Smraďavka-Buchlov-Velehrad-sklípek ;-)

25.5.2013

 V názvu jsou obsaženy všechny hlavní body našeho sobotního programu. Navzdory předpovědi počasí, která hlásala zataženo, lilo od rána jako z konve :-( No ale když už jsme tady, přece nebudeme zavření doma! ;-) Vyrazili jsme na trasu.

První zastávka byla v sirných lázních Smraďavka na úpatí Chřibů. Škoda, že to nebylo na malou túru, protože stále drobně pršelo. Jen jsme obešli jezírko v těsné blízkosti loveckého zámečku. Už z dáli byl cítit sirný pramen :-) Jezírko je krásně upravené se spoustou různých dřevěných domečků pro vodní ptactvo.

 Nejčipernější a nejvíce přátelské byly kachny. Různě barevné, různě velké ... ale všechny se hrnuly pro kus svačiny, kterou Andrea dobračka vybalila... a taky o ni přišla ;-)

Pokračovalo se tedy místo túry dále- směr: hrad Buchlov. Stále lilo.

U pokladny nás zaskočil nápis, že "Dnes se běžné prohlídky s historickým výkladem neprobíhají. Slavíme Den dětí. Hrad je plný strašidel!"
No nazdar, že bych si představovala svůj odpočinkový den mezi davem řvoucích dětí... ale když už jsme tady :-)

Strašidla byla drsná! Čarodějnice vybrala z tlupy dětí kluka a šoupla ho do obřího kotle, že si ho umyje a uvaří. Kluk se smál, protože už byl větší, zato menší děti začaly řvát a šílet. ... V podobném stylu to pokračovalo i dále... čert popadl jednu náhodně vybranou maminku, hodil si ji přes rameno a utíkal s ní do vedlejší místnosti. Začalo řvát dětí hned několik. Dvě řvaly pro maminku a jedno řvalo proto, že ho maminka, byť nebyla vlastní, nechtěně kopla nohama pod bradu, když si ji Lucifer házel přes rameno...

Prováděl nás Kocour v botách, který byl z té dětské smečky taky lehce rozhozen. Občas jsem z něj vyrazila nějakou nosnou informaci :-) Tak třeba to, proč na hradě mají mumii! 

 Jeden z hradních pánů Bedřich Všemír Berchtold byl vášnivým cestovatelem a botanikem, tak si ji dovezl z Egypta.
Ta obří kniha-to je Rostlinář. Na zdech pracovny byly rozvěšeny trofeje z cest- kůže zebry...

Po hodině hrůzná prohlídka skončila :-) Konečně přestalo lejt! A výhled do kraje se rozjasnil!

 

Na zpáteční cestě jsme ještě nemohli minout poutní místo Velehrad.  Zde je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, kde zrovna probíhala mše, takže jsme nechtěli rušit.

Zvenku finišují stavební úpravy, aby vše bylo nachystané na červencové oslavy 1150.výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje. 

Nevím proč, ale Martinu (naši dlouhonohou ateistku ;-)) tito dva pánové mimořádně zajímají. (i morče se jmenuje Cyrilka)
A tak jsem v informacích zakoupila nejen turistickou známku do sbírky, ale taky moc pěkně udělanou knížečku pro děti. On je to spíš pracovní sešit a já jsem zjistila, že ho vytvořil pan profesor Petr Piťha, který mě kdysi dávno učil! Knížka se přesně jmenuje: "O svatém Cyrilu a svatém Metoději" a Martina je nadmíru spokojená. Právě studuje staré slovanské písmo, vytváří v něm texty a nutí mě to číst!! ;-)
Alespoň malá ukázka, jak to uvnitř vypadá...

 

Venku se nám stala ještě jedna neobvyklá příhoda- skupina jeptišek si zvolila jednoho člena naší výpravy svým dvorním fotografem. Jeptišky zápasily s digifoťákem a chechtaly se na celé kolo... no a my samozřejmě taky :-)

 

A večer? No to se šlo do sklípku! Ještěže degustace byla řízená, jinak bychom asi hradní virózu měli všichni. Bylo to skvělé setkání s člověkem, který má víno jako své velké hobby. Ví o něm všechno. Hodně cestuje, takže o zážitky nebyla nouze. Zas ta naše nešťastná nálepka "Pražáci" :-)), ale nakonec jsme se spřátelili tak, že se odchod protáhl na půlnoc. Došlo i na vína 10let stará- okoukli jsme stroj na špuntování lahví, dozvěděli se tolik zajímavých věcí... a určitě se tam rádi vrátíme znovu!!