Psi, psi, psi!

9.11.2013


Venku nevlídně šedivo- inu listopad ;-) Je čas poohlídnout se po nějakém interiérovém vyžití.

Vydala jsem se s Martinkou na pořad se "psí tematikou", který pro děti na sobotní odpoledne  připravilo moje oblíbené BIO OKO na Letné. Program se tvářil lákavě a sliboval nejen promítání krátkých filmů, ale také besedu s oblíbenou spisovatelkou Ivonou Březinovou a posléze i psaní knihy, kterou Albatros sváže a každý z autorů obdrží jeden autorský výtisk.

Nápad dobrý... lečprůběh akce rozpačitý.

Krátce před třetí hodinou se do kina začaly trousit davy dětí, které měly ke gramotnosti dost daleko- tříleťáci - někteří i na kočárku... Tak mi trochu ztuhly rysy. Z nabízeného programu jsem logicky vyvodila, že pořad bude pro děti starší- tedy školní...

Paní spisovatelka měla připravenou prodejní výstavu svých knih, děti uvítala a začalo promítání dvou krátkých filmů o psech. Oba byly z archivu, což vůbec nebylo na závadu- jeden z toho byl animovaný- od Hermíny Týrlové. Tu jsem jako dítě opravdu milovala. její nápady... a šikovné nůžky...

Během promítání v sále skutečně nebyl klid. Děti lítaly, skákaly po sále... rodiče se tvářili, že tam vůbec nejsou. Povětšinou seděli v zadních řadách, popíjeli pivo a obličej měla většina z nich osvícený modrým světlem mobilního displeje... Uvaděčky bezradně postávaly u sloupů v sále a přihlížely tomu ruchu.

Poté začala beseda. Paní Březinová to s dětmi umí. Snažila se s nimi vést dialog- čím by chtěly být, jaké druhy pejsků znají- četla jim ze svých knih... no ale chvílemi nebyla moc slyšet. Neměla ani mikrofon a v sále panoval čilý ruch. Rodiče se povětšinou tvářili jako pozorovatelé- někteří si své rozjařené a řádící ratolesti fotili a natáčeli na mobil...



Pak děti dostaly papír a měly napsat kapitolu do "psí knihy". Paní spisovatelka je poučila, co a jak mají dělat. Měly vymyslet a pokud možno i ilustrovat nějaký text o psech, který bude součásstí zamýšlené publikace.

Děti dostaly psací potřeby a zalehly na zem, aby začaly výtvarně tvořit. Rodiče začali vesele telefonovat, malé děti ječely a lítaly po sále... moje rozladění už dosahovalo maxima... byla jsem ráda, že Martina své dílo dokončila celkem hbitě a mohly jsme sál opustit...

Pocity smíšené. Především z rodičů. A tak vzhůru do Evropy!


11 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Měli jsme v sobotu na dětském divadelním představení podobnou odrůdu rodičů. Jen něktěří jsou o level výš, se svými cca 5-6ti letými dětmi si zásadně sedají do prvních řad, před prťavý tříleťáky, kterým zakryjou výhled v celém rozsahu. Asi dobrej oddíl, jsou dost rozšířený :(

Ze zápisníku pečovatelky řekl(a)...

Co na to říct, že ano? Když děti poletujou i po hřbitově, těžko chtít, aby seděly v kině .... Je mi úzko.

wlcice řekl(a)...

V našem divadle Jiskra tohle bÿvalo ošetřenė hned při koupi lístku se paní ptala, zda bude maminka sedět s dítětem, protoze první 4řady byly pouze pro děti. Jinak byly k zapůjčení podsedáky. Ale celkova úroveň společenského chování mě fakt znechutila. pokud děti kopírují vzory, tak to jsou vyhlídky... :-(

Blanka řekl(a)...

Tohle mě vždycky strašně vytočí, ale pořád se ty svoje děti snažím vést ke slušnému chování, snad se v té Evropě neztratí :-)

z-kultury-a-nekultury řekl(a)...

Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo by rád, aby se v divadlech, kinech atd. (a to jak dětských, tak pro dospělé) dodržovala pravidla společenského chování pro tyto akce stanovená. Ovšem když tu a tam (a tedy víc než tu a tam) čtu názory: "moje dítě nikdo nějakou pitomou etiketou (občas také etikou :-) ) svazovat a omezovat nebude", pak mám asi nároky přehnané. Ale nejsme v tom v Čechách sami, moje zkušenosti s chováním dětí (a jejich situaci ignorujících rodičů) ve Španělsku, Ekvádoru či USA mne nepotěšily o nic víc :-(
J.

Jitka Neradová řekl(a)...

Jo, jo, co říci. Navíc, tady se objevují rodiče souznící, měli by si to přečíst ti, co to takto vedou. Těm je to ale asi zjevně šumák. Mohu dodat zajímavost ze dne otevřených dveří, kdy nám rodiče běžně telefonují při výuce. A děti,které jsou za to trestány, jen zvědavě čekají, cože to paní učitelka udělá s tím tatínkem, který vrazí do třídy, nepozdraví a za chvíli neodkladně telefonuje? Příklady táhnou.......

