29.2.2012
Dnešní datum v kalendáři je vzácné. A tím, že se objevuje se pouze 1x za 4roky, je vlastně i výjimečné. Podle irské tradice se prý mohou právě tento den dámy zhostit ryze mužské záležitosti- a požádat své partnery o ruku.
Už minulý týden jsem do rohu svého blogu umístila zelenou stužku s nápisem, který oznamuje, že právě tento den byl vyhlášen za Den pro vzácná onemocnění.
Za vzácné onemocnění je považována taková choroba, kterou má 1 ze 2000 obyvatel. Na světě je jich evidováno více než 7tisíc ... a jak jsem tak pročítala ty odborné texty, pobavilo mě anglické označení těchto chrob- jako "sirotčí nemoci". Takový překladatelský oříšek :-))
Proč mě toto téma zaujalo?
Asi hlavně proto, že i Majda svým onemocněním do této skupiny patří. Lidé s tímto problémem narážejí v životě na různá úskalí: mnoho doktorů nemoc vůbec nezná, mnohdy na ni neexistuje léčba, pro farmaceutické firmy nejsou tato onemocnění příliš "lukrativními" zákazníky... zkrátka v žádné oblasti nejsou zařaditelní do běžných škatulek.
Setkání s nimi je však vždy obohacující- tedy pro toho, kdo se obohatit chce ;-)
Tak si užijte tento "den navíc" nějak netradičně - třeba i zhlédnutím filmu s příznačným názvem Přestupný rok (Leap Year). Můžete volit komedii nebo drama :-)
Velmi špatná zkušenost s TICKETSTREAM
26.2.2012
Ještě se zde z výchovných důvodů musím podělit o zkušenost, kterou jsem si tento týden pořídila -celkem proti své vůli- při nákupu vstupenek u společnosti TICKETSTREAM.
15.2. začal předprodej vstupenek na velmi žádanou kulturní akci- Barování.. O lístky mi tentokráte hodně šlo, a tak jsem poctivě číhala u PC, abych vyklikala potřebné. Zadařilo se. Přišly pokyny k platbě, která proběhla ještě téhož večera a suma ve výši 1100Kč putovala na účet TS. Všichni obdarovaní se radovali ze štěstí, které je potkalo- tedy z ulovených vstupenek.
Po týdnu se nedělo nic. Žádné povolení k vytištění e-ticketů nedorazilo. Napsala jsem tedy na jediný uvedený mail do TS dotaz, cože je s vyřízením objednávky č. 000???
Odpověď tohoto znění dorazila vzápětí:
Zaslala jsem tedy podklady pro uskutečnení platby, které mi přišly právě od TS, i potvrzení o jejím provedení a sdělení, že vstupenky již byly slíbeny jako dar, což je tedy velmi trapná situace a že věřím, že to TS nějak vyřeší ...
Ale kdepak. Co by řešil. Napsal jen další mail, kde vlastně nebylo napsáno nic.
Logicky: objednávka nebyla jeho, peníze za ni zaplacené taky ne, takže co? No správně: trhni si nohou a neotravuj, zákazníku. Od toho my tady nejsme, abychom ti dělali za tvoje peníze dobře!
(pro úplnost jen dodávám, že TS si účtuje ke každé vstupence manipulační poplatek 10% z ceny vstupenky)
Jsem alergická na sdělení, která zaberou jen určitý počet řádků, a přesto se z nich nic nedozvíte. Sedla jsem tedy a napsala panu managerovi taky mail:
Dobrý den, vážený pane,
děkuji vám za mail plný hezkých- avšak nic neříkajících- frází.
1/ nenašla jsem zde žádnou zmínku o tom, jak tedy proběhla platba (k čemu jste chtěl zaslat všechny údaje ??) a zda už peníze byly odeslány zpět na účet
2/ kdo je za tuto chybu zodpovědný? Jak k ní došlo a co jste vy jako reservation manager udělal pro to, aby se příště neopakovala?
