ZŠ - jako zbytková škola?

27.1.2014

Máme tu konec ledna. Rodiče jistě věkové kategorie  školních dětí se povětšinou nacházejí v amokovém stavu, protože se blíží čas odevzdání přihlášek na SŠ a taky na osmiletá gymnázia.

Martina chodí do 4.třídy a už někdy loni přišla s dotazem: "Kam půjdu na gympl?"
Ptala jsem se jí, proč chce jít na gympl?
Neuvedla jiný důvod než ten, že tam jde celá třída.
Tak jsem věnovala několik rozhovorů tomu, že jsme si povídaly o systému českého školství  a taky o tom, že netřeba dělat vždy to, co dělají všichni, protože to neznamená, že je to tak jedině správně.

Rozhovory s kamarádkami na toto téma nedopadly úplně dobře. Když jsem na otázku, kam půjde Martina na gympl, odpověděla, že o tom neuvažujeme, že se mi příčí tohle vnucování elitářství dětem od útlého věku a že bude-li šikovná a mít dobré známky, může jít na gympl z 9.třídy s tím, že třeba bude už lehce tušit, co by ve svém životě chtěla dělat. A jestli se rozhodne, že ke své spokojenosti nepotřebuje VŠ, bude to její volba a bylo by zbytečné chodit na gympl. To ať jde raději někam, kde získá maturitu, ale taky dovednosti, s nimiž bude mít šanci někde se uplatnit na trhu práce.

"Jsi naivní. Na základce ji akorát zakopeš."
"Prosímtě, na základce zůstává jen samý odpad! Inteligentní rodiče dají dítě normálně na gympl. Tam jsou lepší děti..."
"Hele, víš, co teď znamená zkratka ZŠ? - Zbytková škola. Kdo si myslíš, že tam jako zůstane?? Jen idioti a tupci a holka ti v 15 bude hulit trávu, protože se bude nudit. Vždyť se tam dneska už vůbec neučí!"
... v takovém a podobném duchu se nesly odpovědi lidí, kteří "to se mnou myslí dobře". Bylo mi z toho docela divně.

My to zkrátka máme asi geneticky zakódované. Každý správný Čech lační po titulu a uctívá otitulovaného "pana doktora", "paní inženýrku"...  A je mu úplně jedno, jakým způsobem se k němu dopracuje, ale hlavně, aby ho u jména měl.
Nezapomenu na jednu svoji kolegyni, která si pantofle na přezutí podepsala ze strany modrou propiskou na bílém klínku: MGR. FATRLOVÁ. Kam se hrabala bota jménem Melichar! Byly to prostě pantofle vysokoškolačky! ;-)
Takže jakmile někomu můžeme říkat "pane inženýre", i kdyby to byl nevímjaký lump, titul mu vždy bude vstupenkou do blízkých kruhů většiny obyvatel.

Bylo mi divně i proto, že s rodiči dětí často jednám, a tak jsem si představovala, jak by asi vypadaly reakce některých  na oznámení, že právě jejich dítě "je odpad".

Já zkrátka nejsem přesvědčená o tom, že osmileté gymnáium je tím nejlepším, čím svou dceru do života vybavit.
A tak zvažuju: nechat ji na základce, kde učí aprobovaní učitelé a ve třídě bude cca 20dětí, protože "ti lepší" odejdou studovat na gympl, nebo ji nahnat s davem do třídy, kde bude 30 a více dětí a  (ne)kvalitní učitelé budou jistě ve sboru v jistém poměru také zastoupeni?

Opravdu je gympl "výběrová škola", když  jedna z podmínek přijetí je studijní průměr do 1,99 (což v praxi vnímám tak, že trojky z hlavních předmětů nejsou na závadu)?

"Dítě bude mít lepší kulturně-společenský přehled"...- Aha?? Já se ale nemohu zbavit dojmu, že za tento přehled jsme zodpovědni především my- tedy rodina. To, že cestujeme, chodíme na výstavy, vybíráme a čteme knihy,  že  jezdíme na výlety a stýkáme se s přáteli, ba ani politickým debatám s nezletilou se nevyhýbáme ;-) - to přece nemůže škola vysuplovat... však dobře víme, jak vypadají "výchové koncerty" :-(

A argument, že "na gymplu jsou lepší děti"- Jak lepší? Čím lepší? - A on se někdo z těch dospěláků v životě setkává jen se samými empatickými, inteligentními, otitulovanými a několika světovými jazyky plynně hovořícími spoluobčany?

Myšlenka osmiletých gymnázií možná kdysi byla dobrá tím, že chtěla umožnit nadaným dětem studovat již od útlého věku. Teď se to jaksi vymklo v davovou psychózu, kdo nemá  dítě na gymplu "má odpad" - fuj, když se to napíše, je to ještě horší, než když se to jentak plácne do éteru.

Naše Martina nemusí přece jít na gympl jen proto, že se to vzhledem k vysvědčení očekává a že rodiče budou mít radost, že doma nemají "odpad", ale "studentku výběrové školy". Však bude-li v něčem dobrá, určitě se prosadí. A bude-li to průměrná šedá myška, nemusí ztrácet čas studiem, které ji nebude bavit. Ať si dál chodí do kroužků a věnuje se hraní, hlavně, ať je spokojená. Radši budu mít doma spokojený "odpad" než vystresovaného studenta "výběrové školy". My od ní očekáváne už "jen" to, že bude živá, zdravá a hlavně sama se sebou spokojená!
Však doma vidí, že i my rodiče se neustále průběžně ve svém oboru vzděláváme, tak snad si z toho vlastní závěry časem vyvodí.
Já osobně na 1.ročník gymnázia nevzpomínám úplně s nadšením- a to mi bylo 14. Byl to zápřah a nic než školní povinnosti jsem nestíhala.

