Daruj zážitek

31.7.2010

Žně jsou v plném proudu. Prázdniny se zítra přehoupnou do své 2.poloviny. Jak ten čas letí...

Letní měsíce jsou v naší rodině obdobím oslav- pořád má někdo svátky a narozeniny, a tak slavíme horlivě, neb máme na paměti, že za rok už může být všechno úúúplně jinak, aniž bychom se o to nějak výrazně museli přičinit ;-)

Volal Tchán. Chystáme překvapení pro Tchánovou, která v srpnu oslaví hodně kulaté kulatiny :-) Dárek dostane jeden velký-společný. Wlk ho obstará a v půlce srpna bude velkolepá oslava u nich na chalupě v jihočeské vesnici s příznačným názvem: PRUDICE :-))

Domluveno. Těšíme se. Přes rok se moc často nevídáme- přecejen je to trochu z ruky.

Minulou neděli zvonil telefon. Tchán. Myslela jsem, že jde  o organizační záležitosti, tak jsem vyřízení přenechala Wlkovi.

A bylo to tak:
Tchán s Tchánovou se usnesli, že pokud se na chalupu má vejít větší počet lidí, je třeba provést úklid. Znáte to... na chalupu se tu a tam odvezou věci, které doma spíš překážejí a zatímco v kontejneru na velkoobjemový odpad by jim bylo nejlépe, šup s nimi "na chalupu, za chalupu, před chalupu..." - a tam už zůstanou na věky.

Tchán se plahočil někde v dílně, když Tchánová kráčela s bednou sklenic a jiných užitečností vzhůru- po schodech na půdu. A pak se stalo něco... asi špatně šlápla, nebo se jí zatočila hlava- zkrátka letěla dolů, a ještě na ni  dopadla ta bedna s těmi užitečnostmi s náležitým zrychlením...  Po dopadu měla rozbitou hlavu a nevstávalo se jí nejlíp. Začala volat na Tchána. Ten nabyl dojmu, že Tchánovou snad přepadli, že tak strašně řve, a tak letěl zjistit, co se děje ... přitom špatně šlápl- a zlomil si nohu v kotníku.

Takže si zavolali RZ a jeli spolu pěkně do nemocnice, kde předpokládám svou historkou příjemně rozptýlili personál táborské nemocnice.

Tak si myslím, že dávat Tchánové cokoli jako dárek už je naprosto zbytečné. Dostala zážitek, na který jistě nikdy nezapomene. Lidi si nadělují seskoky padákem, lety balonem, ale kdo je schopen z fleku zorganizovat společnou jízdu záchrankou? :-))

Píšu až po týdnu, protože příhoda už má šťastný konec. Tchán sice ještě nějaký týden bude nosit sádru, Tchánová se stehů na hlavě zbaví už po neděli.... ale jinak je to OK (tedy v rámci možností a síly předchozího zážitku)...

Tak se opatrujte!! ;-)

Labyrint divadla DRAK

23.7.2010

Milujeme divadlo, a tak jsme neodolali a uskutečnili návštěvu  nově otevřené expozice  vyhlášeného hradeckého divadla Drak. Byla otevřena před několika měsíci v HK - ve zrekonstruovaných Nálepkových kasárnách.

V netradičním labyrintu chodeb jsou ve vitrínách vystavené loutky ze různých představení, které kdy divadlo mělo ve svém repertoáru.

O patro výš se nachází divadelní laboratoř.  Zde je nakázáno se exponátů dotýkat :-))

Děti si tady mohou vyzkoušet, co všechno předchází tomu, než se hra objeví na jevišti a může se v plné parádě předvést divákovi.
Uchvátilo nás hned 1.stanoviště:

Malá scéna, kde se jeden z návštěvníků stává hercem -a druhý posluchačem a divákem. No schválně: už jste někdy hráli pohádku "O Červené karkulce" pomocí nádobí? Že ne? ... stačí trocha fantazie- a rázem je z červeného hrnečku Karkulka  ... a z plecháčku s připevněnou drátěnkou zlý Vlk s ocasem.. :-)

Martinka poslouchala ve svých sluchátkách pokyny režiséra a pohybovala jednotlivými postavami po naznačených drahách, zatímco Majdě v hledišti  ze sluchátek  zněla pohádka o Karkulce.

