Štědrý den

24.12.2011

Jak se všechno postupem času mění... Děti se nemohly dočkat, až nastane okamžik "O" a budou moci vniknout ke stromečku a rozbalovat dárky.

I já si dobře vzpomínám, jak jsem kdysi dávno počítala minuty a den se neúnavně vlekl a u večeře mi připadalo, že dospělí záměrně zdržují a nejvíc mě dokázala rozčílit klasická otázka mámy, když se ptala stolovníků: "Nedáte si ještě někdo něco?" ... a vždy se našel někdo, kdo chtěl ještě trochu salátu, či kousek ryby .... ;-)

Role se vyměnily. Připadá mi, že den děsně letí a já nestíhám podle časového harmonogramu, který jsem si sama pro sebe sestavila. Od rána kmitáme, aby se nazdobil stromek, připravily pochutiny na večer- děti přepínají televizi a loví oblíbené pohádky a já s hrůzou zjišťuju, že jsou tři hodiny odpoledne a že ještě  musím na hřbitov. Musím, protože chci. Překvapilo mě, kolik lidí má stejnou potřebu: navštívit svoje nebožtíky právě dnes... Po čtvrté hodině odpoledne už byla tma, pršelo, na většině hrobů plápolaly plamínky svíček a pohybovalo se tam docela dost lidí.

Pak ještě zaběhnout k sousedům s dárečkem a s rybí polévkou - a honem nachystat stůl na večeři. To nám ten den rychle utekl! ;-) 

V šest večer jsme  skutečně zasedli ke společné večeři. Bylo nás osm. Parádní rodinná sešlost :-)  Český kapr chutnal i zaoceánské sekci :-))

Pod stromečkem měl každý překvapení. Ježíšek si dal práci a opravdu každého něčím překvapil - až šokoval :-))
Ozývaly se různé výkřiky údivu a díků, o babičku se několikrát pokoušel stav šílenství- to pokaždé, když rozbalovala krabici s "nějakou elektronikou". Děda totiž propadl kouzlu plastů a elektroniky. Vše nakupuje ve velkém stylu- mnohdy netuší, k čemu ta věc doopravdy slouží, ale reklama je mocná čarodějka, a tak se naše domácnost hemží vysavači všeho druhu, kávovary, TVpřijímači... a vrcholné číslo se mu povedlo, když na vánočním večírku vyhrál myčku na nádobí :-)) - takže i myček je tu dostatek :-))

Je s nimi legrace. Ještěže pan Wlk umí vše zprovoznit a popřípadě i opravit - ne každý přístroj vydrží naše neodborné zacházení :-)

Děti se nakonec nejvíce radovaly z darů obyčejných: z  kuličkové dráhy, kterou si moc přála Martinka; Majdu potěšila nějaké paráda a lávová lampa, kde se prohánějí modré bubliny. Samozřejmě nechyběly knihy a CD- ale to už se tady bere automaticky- to by spíš asi vzbudilo údiv, kdyby se něco takového pod stromečkem neobjevilo.

A tak jsme vybalovali a hned všechno zkoušeli a povídali a pili víno a kávu a mlsali kdeco... a spát se šlo samozřejmě dlouho po půlnoci.

Děkujeme za krásný večer strávený pohromadě a taky za spoustu dárečků... zasloužili bychom si i méně! ;-)