26.4.2010 v 16hod.
jsme opět přistáli na základně :-)
Výlet za hranice (všedních dní) byl úžasný! Večer určitě začnu psát o jednotlivých dnech, ale bylo toho mnoho. Tolik zážitků a samé pozitivní!! Mám dojem, že se mi všechno zdálo!
Jen to, že Majda má rýmu mi říká, že je to skutečnost ;-)..ale uklidňuju se tím, že je to "jen" z klimatizace a "že to nic nebude!!" ;-)
Před cestou kamkoli by asi bylo ideální být v klidu. Tak musím skromně přiznat, že si ne a ne vzpomenout, kdy se mi to podařilo realizovat v praxi.
Jak jsem psala včera, od pondělka se naše rodina potýká s gastrovirozou, která se u jednotlivých členů smečky projevuje s různou intenzitou. Tak dnes padl los na Wlka. Bezva situace.
Ráno jsem tedy vyrazila za povinnostmi. Děti jsem rozvezla do škol a už v 8:15 jsem otravovala na pobočke Kooperativy, abych uzavřela cestovní pojistku pro náš elektický vozík. Slečna byla v šoku. Netušila, co žádám! Standardně totiž pojišťovny nabízejí úhradu do výše 30tisíc korun, což je na vozík za 300tisíc dost málo. No, ale mám špióna odborníka (díky, Báro ;-)) , který mi poslal mail, že Kooperativa se chlubila, že umí klientům vyjít vstříc i v tomto případě a vozík pojistí nestandardně jako zavazadlo do výše 200tisíc Kč.
Tak na naší pobočce o tom tedy rozhodně nic nevěděli. Nedala jsem se odbýt. Slečna tedy odešla do zákulisí pro pana vedoucího. Četl předložený mail jako důkaz, že to opravdu nabízejí, pak jej několikrát ofotil a když jsem se stále neměla k odchodu, ba ani se zítřejší návštěvou jsem nesouhlasila, pozval mne k sobě do zákulisí.... Mám to! :-)
Jako zkušený pojišťovák mi hned cpal i pojištění auta. Tak jsem to lehce zklidnila, že teď řešíme letadlo a budu-li spokojená, budu ho chválit a dovolím mu pojistit i naše auto, ale jestli to nebude tak , jak má být, tak ať se netěší, že moje další návštěva rozhodně nebude úsměvná. ;-) Pravil, že ze mě jde strach :-)) a že si moc přeje, aby vše bylo Ok.
Uvidíme!! (už se tak trochu znám, takže moc optimistické vize nemám...- to pán ale netuší)
Tak tato akce mi zabrala půl hodiny!!
Pak lékárna- doplnit zásoby na neomezeně dlouhou dobu pobytu. (Kdoví, co zas sopku napadne ;-) )
Dále rychlý nákup dietních potravin pro Wlka a hajdy domů makat. Zbytek dne jsem strávila v práci. Domů jsem se dopalzila naprosto hotová v půl šesté, a to už mě čekala Majda s úkoly. Vesele jsem se vrhla na řešení trojčlenky /to jsem nedělala několik dlouhých let!!/ a nějaké úkoly z angličtiny. Do toho jsem odbíhala do kuchyně vařit večeři a ještě mi to nedalo a vytáhla jsem lux, aby tady nezůstal binec, když tu bude hospodařit babička s Martinkou.
Blíží se půlnoc, jdu balit. Ráno musím ještě do práce a ve 14:50 nám to letí... Netuším, jak bude v těch cizích krajích dostupný inet, kdyby jo- jistě se ozvu, kdyby ne- může to mít tisíc důvodů :-)
Rozhodně jsme všichni cestovně pojištění a věříme, že výlet přežijeme! :-))
Tak se nám po 200letech spánku probudila na Islandu sopka, jejíž jméno neumím ani vyslovit. Letecká doprava zažívá kolaps a shodou okolností i my máme letenky do Irska s datem 23.4.... není to pech? :-)
Letenky dostala Majda jako dárek od OS Moje přání, které "plní sny" handicapovaným dětem. Původně to měl být výlet za nejkrásnější knihou světa do Dublinu ;-)
Tak se zdá, že výprava bude ještě více dobrodružná, než jsme očekávali! :-))
foto zapůjčeno ze serveru idnes
Já jen doufám, že se sopka umoudří. Letiště svůj provoz sice pozvolna obnovují, ale pokud vulkán zase vypustí svůj dým a nám se pobyt neplánovaně protáhne... nerada bych v Dublinu strávila advent a na cestu lodí se s električákem tedy taky necítím ;-)
No a aby toho nebylo málo, Martinka chytla asi tu pražskou rotavirovou virózu, takže v pondělí ve školce zvracela - doma pak vydatně taky; a v úterý už nebylo dobře ani mně. Takže se stravujeme dietně- jen rohlíky a vodu... a v úterý večer pravidelně sledujeme na ČT1 Letecké katastrofy... a tak vůbec poklidně si tu žijeme :-)
Už kdysi jsme tu psala o OS Mirabilis, které nám hodně pomohlo v době, kdy asistenční služba pro postižené děti ještě nebyla úplně běžným jevem. V té době totiž chodila Majda do školky a asitenta jí dělali kluci na civilní vojenské službě.