Při stávající úrovni státních maturit nějak nejsem schopna dohledat, jaký je vědomostní rozdíl mezi maturantem 8letého a 4letého gymnázia...


41 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Uvažovala jsem přesně takhle, nakonec jsem ale synka (chytrý, leč nesoustředěný a všeobecně trochu mimozemšťansky založený) na gympl dala. Ještě v září jsem sama sebe stresovala tím, že jsem možná plnila jen své ambice matky-vysokoškolačky a že jsem mu možná ublížila. Teď po půl roce mohu shrnout: 1. učitelský sbor mi přijde velice kvalitní, se zájmem o věc. Nemohu říct, že by byly učitelky na základce špatné, to rozhodně ne. Ale tím, že na osmiletém gymnáziu opravdu jsou děti, kterým to pálí, se dají v hodinách vedle probírání látky (což mého syna nebaví a nebavilo by ho to ani na základce) všelijaké projekty, které ho naopak baví velmi. Ale na základce by na ně, vzhledem k nutnosti promrskat základní učivo i pro děti slabší, prostě nedošlo. 2. Ano, je jich ve třídě 30, ale na spoustu předmětů se dělí na poloviny. 3. Můj obecně spíše línější synek je nucen se v kolektivu stejně chytrých, ne-li chytřejších dětí hodně ohánět, zatímco na základce by měl spoustu úspěchů "zadarmo". 4. Ano, na gymplu panuje určité "elitní" ovzduší, ale zatím to vidím spíše pozitivně. (Profesorský sbor na ně tlačí ve smyslu - jste gymnazisté, tak se podle toho chovejte. Nejde jen o znalosti, ale o jistou "etiketu" v každodenním životě.) 5. Úkolů je sice víc, ale dá se to zvládnout i s volnočasovými aktivitami. Celkově mi přijde, že syn udělal za ten půlrok obrovský skok dopředu, intelektuálně, sociálně... nemám srovnání, jak by to vypadalo, kdyby zůstal na základce, ale nakonec jsem opravdu ráda, že na gympl šel.
Což ale neznamená, že Martince nebo komukoli jinému nebude stejně vyhovovat základní škola. Samozřejmě je to na každém, a rozhodně si nemyslím, že ZŠ = odpad. Syn udržuje kontakty jak s kamarády, co zůstali na základce, tak s těmi, kdo se rozprchli na gymnázia, a rozumí si pořád stejně dobře. Markéta.

Anonymní řekl(a)...

Ja jsem pred dvema rokama odmaturovala na sestiletem gymnaziu a i ted mi to pripada jako zlata stredni cesta. Znalostne jsme na tom s paralelni osmiletkou byli po roce stejne a nastupovali jsme az ve 13ti letech, kdy uz clovek tak nejak tusi co a jak by chtel. A taky probehlo v pate tride velke diveni ucitelek, proc jako premiantka tridy nejdu hned na gymnazium, ale ted jsem za to rada.

Unknown řekl(a)...

Když je dítě studijní typ, proč ne, taky bych zvolila gymnázium...Pokud ho učení nebere, tak bych vyčkala. Naše holky šly na gympl obě z devítky a taky jim nic neuteklo...
To uvažování, že na základkách zůstává odpad mi přijde šílené...A potom to tak dopadá, lidé jsou sice "strašně" chytří a studovaní, ale empatie je na nule:-( O chuti pracovat nemluvě...

Anonymní řekl(a)...

Bohužel, jsem asi poněkud mladší, než většina diskutujících zde, tak to znám z jiné perspektivy. Vlastní děti zatím nemám, ale pamatuju si velmi živě dobu, kdy jsem byla školou povinná. Na gympl neodchází elita. Na gympl odchází čímdál víc průměrné děti. Ty podprůměrné zůstávají. Není to o přehnaných ambicích rodičů, že dítě je na gymplu. Je to spíš tak, že úroveň vzdělání jde dolů a dříve průměrné děti, které by zůstaly v pohodě na základce, jsou na gymplu. Alespoň trošku šikovnější dítě musí s nimi, nemá-li někde, promiňte mi toho označení, úplně "zahnít".

Unknown řekl(a)...

Jako bych to psala já - před třemi lety, než jsem začla učit na základní škole. Neměla jsem pocit, že by syn měl něco měnit, když je na základce spokojený. Na vesnici ke všem Vašim důvodům pro základku ještě to, že desetileté dítě by mělo samo začít dojíždět denně půl hodiny na nejbližší gymázium do města. Pak jsem viděla tu "úroveň" dětí na zdejším druhém stupni. Nechci paušalizovat, ale dost pochybuju, že na gymnáziu někdo v deváté třídě vysvětluje pracně půlce třídy, že 72 je dělitelné osmi... Je to opravdu nepředstavitelné, jak jsou některé děti nevzdělané a i jim se musím věnovat - na úkor těch, co by se měli rozvíjet. Chování je také hrozné, stačí jeden nezvladatelný žák a celá třída se může jít klouzat. Nemáme pravomoc takového žáka vyloučit ze školy, dáme mu trojku z chování - a že absolutně nerespektuje pokyny vyučujícího, nabourává hodiny a neumožňuje vzdělávání těm, kteří se vzdělávat chtějí? To se na gymnáziu nestane. I když tam není "výběr" (zvláště v Praze, kde je gymnázií jak naseto - do Kladna berou např. každé desáté dítě přijímačkami, tak tam se to vytříbí), věřte, že je to pořád lepší než na ZŠ. A z prvního komentáře bych vyzdvihla hlavně bod 3 - ono to prostředí motivuje k tomu nespat na vavřínech. Že časem budou na vysvědčení dvojky místo samých jedniček? Pro mě je cennější dvojka, na kterou něco dělal, než jednička bez úsilí. Je to samozřejmě individuální věc dítě od dítěte, ale zvláště v Praze, kde je kam jít, prostě většina těch "lepších" jde jinam. A to se vůbec nechci dotknout chytrých dětí ze ZŠ. Asi bych si netroufla napsat na tak kontroverzní téma, ale dnes byla pedagogická rada v pololetí, tak mám dost důvodů přidat se na stranu vašich oponentů... Kdyby někoho napadlo - proč teda učím na základce a nejdu jinam? Inu, mám to pět minut pěšky od domu a v ušetřeném čase se můžu věnovat svým dětem, protože to je, jak správně píšete to nejcennější. To, co si dítě odnese do života z rodiny, to nedostane ani na ZŠ ani na gymplu. Olga