Další zajímavostí byla výroba scény k této pohádce.

Návštěvníci si mohou vyzkoušet i pult zvukaře, mohou se vžít do role kostyméra, mohou si zkusit vodit loutky... Vše je také doplněno interaktivními fotopanely a videoprojekcemi.

Pan architekt  pojal tvorbu interiéru velmi originálně- dominantou v prostoru  je ovál...,

což vozíčkáři může způsobit i potíže, protože do dvou expozic zkrátka neprojede... :-(

Provoz je teprve zkušební, tak jsme to u východu hned reklamovali, jestli by se s tím ještě nedalo něco dělat...a uvidíme ;-)

Jinak nás ale tato akce nadchla, výborný nápad, velmi zdařilá realizace. Prostory bezbariérové včetně WC (až na ty dva průchody v drači laboratoři ...) - jen by tam ještě mohl být nějaký obchůdek a občerstvení - aby se dalo posedět a probrat svoje dojmy...a určitě by tam mohla běžet i nějaká pohádka z vlastní produkce v dětském koutku ;-)

 Více informací, fotek i virtuální prohlídku naleznete na www divadla DRAK.

Obří akvárium

20.7.2010

Pokud se budete vyskytovat v Hradci Králové a budete mít chuť prohlédnout si rybičky, které běžně nepotkáte v našich řekách a akváriích, pak si vyhraďte cca hodinku času na návštěvu Obřího akvária.
Je vidět, že pan majitel se své živnosti věnuje naplno.

Ve vstupní místnosti si můžete prohlédnout kostry ryb.

V další části expozice se pak ocitnete na dně Amazonky a nad hlavou se vám budou prohánět ryby všech možných tvarů a barev. Paní průvodkyně upozorní na ty nejzajímavější, ale všechny kompletně jsou vyfotografovány a popsány na cedulkách.

Více mnohem zdařilejších fotek naleznete ZDE

V 1. patře můžete zhlédnout asi 30minutový naučný film o všem, co pod vodní hladinou žije a roste.
Prohlídku je vhodné zakončit návštěvou kavárny "U Pirani" :-) , kde vám budou dělat milou společnost dva barevní papoušci a akvárium s pravými dravými piraňami :-), takže krom dobré kávy a zákusků, lze vyzkoušet i ostrost piraních zoubků.

Na prohlídku se bez obav mohou vypravit i vozíčkáři - v budově je pro ně zbudován výtah i WC.

Léto v Bělči nad Orlicí

červenec 2010

Již několik let trávíme pár prázdninových dní ve východních Čechách. Nedaleko Hradce Králové a kousek od řeky Orlice  leží malá vesnička Běleč.
Rádi se účastníme pobytů pro rodiny s postiženými dětmi. Akce je příjemná zejména tím, že každá rodina dostane přiděleného asistenta, který pomáhá s péčí o dítě, které vyžaduje zvláštní péči. Pomoc je založena na pricncipu dobrovolnictví. Rodina asistentovi hradí ubytování a pobyt. Někteří dobrovolníci chodí do rodiny i během roku, jiní se s rodinou seznamují teprve při pobytu. Samozřejmě dochází k nejrůznějším situacím. Budu raději psát jen to těch pozitivních.

Někteří asistenti do rodiny zapadnou a postupně se stanou její součástí. Je to asi ten nejlepší případ a i my jsme měli to štěstí, že jsme jednu takovou pomáhací slečnu kdysi adoptovali :-) Jenže i asistenti mají tu nepěknou vlastnost, že stárnou ;-), a tak si musíme zvykat na nové a oni zase na nás. Letos se to krásně podařilo. A já všem slečnám, které k nám do rodiny chodily pomáhat, moc a moc děkuju! Všechny byly moc bezva, protože nikdy nepropadaly panice a beznaději "že něco nezvládnou", sotva Majdu okoukly, už nás odháněly  a chtěly vše zkusit samy (bez našich rad ;-) ) - a Majda byla náramně spokojená, že má společnost na povídání a hry.
Je to úžasné, že se najdou lidé, kteří jsou ochotni svůj čas a energii ( a někteří i dovolenou- paní dr., psycholožka... i někteří asistenti se už sami stali rodiči, a přesto jezdí pomáhat dále... prostě nevídáno, neslýcháno!) obětovat na práci, za kterou jim na kontě nepřibyde žádná horentní suma. Odjedou bohatší jen o zkušenosti a zážitky, které by je pravděpodobně v životě zcela minuly, kdyby je sami nevyhledali.