Toto sdružení už přes deset let pomáhá rodinám s postiženými dětmi např. třeba tím, že se snaží zprostředkovat asistenty z řad dobrovolníků- ponejvíce studentů, a ty pak školí a vzdělává, aby byli schopni postarat se o dítě "kvalifikovaně" :-) Takový asistent potom "svoji" rodinu navštěvuje -dle svých časových možností- a snaží se rodině odlehčit od každodenních povinností. Někteří asistenti dojíždějí z jiných koutů republiky, takže jezdí k rodině na víkend- a rodiče si na tu dobu mohou naplánovat akce, na něž nemají v běžném koloběhu povinností čas. Je pak zajímavé číst některé postřehy rodičů - tedy co všechno může někomu učinit radost!
Každoročně na jaře je jeden víkend věnován setkání rodin s postiženými dětmi a asistentů. O víkendu je pro rodiče připraven bohatý program přednášek týkajících se problémů oblasti zdravotní, sociální..., asistenti s dětmi mají svůj vlastní program.
Letos mě zaskočilo několik změn o okolí tábora. Lesníci vykáceli kus lesa ... takže je tam najednou "nějak moc světla"
Stejnětak jsem si ještě nezvykla na proměnu klasického venkovského rybníka zarostlého rákosím na rybník "evropský", kdy byla vybudována za drahé peníze ESF nová kamenná hráz a rákosí i kačeny jsou pryč :-(
V lese byly krásné koberečky z kvetoucích sasanek.
Alespoň něco zůstalo beze změny :-)
Kromě odborných a naučných přednášek mají rodiče možnost i výtvarně tvořit. Tentokráte jim paní lektorka Markéta nachystala drátkování.
Víkend rychle utekl. Povídalo se a tvořilo dlouho do noci, počasí bylo nádherné, takže v neděli nikdo domů nepospíchal.
A my jsme se ještě stavili u Jany, která je předsedkyní a hlavní organizátorkou většiny aktivit našeho sdružení, jen přijet na setkání nemohla, protože od 12.dubna je čtyřnásobnou maminkou! Ke třem holčičkám konečně přibyl syn Lukáš :-)
Tak tady ho s Majdou okukujeme, jak je krásný a roztomilý.
...dá se říct o našem bruslaři, jenž pronikl do útrob našeho auta zadním oknem. Týden jsme tady řešili kauzu "autosklo". Slovenská pojišťovna se tvářila , že škodu uhradí- problém nastal v okamžiku, kdy se zjistilo, že škoda nevznikla na území Slovenska. Mladík tedy řekl, že to nebudeme dále protahovat, ať auto necháme zasklít a fakturu že zaplatí. Stalo se. Den před odjezdem do Košic se skutečně dostavil a v hotovosti složil fakturovanou částku. Mám radost. Byla to sice starost a lítání navíc ( pro Wlka), ale celá ta anabáze přinesla úžasné zjištění: je to slušný kluk!! Mohl ujet, vůbec to neřešit- my bychom díky spoluúčasti škodu museli uhradit z vlastních zdrojů... takže děkujeme!
Bylo to zajímavé a dost netradiční setkání- loučili jsme se s tím, že až bude mít cestu, ať se staví na kafe, adresu že zná :-))
Povedal, že na nás nezabudne :-))... to neviem prečo?? :-)
Netuší někdo, co je tohle za strom? ;-)
Mně připadal fotogenický, leč bezejmenný...