wlcice řekl(a)...

Děkuji za všechny komentáře!

:-) mně oponenti nevadí, pokud diskutují slušně a nanapadají se vzájemně. Je to téma kontroverzní a právě v tomto období tak časté, že skoro denně na mě někde vykoukne.

Tak mi to nedalo... a po napsání jsem klikla na "PUBLIKOVAT"- a že nesklidím chválu-to jsem tušila :-)
Ale třeba někdo napíše něco, co nevím... a budu mít ještě rok na to, abych bádala a zvažovala ;-)

Anonymní řekl(a)...

Hmm, když jsem před 15 lety chodila na základku já, od nás na gympl neodcházel nikdo... A měli jsme tam premianty, až běda... A bylo to fajn, ale za tu dobu se to asi nějak divně posunulo :-/ přitom těch gymplů není ani tolik, takže to moc nechápu... Simona

Iva řekl(a)...

Jedna dcera má čtyřleté , jedna osmileté gymnázium a ta třetí doufám nebude mít žádné. Podotýkám, že všechny tři jsou studijní tipy a byly takměř premianti třídy. Za mě gympl ne. Aespoň ten náš už tedy ne.

Anonymní řekl(a)...

Osmi (za mě sedmi)letým gymplem jsem si prošla. Co se týče znalostí, byli jsme na tom před maturitou stejně, jako maturanti ze čtyřletého. Až na na jazyky, tam jsme měli poměrně velký náskok.
V čem jsme na tom rozhodně byli líp, byl třídní kolektiv. Vzájemným oťukáváním a seznamováním jsme si prošli dřív, než puberta udeřila naplno, a ve 14-15 letech už jsme znali všechny svoje pozitivní i negativní stránky a neměli jsme potřebu si před sebou něco dokazovat. Mohli jsme vesele dospívat společně a náležitě jsme si to užili. Nejen ve smyslu první kocoviny :) i takový taneční, čajovny, koncerty, výlety k moři, apod - měli jsme na to prostě víc času, než ti ze 4letých středních, který první 2 roky strávili okoukáváním se.
Takže ze sociálně-společenského hlediska jednoznačně přínos :)))

Klarkas řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Klarkas řekl(a)...

Největší problém druhého stupně vidím především v tom, že se tam kolem šesté třídy vytvoří nová "elita", která ovšem není vytvořena z těch nejšikovnějších,a le naopak z těch nejvíc problémových dětí. Dítě je potom divné, pokud se učí, má dobré známky a především jeho chování je slušné.... Ve třídách zbývají děti s poruchami chování, jejichž socializace neproběhla dle norem naší společnosti.... Ano, jsou třídy, kde se tohle nevyskytuje, z mé zkušenosti- jsou ovšem výjimkou. Bohužel dnes se nesmí víc než jednou!! propadnout, takže do dalších ročníků postupují děti i s třemi pětkami z předmětů.... Pokud se sejde konstalace hnvězd a v dané třídě jsou takové děti dvě, ta třída se stává prakticky nevzedělavatelnou (potvrzeno psycholožkou z PPP). Ale je to stále kus od kusu.... Bohužel pravděpodobnost, že se šikovné dítě do takové třídy dostane, je obrovská. Třídy nezatížené tímto problémem jsou dnes na druhém stupni spíše výjimkou..... Pokud se Martina rozhodne ve škole zůstat, přeju jí především obrovské štěstí....
bývalá učitelka zš

Ali řekl(a)...

Tohle je pro mě velké téma. Klára je také ve čtvrté, ale gymnázium s dětmi řeší. A já prostě nevím...Přijdou mi v tomto věku ještě malí. Na druhou stranu druhý stupeň na naší škole má velmi špatnou pověst. Češtinu učí ruska... k dětem jako k "odpadu" bohužel přistupují sami učitelé. Klára je chytrá, učí se dobře, ale nepřijde mi jako vyloženě studijní typ. Má spoustu zájmů okolo, školou spíše proplouvá téměř nedotčena :)A tak čtu, snažím se vyslechnout co nejvíc zkušeností, poznatků. Výsledkem je, že mám hlavu zamotanou čím dál víc.

Anonymní řekl(a)...

