Sedm svíček

6.8.2011

...sfoukla Martina na dortu na sobotní oslavě. Byla šťastná. Konečně se dočkala. Pozvala si kamarádky, díky dovoleným se to opět některým nehodilo, a tak jsme letos měli jen 6 dětí.

Pro mne jsou nejhorší ty přípravy. Naučili jsme si děti na zábavný program, takže sotva slupnou dort a pogratulují, už se hrnou na soutěže. Každoročně připravíme s Wlkem bojovku v lesíku, který máme hned za barákem. Samozřejmě se jde po fáborkách a cestou s e plní úkoly a nakonec se hledá poklad ... tentokrát ještě počasí vypadalo všelijak, takže jsme musela vymýšlet i "suchou" variantu, to pro případ, že se mi omladina nahrne do bytu.... Nakonec se putující děšťové mraky naší lokalitě  zázračně vyhnuly.

Letošní téma hry vymyslela Majda:  "ptáčci" - děti je poznávaly na obrázcích, lovily v lese jejich barevná peříčka a nakonec coby ptáčkové musely sezobat červíky ze stromu. Obrovské želé žížaly jsem prošila a zavěsila na větev stromu.

Pro ztížení úkolu jsme ptáčkům zavázali oči :-) Ptáčkové se chechtali a zobali jak diví!

Po dvou hodinách jsme dorazili zpět na základnu. Grilovalo se maso i kukuřice, děti byly skvělé. Hrály si a nechaly nás dospěláky v klidu. Letos nám pomáhala jedna aktivní maminka a bylo to bezva-moc se to hodilo ;-)

Děti u nás vydržely do 9hodin. Martina terpve pak rozbalovala dárky a jásala. Dostala opravdu krásné věci. Libovala si, že je to bezva mít narozeniny o prázdninách :-)

Budu mít narozeniny

4.8.2011

... slýchám už asi měsíc intenzivně od naší Martiny.

Martinka se těší na oslavu. každoročně si pozvě kamarády a my s Vlkem připravíme pro děti bojovku po okolí s úkoly a hledáním pokladu a občerstvení u nás na zahrádce. Zatím se akce vždy vydařila...

Poučila jsem Martinu, že to není tak úplně vhodné někomu hlásit, že má narozeniny, že by to mohlo vypadat, že si tak říká o dárek.
"Ale já chci dostat dárky", pravilo to moje stvoření.
(Achjo, některé objekty jsou vychovatelné jen velice těžko... prakticky pak asi vůbec ;-))

Ptám se tedy: "A co bys chtěla jako dárek?"

"Já nevím, mně je to jedno...", odpovídá nejistě Martina.
"Třeba náušnice. Z bílýho zlata s kamínkem", řekne po chvíli s nepřítomným výrazem ve tváři.

No jasně. Co jiného si taky přát k sedmým narozeninám :-))

Tak naše zlato touží po drahých kovech... Zdá se, že má v některých věcech víc jasno než já.... ;-)

Koho já chci vychovávat?? Sama se mám co učit! Už abych nenápadně začala hlásit, že BUDU MÍT NAROZENINY! :-))

....................................

Odpoledne jsem tedy vyrazila na kafe s kamarádkou a na obhlídku zlatnictví. (nic jsme nekoupila, prý je lepší mít s sebou dotyčné ucho ;-))
Během našeho pobytu v pizzerii venku hřmělo a pršelo, ale za než jsme si sdělily vše potřebné, bylo po všem. :-)

Ne tak tomu bylo u nás doma - tedy o pár km dál. Když jsem se večer vrátila, děti mi hlásily, že udeřil hrom a v pokoji to začalo smrdět, že jim shořel počítač!! Ale já že můžu být klidná, mně shořel jen modem. :-(

Děda bědoval, že mu voda v hojném množství natekla i do garáže. Hotová průtrž. Prý místní záležitost... Tak Vlk odstraňoval škody...

Zážitkový den na Gutovce

3.8.2011

Středa. Dnes je léto! Respektive chci říct, že neprší a dokonce svítí sluníčko. Takových dní bylo zatím od začátku prázdnin poskromnu.