Na dnešek jsem měla domluvenou večeři s Lenkou - u příležitosti jejích půlkulatých narozenin :-) Vyskytovala se ten den zrovna v Praze, a tak jsme zašly do řecké restaurace. Najdete ji ve Veletržní ulici v Praze (www se mi nepodařilo najít). Každopádně ji mohu doporučit.
Obsluha vlídná. Interiér (nově opraven) se snaží navodit iluzi Řecka ;-) Miluju "řeckou" modř. Krásná barva. V interiéru hojně zastoupená. I nábytek stylový. Pan majitel počítá i s návštěvou vozíčkářů- schůdek u vchodu je vyřešen nájezdem a nájezd vede i k bezbariérovému WC.
Pojedly jsme řecký gyros a pitu, zdolaly láhev výborné retsiny s nádechem borovicové pryskyřice, probraly problémy školství, zdravotnictví, manželské poradny, letecké dopravy, oblečení na promoce ;-) ... a spoustu jiných životně důležitých věcí.
Byl to příjemný večer - takové hezké zastavení po náročném dni.
Kolem 23.hod. jsme se rozloučily a vydaly se tramvají ke svým domovům. Lenka si zakoupila jízdenku prostřednictvím SMS. A jaké bylo její překvapení, když jí SMS jízdenka přišla celkem 28x ! :-)
Smích vás opustí v momentě, kdy zjistíte, že to NEBYL narozeninový dárek od Dopravního podniku, ale to celé vynásobíte cenou jedné jízdenky- tedy krát 26Kč. :-(
A tak Lenka musí celou záležitost vyreklamovat u společnosti, jež tuto službu poskytuje. K tomu bylo třeba poskytnout kódy všech doručených jízdenek - tj. cca 12místná směsice velkých a malých písmen a číslic... Lenka samozřejmě svým zážitkem pobavila široké publikum, vyslechla si spoustu "vtipných" narážek na to, proč radši nejela taxíkem, proč kupuje jízdenky celému vagonu... :-))
Zkrátka pořád se něco děje :-))
Lenko, tak všechno nejlepší! Nechť si živa a zdráva po dlouhá léta!! Dopravní podnik sponzory potřebuje! ;-)
Středeční večer patřil úplně neplánovaně návštěvě kina, kde měl premiéru nový český hojně inzerovaný film Alice Nellis "Mamas&Papas". Byla jsem na něj zvědavá, a tak jsem zapudila výčitky svědomí, "co mám doma práce", protože premiéra je přece vždycky jen jedna, zatímco halda žehlení a nekonečného čištění a uklízení má nekonečně mnoho repríz.;-)
Příjemný zážitek přišla divákům popřát sama autorka.
Zde je již obdarovaná pugétem překrásných květin. Děkovala všem spolupracovníkům, hercům za jejich výkony a sponzorům za jejich štědré finanční dary.
A moje dojmy z filmu?
Alice Nellis je mladá a dá se říci, že všestranně nadaná mladá dáma, která se věnuje překladatelství, hudbě, filmování... zkrátka má velice široký záběr. Za svoje filmové projevy už nasbírala i mnoho cen na nejrůznějších festivalech.
Film "mamas&Papas" je jakousi mozaikou čtyř příběhů. Hlavním tématem je rodičovství- jedni po dítěti touží a jsou ochotni udělat a podstoupit cokoli, aby jej měli; jiní jsou naopak otěhotněním zaskočeni a vymýšlejí, co by se dalo udělat, aby se dítě vůbec nenarodilo, nebo aby jej následně nemuseli vychovávat, protože se jim to zkrátka v dané době do jejich života "nehodí".
Čtyři příběhy byly asi zbytečně moc. Některé zůstávají nedořešené, jsou jen povrchně nastíněné. Viz příběh hlavní hrdinky jednoho z příběhů- paní doktorky ztělesněné výbornou Zuzanou Bydžovskou.
Herecky výborní byli i manželé Čapkovi, kteří ve filmu představovali bezdětný manželský pár. Zejména scéna s úřednicemi sociálního odboru byla věrná ;-)
Jinak byl film chvílemi zdlouhavý a co mě tedy opravdu rušilo, byl tzv. product placement- tedy reklama přímo v ději filmu- zde stylem "hlavně nenápadně"....