Milá paní Wlcice,
když jsem se rozhodovala za dceru, zda ji dáme v páté třídě na osmileté gymnázium (což byla tehdy novinka), tak jsem měla pochyby a mnoho jiných rodičů uvažovalo podobně jako teď Vy - je to tu príma, má tu kamarádky, proč to měnit....
Já jsem to riskla, dcera na gymplu studovala s průměrným prospěchem, ale mezi chytrými dětmi, alespoň s jakýms takýms zájmem o učení. Píši to schválně nenadneseně..
Ale co se nestalo na docela normální základce, ze které odešla. Z jejich třídy jich odešlo deset, z béčka sedm, víc tříd nebylo, takže je škola v šestce sloučila do jedné třídy a navíc sem propadl jeden gauner z loňské šestky. Rázem byla ta tam pokojná situace a dvě maminky dceřiných kamarádek ze ZŠ mě dokonce napadly (slovně) na zastávce a vyčítaly mi, že jsem jim neřekla o výhodách gymnázia, že jsem je neinformovala atd, já, která jsem byla na pochybách, zda vůbec dělám dobře.
Takže ideály jsou jedna věc a vaše chytrá holčička mezi bandou puberťáků, kteří se budou trumfovat tím, kdo se míň učil a kdo víc poníží a zesměšní učitele a spolužáky, je věc druhá.
Ještě bych si to nechala projít hlavou...
Alena

Anonymní řekl(a)...

Čítam veľa českých blogov, a ako učiteľku ma vyložene bavia blogy o škole z akéhokoľvek pohľadu. Ale som teda v šoku, že aké skúsenosti máte. Učím na ZŠ, 2. stupeň. A áno, máme úplne všehochuť žiakov. V súčasnosti už nemáme výberovú matematickú triedu. Naše gymnázium už niekoľký rok neotvára 8-ročné gymnázium (6-ročné asi na Slovensku ani nemáme, aspoň som o tom nepočula). Jediné, čo v meste máme také "akože viac", na jednej ZŠ je trieda pre mimoriadne nadané deti, ale chodia tam od 1. ročníka a nemyslím, že je jednoduché tam prestúpiť vo vyššom ročníku. Takže ostávajú nám na škole všetky deti, v zmysle od brilantných až po tých, u ktorých sme radi, že sa vedia podpísať. Prispôsobujem sa v triede väčšine, v prípade veľmi šikovných detí mám pripravenú robotu navyše, "nútim" ich do súťaží a olympiád (učím matematiku a fyziku). Je však jedna záhada, že sa nám zvykne v ročníku vyvŕbiť jedna prospechovo lepšia a druhá horšia trieda, hoci keď ich v 5. triede miešame (z 1. stupňa), tak vychádzame len z počtov chlapci/dievčatá. Ale tak aspoň sa vyučujúci môže inak venovať, a môže v niektorej triede mať vyššie nároky.
Môj brat chodil na 8-ročné gymnázium a ich heslom na maturitných oznamkých bolo - 8? To je priveľa! - v zmysle že byť 8 rokov jedným kolektívom od 10 (dieťa) do 18 (dospelý) bolo príliš náročné.
Minuloroční deviataci, ktorých som učila, ktorí začali chodiť na gymnáziu, nám hovoria, že sú na tom dobre, čo sa týka vedomostí v rámci triedy. Tak snáď im pobyt na ZŠ neublížil.
Danka

Anonymní řekl(a)...

Tak tady opravdu "babo raď". Za mě se víceleté gymply teprve rozjížděly, takže mě minuly, ale potom v dospělosti mi bylo líto, že mě rodiče nedali na jazykovou základku. Na škole jsem byla premiantka, což mě stálo každý den asi pět minut na naškrábání úkolů. Celá třída mi ale stejně říkala "šprtko", odnesla jsem si z toho to, že radši nebýt úplně nejlepší, člověk pak moc vyčnívá...
Naproti tomu potom na klasickém čtyřletém gymplu mi přišlo, že spolužáci z paralelních šestiletých tříd jsou proti nám nějak nedospělí. Jako kdyby pro ně ten přechod do jiného kolektivu a na jiný režim přišel moc brzo, tak brzo, že neměl "zdospělovací" efekt. Ale mohlo se mi to jen zdát.
Martinka je každopádně skvělý tvor - vždycky se na její hlášky tady na blogu moc těším :-)
Mějte se krásně a díky, že píšete!

Janina řekl(a)...

Na sedmiletý gympl jsem chodila, že bych se nějak přehnaně rozvíjela, to nepociťuji. On ten můj gympl moc kvalitní asi nebyl. Ještě u maturity jsem nevěděla, co chci dělat, na VŠ jsem se nedostala (blbě vybrané obory), zbyla mi VOŠ, kde jsem se našla a dneska jsem, co se týče povolání, šťastná. Z druhé strany - měly jsme v klubu několik dětí, které jsme na přijímací zkoušky na 8letý gympl připravovaly - často tam šly na přání rodičů - ony samy by radši zůstaly na ZŠ, nikdo z nich se nedostal. Chybělo štěstí, skolila je tréma a často chyběl nějaký ten důvtip a touha po vědění - samé jedničky na ZŠ nejsou automatickou vstupenkou na gympl. "Naše" děti v klubu jsou ale dost speciální a cíl dostat se na gympl je opravdu minimální. ZŠ určitě není zbytková škola, byť tedy úroveň jednotlivých škol je rozdílná. Jsem vděčná za jakýkoliv projekt, referát nebo samostatný úkol, který učitelé po dětech požadují a kde se musí nějak projevit, zamyslet se a vyvinout nějaké úsilí. Bohužel se s tím na těch "našich" sídlištních základkách moc často nesetkávám. Bohužel v dnešní době mi přijde nejdůležitější, aby se dítě v kolektivu cítilo dobře. Chápu, že když na gympl půjdou kamarádky, chce jít také nebo naopak chce zůstat na ZŠ. V dnešní úsporné době se po pětce třídy přerozdělují, díky počtu dětí se nějaká paralelka zruší, děti se rozdělí a sžitý kolektiv se rozpadne. Bohužel mám pocit, že klima ve třídě je pomalu důležitější než úroveň výuky, protože to co děti často vyprávějí, že zažívají... V tomto má víceletý gympl výhodu - všichni začnou v primě nanovo.

wlcice řekl(a)...

