Školní blázinec pomalu začíná...

28.8.2013

Školní blázinec se  pomalu začíná vkrádat do našich domácností. Na internetu probíhají živé diskuze o tom, co dítěti koupit a kolik to všechno stojí... kde na to ty maminky berou čas??

Seznam požadovaných pomůcek Martinka domů v červnu také přinesla, něco bylo použitelné z předchozích let, jiné jsem dokoupila a debatovat o tom asi moc nemá cenu. To, co mně může připadat zbytečné a neužitečné, může být pro p.učitelku právě tím, čím ona děti namotivuje k nějaké činnosti a nebo s nimi bude provádět něco, co já bych svým unaveným mozkem už nevymyslela ani ve snu.

2.září Martinka poprvé půjde do 4.třídy.
Na webu školy visí předpokládaný konec vyučování v 9:15. Logicky mě napadlo, že dítěti na ten den odhlásím oběd. Snažila jsem se využít online systém, do kterého škola loni zainvestovala, nicméně možná měla zainvestovat i do nové paní hospodářky.

Kdykoli jsem něco vyřizovala s kanceláří školní jídelny, vždycky to byl problém. Kupříkladu mi paní po telefonu nemohla sdělit, jaký zůstatek peněz je na kontě mojí dcery, protože nemůže vědět, jestli já jsem já a je to informace příliš osobní. Tak jsem tam musela jít osobně, abych se dozvěděla, že tam máme přeplatek. Samozřejmě úřední doba je v pravé poledne, a pak už ne. Běsnila jsem. Paní byla nejenže nepříjemná- na pohled i na pohovor.

Rok se s rokem sešel- a jídelní problém byl na světě! Online objednávkový systém poslední týden v srpnu nefunguje (???). Tudíž objednávání obědů lze uskutečnit osobně, nebo po telefonu. Tak jsem vzala sluchátko a dodala si odvahy zavolat.

Po dvojím zazvonění se na druhém konci ozvalo: "Školní jídelna. Vedoucí u telefonu!"
Představila jsem se a jednou větou poprosila o odhlášení obědu na 2.9.- ještě jsem ani nedořekla pro koho a PANI VEDOUCÍ mě přerušila zoufalým zvoláním:"Ježišmarjá! Teď tady dělám seznam  nových strávníků... "
Tak jsem najela na stejný způsob komunikace a suše jsem jí odpálkovala: "Já nechci přihlásit nového strávníka. Já chci odhlásit oběd!"
"Já slyšim", řekla ta osoba, "já vám jen řikám, že tady mám spoustu práce a na vás musim založit nový seznam! Kde teď najdu nějaký papír..."
"Nezdržovala bych vás ani sebe telefonováním, kdyby fungoval online systém odhlašování obědů", dodala jsem argument, proč jsem (velmi nerada!!!) musela vytočit tohle prokleté číslo.
"Systém nefunguje, protože teď tady funguju já!", soptila PANI VEDOUCÍ.
"Nojo, tak to pak musíte počítat s tím, že po vás lidi budou tu a tam něco chtít odhlásit", a chtělo se mi zařvat oblíbenou repliku dr. Štrosmajera z Nemocnice na kraji města.

Drzá osoba si nedala pokoj a pokračovala v invektivách: "No to teda nevim, proč chcete oběd odhlásit, když my vydáváme od 9:30! A nemyslete, oni vám ho domů nepustěj dřív! Bude tady! A pak půjde rovnou na oběd!"
Tep jsem měla už tak na 130 a dalo mi hodně práce udržet hlas v klidové poloze. Trvám na svém:"Prosím vás, já chci odhlásit oběd na 2.9. Můžete mi vyhovět?"
"Můžu, ale řikám vám, že vydáváme od půl desátý a že to má akorát po škole. Nebude nikde čekat."
"Ano, ale my doma obědváme později, takže nebudeme jíst vaše špagety v době snídaně. Rozumíme si?", dodávám zcela znechucená.
"Rozumíme, píšu si, ale řikám vám..."
Zavěsila jsem.  Kvůli 30korunám se nenechám odvézt do blázince.

Často mi na mysl přijde "moudro" z medvídka Pú: "Jsou dni, kdy ti vůbec nepomůže, že umíš napsat slovo MYSLIVEC"


Škola je opravdu zvláštní časoprostor. Nevím, jestli jsou dva měsíce dostatečně dlouhou dobou, aby člověk nabral sílu tam znovu vstoupit ;-)