Takže závěrem: téma zajímavé, přitažlivé pro širokou masu diváků (kdo z nás kdy neřešil problémy partnerských vztahů, kdo z nás nikdy neřešil téma mít či nemít potomka...), jen to zpracování mi nějak nesedlo.
Já film hodnotím jako průměrný.
Vzhledem k tomu, že se pořád děje něco nepředvídatelného a já to všechno nestíhám zapisovat, málem bych zapomněla zmínit jednu velkolepou kulturní akci, kterou jsem absolvovala na Velikonoční pondělí - tedy 5.4.2010
Kulturu zorganizovala naše asistentka Maruška. My už totiž máme celou rodinu asistentů a musím říct, že některé opravdu bereme jako členy rodiny. S některými trávíme i část své dovolené, a tak už i vědí, jak nás potěšit. A co je úplně úžasné, že mají tu potřebu to občas i udělat! :-)
Maruška mi někdy začátkem března volala, že by obstarala lístky na "Barování", jestli nám je může taky koupit. Věděla jsem, že je to takový komponovaný pořad se značně improvizovaným obsahem, kde se hraje na cokoli a zpívá jakkoli. Vlastně se ani dopředu neví, kdo v pořadu bude vystupovat, ale kývla jsem. ze zvědavosti ;-)
Celou akci organizuje mladá /taky zpívající/ herečka Sandra Nováková. Byl tomu věnován v TV pořad "Pozdní sběr" vysílaný na ČT2 v pozdněvečerních sobotních hodinách. Krátký klip o pořadu můžete vidět ZDE (o Barování od času 3:20)
Tentokrát probíhalo Barování přímo v centru Malé Strany v nově zrekonstruované Malostranské besedě.
Ačkoli jsme přišli včas a měli lístky k sezení, v sále už bylo plno, takže jsme nakonec byli rádi za postranní sezení na polštářích na okenním parapetu, protože všichni to štěstí neměli a museli zůstat v předsálí....i se svými vstupenkami... :-( V hledišti se to hemžilo celebritami a účinkující doslova přebíjeli svými pěveckými výkony jeden druhého.
Excelovali především mladí muži- Dyk, Maxián, Klus, Prachař, Brzobohatý (a mnoho jiných!!), kteří k brilantním výkonům v oblasti zpěvu a hry na hudební nástroje ještě přidali svoje etudy pro pobavení publika :-))..., ale naprosto mě svým zpěvem uzemnila i Jitka Čvančarová, která tedy šansony zpívá, až mrazí v zádech.
Celým večerem provázel Filip Rajmont, jehož průpovídky byly vtipné a trefné.
Jako ochutnávku vkládám toto pirátské video, které jsem pořídila na svůj digifoto.
Jedinou chybu pořad měl. Diváci mohli v hledišti kouřit :-( Já vím, že to "na bar" patří, ale trvalo mi, než jsem si zvykla... a potom taky: zapomněli mi říct, že ten pořad nemá konec!! Odcházeli jsme ve 2:30 - na noční tramvaj...a v sále se stále ještě hrálo! ;-)
Takže jsme se díky ujeté tramvaji domů dohrabali skoro ve 4hodiny ráno a já zase po letech dostala vyhubováno od babičky, kde trajdám, že "kvůli mně nespala"! :-))
Ale stálo to zato!! A jestli se vám někde naskytne příležitost, neváhejte a na Barování rozhodně zajděte. Ta atmosféra je neopakovatelná...
Asistentce Marušce děkujeme za příjemně strávený večer, noc i časné ráno :-)
Je fajn, že tu a tam asistuje i nám ;-)
Komentáře k předešlému příspěvku mne vybudily k napsání ještě tohoto dodatku.
Mám pocit, že naše společnost si libuje v předsudcích. U nás "levej" = synonymum pro "nešikovnej". Ono to tak není, jen se to tak zažilo... Mám mezi přáteli spoustu šikovných leváků, vadí mi jen když vedle nic sedím při psaní a při jídle- drkají :-), pokud nesedí na spávné straně.