Všem komentujícím- děkuji za názory. Proto jsem to psala, abych se dozvěděla, co si o tom myslí jiní.

nepovažuji tenhle systém vzdělávání za optimální, protože si nemyslím, že je "normální" , aby v každé 5.třídě byla třetina nadaných dětí, které musejí od 11let studovat gym. Tak to prostě v populaci není. Je to uměle vyvolané- a tuším, že tohle je "pomník" mé neoblíbené ministryně paní Buzkové.

Dance děkuji za náhled, jak to chodí u sousedů. To naplňuje moje představy. Tohle splňujavascript:void(0)je moje krásné představy. V životě budeme potřebovat i ty manuálně zručné, proč jimi opovrhovat a izolovat se od nich od útlého věku?

Možná pro pobavení publika jednou zveřejním svoji cestu na UK :-)) a jedno oko nezůstane suché - a potečou slzy dojetí i smíchu! ;-)

pafcasim řekl(a)...

Wlčice, jestli je Martinka na ZŠ spokojená a je spokojená s kamarádkami a ty tam zůstanou, tak nevidím důvod ke gymnáziu.
Moje dcera o gymnáziu uvažuje proto, že se chce "zbavit" kolektivu. Ale stejně jí nikdo nezaručí, že to bude na gymnáziu lepší.
Naštěstí na naší škole je matematická třída, dceru matematika hodně baví, na gymnáziích (co mám zprávy) matematika zase tak slavná není, tak možná nakonec zůstane na základce s milovanou matematikou :)
Tak uvidíme. V žádném případě si nemyslím, že by základka byla zbytková škola ;)

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
taky jsem asi trochu mimo věkový průměr komentujících, ale ráda přispěju se svou troškou do mlýna. Maturovala jsem před dvěma lety na osmiletém gymnáziu. Mezi hlavní výhody (jak to vnímám já) patří určitě, jak už tu někdo psal, kolektiv. Cca od druháku jsme drželi jako třída silně pospolu, nikdo nebyl vyčleněn a to jsme měli ve třídě dost "exotů". Ale brali jsme je jako lidi se zajímavým názorem na svět, nikdo jim nic nevyčítal, ba naopak nás to učilo toleranci. Pak mi gympl určitě dal dobré znalosti, téměř všichni se dostali na vysokou kam chtěli. Měli jsme v tomhle směru lepší výsledky než čtyřleté studium. Určitě to nelze porovnávat dle státních maturit, tu udělali všichni (osmiletí i čtyřletí). Ale úroveň znalostí hrozně záleží na konkrétní škole, na studijních plánech (které se teď mění každou chvíli) a na učitelích. Myslím, že pokud jsou učitelé dobří, může být i druhý stupeň základky lepší než kdejaké osmileté gymnázium. A nevýhody? Musela jsem se systematicky učit. Ale rozhodně mi nic neuteklo, do třeťáku jsem mívala i čtyřikrát týdně sportovní trénink a zvládala jsem na dvojky. Když tak přemýšlím nad Vaším článkem, asi je nevýhodou i to, že jsem se na gymplu nenaučila jednat s "normálními, průměrnými" lidmi. U nás nikdo nebyl ve stádu, každý uměl něco a všichni se zajímali o všechno. Bylo pro mě na vysoké škole dost těžké zjištění, že všechny lidi nezajímá Van Gogh a Mozart, že vrcholem zábavy mých spolužáků je někde se pořádně opít. :) Ale teď zpětně jsem moc ráda, že jsem na osmiletém gymplu byla, hodně mě to obohatilo a mám tlupu kamarádů na dlouho (doufám). Přeju štěstí při rozhodování :) V.

wlcice řekl(a)...

Děkuji, V., byť možná nejmladší komentář, na ceně mu to neubírá! čtete s porozuměním, za to děkuji a chválím! :-)

Anonymní řekl(a)...

Já mám teda opačnou zkušenost než slečna V. Jsem teda starší jen o málo, mám za sebou čerstvě VŠ. Na základce jsem se programově odmítala učit, protože přece nejsem šprt. Jedničky jsem stejně měla, přestože mi to zabralo minimální úsilí a tak jsem za šprta stejně byla. Na gymplu bych se rozvíjela nejspíš víc. A u mě to bylo naopak, až na VŠ jsem zjistila, že mé vrstevníky nezajímá jen, kde se kvalitně ožrat, ale zajímají se o hudbu, film nebo výtvarné umění. Je to škola od školy, ale na mě byla základka i střední (nemám ani čtyřletý gympl jako střední) stále tak trochu "malá". Navíc jsem samozřejmě u svých spolužáků viděla, jak to před příjímačkami na střední, tedy i na ty čtyřleté gymply, vypadalo. Na gympl rozhodně nešli elitáři s jedničkami, na jakoukoli střední školu se hlásili lidi se čtyřkami a na učiliště šli a to si dodnes pamatuju přesně, dva z celé třídy.

Anonymní řekl(a)...

