Darda

1.5.2013

K lístkům na divadelní představení s Bárou Hrzánovou v hlavní roli jsem přišla náhodou (díky, Aranel!!).
O to víc mne to potěšilo, protože ač principálové pražských divadel hudrují, že "lidi do divadel nechodí", já mám občas dojem, že jsou v divadlech úplně všichni, jelikož na některé kusy lístky zkrátka sehnat nelze.

Divadlo Na Jezerce je pro nás trochu "z ruky". Patří Janu Hrušínskému a já tam nikdy předtím nebyla. Jsem ostuda... no ale nedá se všechno stihnout :-) Musím říct, že mám z návštěvy jen ty nejlepší dojmy. Budova je opravená- s bezbariérovým přístupem a nachází se v parku Jezerka, který byl rovněž díky EU penězům krásně upraven. Paní pokladní mi vstupenky vydala a popřála mi pěknou zábavu. Sedadla pohodlná s dostatkem místa na nohy i pro dlouhány- paráda! O přestávce mohou kuřáci vyběhnout do parku, ostatní návštěvníci se mohou občerstvit v bufetu nebo projít spojovacími dveřmi přímo do sousední restaurace se zahrádkou... Prima servis!

"Darda" je dalším volným pokračováním životního příběhu Helenky Součkové, s níž  své čtenáře poprvé Irena Dousková seznámila v knize "Hrdý Budžes" (ten u nás zdomácněkl ve všech podobách- kniha, CD, divadlo... vše opakovaně!! :-)). Darda je jednak příjmení Helenčina manžela, jednak symbolické označení všech "silných úderů", které Helenka od života postupně dostává.

Mně se hra líbila- možná ještě víc než kniha ;-) Asi proto, že rozebírá problémy, které patří přesně do mojí věkové kategorie. Po čtyřicítce už člověk má určité pracovní i životní zkušenosti, partnerský život se taky dostává do jiných rozměrů- děti jsou zpravidla už dospělé a z domova odejdou... objevují se různé krize- pánové s blížící se padesátkou si potřebují dokázat, že ještě mohou fungovat jako lovci- a tak si uloví nějakou tu o dost mladší milenku; léta fungující vztah se rozpadá a žena, která 20let fungovala na několika frontách, najednou zůstává sama... stáří se ozývá v podobě nemocí- aŤ už těch vlastních, nebo nemocí stárnoucích rodičů... Mnoho věcí k zamyšlení. Byly vyřčeny sice vesele- miluju ultračerný humor I.D.,  ale sama dobře vím, že někdy člověk zlehčuje i věci velmi vážné, aby sebe a nebo své blízké uchránil před drsnou realitou.

Všichni herci předvedli skvělé výkony.V divadle bylo milo, útulno a zcela vyprodáno. Tleskalo se dlouze a hlasitě.
Při odchodu se s námi uvaděčka rozloučila a poděkovala za naši návštěvu... Někdy jen zírám a žasnu, jak to někde funguje! ;-)

A tak jsem doma ještě vyndala z knihovny knihu a listovala... a pročítala si některé pasáže znovu.