Jen pro pokročilé

14.10.2013

Scéna: u nás doma- neděle večer- sedím u PC a buším do klávesnice pracovní resty. Do pokoje vtrhne Martina a začne štrachat noty a flétnu. Jindy ji do cvičení nutím. Momentálně bych uvítala TICHO!!, ale nechci ji okřikovat- aby v pokynech neměla zmatek- "Cvič!" - a teď zase "Necvič!" ;-)

Martina rozloží na stojanu noty a spustí. Kdo zná zvuk sopránové flétny ví, že i domácí zvěř před ním utíká... Po chvíli to fakt nevydržím a povídám: "Co to je za skladby? Vždyť se to nedá poslouchat!! Jsi si jistá, že to hraješ dobře?"

Martina se otočí a s náležitým opovržením odpovídá: "Hele, mami, tohle už je druhej díl, víš... takže nepočítej s tím, že se ti všechno bude líbit a že VŠEMU budeš rozumět. To už je prostě prostě pro pokročlý..."

Drzoun! Dělám, že neslyším. Zavírám na svém monitoru okno s rozepsaným dokumentem a otevírám blogger- za trest bude na blogu ;-)

 

8 komentářů:

Ali řekl(a)...

Chápu, soucítím. Klára také hraje na flétnu. Občas se z pokoje ozývají zvuky, že na ní vyběhnu a s pokřikem, ať přestane blbnout a začne pořádně cvičit. Uraženě mi odpoví: "Já cvičím, vždyť to tady je, podívej" a vrazí mi noty pod nos.Já jako totální hudební analfabet musím opustit poraženě bojiště, protože v tomhle si opravdu nepočtu!

z-kultury-a-nekultury řekl(a)...

U nás se hraje na altovou, to je pohoda a cvičení se mi vesměs líbí. Ovšem od září se hraje i na klarinet. Od zvuku houkajícího parníku se umělkyně sice posunula docela rychle, ale jsou chvíle, kdy taky toužím vydat pokyn "nevič"! Ale podle pana profesora si vede skvěle a postupuje velmi rychle, takže udržujeme pozitivní přístup :D
Jindra

Iva řekl(a)...

Jestli tě to potěší, Lucie zásadně cvičí když sedím u PC přímo za mými zády. Nevím jestli provokuje, ale musím se hodně držet. Ale zase tím víc cvičí a pan učitel poslední měsíc jen chválí. Je fakt, že v současné době má docela poslouchatelné skladby. Jo a když dojde repertoar na fletnu zasedá ke klavíru, ten je taky hned vedle :)

Liška řekl(a)...

Já si pískala na flétnu doma v kuchyni nebo ve svém pokoji (daleko od rodičů) a někdy z toho začala bolet hlava i mě :)
Cvičit jsem musela zase na violoncello v ložnici, až z toho sousedé pod námi nebyli nejšťastnější.

Nejlepší byl starý mámy školní zpěvník ze začátku 50.let. Byla tam Kantáta o Stálině a ještě další perly, které naštěstí nikdo neznal a já taky ne, ale chtěla jsem vědět, jaká je to melodie, tak jsem si je pískala na flétnu.

Emily řekl(a)...

Hustý, řekl by Vojta.

My zas budeme asi mít doma "malou baletku". Chjo.

Martinka boduje!

z-kultury-a-nekultury řekl(a)...

Ovšem malá baletka nemůže tančit falešně :D

LenkaS řekl(a)...

:-)

Lucka řekl(a)...

na časování mají talent :)

A Martinka navíc skvělé komentáře :D