Některé výpovědi zachytila i regionální televize a záznem je k vidění ZDE

Pro děti zpravidla bývá připraven program. Lesy v této lokalitě jsou díky rovině a širokým cestám sjízdné i pro vozíčkáře.

Výprava jde po stopách piráta, aby se zmocnila pokladu ukrytého v truhle.

Během hry se plní různé úkoly- zde byl vozíčkář pro jistotu připraven i o zrak :-)

Na některé místa se posádka musí přeplavit ve člunu... a že to není úplně jednoduché některé klienty do lodi usadit ;-)

Součástí programu bývá i amatérské divadlo. Loutkové divadlo paní doktorky Evy K. jsem tu už chválila, tak letos představím zapáleného ochotníka - pana Wlka - coby pana krále z pohádky Sůl na zlato :-) Byla to velmi dramatická komedie :-))

... a na závěr samozřejmě nesmí chybět rej masek.

Díky rovině, které je všude kolem- je zde hotová spleť cyklostezek. Cyklisti se obvykle scházejí v tomto hostinci.
Vaří zde pivo kvasnicové "CAR", jeho černá podoba nese název "CAREVNA" a pivo medové se jmenuje "VČELKA".  Nejsem znalcem piva, ale na tohle vždycky ráda zajdu.
Před hospůdkou to během léta obvykle vypadá jak v půjčovně jízdních kol, protože všechny stojany  u hospody  jsou plné bicyklů a všichni jejich majitelé svědomitě dodržují pitný režim- a že to v těch tropických dnech bylo potřeba! :-)

Letos jsme si pobyt opravdu užili. Děti byly nadmíru spokojené a my dospělí jsme pro samé povídání a zábavu neměli skoro čas spát.
Tak snad se za rok zase všichni ve zdraví sejdeme a budeme pokračovat!! :-) ... a kdyby se snad někdo chtěl přidat- může jet asistovat! ;-)

Jak se venčí krokodýl

17.7.2010

17.července má svátek Martina.
Tedy i to naše malé stvoření má "svůj den" :-) Těšila se na něj a otravovala s tím už od Vánoc: kdyže bude mít svátek a co asi dostane... snad z toho časem vyroste ;-)
Toužila po nafukovacím krokodýlovi.
Tož jsem zakoupila jednoho takového PVC živočicha MADE IN CHINA. Wlk jej nafoukl, strčili jsme jej do auta a vyrazili směr HK- vystřídat babičku a  dědu po týdenní šichtě. Už nás vyhlíželi. Martina šílela radostí, když z nákladového prostoru vykoukl krokodýl :-))

A takhle vypadalo jeho venčení...a vlastně i krocení ;-)

V rybníce k mému zděšení  plavaly i užovky... ty byly ovšem zcela nezkrocené a velmi rychlé, takže digi nestíhal fotit. ...já teoreticky vím, že NIC NEDĚLAJÍ, ale nestačím si to předříkávat tak rychle a intenzivně, abych tomu uvěřila a setkání s nimi se pro mne stalo příjemným :-)

Za to, že babička s dědou přežili ten týden s dětmi bez nehod a taky proto, že máme všichni hromadně ty svátky, pozvali jsme je na oběd do prima restaurace v Třebechovicích pod Orebem. Restaurace se jmenuje Černý kůň a všechno, co nám donesli na stůl nejenže úchvatně vypadalo, ale i báječně chutnalo.
Já si dala mexickou kuchyni -a udělala jsme dobře! :-)  Obsluha vlídná, neskutečný výběr vín ...jen lidí byla plná restaurace - vyplatí se rezervace míst předem.

