Cévní

4.1. 2011

Já to tušila! ... ani s novým letopočtem se nestane zázrak a nebudu si žít klidně a spokojeně. Nejsme ve škole, kde samé jedničky znamenají, že líp už to nejde ;-)

Před Silvestrem mě totiž začala bolet noha. Jenže všichni dr. měli dovolenou, a tak nebylo, komu se s ní pochlubit. Natáhla jsem si tu příšernou gumovou punčochu. Díky ní mám pocit, že mě za nohu celý den někdo drží a jsem celá nesvá, protože mě to různě škrtí, svědí... a v lékárně mi prodali nějakou zaručeně dobrou mast. Wlka se zmocnila panika - při představě, že bude mít na krku další osobu blízkou k pečování, mě hnal na Bulovku. To jsem zamítla. Řekla, jsem mu, že to buď rozběhám a rozpiju svařákem, nebo že mě to nezajímá. Nebudu někde otravovat a kazit si poslední dny roku.

Jenže ono to nepřešlo :-( Takže jsem hned v pondělí volala doktorce  na cévní. Je skvělá. Já nevím, kam to napsat, aby to věděli všichni, že  MUDr. Míša Kruková patří mezi ty doktory, kde máte pocit, že jste ten nejdůležitější pacient, který přišel. Točí se kolem vás doktorka i sestra, ordinace vybavená- nemusíte nikam lítat se žádankami o další vyšetření, pacient se posuzuje komplexně- žádné poplatky navíc- ta vlídnost je "v ceně". Bohužel tam nedocházím tak, jak bych se svými křečáky měla, ale péče v této ordinaci je vysoce nadstandardní.

Paní dr. mě prohnala technikou, prosvítila kdeco, natočila EKG a konstatovala, že moje křivka je přímo výstavní- na to v jakých podmínkách si žiju :-)) No a sdělila mi, že mám zánět žil. Léčila jsem správně :-), ale neúčinně. A vyfasovala jsem injekce fraxiparinu. Prima zpestření všedního dne- aplikují se totiž do břicha. Nejdřív si během Vánoc vykrmím mišelína, a pak si do něj mám píchat injekce! /chudáci diabetici, jestli tohle někdo snáší dlouhodobě :-(( /

Tak se mi zdá, že mám nové hobby... hypochondrův desetiboj po ordinacích specialistů. Zatím v novém diáři nic jiného než návštěvy doktorů zaznamenáno nemám :-((