Ho-ří!

19.6.2016

Na nebezpečí požárů tu upozorňují cedule, které nabádají k tomu, aby se neodhazovaly nedopalky cigaret. Jenže... Zrovna když jsme se vpoledne vraceli z výletu, spatřili jsme za jedním kopcem mohutný dým. Bylo jasné, že někde hoří. A k tomu docela foukal vítr. 

 Zanedlouho se rozezněly sirény požárních aut, která se sjížděla k ohni. Podle hesla „spěchej pomalu“ houkající auto zastavilo u supermarketu. Vyskočil mladík-požárník ;-) a mazal do obchodu. Po chvíli se vynořil s krabičkou cigaret. Ukázal ji řidiči, ten pokyvoval hlavou a z gest bylo jasné, že chce něco jiného. Tak mladík-požárník běžel zpět, aby donesl požadovanou značku cigaret. Naskočil do auta, to se rozhoukalo a svištělo k požáru ;-) Ta pohodovost mě nepřetává fascinovat.

Odpoledne začala na hotelem kroužit letadla. Martina seděla na balkoně a Wlk na ni volal z pokoje: „Co to je za letadlo? Neletí hasit ten požár?“

„No,je to nějakej dvouplošník. Spíš historickej“, suverénně odpověděla Martina marně lovící wifi do svého mobilu.

Wlka ta informace zvedla z postele. Historický dvoupološník hodlal vidět na vlastní oči. Nad mořem ovšem kroužilo žluté požární letadlo, jen si přisedlo na hladinu, aby nabralovodu- a frrr zpět k ohnisku dýmu.

„Kde vidíš dvouplošník?“, atakoval Wlk Martinu.

„Nevim, říkala jsem si, že by to mohl být on...“, s klidem odpověděla nezletilá, přičemž hypnotizovala displej svého mobilu.

Wlk zoufale protočil oči směrem k nebi – patrně v marné naději, že ho nějaký řecký bůh vezme na milost :-) 

 

Až do večera tu kroužila letadla dvě.

Žádné poplašné zprávy se nerozšířily, takže to asi dobře dopadlo.