Po dobrém obědě jsme ještě navštívili proslulý Proboštův betlém ve zdejším muzeu.
Opět krásná podívaná. Já jej tedy pravidelně chodím obdivovat v letních měsících...no ale zas tam není dav lidí a člověk si může ty stovky pohybujících se figurek prohlížet, jak dlouho potřebuje.

Všichni byli spokojení, babička s dědou odjeli dobře naladěni domů, my jsme si přebrali potomky do péče a večer konečně po dlouhých týdnech tropických veder trochu sprchlo.

Dobrovicko

16.7.2010

Pátek byl  posledním "volným" dnem bez dětí. Byli  pozváni k našim holovršským přátelům :-) Již tradičně nám připravili vlastivědnou vycházku- tentokráte do malého městečka Dobrovice.

Dobrovici určitě znají všichni, kdo si rádi osladí svůj šálek čaje či kávy...  Z dobrovického cukrovaru totiž putuje do našich domácností  cukr v obalech s tímto logem:

Letos v květnu zde byla otevřena hned tři muzea: cukrovarnictví, lihovarnictví a řepařství. Muzea byla vybudována díky dotacím ESF v nově zrekonstruovaném renesančním dvoře. Do objektu se vstupuje touto branou, uvnitř dvora je dostatek parkovacích míst a celý objekt je bezbariérový!

Kdo má rád hádanky a rébusy, může si zkusit hádat, co znázorňuje logo umístěná vlevo od nápisu "Dobrovická muzea" ;-)   

Cílem expozice je přiblížit návštěvníkům historii výroby cukru, která v českých zemích byla velmi rozšířená. Mladá průvodkyně si s námi odbyla svou premiéru,  velmi  sesnažila a trpělivě odpovídala na naše všetečné dotazy. :-)

K vidění byla spousta zajímavých věcí: různé druhy cukrové řepy, cukrová třtina (v obřím květináči!), nástroje na zpracovávání řepy a na výrobu cukru... sběratelé balených cukříků si zde přijdou na své  a mohou zde i značně rozšířit svoji sbírku.  To vše se nachází v historických místnostech, které dříve sloužily jako hospodářské prostory.

Fotit se zde nesmělo, takže mám jen jednu fotku, na kterou jsem si vyprosila povolení ;-)
Je to 5kg krystal sacharózy. Dá se říci: pěkně vykrmený krystal :-)

Prohlídka je doplněna i krátkými filmy, v jedné z místností se nachází dětský koutek, kde si děti mohou pohrát s "řepou" - puzzle, pohádka ... 

Poděkovali jsme za příjemnou a naučnou prohlídku, zakoupili turistickou známku a ještě musím ukázat, jak vypadá pohled na cukrovar a nově opravené náměstí z věže radnice.

Stylová je i fontána na náměstí: voda tryská z kostky cukru v nadživotní velikosti ;-)

Dobrovicko určitě stojí za návštěvu. Tipy na výlety pro pěší i cyklisty v tomto kraji naleznete ZDE

Zbytek dne jsme strávili u bazénu, kde pan domácí griloval a neskutečným způsobem nám přecpal břich. Povídali jsme, potom děti zorganizovaly turnaj v oblíbené hře "země-město" , Wlk pošťoural všechny PC v domácnosti a zlatým hřebem večera byl odjezd do Prahy se mnou za volantem. 

Já tu žlutou příšeru prostě musím zdolat a ochočit si ji! Velikostí mě rozhodně nezaplaší :-) Dopadlo to výborně- Wlk si užil trochu adrenalinu, ale dojeli jsme bez nehody a těšíme se, až naše milé venkovany uvítáme u nás.

Lodičky

13.7.2010

Dnešní den je pro mne sváteční :-)
Jednak nemám doma děti ;-), jednak je v kalendáři jméno, které rodičům kdysi padlo do oka natolik, že mi jej nechali zapsat do rodného listu.

