X. Pražská muzejní noc

14.9.2013

V sobotu večer jsme s Martinkou vyrazily na Pražskou muzejní noc. Vybraná muzea a kulturní instituce mají ten večer otevřeno až do jedné hodiny po půlnoci, vstupné se nevybírá a  pro návštěvníky jsou nachystané nejrůznější lahůdky a speciální programy a mezi jednotlivými stanivišti je zavedena bezúplatná autobusová doprava.  Z těchto důvodů je o tuto akci abnormální zájem. Ulicemi i tentokrát proudily davy lidí, byl krásný teplý večer a my jsme si ho s Martinkou moc pěkně užily.

Doma jsem se snažila naplánovat trasu, protože nabídka byla pestrá a bylo jasné, že všecno se stihnout nedá. Vybraly jsme si tedy centrum města a instituce, které nabízely program pro děti.  Tramvaj nás dovezla až ke Karlovu mostu, kde jsme začaly svou noční výpravu...

Nejprve pohled na Hradčana z Novotného lávky. Nic hezčího asi v Praze k vidění není ;-)

Tam se taky nachází Muzeum Bedřicha Smetany, které nabízelo program pro děti "Pojďme sjíždět Vltavu s Bedřichem" :-) Musím opravdu chválit! Organizátoři se moc snažili, hned u vchodu proklepli z hudebních znalostí i mne- a  protože jsem znala název místa, kde B.S. žil (Jabkenice přece :-)), vyhrála jsem hlavní cenu: s(S)metanu do kávy :-))

Děty se měly možnost opravdu atraktivním způsobem seznámit s nádhernou Smetanovou Vltavou. Aktivně poslouchaly, paní průvodkyně jim dávala poslechové úkoly, vyťukávaly a zpívaly taky notoricky známou písničku Kočka leze dírou..., která se ve Vltavě jako motiv několikrát opakuje (to mě tedy ani ve snu nenapadlo... ale je to TAM!) 

Dále se skládaly parníčky a lodičky z notových papírů :-) - protože z oken muzea je překrásný výhled právě na Vltavu, kde se to plavidly jen hemží...  a soutěžilo se, kolik písniček o vodě umíme pojmenovat... a ve spoustě jiných disciplín.

Poté jsme měly v plánu vydat se na indiánskou stezku odvahy do Náprstkova muzea, které je odtud 5minut pěšky. Jenže zájemců bylo tolik, že vytvořili snad 200metrů dlouhou trojstupovou frontu...takže tuto zastávku jsme vzdaly. :-(

Při cestě byla Ústřední knihovna. Hlavní program - tedy cirkus, ten jsme nestihly, ale to nevadilo. Martinka okoukla výtvarné dílny, některé úkoly splnila na místě, jiné si vzala do batohu, protože u stolků nebylo místo - a pro leváka už teprv ne :-)
Ponořila se do regálů s knihami a navršila hromadu CD. Naštěstí se půjčovalo i v tuto pozdní hodinu, takže spokojenost se dostavila ;-)

Pařížskou ulicí jsme dokráčely až k synagoze Klausové, kde se měly hledat odpovědi na otázky lvíčka Arjeho. Ale několikačetná fronta se opět táhla desítky metrů, ačkoli už bylo půl desáté večer. Tak nic....

Přepravily jsme se na druhý břeh Vltavy a vydaly se do Národního pedagogického muzea J.A.Komenského. Tady se nabízel program "Jak nás učili psát Cyril s Metodějem". No, to bylo něco pro Martinu! Hlaholice! Popadla husí brk a skutečně půl hodiny nebyla k odtržení... A psala a psala- skoro bych řekla, že líp než česky :-)

Prošly jsme si expozici, okoukli Orbis Pictus, staré školní lavice s kalamářem a dobové didaktické pomůcky :-)
A na dvoře muzea ještě modeláři předváděli "Roboty na startu" - děti si mohly vyzkoušet ovládání takových zvláštních vozítek a monster... Martina se na to vrhla a byla tuze spokojená.

Ve 23:00 přesně jsme vystupovaly z tramvaje a kodrcaly se domů. Muzejní noc se nám líbila- až na ty davy, ty se ale daly očekávat.

Škoda, že se takové doprovodné programy pro děti nenabízejí častěji během roku.

Vstup a doprava zdarma pro mě zas takovým trhákem nejsou- však do muzea nechodím každý týden, takže položka za vstup mě rozhodně nepřivede na mizinu; a  když máme slavnou OPENcard, tak si Prahou jezdíme předplaceně ve dne v noci :-) Takže nás lákaly skutečně jen ty doprovodné programy.
No ale potěšující je, že zájem o tuto akci byl opravdu davový- není to s tou naší touhou po vědění zas tak zlé ;-)
Martinka už vymýšlí, kam půjdeme příští rok :-)