S přáteli

20.11.2010


... jsme strávili celou sobotu.

Na přátelích je krásné to, že si je vybereme sami. Sami si určíme, koho si pustíme do svého soukromí. Jsou to lidé, kteří zpravidla nejvíce vyhovují našim představavám, sdílejí naše radosti, ale především mají pochopení pro naše starosti a trápení. Na setkání s nimi se těšíme, jejich přítomnost je nám příjemná a  máme si s nimi stále co říct. Bývá jich jen omezený počet - a o to víc je bolestivá jejich zrada, či případná ztráta. Obojí znám  a s obojím jsem se vyrovnávala velmi složitě a dlouho. :-((

V tomto ohledu ke mně byl Osud štědrý. Na nedostatek přátel si nemohu stěžovat, jsem ráda obklopena příjemnými lidmi. Pěstuju si je! ;-) A ty nejstarší mám z období, kdy jsem chodila do školky :-)

Přítelkyni R. mám z dob studií na VŠ. Ani nevím, jak jsme se daly dohromady, každopádně nám to vydrželo dlouhé roky. Sdílely jsme spolu starosti studijní, pak řešily vztahy- "kdo je ten pravý" :-), nakonec jsme se ve stejném roce vdávaly a začaly probírat starosti s potomky. Úžasné je, že si i naši manželé padli do oka a děti jakbysmet, takže když dojde na setkání-  nikdo se nenudí. 

Největším problémem je vždy dohodnutí termínu návštěvy :-( Tentokrát se to potařilo asi napočtvrté. Zašli jsme do naší oblíbené řecké restaurace, abychom si den nekazili vařením ;-)
 Naši hosté byli unešeni!
Fotku vlastní produkce nemám, neb jsme s R. pořád klevetily :-) Tak tady jedna ilustrační od pana Wlka.

R. přivezla dva metr dlouhé zákusky. A k tomu asi 10tašek všehomožného... to už tak prostě chodí. Na venkově mají dojem, že se v Praze nežije tak dobře, takže nám pokaždé musejí nadlepšit :-) Máme největší problém ty jejich tašky v našem 3+1 ubytovat a přesvědčit je, že takové množství všeho normálně nejíme, nepotřebujeme a nekupujeme... ale je to marné. Za pár měsíců to zkusí znovu: vykrmit nás ;-)

Pánská sekce probírala problémy technického rázu, vytáhli svoje PC a byli naprosto blažení, že jsme vypadly do vedlejší místnosti. Holčičky se věnovaly tanci- Majda sice netančila, ale věděla nejlíp, jak poradit.

Mě nejvíc pobavily dárky od Adélky- bude jí 10let a miluje navlékání korálů. Adélka si pro každého připravila dárek. Já jsem dostala krásné  korále. Říkám jim pracovně "kostky ledu" navlečené na šňůrce. Balíček byl opatřen superoriginální jmenovkou :-)

Wlk dostal propisku s jmenovkou: Michal ENTER Vlček :-))

Moc jsme si den užili, návštěva odjela až pozdě večer a po jejich odjezdu jsem zjistila, že jsem zapomněla vyndat z lednice medovník, kvůli němuž jsem ráno Wlka vzbudila- aby ho dojel koupit. Když jsem otevřela lednici a spatřila tam tu nedotčenou krabici s doretm,  málem mě kleplo... tak snad příště :-))
To mají z toho, že sem vozí tolik věcí, jsem pak roztěkaná a pro jeno zapomenu druhé. 
;-)