25.4.2012
S politováním musím konstatovat, že tento rok patrně bude rokem opouštění a rozpadání se...
Začalo to koncem března zcela nevinně. Rozbolel mě zub.
Takovým zvláštním stylem: buď bolel děsně, nebo vůbec. Zubař kroutil hlavou a po zevrubné prohlídce zjistil, že zub číslo 7 praskl po celé své délce. Tož mě přišpendlil do křesla dvěma injekcemi a půlku vyrval okamžitě. Se zbytkem se prý bude dále pracovat.
Šly na mě mrákoty, když mi povyprávěl co a za kolik mi hodlá provádět. No ale smlouvat se v tomto případě asi moc nedá.... takže teď často navštěvuji svého stomatologa, který na mě vytahuje doposud nepoznané metody a nástroje a baví se na můj účet- obrazně i doslova ;-)
Tak za týden si jdu pro zub nový. Keramický. Doufám, že mi bude slušet a hlavně, že bude plnit svou funkci po celý zbytek mého života!
Minulý čtvrtek jsem jela autem. Na křižovatce při odbočování vlevo se přede mne nacpal frajer celý v černé kůži a túroval svého harleje. Když se vozidla dala do pohybu, ozval se šílený rachot. Říkám si v duchu: "Tebe by měli policajti zastřelit pro výstrahu. Takový rámus děáš s tím krámem, že člověk neslyší vlastního slova v zavřeném autě..."
... jenže motorkář mizel v dáli, zatímco šílený rámus zůstaval se mnou??? ... Po chvíli mi bylo jasné, že mě opustila další část výfuku a ten nesnesitelný rámus vyrábí přímo moje auto.
Můj mobil si už pár měsíců funguje na heslo. To já ovšem neznám... takže se vypíná, jak ho napadne. Občas si toho nevšimnu, takže jsem několik hodin nedostupná. Občas přijmu hovor a on se utne... ale já už číslo volajícího nedohledám... Wlk mě nutí, abych si koupila nový. Já si ale nechci každé 3 roky zvykat na nový aparát. Nepotřebuju být online a dotykově neustále na příjmu. Na www stránky v této velikosti totiž taky nevidím, jelikož další věcí, která mě hodlá opustit, je patrně zrak.
Chci telefonovat a posílat SMS, občas něco vyfotit a to je celé. Jenže takové přístroje už se nevyrábějí...leda ALIGATOR -čili mobil pro seniory- ten splňuje skoro všechny mé požadavky :-))
K tomu zraku se váže docela veselá příhoda- shodou okolností rovněž z minulého týdne. Kamarádka měla narozeniny, a tak jsme šly do pizzerie- na pokec a něco na zub. Miluju, když je jídelní lístek napsán na barevném podkladě. Natáčela jsem to ze všech stran, Šárka na mě zálibně pokukovala a pravila: "Na tohle já už vyzrála! Koupila jsem si v DM brýle! hele za dvě stovky se ti svět rozjasní..."
"Nepotřebuju brýle!", odsekla jsem. "Další krám do kabelky. Kdyby tady pořádně rozsvítili a netiskli blbiny na obrázkový papír, viděla bych dobře...", lamentovala jsem.
Objednaly jsme si. Já osvědčený salát s kousky kuřecího masa a Šárka těstoviny s čímsi. Obsluha po chvíli donesla nazdobené talíře, popřála dobrou chuť a my se pustily do jídla. Šárka skoukla můj pestrý talíř a řekla, že to si dá příště. Já koukala přes stůl do jejího a povídám: "Hmm, ty to máš s nějakými mořskými plody, viď.."
Ona dost překvapeně: "Z čeho tak usuzuješ?"
"Vidím krabí nohu...", dodávám důkaz.
"Jo, tááák.... Tak to je špek, moje milá.. anglická slanina, jestli to chceš odborně... ty bystroočko..." :-)) Krabí noha se stala hitem večera a mně je jasné, že návštěva optiky mě nemine...
No a dnes jsem zaskočila na pokračování operace mé nohy. Tak tu sedím- jako netopýr...nohu výš než hlavu a mám toho taknějak dost. Martinka se mě pravidelně ptá, jestli neumřu... lhát se nemá, a tak říkám, že "dneska ne..." ... pro sebe si dodávám "SNAD" ...
