Prvňáci

26.1.2011


Scénka ze života:

Stalo se dnes odpoledne. Po jednom kroužku jsem lehce dozírala na tři holčičky- všechny z 1.tříd různých škol- jednou z nich byla naše Martina.

Seděly v šatně na koberci a povídaly si hlavně o škole. Jsou vždy plné dojmů, uctivě mluví o p. učitelkách- vážně radost poslouchat. A předhánějí se, co už která umí, jaká písmena se ten den učili číst a co psali...
Každá škola má jiný program, tudíž i jiné učebnice. Dneska si krátily chvíli čtením ze slabikářů, a protože jedna holčička s sebou neměla aktovku, poradila si po svém. Obhlídla texty obou nabízených slabikářů, vyndala mobil- nafotila si dvě stránky- a začetla se taky :-))
Holky seděly, důležitě hleděly do textu- některé i do elektronických :-)) a vlastně ani žádné hlídání nepotřebovaly ;-)

Je úžasné pozorovat, jak ty malé děti jsou s technikou sžité odmala.... zatímco někteří moji vrstevníci mají někdy problémy  s odesláním prostého mailu tak, aby měl i přílohy a do dalších podrobností radši zabíhat nebudu...

Jojo, člověk by na sobě měl stále pracovat. To, že "mě to nezajímá", nebo "to není můj obor", to jako omluvenku tihle mlaďoši sotva přijmou ;-)