Odpoledne po práci jsme vyzarili s dětmi na do oblíbeného areálu Gutovka. Vybudovali tam totiž nové lanové centrum. Skvělý nápad, výborná realizace.
Martina si několikrát oblezla nejrůznější lanové atrakce  abyla tuze spokojená...

Poté jsme přešli do sekce vodních hrátek.
Vodu protékající korytem lze na několika místech regulovat důmyslně sestavenými vodními díly: turbíny, šroubovice, kola, lopatky... to vše svádí děti i dospělé, aby prováděli nejrůznější pokusy a proudy vody rozpohybovali všechna ta zařízení.

Chtěla jsem zvýšit průtok vody, aby Martinka viděla, jak s e pracuje se stavidlem, když v tom okamžiku jiný pán roztočil vodní šroub opačným směrem- přímo nade mnou... takže jsem dostala pěknou sprchu, crčelo ze mě jak z vodníka ;-)
Pán byl rozpačitý, já se přemohla k žertování a nabízela mu, že "teď si to vyměníme" :-)
No můžu já být "za dámu"? :-)) ...

Martina s gustem vyzkoušela vodní trysku- když se pořádně skočí na píst, vycákne voda a zkropí všechny nicnetušící přihlížející ;-) ...mně už to v tu chvíli bylo jedno, nebylo na mně celkem už co zmáčet :-)

Pak jsme Martinku odveleli na suché aktivity- tedy na úžasně vybavené multifunkční hřiště: prolejzačky, houpačky, pyramidy, kolotoče, lanovka... vše do detailu promyšlené, bezpečné a hezké. A odešli vedle ke kiosku zakoupit café a zmrzku. V momentě, kdy obsluha začala plnit naše přání, se ozval řev. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že je to NÁŠ řev!! Majda vedla řvoucí Martinu, které tekla krev z obou kolen. Nechala jsem objednávání, popadla Martinu a táhla ji na WC. Koleno rozbité minulý týden na koloběžce se ještě nestačilo zhojit, a už dostalo další zásah, tentokrát vydatný: pád do štěrku...aúúúú.

Martině jsem poskytla 1.pomoc studenou vodou a toaletním papírem. Omyla a osušila jsem, co se dalo, uklidnila ji, že je to "dobrý". Martina se dožadovala mojí krve- tedy transfuze :-) Při nějaké filozofické debatě ji Majda poučila o existenci krevních skupin - Martina provedla průzkum v domě a  zjistila, že já jsem ten nejlepší přítel, neb vlastním nulu (jsem pozitivní nula :-)) , tudíž můžu darovat krev skoro komukoli.
Na WC byla mnohopočetná fronta, takže mnoho lidí vyslechlo náš dialog na téma- rozbité koleno  a transfuze. Řekla jsem Martině, že tohle ošetření je dostačující, teď že půjdeme ke stánku, já si vypiju to kafe a ona že obdrží nanuka dle vlastního výběru, čímž považuju léčbu za skončenou a nechci o tom slyšet!

Léčba nanukem byla účinná. - tak trochu to dítě znám, takže náplast nosím i v pouzdru na foťák :-), oblepila jsem, co se dalo a Martina si ještě šla pojezdit na lanovce a prolézt pavoučí síŤ.

My s Majdou jsme okukovaly lezení po stěně a dovádění pubošů ve skateparku - tyto sporty nám v praxi ani jedné nehrozí. ;-)

Uf, byla to fuška- relaxovat na Gutovce :-)

Ale jinak doporučuju- skvělé vyžití pro všechny věkové kategorie, příjemná restaurace, ceny v občerstvení vlídné a prostředí moc pěkné! Škoda, že to máme tak daleko :-(

Výlet do Písku

30.7.2011

Další sobotní výlet. tentokráte na jih Čech byl opět doprovázen vytrvalým deštěm a chladným počasím. Děti se těšily, protože moje kamarádka je milovíkem všeho živého a chovatelem kdečeho. :-) Z obdivování krás města Písku nebylo nic. Ani jsme nevytáhli paty! Lilo a lilo...

