8.1.2013
Od jisté doby Martina velmi citlivě reaguje na jakékoli zprávy o úmrtí kohokoli. zejména média si libují v rozpitvávání smrti slavných... naposledy včera téma "Jiřina Jirásková"- no a to pravidelně rozpoutá debatu na dané téma.
Martina má tucet zvídavých otázek: proč umřel, jak umřel, jestli umřel "akorát" (rozuměj "ne moc mladý") ... no dále radši nerozebírat... (ale lepším se v těch morbidních debatách! Už tolik nezadrhávám ;-))
Dneska poslouchala nějakou pohádku. Z reproduktoru se linul známý Bohdalčin hlas. Volám na ni do pokoje: "Co to posloucháš ? To znám! Jak se to jmenuje?"
"To jsou pohádky ovčí babičky. Ty je znáš??"
"Jéé, ty jsme taky poslouchávala ráda!", odpověděla jsem hrdě.
"A kolik je Jiřině Bohdalový let?", pokračovala v nezávazné konverzaci Martina.
"Joo, tak to přesně nevím (Blesk neodebírám :-)) Určitě už slavila 80", snažila jsem se podat co nejvěrohodnější zpravodajství.
"A ty?", smečovala Martina.
"Co JÁ? Jestli jsem slavila už 80?? :-)) No, to ještě ne, jenom 40", chtěla jsem to dítě nějak zorientovat v čase ;-)
"Aha, no tak to jste skoro stejně starý. To je o kousek...", udělala si vlastní závěr naše filozofka, kterým mě tedy lehce odbourala. V záchvatu smíchu jsem nebyla schopna jakkoli (natožpak vtipně) reagovat. To jsem vážně nečekala, že mě bude někdy někdo považovat za vrstevnici této dámy!! :-))
Takže tak. I to je názor. :-)
Tož ať je vám vždycky přesně tolik, kolik si v danou chvíli přejete, aby vám bylo :-))
Jak je vidět, ty číslovky jsou stejně pěkně zavádějící :-)
Od jisté doby Martina velmi citlivě reaguje na jakékoli zprávy o úmrtí kohokoli. zejména média si libují v rozpitvávání smrti slavných... naposledy včera téma "Jiřina Jirásková"- no a to pravidelně rozpoutá debatu na dané téma.
Martina má tucet zvídavých otázek: proč umřel, jak umřel, jestli umřel "akorát" (rozuměj "ne moc mladý") ... no dále radši nerozebírat... (ale lepším se v těch morbidních debatách! Už tolik nezadrhávám ;-))
Dneska poslouchala nějakou pohádku. Z reproduktoru se linul známý Bohdalčin hlas. Volám na ni do pokoje: "Co to posloucháš ? To znám! Jak se to jmenuje?"
"To jsou pohádky ovčí babičky. Ty je znáš??"
"Jéé, ty jsme taky poslouchávala ráda!", odpověděla jsem hrdě.
"A kolik je Jiřině Bohdalový let?", pokračovala v nezávazné konverzaci Martina.
"Joo, tak to přesně nevím (Blesk neodebírám :-)) Určitě už slavila 80", snažila jsem se podat co nejvěrohodnější zpravodajství.
"A ty?", smečovala Martina.
"Co JÁ? Jestli jsem slavila už 80?? :-)) No, to ještě ne, jenom 40", chtěla jsem to dítě nějak zorientovat v čase ;-)
"Aha, no tak to jste skoro stejně starý. To je o kousek...", udělala si vlastní závěr naše filozofka, kterým mě tedy lehce odbourala. V záchvatu smíchu jsem nebyla schopna jakkoli (natožpak vtipně) reagovat. To jsem vážně nečekala, že mě bude někdy někdo považovat za vrstevnici této dámy!! :-))
Takže tak. I to je názor. :-)
Tož ať je vám vždycky přesně tolik, kolik si v danou chvíli přejete, aby vám bylo :-))
Jak je vidět, ty číslovky jsou stejně pěkně zavádějící :-)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_v_fRlb5r4GngKKOOlmadfBxIJ-NJKOmmHpfHnBqHeBEGH2zlKWEq9yzWLgx0cnYP6tn5XfLAjKC7sW8etpulzEuR4b0hs2KSiEKYYYGSxy2SUJqEpvNHxjt67dK-lJbczgHDI=s0-d)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_vVYoCHii6TjSojCt0GPPvxw9IakjstL3yMRYUSkIMOHrQns4ETVDKynZzYKNUZWS17K06-rl-xQXEfveDFWaVNAczMBZQIbXH80YgfEUA3Cza-f5ankbTVHFVbKq422zGo2Kqv1bbvyQ=s0-d)
15 komentářů:
:-))))) Martinka nezklamala a opět se bavím :o))).
Martinka umí opravdu potěšit :-)- Taky mě dcera potěšila, když mi sdělila, že nová trenérka na plavání je už stará, "je asi jako ty mami".
Jo Martinka v tom má jasno.
Taky mám dceru s podobnými otázkami :-o
Zrovna včera jsme se dozvěděla, že už jsem ,, stará " a to mi také vloni bylo 40.
To naši puboši nám taky říkají, že jsme staří - dokonce důchodci, a hlavně nic nechápeme, protože jsme studovali za komunismu a tehdy bylo všechno jinak. Takže jsme s chlapem ve věku 39 a 43 let naprosto odepsaní mimoni :-)). Takže mě úvaha Martinky až tak nepřekvapila. Všichni nad deset let už jsou prostě staří....
Věk je jenom číslo :o)))
:-D Trošku mi to připomnělo dotazy od našich holčiček, když se ptaly, jestli, když jsem byla malá, tak už byla televize.
Jo jo.. ale než metro starší jsem! :-)
Jo, tak tohle znám moc dobře. Když odpovím, kolik je komu let, následuje otázka: A to je starý nebo ne?
Ivča
Další bod pro Martinku :-)))
Jak je vidět - ne,že rok sem,rok tam, ale zrovna desetiletí sem nebo tam,to je jedno.
Hlavně, že Martinka v tom má jasno :))))
Ale zas máš slavnou vrstevnici:-)))
No u nás to je jinak, ale vlastně stejné. U Lucky ve třídě jsem asi druhá nejstarší matka :) a Lucka mne utěšuje slovy, mami neboj, Kubova mamka je ještě starší než ty :)
Ale jak píše Aranel, je to jen číslo. Občas si připadám, že patřím do té čtvrté A já a ne to moje dítě.
Jestli Vás to utěší, tak moje dcera, když byla v Martinčině věku, se mě jednou zeptala, jestli jsme fakt za války měli takový hlad, jak ukazovali v tom filmu. (A manžel si přisadil, že myslí za 1.sv.války :-))
Tak pikantní bylo, když si Klára přivlekla z chaty košík, který jsem si kdysi, když mi bylo asi 13, zakoupila v Bulharsku. Rozhodla se ho odnést do školy coby starobylou věc. :-)))). Moje úpění, že není po pradědečkovi jako většina věcí, které přivleče po víkendu u babičky, bylo k ničemu, manžel se tu třískal smíchy celý večer.
No, ani se Martině nedivím - když se vrátím já sama zpět, tak vím, že když někomu bylo 60 a třeba jen o trošku více - byl prostě starý. Teď je mojí mamce 78 let a představa, že když jí bylo 60 by měla být už stará, ani náhodou. Čím nám přibývají roky, tím nějak to stáří posouváme.
Okomentovat