Svátek zemřelých

2.11.2014

Počasí hned od rána dává najevo, že dneska je den zahalený do mlhy, ponurosti a smutku.
Inu Dušičky...
Já tedy svoje Dušičky opečovávám celoročně :-), takže mohu jen smutně konstatovat, že mě ty davy lidí na hřbitovech jen ruší a jsem rozmrzelá, že nemám kde zaparkovat a že se na úzkých mezihrobních  pěšinkách  musím vyhýbat rozeřvaným rodinným výpravám.

Vyrazili jsme tedy i my stylově a  po česku- po návštěvách hřbitovů. Máme totiž nebožtíky na různých stanovištích...
Při svém rozjímání jsem si pořídila několik ilustračních obrázků... dneska se to nabízelo!

... jednoruký na kříži...


... na svých bedrech nesu svůj žal - i cizí náhrobek...


... lidé sem přicházejí...a (někteří) odcházejí...

...dušičkový kýč...



... nudící se strážný anděl...

...skrz ofinu smuteční vrby...



... srdečně...


Den zahalený do mlhy a vzpomínek. 
Žádné drama. Jen poklidné rozjímání... 
Všechny moje Dušičky přece odešly pokojně a v pravý čas...


1 komentář:

kanashi řekl(a)...

Já tedy nějak to "smutnění na povel" nemusím. Ale on ten listopad k tomu tím počasím tak nějak vybízí :( Na hřbitovy ale moc nechodím, vzpomínám taky celoročně... Však oni jsou stále se mnou...