Odpoledne se slavily psí narozeniny :-)) Celé jméno této ušlechtilé psí slečny samozřejmě nevím, požívám jen zkrácenou praktickou verzi: Flóra.

Flóra si nechala pěkně pogratulovat, přijala dort a rozbalila dárek (nadělený plyšák hned přišel o ucho ;-))

Naše holčičky byly fascinovány tímto hlodavcem: činčila Šarlota-  lítala a skákala v kleci jako divá. Děti žadonily, aby se mohla proběhnout po bytě, ale tento návrh u jinak mírumilovné tety neprošel :-)) Představa odchytu ji vybudila k zamítavé odpovědi, z čehož pak měla (úplně zbytečně!) výčitky svědomí, že dětem z Prahy!! nevyhověla :-))
(já její rozhodnutí hlasitě podporovala, představa, jak lákám hlodavce zpět do klece a vymýšlím lsti a nechám se i kousnout, jen aby byl lapen zpět... ani náhodou! :-))

Nejen psí dorty teta peče s láskou. I ten lidský byl výstavní a tuze dobrý!! :-)

A ještě jsem si vyfotila něco, čeho schopná rozhodně nejsem: malování. Takhle kreslí 17letá slečna...jen tak ... pro radost...

Pršet nepřestalo ani cestou domů. Lilo vytrvale i celou neděli... já fakt nevím, co to letos s tím počasím je!?

Období dešťů

20.-22.7.2011

 Od středy začalo pršet a do pátku už nepřestalo. Jindy klidný potůček se proměnil v celkem rychlou říčku,

 a tak moc nechybělo a nový most vystavěný po povodních v roce 1999 zas málem skončil po vodou.
 Lehce mě zneklidňovalo pomyšlení na evakuaci- už vidím, jak se balíme někam "rychle".

 Taková laguna vznikla na místě, kam si děti chodí stavět z písku a vody je tam sotva po kolena a dá se s rozběhem přeskočit na druhý břeh....

Nakonec došlo i na hasiče. Voda podmáčela stromy a stará borovice se nebezbečně naklonila na klubovnu, která bývá téměř nepřetržitě obydlená lidmi různých věkových kategorií... Zásah trval celé odpoledne, třebechovičtí hasiči předvedli všem přihlížejícím svoji techniku- nakonec museli povolat vybavenější posádku z HK a společnými silami sosnu odstranili do bezpečnější polohy.

Navečer konečně přestalo pršet. Táborák se ale nekonal, protože vše bylo dokonale nasáklé vodou. Buřty tedy kuchař zájemcům opekl v kuchyni... inu romantika :-)

V den odjezdu sluníčko svítilo od rána. Tak jsme s návratem do Prahy ani nepospíchali- došli si na dobrý oběd, pak se projeli na kolech, okoukli letošní úrodu borůvek (oproti loŇsku nic moc) a poté jen velmi neradi nasoukali do auta všechna naše zavazadla a sebe a jelo domůůůů!
Tak zase za rok! ;-)

Branné cvičení

Pro asistenty byla letos (díky aktivní matce L.Š.) nachystána bojovka ve stylu "branné cvičení".
Naši asistenti jsou ve věku, kdy už většina z nich ve škole nezažila povinné šílenství s krycím názvem "branné cvičení".

Našim vzpomínkám na prostředky IPCHO se uchechtávají a nevěří, že jsme si mohli hrát na válku tak vážně. Dostali pokyn, aby si s sebou vzali pláštěnku, že bude cvičení v praxi. :-)

Klasické prostředky IPCHO jsme samozřejmě neměli- kdeže je konec plynovým maskám ;-) Dostali improvizovaně roušky a místo slavných "pytlíků" jednorázové tašky z nejmenovaného hypermarketu :-)

Atmosféru jsme asistentům přiblížili písní Slávka Janouška

Asistenty čekaly úkoly z oblasti zdravovědy (přenos raněného na stoličce vyrobené z rukou) + prozkoušení ze základů záchrany života- měla na starost sama paní dr.;
topografie- jak zorientovat mapu je učil pan Wlk, který nelenil a pokud někdo úkol splnil rychleji, zaúkoloval ho stavbou protiatomového krytu na pískovišti :-) ... tou dobou lilo jak z konve...