No, já maturovala v roce 2010, byla jsem na osmiletém gymplu. Učiva je tam určitě více než na základce, ty děti mají (no, měli by mít) větší přehled a rozhled než ty, co jdou na gympl z devítky. Navíc, ten přechod na víceletý gympl pak není tak drsný jako ze základky - viděla jsem to na lidech, kteří k nám přišli ze základek. Ale určitě bych na gympl netlačila dítě, které není studijní typ a učení ho nebaví, to si může počkat a jít potom na učňák. Z gymplu pak může eventuálně přejít na jiný typ školy, od nás šli kluci po čtyřech letech třeba na elektroprůmyslovku, některé holky na zdravku. Já jsem ráda, že jsem to takhle absolvovala, protože - i když jsem byla na základce ráda - sloučily se třídy, druhý stupeň byl v jiné části budovy, kam jsme se my téměř nedostali a učitele z druhého stupně jsme vůbec neznali, takže by to taky byla změna jako hrom. A taky...úroveň školství jde těžce dolů, takže s tou elitou bych to nebrala až tak vážně :-)

Anonymní řekl(a)...

Ja by som si dovolila súhlasiť s Vaším príspevkom. Dcéra, čo by premiant triedy na dedinskej ZŠ, išla študovať na nemecké gymnázium z ôsmej triedy. Prešla prijímačkami, skončila niekde v prvej desiatke. Bola schopná v pohode konkurovať deťom z nášho hlavného mesta :) Počas ZŠ sa vždy aktívne zapájala, mali vždy veľa projektov, ale samozrejme nezaháľali sme ani my-rodičia - dovolenky, výstavy, výlety, rozhovory, myslím, že aj toto pomohlo rozvíjať jej osobnosť. Sme spokojní s rozhodnutím, s tým, že mala svoje detstvo. Mám syna rovnako starého ako je Martinka a vôbec neuvažujeme o osemročnom gymnáziu. Skôr teda budeme uvažovať o nejakom gymnáziu v cudzom jazyku z 8. triedy, ak sa z neho vykľuje štúdijný typ :)Bilingválne gymnázium je neporovnateľné s akýmkoľvek slovenským gymnáziom! 8 ročných gymnázií je aj v BA ako húb po daždi, dostanú sa naň v pohode deti s priemerom známok 2. My, čo si viac pamätáme :) vieme, že za socíku mali gymnázia svoje opodstatnenie a dostali sa tam naozaj iba deti, ktoré boli nadchnuté pre štúdium. Čas ukáže, či boli naše rozhodnutia správne. Dcéra je dospelá, tam sa nám rozhodnutie vyplatilo. Syn sa učí tiež na samé jednotky, ale uvidíme, čo prinesie puberta :).
Prajem pekný deň.

Blanka řekl(a)...

Milá Markéto, napsala jste přesně to, co já si myslím. Syn šel na gympl po devítce, byla to jasná volba, protože mu šlo všechno a od malička bylo jasné, že rukama se živit nemůže, je schopný si nůžkama vypíchnout oko. Teď je ve třeťáku a udělali jsme dobře, je vyloženě studijní typ a myslím, že teprve nyní se začal trochu vyhraňovat, co se týče studijního směru. Dcera je v šesté třídě a loni se taky spousta lidí divilo, že nejde na gympl, když jí to tak jde. Jenže je úplně jiná jak syn, učení jí sice jde, ale nebaví. Nejradši by měla pekárnu a pekla dorty :-)) Možná to do konce základky ještě dopadne tak, že si gympl stejně vybere, ale myslím, že teď by to pro ni byla nešťastná volba. Upřímně, váš blog už čtu nějakou dobu a nejen váš, ale i Andrey, Marcely a ostatních maminek, které si prošly nebo procházejí bojem s SMA a to si člověk leccos uvědomí. Přeju si pro svoje děti hlavně aby byly zdravé a spokojené v životě, ať už ho nasměrují jakkoli. To samé přeju i Martince a vám šťastnou volbu.

Signora řekl(a)...

Má, dnes už dospělá dcera, byla vybrána k tomu, aby šla z prvního stupně ZŠ na výběrové matematické gymnázium na pražském Červeňáku. Učitelé na nás tlačili a přesvědčovali nás k tomu, abychom dceru na gymnázium dali. Byla by prý škoda, nechat jí na základce. A dcera si tehdy postavila hlavu, že na gympl nepůjde. A důvod? Prý by přišla o kamarády, se kterými chodí do třídy. Nechali jsme jí tedy na základce, nechtěli jsme jí nutit do něčeho, co sama nechtěla. Její názory na budoucí studium se vyprofilovaly a ona šla studovat na výtvarnou školu, i když matematiku měla stále ráda. Školu si tehdy vybrala sama. Dnes pracuje jako propagační výtvarnice a práce jí baví.
Mnohokrát jsem přemýšlela nad tím, jak by vše dopadlo, kdybychom jí na ten gympl tehdy dali. Byla by spokojená? Studovala by dál? Našla by uplatnění? Otázky, na které dnes už nikdo neodpoví.

Anonymní řekl(a)...

Paní Wlčice,
pro mě teď dost aktuální téma. Syn - osmá třída běžné ZŠ - na osmiletý gympl jednoznačně nechtěl. Samé jedničky na vysvědčení nechápal jako důvod nechat se kýmkoli (nebo čímkoli, třeba našimi ambicemi nebo názorem, že na základce zůstane "odpad") kamkoli tlačit. Tak jsme gympl nechali v záloze na devátou třídu.
Dnes má tři dvojky v pololetí a o gymplu skutečně trochu uvažuje, ale taky vážně uvažuje o vyučení - líbí se mu některá řemesla. Přistoupím k tomu stejně jako s tou základkou - odmítám se nechat převálcovat obecným názorem, že na učiliště půjde jen "odpad" ze středních škol. Takový názor je elitářský, hloupý a krátkozraký... ZDeňka.