Martinka už jako miminko brala věci- zejména potravu- do levé ruky. Je tedy rozený levák a měnit to nebudeme. V rodině jsme to nikdy neměli- jako ostatně spoustu jiných věcí :-)) Někdo zkrátka musí být první ;-) Problémy jsme spíš měli my v její obsluze. Automaticky oblíkáte mikinu a vyžadujete prevou ruku dříve, při obouvání bot vás pokaždé překvapí vykopnutí "té druhé nohy"; pití zpravidla stavíte na stůl přesně k té "opačné" ruce- takže je velká pravděpodobnost, že při podávání si hrnečku jej malé dítě převrhne, vybryndá... brzy si přijdtete na to, JAK (se na lopatu sedá :-) )
Tužku si Martina drží "po svém": Neumím ji opravit. Grafické projevy jsou přijatelné, tak mě to nezneklidňuje.
Pořídila jsem nůžky pro leváky, které jí ovšem nejsem schopná nasadit. Snad to pochopila sama. Stříhá ráda. Dokonce i legínky už ozdobila prostřiženým otvorem.
Nůžky jsem zakoupila ve výtvarných potřebách, kde mají snad úplně všechno (u východu z metra Ládví).
Nůžky mají měkké a pružné "úchyty", stály 69Kč, zn. MAPED a já jako pravák s nimi neustřihnu ani nit. ;-)
Více viz foto :-)
Dále existují tužky a pastelky pro leváky. Moje oblíbená firma STABILO. Ceny tedy poněkud vyšší (obyčejná tužka cca 40Kč), ale jak je vidět na obrázku, tužky jsou levákům i pravákům "šité na tělo" :-)
Zatím neřeším s Martinkou žádné grafomotorické problémy (třeba to nastane okamžikem zahájení povinné školní docházky), ale vyhlídla jsem si knihu "Nechte leváky drápat" z nakl. Portál. Hodlám ji pročíst, třeba tam najdu něco podnětného. /Pokud kliknete na název, otevře se vám nabídka "prolistovat"- je tam pár naskenovaných stran z výtisku./
V Praze také naleznete obchod "PRO LEVÁKY" , kde krom porozumění pro tuto "abnormalitu" :-), naleznete i spoustu zajímavých vymožeností, které pro leváky nabízí tamní obchůdek. Moraváci mohou nakupovat v Brně. ;-)
Mně se třeba líbí omalovánky a písanky, které mají předlohu na "opačné" straně- takže si levák případný vzor nezakrývá píšící rukou.
Tak pište vaše zkušenosti a vychytávky, já jsem zatím ve fázi "výzkumu a hledání" :-)
K pátečnímu nákupu v TESCU jsem přihodila i triko pro Martinku s neodolatelnou aplikací pandy za neodolatelnou cenu ;-) Znáte to... zimní výprodeje, jarní slevy... no a nekupte to!! :-)
Martina byla nadšená. Je to malá parádnice. Čím více se věc blýská a čím více má barev, tím větší úspěch je zaručen!
Wlk přišel z práce až večer a ona hned radostně hlásila: "Já mám LITROVOU PANDU!"
Wlk nechápal, chvíli tápal, cože to zase pijeme... .-), ale nechápala jsem ani já.... než Máťa svoje zvolání zopakovala a doplnila: "Já mám litrovou pandu na triku!"
...a myslela tím pandu z flitrů, takže FLITROVOU :-)) ... co může způsobit absence jednoho písmenka ;-)
Martinka je levák. Všichni jí prorokují grafomotorické a jiné obtíže. Jsem na ty výroky háklivá. Až je bude mít, tak to budu řešit! (slibuju :-) ) Martina navíc neustále něco vyrábí, stříhá a podle mého i docela slušně maluje.
Namalovala mi portrét. A pro mne má stejnou cenu, jako by ho maloval van Gogh. Já tyhle dětské kresby miluju! Od Majdy mám spoustu koček a komiksů, ale portrét mi nikdy nikdo nemaloval.
Takže tenhle je opravdu nejhezčí, co mám a já za něj děkuju! :-)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_uU3Kucwv6eayz1IL7QkNvN4oM1GAOo4xX16sAhEjvf48Hl6kFI1yKKul_Q0H4FZ6UneLu97yWDHk8RFiM87YmpyDlLpl3IwSW32Eh9_JlwWqI7607_VntVSRvWogE3Y7JuQZU=s0-d)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_vCkHbEAY0Y8kupfM7XFT21UgkKw-RCCK8pGZ1A7_JTmCzKl-evhn0ycG4FsmtYIx3S8o6g8lDqk8BH5cMO8PFEzxIOlxaGXAsd6QDp3W5SiaWaAiLN4dpmpTuuoUrGiMRGsKC1yid7UA=s0-d)