Cvičení bylo i pro vozíčkáře :-)

Na startu si někteří krátili čas hrou na klavír v prostředcích IPCHO...

Asistenti byli skvělí, hru si fakt užívali- na stanovišti "hod granátem na cíl" byl jeden taťka, který si s gustem zavzpomínal na svá vojenská léta- neprominul nikomu nic a byl drsně absurdní :-)) Všichni z něj byli na větvi, protože jinak je to tvor tichý a mírumilovný :-)) Inu vžil se do role :-))

Pobavilo nás, že dneska už mlaďoši netuší, co se skrývalo za zkratkami jako: SSM, RVHP - co oni všechno nevymysleli :-))

Děkujeme za hojnou účast! bylo nám potěšením, že se bavily obě strany: organizátoři i účastníci :-)))

Westernová show

Program letošního pobytu byl zaměřen na western. Téma mně dost vzdálené- filmy s touto tematikou nesleduju, knihy mě taky minuly... je to zkrátka jedna z věcí, které mě neoslovily.... kladné body tím asi nezískávám, ale je to tak a těžko to už asi napravím. ;-)

Abych nevypadala jako sabotér, nechala jsem sobě koupit v Hořicích pravý kovbojský klobouk vietnamského původu. Stál celých 39Kč a v dešti se mi stal neocenitelným společníkem :-))

Jedno odpoledne byla v plánu westernová show v podání velmi zábavného kovboje Jana Betlacha.
Podívaná to byla vskutku zajímavá a velice akční.

Chvíli se kroužilo lasem ...

...poté se házelo nožem na nakreslený obličej ... a docela přesně!

...testovalo se i publikum.
Vždycky byl vybrán náhodný divák, aby něco předvedl - např. Iva měla ukázat, jak je hbitá a předvést, jestli dokáže sebrat láhev s pivem, kterou obkružovalo laso...
Iva pivo ráda, a tak to dokázala! :-)

S pivem se čarovalo i jinak- otevíralo se prásknutím biče (úspěšně!),

pak se točilo i pěnou dolů - viz foto :-)

Házelo se i tomahavkem- a to asi pán nějak vytušil moji náklonnost k těmto hrátkám a z davu vyhmátl jako házecí médium mě ... poprvé tomahavk letěl do křoví. :-)
Omlouvala jsem se, že tento nástroj vážně neovládám, jen jej umím pojmenovat... no ale napodruhé se pěkně zaťal do špalku :-)

Za svoje čísla pán sklidil velký potlesk- má toho v nabídce více - mj. i cestopisné besedy, protože projel celý svět. Je vtipný, zábavný a sám o sobě mluví jako o "mladém perspektivním na státu nezávislém důchodci" - to se mu dá směle věřit. Víc takových ;-)

Den v zajetí doktorů

18.7.2011

Kdo chce, může si tipnout, co je tohle:

Kdo si myslí, že kardiostimulátor v různých svých vývojových fázích, odpověděl správně. Ten vlevo je nejstarší z této sbírky, vyráběný v Tesle. A tyhle dráty vám doktor vpraví do těla- tedy do srdce, aby pracovalo ve správném rytmu. Vybere vám typ nejvhodnější pro vaše potíže a může vám slíbit, že dalších 10 až X let budtete fungovat "jako za mlada" :-)

Samozřejmě jsem velmi zkrátila a zlehčila obsah přednášky naší skvělé paní dr. Evy, která tento pobyt zaštiťuje po zdravotní stránce (přecejen koncentrace nemocných dětí je zde velká).
Paní dr. v civilu léčí lidem srdíčka. Je nesmírně šikovná a ani po letech ji práce nepřestala bavit- tleskám a opakuju, že tyhle lidi miluju!! Neznám nic horšího, než zmořen svými zdravotními problémy vstoupit do ordinace znuděného a nerudného doktora!