Drotarka řekl(a)...

Nechcem rodičov brániť, tiež mi to lezie na nervy, ale špeciálne v OKO boli rodičia nalákaní na program kina. Organizátori totiž soboty s detmi vyslovene avizujú ako program pre deti, kde si rodičia možu odpočinúť, pokecať s kamarátmi či posedieť na baru a využiť wifi, filmy vobec sledovať nemusia a následný program majú viesť skusení lektori pre prácu s deťmi, rodičov sa to vobec nemá tykať. A uvádzajú vek od 4 rokov.
Takže my rodičia školopovinného dieťaťa bez babičiek sme si to pochválili ako výborné miesto na zraz s kamarátmi, deti si pozrú film a potom budú niečo tématického vyrábať, kým my si pokecáme v predsálí. Ale už som počula od známych, že skusení lektori veĺmi s deťmi nepracovali, hodili do pléna farbičky a papier a kreslite čo ste videli. A že tam bolo rozhodne viac ako 30 deti, ktoré tiež uvádza kino ako maximum a že to bolo divoké a neorganizované, tak sme nikam nešli.
Sťažovala by som sa skor u organizátora...
http://www.biooko.net/cz/cykly-festivaly/110/Soboty-pro-rodice-s-detmi/

A divadlo Jiskra keď hrá svoje diela, tak sa deti nudia najvyššou mierou, že hluk prekračuje všetky limity :-) Ale to herci naďalej deklamujú svoje dlhé texty bez prestávky akoby nehrali pre malé detské publikum.

wlcice řekl(a)...

Drotarce:

To máte pravdu, že domácí repertoár Jiskry je trošku "out" ale my jsme tam chodívali na V. Marčíka, takže to bylo fajn. Bylo to naše první divadélko, teď už chodíme jinam a aktivně jsem v Jiskře na děts.představení nebyla min. 4roky.

Na OKO jsem koukla, toto obecné poučení jsem nečetla, klikla jsem jen na ten jeden program. Zvládnuté to organizačně nebylo vůbec. Je mi jasné, že si maminy chtějí popovídat- ale zase trocha soudnosti při čtení textu, kde se píše o besedě se spisovatelkou a tvoření knihy... to dítě 2-3leté určitě myšleno není. Chtěla jsem si rezervovat místo na tvůrčí dílnu, ale pán v pokladně řekl, že netřeba.

Dílna pak skutečně probíhala živelně s nespočtem dětí.
Pro mě poprvé a naposledy. myslím, že i paní spisovatelka toho měla právě tak akorát...

Drotarka řekl(a)...

Wlčice, mne je jasné, že beseda musela byť hrozná, sama radšej chodím do prírody s dieťaťom ako za kultúrou, práve kvoli takým nervovým situáciam. NIektori rodičia si už asi zvykli tam chodiť každú sobotu a ani si nevšímajú čo sa deje:-(
Len o tých akciách v Oku som už počula viac sťažností od ľudí, ktorí tam chodia s predškolákmi, prvákmi, pre ktorých by podľa popisu mal byť program určený a tiež to bolo o ničom. Takže som rada,že sme sa to dozvedeli skor ako zažili na vlastnej koži. Ale fakt nás lákali na ten text.

Inak do Jiskry sme chodili radi, ale na predstavenia hostujúcich súborov, tam som ešte nezažila žeby sa deti nudili a vyrušovali. Víťa Maršík je určite jedným z tých, čo vedia ako na deti.Len ta domáca divadelná bábková scéna zaspala čas.

ivy řekl(a)...

Kamarádka se chtěla pochlubit hudebně nadanou vnučkou a pozvala mě na koncert.V obecenstvu byli rodiče,sourozenci a příbuzní,čekala bych,že je budou zajímat výkony jejich dětí.Opak je pravdou,zažila jsem podobnou hrůzu jakou popsala Wlčice.Děti na pódiu se snažily úplně zbytečně,nikoho to nezajímalo :-(

Marianna řekl(a)...

Taky mám velký problém s emancipovanými matkami. Ať už v dětské kavárně dají svému robátku při přebalování sanitku, jejíž hlučnost přesahuje i chrápání mého muže, ačkoli vidí, že si u sousedního stolečku snažíme psát úkoly, a ještě házejí pohledy typu "zkus se ozvat, krávo, a roznesu tě na kopytech", nebo na akrobaticky náročné představení Circus Cirkör vezmou kojence, dožadujícího se hlučně svého přídělu a tím bezprostředně ohrožujícího zdraví artistů...
Stejně jako Drotarka na to nemám nervy a na spoustu míst a akcí "pro děti" tak nechodíme jen proto, že nesnesu chování jejich rodičů. Ačkoli se říká, že moudřejší ustoupí atd., v tomhle případě si nemůžu pomoct, ale pocitově z toho vycházím jako ta hloupější...