V.H.

18:12.2011

 Poslední adventní neděle byla nejen zlatá, ale taky smutná.
Všechna média zaplavila zpráva o smrti Václava Havla. Člověka, jehož jméno je spjato se změnou politického systému v této zemi- se sametovou revolucí a pro mne i se specifickým smyslem pro humor a taky s absurdním dramatem, kterému jsem se tehdy  před 20lety -coby studentka - musela učit rozumět.

Je zvláštní, že u některých lidí si nechci jejich smrtelnost vůbec připustit.  Zůstávají mi v mysli zafixovaní tak, jako by se zastavil čas. Podobu Václava Havla si asi už navždy budu pamatovat právě díky tomuto plakátu, který  na přelomu roku 89 visel na všech nárožích a na všech nástěnkách.

                                                                             foto: zdroj internet

Miloval lidi a byl jimi milován. Možná pro to, že jej ani vysoké fukce nezbavily lidských vlastností.

 Ráda jsem poslouchala Hovory z Lán- nebo jak se přesně ten rozhlasový pořad jmenoval. A byl to taky první politik, jehož projevy jsem si se zájmem poslechla až do konce- už pro jazyk a styl, jakým byly psány.

Havlovo jméno je dnes skloňováno ve všech pádech. Bohužel už jen v minulém čase.
Mnoho nesmrtelného však po něm zůstane...


"Člověk by se měl chovat tak, jak si myslí, že by se měli chovat všichni."
                                                                                                     Václav Havel