15.6.2016
Hlavní město ostrova Rhodos se pro
zjednodušení situace jmenuje stejně jako sám ostrov. Nachází se
v severní špičce podlouhlého ostrova a setkávají se tam dvě
moře: Egejské a Středozemní. Obě jsou stejně krásně modrá a
průzračná, ale ten pocit výjimečnosti dodá čemukoli zvláštní
hodnotu.
Do města se dá dojet místním linkovým autobusem, který
staví na každém patníku a sbírá hotelové hosty, takže by se z
celodenního výletu mohl stát i výlet dvoudenní ;-) - a nebo taky
lodí. My jsme zvolili cestování vypůjčeným autem.
Půjčovny aut různých značek tu
jsou v hojném zastoupení. Provozovatelé jsou pohodáři. Předávání
auta probíhá velmi zběžně, provozovatel auto doveze na smluvené
místo- ukáže, kolik je tam benzínu- aby tam při vracení bylo
stejně, předvede, jak se řadí – předá klíče, mapu ostrova a
telefonní číslo pro případ nouze a nazdar.
Jednou jsme dostali auto bez pravého
zrcátka. Tak jsem to hned aktivně reklamovala- a on mávnul rukou a
řekl jednoduchou angličtinou: „To tady nebudeš potřebovat“.
:-) Tehdy jsme pochopili, že tady se to bere jinak. Auto většina
lidí ani nezamyká- kam by se tak na ostrově mohlo ztratit, že?
Joo,my Pražáci máme jiné zvyky ;-)
Město Rhodos stojí za návštěvu z
mnoha důvodů. Údajně se zde nacházel jeden ze sedmi divů
antického světa – Rhodský kolos- čili rozkročená socha
řeckého boha Slunce- Hélia.
Ale vědci už vědí, že nestál
tam, kde si všichni myslí, že stál protože byl zhotoven asi z
20tun bronzu a potopil by se vlastní vahou na dno. Ať to bylo, jak
chtělo, tyhle báje se pěkně poslouchají a já mám místa s
příběhem ráda.
Ve městě je k vidění několik
zajímavých historických památek- úchvatné Staré měto –
přístav, náměstí...
Udělali jsme si dlouhou turistickou
vycházku, kterou jsme zakončili návštěvou pravé řecké
„gyrosárny“.
V hotelu nalévají pivo do
dvoudeckových skleniček. A tak když se slečna servírka ptala,
jestli malénebo velké pivo- souhlasně jsme řekli, že VELKÉ!
Jaké bylo naše překvapení,když na stole přistála litrová
holina plná piva. :-)
My z toho neuměli ani pít. Holina
sice vypadala efektně, ale jakmile se naklonila, tak z té špičky
to žbluňklo a přes okraj šplouchlo... jednou mně do kabelky,
podruhé do výstřihu... takže pivní lázně byly v ceně ;-)
Příděl piva mám pro toto léto vyčerpán.
Vydali jsme se ještě na vyhlídku- na
kopci je samozřejmě Akropolis, jenže byla celá obestavěná
lešením. Zřejmě vyšla dotace EU :-)
Památky se tu různě volně
povalují v trávě, turisti po nich s oblibou lezou a fotí se s
každým olámaným kamenem:-)
Okoukli jsme suvenýry, v podstatě
vždy skočíme u koření a oliv. Zdejší produkce upomínkových
předmětů mi nahání hrůzu, protože opravdu nevím, kam bych
umístila osla ve skleněné kouli, kde při pohybu sněží, divoce
malované talíře či rámečky na fotky, taky hrnky s anglickými
nápisy o tom, jak máme rádi léto, Řecko, Rhodos... jsem turista
primitivně zaměřený na „spotřebák“ - daruj a kupuj to, co
se sní, vypije, nebo jinak zužitkuje a nepřivede obdarovaného do
traumatu: „Kam s tím?“
Výlet do hlavního města opakujeme
při každé návštěvě.
S dětmi určitě stojí za návštěvu
Akvárium a úplným hitem je kino 9D! (to číslo fakt není
překlep. Nejsem kinoznalec, ale netuším, co všechno se tam s
člověkem děje ;-) )
2 komentáře:
Pití piva z holínky má svá pravidla......��
Patou nahoru, špičkou dolů......pak to nešplouchá.
Jestli to ovšem nepletu, kdysi jsem prošla školením v Německu.( A kdo by řekl, že se mi to bude ještě někdy hodit.....��)
Užívejte dovolenou , Michaela
No a my nezaskoleni jsme zliti od hlavy az k pate :-) za to know-how dekuji. Kdovi kdy se to muze hodit.
Okomentovat