V pátek jdu na další pohřeb... do toho samého kostela... mám ráda některé rituály, ale tohle bych tedy snesla i v delších intervalech než po měsíci... nějak to nestačím všechno zpracovávat a odbourávat... zatím jsem nenasadila žádné chemické zbraně, ráda bych, aby se s tím vším tělo popasovalo samo- přirozeně... jen nevím, jak mu pro to zajistit podmínky ;-)
15 komentářů:
Milá Wlcice,co na to říct? Občas mám pocit,že si z nás život pěkně utahuje-mimochodem-zítra jdu na oční, nejsi v tom sama. Posílám objetí ať zvládáš. Hanka
Tedy, když se to sejde tak je to na houby. Utěšit tě může , že po tomhle všem už musí být jenom líp. :-)
Markéto, když se to s...,tak vždycky ve velkém. To je léty ověřené pravidlo a jediný zákon, který funguje. Aligátor mě tedy pobavil, také u něho asi skončím. Auto mám odstavené v servisu a pan opravář se tváří, že bych s ním měla odjet na vrakoviště. Slepá jsem jak patrona už dávno a zuby mě připravují o poslední zbytky kantorského žoldu. A to je ve srovnání s tím, co prožíváš Ty, naprostá brnkačka, neb Jákobu se (zatím) vyhýbám. Proto Ti, vlastně Vám všem třem, přeji,ať ten poločas rozpadu rychle skončí a nastane zase nějaká lepší a veselejší fáze života. Držím palce a přeji hodně energie a elánu.
Ani nevíš, jak často na tebe myslím. Posílám hodně sil Wlkovi, Martince a tobě. Drž se!
PS: u mě na blogu je ocenění za tvůj krásný blog, byť nyní né přiliš veselý, ale i přesto, je jen pro tebe.
L.
Miluji tvoje psaní :-).
PS: Ani zítra ještě neumírej...
Soucítím a přeju, ať ta noha moc nebolí a vůbec, ať je líp co nejrychleji. Držte se všichni.
Wlčice,promiň,ale já se tu pobaveně řehním.
Přeji Ti brzké zotavení.
A celé rodince přeji statečnost na projití tímto obdobím.Držte se!
Ahoj Markét, tak hlásím, že se zubařem jsem si užívala před dvěma měsíci, auto je na tom stejně, nemá sice problém s výfukem, to jediné je asi na něm v pořádku a místo očaře musím k ušnímu, nějak neslyším ... ale jinak to jde :-) měj se krásně a zdravíme do Prahy :-)
When it rains, it pours - best example is our bathroom drama. And right now, I have cancelled a 4 day trip to London because I'm too ill to go.
Chin up, we will survive!
Omlouvám se, ale mě to rozesmálo, i když vím, že to k smíchu moc není. Tak jenom snad vydržet, bude líp.
Markét, ešte sa nerozpadaj, potrebujeme ťa tu. ;-)
Želám čo najrýchlejšie vyliečenie nohy a zuba a auta a korekciu zraku a ... všetko čo treba, aby ti bolo lepšie.
(Mmch, rozpadám sa tiež a to mám o pár rokov menej než ty).
Já znám úsloví: "Když se s...e, tak se s.re."
Hlavně se uzdrav! Ať je nožka brzy fit. Všichni tě potřebují. Auto i zuby se spraví, na nový mobil si taky zvykneš a budeš na příjmu.
Myslím na vás.
držím palce, aby bylo líp..
dej tělu prostor na regeraci
myslím an tvé tělo, zuby ti věříma věř že opravdu tuším o čem mluvíš...tak se drž, Wlčice.
Jak pravil Jára Cimrman:"Zuby, pohroma huby." Maminka si to opakuje pokaždé, když jí zase odpadne další kousek chrupu a ona kluše k naší zubejdě. (Už tam má pomalu domovské právo.)
Co se zraku týče...na oční chodím ve chvíli, kdy číslo šaliny poznám, až ta zastaví přede mnou. (Takže včera.)
A jinak...drž se tady zuby (případně jedním, tím keramickým) nehty, protože Tvůj nadhled a humor jsou opravdu vzácností.
Okomentovat