Můj manžel je rád originální (a často se mu to daří ;-) ). Rozhodl se mi nadělit "zážitky".
Hned dopoledne jsem usedla za volant našeho "minubusu", do čehož se normálně moc nehrnu. On mi dělal spolujezdce a poradce- že už je nejvyšší čas naučit se to auto ovládat (aúúú, zlatej můj malej fiátek dobló!). Já šílela, ale nějak jsme dojeli až k cíli. Když se mi podařilo i zaparkovat, vypadl z auta se slovy: "No, učitele v autoškole bych tedy fakt dělat nechtěl..." - a vyrazil do pracovního procesu ;-)

Kolem 5.hodiny odpoledne pípala SMS: ODPOCIN SI ZA HODINU VYRAZIME ZA ZAZITKY!

Pomýšlela jsem na nějakou letní scénu- divadlo můžu, pak mě napadlo ještě kino... zvědavá jsem byla velice. Wlk přikvačil domů a velel k oblékání se.
Na otázku: "Co si mám vzít na sebe?" se mi dostalo klasické odpovědi: "No něco si vem. Něco neutrálního..."
Tak já hned zajásala- jdeme bez vozíku, nebudu ani řídit- hurá! : "Vezmu si šaty, jo?", navrhuju.
"No, to snad ani nebude potřeba. Spíš něco normálního..." zpražil mě choť.

Nasadil mě do auta a tvářil se tajemně. Když jsem viděla, že zahýbá k Vltavě a směrová tabule hlásá: "Přístaviště", seplo mi: "My nejdeme na lodičky, že ne!!?", ujišťovala jsem se.

Wlk se zazubil: "Jasně, že jdeme na lodičky..." - hned přidal několik vtipů na téma Cháron a Jak utopit dr. Mráčka...
No bezva.
Tak to tu ještě nebylo. Bydlím v Praze čtvrt století, ale po Vltavě na lodičkách jsem opravdu ještě nejela.

Originalita nechyběla ani v názvu lodi :-))

...a po krátkém zaškolení od lodičkáře :-), jak pracovat s motorem a kam volat v případě nesnází- hurá směrem k Tančícímu domu.

ze začátku jsem tedy neustále sledovala, ke kterému břehu bude snazší doplavat, kdyby "jako nastaly ty potíže", ale hladina byla klidná a vedro na loďce bylo mnohem snesitelnější, tak jsem se zklidnila a kochala se neobvyklými pohledy na známé stavby.

Pražský hrad

 

Emauzy

Vyšehrad- odtud údajně skočil Šemík ... tak tedy nevím, jak by pak uháněl k Neumětelům... takový skok by asi těžko rozběhal... ale pověst je to pěkná ;-)

Na nábřeží bylo i "parkoviště labutí" :-)

Cíl naší cesty Tančící dům- zde následovala otočka- a plulo se zpět

Věže kostela svatého Petra a Pavla na Vyšehradě

Blogger se má tu a tam ukázat veřejnosti- tak tedy autentické foto z plavby ;-)

Ty červené střechy patří  vyhlášené porodnici v Podolí - přímo  pod vyšehradskými hradbami.
Odtud jsme si před 13 a půl lety přivezli naše první miminko - Majdu. Ráda vzpomínám na pokoj, kde nás sice bylo mnoho, ale byl odtud krásný výhled na Vltavu a na celé nábřeží.

MHD v Praze nejsou jen tramvaje, metro, autobusy a lanovka na Petřín. Na MHD jízdenky můžete jezdit i lodí!

A tady si zážitek můžete koupit. Půjčovna lodiček na Císařské louce.
Hodina plavby rychle utekla.
Byla to moc příjemná projížďka.

Praha je opravdu krásná a nikdy mě neomrzí dívat se na její "panoramata" :-)
Lze si zapůjčit i lodičky s grilem... takže jako tip na prázdninové poznávání Prahy můžu doporučit! :-)

Varování

...tak tohle jsem musela vyfotit, abyste se podle toho mohli zařídit ;-) 

Bez dětí

Jsme týden bez dětí!
Neobvyklý úkaz, který  nastává jednkrát do roka!! . Babička s dědou si obě holky na týden vzali a my se tetelíme blahem. Jsou 100km od domova, takže v dojezdu, kdyby bylo třeba. (snad nebude!)

