondráčková), která je díky svému komunistickému otci ovlivněna kulturou Východu.
Za dokonalý považuju výkon Vladimíra Marka (moje oblíbená muzikálová postava)- ten se do role ředitele kulturního střediska vžil naprosto skvěle a namaskovaný (účes alá přehazovačka a příšerný tesilový oblek) byl přímo ukázkově.

Co se týče propojení děje a hudby... tak jsme se shodli, že je to spíše "hra se zpěvy". Na scéně se odehrávaly jednotlivé scénky a zpívaly se písně, a pak obvykle někdo někomu telefonoval, čímž divákovi v několika větách nastínil děj.  To zpracování tedy hodnotím jako velmi průměrné, ale na obranu tohoto díla musím říct, že jsem jej viděla v nevhodnou dobu- den poté, co jsem zhlédla JCS- a to je tedy opravdu velmi kontrastní srovnání. (mám tím na mysli pojetí scény, choreografii....) - na to, že Broadway disponuje velkým jevištěm... nic moc :-(

Takže pro mě průměr. Muzikál nezatracuji. To ne, ale podruhé se na něj (narozdíl od JCS) nechystám.
Kdo má rád vtípky a dvojsmyslnosti Karla Šípa, určitě si přijde na své, rovněž písničky nejsou špatné- ale taknějak slývají. Žádná melodie mi v hlavě neutkvěla- žádný hit si nebroukám :-(