Paní dr. povyprávěla velmi zajímavě o historii kardiostimulátorů- já si jen pamatuju, že se používají od r. 1958 a že je zavedl jakýsi švédský doktor a jeho první pacient prodělal cca 26 reoperací (baterky se tehdy vybíjely po několika měsících) - a přežil svého operatéra o pěknou řádku let... Inu paradoxy ;-)

Dneska jsou kardiostimulátory velikosti větší mince- viz ten v igelitovém pytlíčku vpravo. Kdo si chce přečíst více a okouknout názorné fotky, jak a kam se kardiostimulátor zavádí- může kliknout SEM.

Vážně to bylo velice zajímavé.

V závěru přednášky jsem z okna místnosti  zahlédla, jak naše Martina letí dolů z cca 2metry vysoké prolejzačky (neměla tam samozřejmě co pohledávat!!) - spadla, prokousla si ret, tekla jí z nosu krev a řvala jak tur. Já měla rázem tachykardii!!! ;-) Martinu jsem dotáhla do koupelny, vše jsme zaléčili svépomocí - dostala vyhubováno, že neumí poslouchat a vidí, k čemu to pak vede... dobrý.

Horší to ten den začalo být s Majdou. Odpoledne zas začala zvracet. Jentak. Tušila jsem, že bude zle. Večer to nebylo lepší. Paní dr. jí píchla injekci na zklidnění žaludku, ale nezabralo to. :-(  Tušila jsem, že výjezd do hradecké nemocnice bude nevyhnutelný. Preventivně  jsem volala Katce- pracuje tam jako dr.-sice na jiném oddělení, ale my jsme extra případ a je pro doktory neznalé našich poměrů lepší, když je někdo věrohodný varuje :-) Katka byla zlatá, vše vytelefonovala a my opravdu sbalili věci a jelo se na kapačku.

Musím personál jen a jen chválit. Madlenu napíchli hned napoprvé, ubytovali ji na pokoji- přesně odbíjela půlnoc.

Krom nějakého šíleného dotazníku, nad kterým jsme se s Wlkem  sice dobře bavili, ale nedokázali na některé otázky najít vhodné odpovědi - kdo tyhle věci vymýšlí??? - jim nemám co vytknout.
Sestry opravdu celý den kmitaly, žádné vysedávání na sesterně - doktorů se tam za ten den a noc vystřídalo taky několik. Majdě se asi vrátilo to, co začalo už minulý týden s babičkou. Ono je to vcelku jedno, protože vždycky to končí stejně: kapačka a většinou je dobře. On tomu tedy nikdo nevěří, ale je to tak.

Majda se stala "vlastnictvím FN HK", jak se na peřině píše ;-)

Ráno se Majda vzbudila s dobrou náladou. Byla ochotná i jíst! Řekla, že půjdeme domů. Pan dr. tedy koukal dost vyjeveně, ale zas se moc nebránil- dohodli jsme se, že počkáme do večera- a necháme ještě pro jistotu kapat jednu bandu elixíru života. Majda celý den jedla, pila a tvářila se vesele.

Venku bylo krásně, naše společenstvo mělo na ten den v plánu celodenní výlet- tak naším cílem bylo poznávání FN HK. Někdo sbírá turistické známky, jiný zas lékařské zprávy... někdy si připadám jak blázen.

Ale mají to tam krásné!
Pokoje vyzdobené takovými veselými dekoracemi:

A za nápadité považuju i rozcestníky na chodbě
(ty jsem ještě nikde neviděla- a to jsem za ty roky už slušně zcestovalý nemocniční turista;-)

Večer se jelo zpátky do tábora!
Chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že půjdu hned spát, ale pak mi to přislo  škoda-  radši jsem se šla rozptýlit do společnosti- a dobře udělala! :-)
Majda spala jak dudek - tvářičky pěkně růžové, tak jsme připili na její zdraví a modlili se, aby se nic podobného neopakovalo!