Marie Tomšů řekl(a)...

Sleduji práci základní školy s odstupem deseti let podruhé (syn 19, dcera 9 let). Rozdíl je obrovský, i když oba chodí do stejné školy. Myslím si, že v současné době, pokud vám záleží na vzdělání svých vlastních dětí, musíte doma doučovat.

Anonymní řekl(a)...

Moc děkuju za tenhle článek, pod to se můžu podepsat. Sama jsem učitelka /2.st./, momentálně nepracuju v oboru. Dcera je v 5.třídě a její třídní se už 2x ujišťovala, že ji nedáme na gympl. Bylo vidět, že se toho děsila a dost se jí ulevilo, když jsem jí vysvětlila svůj pohled. Gymnázium by mělo být pro opravdu nadané děti, v 5.třídě má jedničky skoro každý. Podle mě není rozdíl mezi maturantem osmiletého a čtyřletého gymnázia. Možná v množství času, věnovaného škole a tomu, co "museli". Takže pokud je Vaše základka dobrá /a to ta naše docela je/, nechala bych dítko tam. Navíc, hodně rodičů vysoké školy hodně, hodně přeceňuje...

Jana

wlcice řekl(a)...

Všem diskutujícím děkuji za názory a taky za úroveň, kterou při diskutování dodrželi! Názory různé, ale krásně vyjádřené, nikoho neurážející.. tak to má být. Nemusíme souhlasit, jen se snažit pochopit toho druhého. Děkuji. Mám o čem přemýšlet!

Anonymní řekl(a)...

Mám tu ještě jeden pohled, který jsem v diskuzi nezaznamenala. Dejme tomu, že 1/3 dětí v běžné třídě zš má dobré známky a bude se hlásit na víceletá gymnázia. Tolik dětí se přece nemůže dostat. Dětí přibývá, první třídy začínají praskat ve švech. Myslím, že by na gympl měly jít opravdu jen děti, které baví se učit, jsou v něčem nadprůměrné a běžná zš jim nepostačuje (řekla bych max 1-2 ze třídy). Ostatní děti mají čas rozhodnout se v devítce /a i tam musí většinou pomoci rodiče/ a není potřeba je stresovat přípravou a přijímačkami na víceletý gympl. Mějte se krásně

wlcice řekl(a)...

jak přesné!

Lucka řekl(a)...

WLčice, moc děkuju za článek a moc přínosnou diskuzi

Do řešení těchto problémů máme sice daleko (a řekla bych, že nás to možná i mine, jelikož naše děti moc studijní typy nebudou :)), ale moc mě zaujal názor komentujících ohledně stávajícího školství.

Anonymní řekl(a)...

Ještě dodatek k mému komentáři z 28. ledna 1.37: Pokud tam dítě chce a má zájem o studium, určitě bych ho aspoň nechala zkusit přijímačky-pokud se nedostane, je situace vyřešená, pokud se dostane, máte ještě čas na rozmyšlení :-). A řeči o tom, že na gympl jdou lepší děti, bych brala hodně s velkou rezervou - v našem ročníku, ale ve sportovní třídě byli vesměs samý paka (ze cca 25 lidí byli asi čtyři s nějakýma normálníma známkama a prospěchem a hlavně schopností trochu samostatně myslet) a já jsem se kolikrát ani nestačila divit, co za exempláře může studovat na gymplu a opravdu odmaturovat :-(. Úroveň celého školství je vesměs fakt hodně dole :-(. Já bych chtěla mít svoje dítě (zatím jen imaginární :-)), pokud by mělo slušné známky, na osmiletém gymplu. Ale kdyby mi řeklo že tam nechce, nenutila bych ho. O tom přece život není. A kdybych viděla, že je manuálně zručný, tak bych chtěla, aby se vyučilo třeba klempířem a bylo v tom dobrý. A v dnešní době by stejně sehnalo práci spíš než vysokoškolák, protože těch jsou teď mraky. Každej nemůže mít gympl a vysokou školu, kdo by pak opravoval střechy, umyvadla, vyráběl nábytek,... ??? *Misa

Liška řekl(a)...

Skvěle odvážný článek, co rozvíří diskusi!

A skvělí diskutující.

A pozor, zahraju si na bonzáka: četli tu i mnozí, co to pak komentovali jinde, pod tímto článkem:
http://panirtenka.blogspot.cz/2014/01/zaplesani.html

Pavlína řekl(a)...

Za sebe: první dítě, studijní typ, ale ne gymplový - dodnes jsem ráda,že jsem ho dala na střední školu technického typu. Druhé - víceleté gymnázium bylo požehnáním, pro šprty nejlepší volba. Třetí potomek nejeví studijní sklony, takže gympl už řešit nemusím. Je na základce a ano, ta třída je plná "odpadu".

ovesná vločka řekl(a)...

Se svou vločkou do mlýna...zcela neskromně pravím, že jsem na základce patřila k premiantům a rodičům bylo v patřičných letech navrhováno, ať mě dají na gymnázium. Jenže na začátku mluvila proti dojezdová vzdálenost (velká) a posléze, tedy v devítce, i mé protesty. Šla jsem na uměleckou průmyslovku a doteď jsem rodičům vděčná, že mě netlačili na žádný "užitečný" obor nebo aspoň čtyřleté gymnázium. Měla jsem totiž možnost dělat to, co mě baví. Tím chci říct, že do rozhodování má jistě co mluvit i Martina, což určitě víte.

