Když jsou děti byznys

13.11.2014

Někdy se nepřestávám divit, kdo všechno na moji peněženku útočí prostřednictvím dítěte.

Poprvé moje odboje proti hromadným "zvyklostem"  začaly už v době docházky do MŠ. Neměla jsem nic proti tomu, že do školky přijde pan fotograf a vycvakne děti na památku pěkně pohromadě. Začalo mi to vadit v momentě, kdy pan fotograf docházel do školky v říjnu - a následně pak i v květnu. Inu, to víte, děti rychle rostou- abyste měli srovnání...

Trvala jsem na tom, že nepotřebuju k dokumentování toho, že můj potomek prospívá důkaz v podobě souboru fotografií zapasovaných do pestrobarevných nevkusných rámečků, kde na na mě bude žulit dítě sedící na saních - v pozadí vánoční stromek-  v bačkůrkách s traktorem na klíně. Argumentovala jsem vždy tím, že manžel fotí rád a dobře a že s fotkami můžeme dláždit ulice a že tento rozkošný soubor nechci, dokonce ani za výhodnou cenu 249Kč, protože nevím, koho z prarodičů bych měla odvahu tímto potěšit.

Nepočítám všechny ty katalogy, které děti nosily domů- "sleva" na hračky, na knížky- a nebo úplně nejlépe: "Mami, tuhle knížku si máme prohlédnout a buď přinést 300korun, nebo knihu zpátky..." - stejnětak nejrůznější CDROMy a "didaktické hračky" - nechápu.
Jasně, žijeme ve století reklamy, reklama číhá úplně všude, některá je i chytrá a polapí nás dříve, než si toho stačíme všimnout...  ale že se i státní školní zařízení stanou reklamními agenty ???
Nelíbí se mi to- a i kdyby to bylo nevímco, nezajímá mě to. Nekupuju. Odmítám. Příčí se mi totiž ten způsob, jakým se mi zboží chce vloudit do bytu.

Koupit si knížku, to je přece obřad! Zajít do příjemného knihkupectví- osahat si je, prohlédnout i očichat... a při tom obhlédnout i nabídku konkurence- porovnat si ceny, za jaké lze knihy koupit- to je přece to, k čemu chci svoje dítě vychovat. Umět si vybírat, porovnávat- hodnotit.

Posledním hitem sezóny jsou školní zájezdy organizované nejmenovanou CK.
Z cen se mi pravda lehce točí hlava- pořídit školu v přírodě od pondělí do pátku (takže 4 a půl dne čistého času) za 3000 (výlet prosím není v ceně zájezdu započítán, tudíž + 350K) - to mi tedy připadá moc. Hudrovala jsem, ale nakonec -pod tlakem společných zážitků- jsem vždy vysázela požadovaný obnos.
A tak díky tomuto zážitkovému zájezdu třeba Martinka letos v červnu (krátce před svými 10.narozeninami)  zjistila, že turistický salám vypadá stejně před jídlem - i po zvracení a sdělila mi, že nebydleli v tom domě, co byl vyfocený na obrázku, ale kousek vedle...  Na ozdravný pobyt pak plynule navázal její 3denní pobyt v nemocnici. Ten byl sice "zdarma"- tedy hrazený plně zdravotní pojišťovnou, ale i tak  jsem si řekla, že UŽ stačí.

V září na třídní schůzce paní učitelka předestřela nabídku kulturního vyžití pro děti pro následující pololetí. Chvílemi nevím, jestli je škola vzdělávací, nebo spíš kulturní institucí.V minulém týdnu kupř. děti absolvovaly v době vyučování dvě návštěvy "kulturních zařízení".
Rodiče se měli také vyjádřit k tomu, zda souhlasí s tím, aby děti jely na výlet na Kokořín- 12.listopadu??? Pročetla jsem leták- ááá moje oblíbená CK! ...za pouhých 355Kč výlet  na hrad, který je v tuto dobu veřejnosti už pár týdnů uzavřen. Při představě, jaké může být v tuto dobu počasí, jsem zaškrtla, že zájem nemám.  S Martinou po výletech jezdíme, kulturu myslím pěstujeme hojně- uvítala bych spíš, kdyby se ve škole učilo a ne, že děti budou po výletech- a já doma o víkendu budu pilovat vyjmenovaná slova a násobení....
Následovalo vysvětlování, proč Martina na výlet nepojede.  Že to opravdu není z finančních důvodů, ale z principu. Nebudu podporovat CK, z jejíchž služeb nadšená nejsem.

Výlet včera proběhl. Z nabízených atrakcí- vyzoušet si na hradě brnění a meče a nevímco ještě - prý nakonec sešlo. Chce se mi dodat samozřejmě sešlo... Vždyť jsou to JEN děti...