Relaxační pobyt ;-)

16.7.2011

V sobotu odjíždíme na "relaxační pobyt" (ono je to označení v našem podání trošku zavádějící ;-)) - vysvobodit babičku a dědu a převzít naše vykutálené ratolesti do své péče.

Každoročně se tu na týden schází  takové zvláštní seskupení lidí- rodiny se svými dětmi- tedy zdravými i postiženými, tlupa mladých lidí (zpravidla studentů), kteří obětují týden ze svého volna a dobrovolně v rodinách fungují jako asistenti, aby si oddychli i rodiče.  Pro všechny je připraven program- kdo chce, může se vyžít, kdo ne- může jej směle ignorovat.

To vše na břehu Bělečského rybníka, uprostřed nádherných- jak já říkám- bezbariérových lesů :-) Procházkou se dojde do příjemné hospůdky, kde vaří "soukromé pivo" značky CAR, ideální terén pro vyjížďky na kole- to vše cca 10km od Hradce Králové.

A pak že nerostou! tenhle měl 12cm! Ale ještě před námi jej stačil navštívit červ a provrtal mu ladnou nožku skrz na skrz :-((

Po roce jsme se zase viděli se starými známými tvářemi, bylo si co povídat. Jsem vždycky potěšená, že jsme všichni přežili s našimi dětmi náročný školní rok a shledáváme se v téměř ustálené sestavě. Těším se na skopičiny, které si pak vzájemně mezi dospěláky provádíme, těším se na debaty, které se často táhnou dlouho do noci  a pro mě jsou poučné a cenné  a mnohdy i velmi zábavné ;-)

Svátek

13.7.2011

Rádi vyhledáváme nejrůznější důvody k "oslavám" :-)
Dneska se jeden oficiální  nabízel- v kalendáři je tento den věnovaný všem Markétám- tedy i mně! :-))

Majdě se podle došlých SMS udělalo lépe a s babičkou přes den naspávaly probdělou noc. Z našeho plánovaného výjezdu do HK sešlo. Zůstali jsme s Wlkem doma. Venku lilo, nikam na večeři se nám nechtělo. Wlk pojal oslavu originálně :-)) Má tedy spoustu nectností (jako každý chlap ;-)), ale jeho velkou předností je jeho hravost a nápaditost v oblasti kravin.

Vystrojil mi retro oslavu- u babičky vyšťoural plexisklový tácek, doběhl pro šunkové chlebíčky, nelenil a zakoupil (podle mě nepitelné) víno zn. Sklepmistr (horší snad je jen Svíčka :-)), sebe oděl ve dvacet let starý oblek a širokou kravatu, natužil patku alá "Discopříběh" a v ruce třímal klasické rudé karafiáty (prý to byla fuška je sehnat :-)) a poukaz na rekreaci ROH :-))

Válela jsem se tu smíchy. Asociace se dostavily ihned, a tak jsme vzpomínali, jak jsme "tehdy" žili a co jsme jedli a pili :-)) Sklepmistra jsem nakonec usmlouvala- zůstal zavřený ;-)- a došlo na šampáňo. Po včerejší zkušenosti jsme se rozhodli láhev rychle vypít, abychom stihli alkohol odbourat a v případě potřeby (že zas Majdě bude zle) v noci vyjet k zásahu ;-)  
(nic takového naštěstí nebylo třeba)

Zatímco jsme konzumovali chlebíčky a řehtali se všemu možnému, venku se schylovalo k pěkné bouřce. Pro někoho romantická záležitoat, pro mě jeden z důvodů někam zalézt. Hromy bily, blesky křižovaly oblohu, utěsnila jsem všechna okna, stáhla žaluzie... aby můj drahý romantik rozrazil balkonové dveře dokořán, nainstaloval stativ a začal tu nádheru fotit!! 
Neskutečný!!!

Každý jsme oslavu pojal po svém. Tobin se s námi docela nudil. Bouřka ho nevzrušila, ani v TV nic pořádného nedávali...a tak usnul :-)