Majda měla nakázáno, že ráno a večer pošle SMS, abych věděla, že jsou všichni živí a neděje se nic hrůzného. Tak hned 2.den přišla zpráva tohoto znění:

AHOJ. MARTINA HRAJE UNO. VCERA SPADLA Z KOLA,PAK SE V RYBNIKU PICHLA O KAMEN A V NOCI RVALA.TAKY SI STRCILA NOHU POD MUJ VOZIK A JA TO NEVEDELA. DEDA ZTRATIL NA KOLE CIGARA A ZAPALOVAC A U RYBNIKA HO BODLA DIVOKA VCELA. RUKU MA JAK BOXER.MUZU MU JI NAMAZAT  BACTROBANEM?

...prostě pohoda :-))
Napsala jsem, že stačí, když bude psát jen večer ;-)

Promoce

8.7.2010

Ve čtvrtek jsem z HK vyrazila časně ráno autobusem Student agency směrem do Prahy.(mimochodem úžasná služba: připadala jsme si jak v letadle- denní tisk, káva, stevardka nabízela i jiné občerstvení, možnost půjčit si sluchátka... a to celé za 70Kč! - přijelo se na čas-pojedu zas :-) )
Měla jsem totiž pozvání na promoci. Významná událost v životě mladého člověka, hřejivý pocit pro rodiče, kteří mohou kapitolu dětství tímto považovat za ukončenou ;-)

Promoci měla dcera mojí přítelkyně Lenky - Bára. Poznaly jsme se díky tomu, že obě naše dcery trpí stejnou nemocí :-( - zdá se, že snad opravdu platí, že všechno zlé je k něčemu dobré.

Promoce VŠO probíhala v bývalé budově Federálního shromáždění.
Dnes se zde nachází nová expozice Národního muzea.

Absolventi usedli do poslaneckých lavic. Interiér budovy je samozřejmě klasicky socialistický. Pozvaní hosté měli problém sehnat místo, odkud by bylo dobře vidět a dalo se fotit. Takže nastal typický chaos: jedny davy se s pugéty nad hlavou rvaly TAM- a jiné, které zjistily, že TAM to není ONO, se zase draly zpět.

Obřad začal přesně v 9hodin a trval hodinu.
130 lidí si od tohoto data může směle psát ke svému jménu titul "Ing."

Bylo hezké dívat se na ty rozradostněné davy, všichni všem gratulovali, všichni se usmívali, foťáky cvakaly, všude plno překrásných kytek a dárkových taštiček, dojaté babičky s kapesníky, pánové v kvádrech a slečny ve slavnostních šatech....

...tedy až na malé výjimky :-( na promoci se dá vyrazit i v oválených bavlněných šatech a v "krokskách". Jojo, plastové dřeváky, to je vynález století- nezničitelné, nápadné, všudypřítomné ;-)

Po slavnostním ceremoniálu jsme pokračovali procházkou přes Václavské náměstí do naší oblíbené řecké restaurace Zorbas v ulici Ve Smečkách.

Bára byla květinami doslova zavalená. Tady je malá výstava:

Připili jsme si na zdraví všech a na další Bářiny úspěchy  sklenkou commandarie, což je slavné rozinkové víno z Kypru připravované podle receptury ze 7.století - zraje v dubových sudech na slunci- má zajímavou chuť i barvu. Lahoda! Jako aperitiv vynikající.

Dále probíhala volná debata nad jídelním lístekm. Jídla měla řecké názvy, takže než hosté pročetli a zjistili, co by vlastně chtěli...  :-)

Objednala jsme si takový míchaný talíř s názvem Afrodita.

...a dostala tohle: paní servírka to popletla, přehodila názvy jídel- a my-protože jsme je neznali, jsme jí na to skočili! :-) Záměnu jídel odhalil až pan majitel, ale  nevadilo to, jídla byla výborná a my měli alespoń důvod k žertování na účet podniku :-))

Odpoledne jsem se zase vracela za dětmi do HK. Byl to příjemný zážitek.
Báře děkuju za pozvání a doufám, že své znalosti a diplomku, která jí dala tolik práce, zúročí v praxi!
Bára je totiž odborníkem na mezinárodní teritoriální studia a management cestovního ruchu - aby bylo jasno! ;-)