Podle mě jdou na gympl zhruba tři druhy lidí: 1. rodiče to chtějí 2. učení mě baví, gymnázium je pro mě odrazová plocha k vysoké škole 3. nevím, co mě baví, co chci dělat, potřebuju ještě čas. Vím, že toto se týká většinou až odchodů z devítek, ale myslím si, že v páté třídě je opravdu velmi brzo na to, aby se "obyčejné" (tedy ne velmi studijně zaměřené) dítě rozhodlo, že po maturitě půjde na vysokou. Nejsem si jistá, zda se dá z nižšího gymnázia (kvarty) odejít na jinou - odbornou střední školu, nejspíš ano. Nicméně tato možnost mi připadá příliš komplikovaná na to, aby byla záchrannou brzdou v případě, že by dítě studium nezvládalo, případně by se jeho zájem upnul jinam. Ať už kvůli další změně kolektivu, nebo rozdílu ve vstupní úrovni znalostí žáků - gymnazista by se nejspíš prvákem pronudil. Čímž nechci říct, že děti ze ZŠ jsou hloupější nebo nedovzdělané, jen to potvrzuje myšlenku gymnázia jako výběrové školy (ne, ten výraz se mi nelíbí).

Ač nejsem zrovna zářným příkladem (první VŠ studiu po dvou letech ukončeno nepokořenou staroslověnštinou), vím, že když člověk chce, tak se i z odborné školy (s obyčejnou a ne státní maturitou) na vysokou dostane (a dostane se tam i po roce ve fabrice). A to je pro mě mnohem lepší varianta než ta, že odmaturuju na gymnáziu, nedostanu se na VŠ (nebo tam nechci) a v podstatě se umím jen učit a nic víc. Je lepší na vysokou nemuset a chtít, než muset, protože druhou možností je pracák.

Přeju hodně štěstí v rozhodování, případně, aby to vyplynulo tak nějak samo a přijatelně pro všechny. I kdyby Martina zůstala na ZŠ, pochybuju o tom, že by zahnila. Lidé, kteří čtou a dívají se na svět takovýma očima jako ona, si najdou svou cestu ke spokojenosti.

Drotarka řekl(a)...

Ja sa teda tesimm, keď bude moct dcera zo zakladky vypadnut a to cim skor. Ale ide samozrejme o nase vlastns zls skusenosti zo ZŠ a nikde nie je záruka, že gympl bude lepsi. Ale moj sen Prirodni skola, mala skola, projektove vyucovanie a myslim, ze dietatu by sa tam pacilo.

Problem s pochybnou urovnou gymnazii i zbytkovych ZS sa za rok,dva vyriesi - nastupia silne rocniky, my sme uz nedostali do skolky prvy rok, v skole sa losovalo, kto bude prijaty pod ciarou, kruzky plne, deti neberu. Tak predpokladam, ze uz nebudu brat vsetky deti ani gymnazia a podobne to bude aj na VS. A osobne sa mi pacia vysokoskolaci, ktori potom vystuduju ucnovsky obor a venuju sa remeslu :-) Potvrdzuju univerzalnost humanitnych oborov :-)
http://www.devoto.cz/files/attachments/2011/06/13/Respekt_PDF_2011_04_45.pdf

Anonymní řekl(a)...

Odešla jsem z 5. třídy na gympl, kde se otevírala i specificky zaměřená třída. Kolektiv tam byl mnohem lepší (společný zájem), bavilo mě to a dodnes se scházíme. Nemyslím si, že by nároky byly přehnané. Eva

Victoria řekl(a)...

Osobně nevidím na gymnázích nic skvělého anebo prestižního... Gymnázium (čtyřleté) je podle mě řešení pokud dítě neví, co by v životě nejradši dělalo (samozřejmě za předpokladu, že má na to zvládnout osnovy gymnázia), ale cpát dítě z páté třídy na osmiletý gympl mi přijde jako zbytečnost. Co když po těch čtyřech letech, kdy by končilo devítku na ZŠ už bude mít jasno o své budoucnosti? Gympl musí dodělat, svým způsobem jsou to ztracené roky a není nic, jen si rozšíři základní vzdělání... Maturita o ničem.

Anonymní řekl(a)...

Dítě nemusí gympl dodělat, na osmiletém gymplu může samozřejmě po čtyřech letech (nebo vlastně kdykoliv) přejít kam chce. Anebo zůstat. Právě že z mého pohledu jde o ty rozšířené vědomosti. Já jsem třeba chemii měla o rok dřív než mí spolužáci na základce, ve všem jsme byli o hodně vepředu proti základkám, měla jsem mnohem větší přehled o dějepise, zeměpise - oblíbené předměty. První rok byl trochu kritický, protože jsem byla zvyklá, že se nepotřebuju vůbec učit a chvíli trvalo, než mi to došlo. Tohle mě donutilo se naučit se učit. Pokud dítě samo chce na gympl a je zaměřené spíše studijně než manuálně, tak proč aspoň nezkusit přijímačky? Od nás z gymplu v devítce odešlo dost lidí na jiné typy škol, takže v tomhle problém není. *Misa

Pertinacia řekl(a)...

Pro Victorii:

Není pravda, že dítě, které nastoupí na osmiletý gympl, už ho musí dodělat. Pokud v kvartě ví, že by chtělo na jinou školu, může si podat přihlášku úplně stejně jako jeho vrstevníci z devátých tříd. (Např. u nás si jeden spolužák v kvartě podal přihlášku na hereckou konzervatoř.) Dokonce mají oproti žákům z devítek tu výhodu, že místo na gymplu už mají jisté, takže můžou zkusit přijímačky na vysněné obory s velkým převisem zájemců (jako jsou právě konzervatoře) bez rizika, že když se nedostanou, zbydou na ně pouze "horší" školy.