3/ Kdo je váš nadřízený- resp. komu mám adresovat stížnost na vaše jednání, protože informace, že vtupenky na tuto akci jsou již vyprodané nebyla v době odesílání mailu pravdivá - po 17.hodině se do prodeje vrátily nezaplacené rezervace, tudíž se koupit daly. A jak jsem se vám v předchozím mailu snažila vysvětlit, vaše "chyba" mi způsobila dost velké faux pas, takže tentokrát mi o vstupenky na tuto akci šlo víc než kdykoli jindy.
S pozdravem
M.V.
A nic... Kdo by čekal nějaké gesto- jako třeba trapná a symoblická sleva na příští nákup... ani náhodou. Navíc se ozvali další dva zákazníci, kteří měli stejný problém.
Celou naši komunikaci jsem tedy přeposlala panu šéfdramaturgovi Malostranské besedy, aby měl přehled, jak se prodejce jejich vstupenek chová. Ten tedy přistoupil k problému jinak - taknějak podle mých představ- omlouval se vlastně za něco, co nezpůsobil a snažil se hledat nějakou alternativu....
Závěrem:
Při nákupu u společnosti TICKETSTREAM počítejte s možností, že za svoje peníze nedostanete vůbec nic. Jen podniktete na vlastní náklady jednu bankovní transakci. Vaše případné připomínky s vámi rozhodně řešit nebudou..., ale mají na to lidi!! - nicméně na www se dočtete: /zkopírováno/
Ještě se zde z výchovných důvodů musím podělit o zkušenost, kterou jsem si tento týden pořídila -celkem proti své vůli- při nákupu vstupenek u společnosti TICKETSTREAM.
15.2. začal předprodej vstupenek na velmi žádanou kulturní akci- Barování.. O lístky mi tentokráte hodně šlo, a tak jsem poctivě číhala u PC, abych vyklikala potřebné. Zadařilo se. Přišly pokyny k platbě, která proběhla ještě téhož večera a suma ve výši 1100Kč putovala na účet TS. Všichni obdarovaní se radovali ze štěstí, které je potkalo- tedy z ulovených vstupenek.
Po týdnu se nedělo nic. Žádné povolení k vytištění e-ticketů nedorazilo. Napsala jsem tedy na jediný uvedený mail do TS dotaz, cože je s vyřízením objednávky č. 000???
Odpověď tohoto znění dorazila vzápětí:
Dobrý den,
Bohužel vaši objednávku neevidujeme. Prosím o zaslání detailů platby. Bohužel již nejsou volné vstupenky. Jakmile nám platba dorazí bude vám odeslána zpět na účet.
S pozdravem
Jan Hrnčirík
Reservation Manager
Zaslala jsem tedy podklady pro uskutečnení platby, které mi přišly právě od TS, i potvrzení o jejím provedení a sdělení, že vstupenky již byly slíbeny jako dar, což je tedy velmi trapná situace a že věřím, že to TS nějak vyřeší ...
Ale kdepak. Co by řešil. Napsal jen další mail, kde vlastně nebylo napsáno nic.
Logicky: objednávka nebyla jeho, peníze za ni zaplacené taky ne, takže co? No správně: trhni si nohou a neotravuj, zákazníku. Od toho my tady nejsme, abychom ti dělali za tvoje peníze dobře!
(pro úplnost jen dodávám, že TS si účtuje ke každé vstupence manipulační poplatek 10% z ceny vstupenky)
Jsem alergická na sdělení, která zaberou jen určitý počet řádků, a přesto se z nich nic nedozvíte. Sedla jsem tedy a napsala panu managerovi taky mail:
Dobrý den, vážený pane,
děkuji vám za mail plný hezkých- avšak nic neříkajících- frází.
1/ nenašla jsem zde žádnou zmínku o tom, jak tedy proběhla platba (k čemu jste chtěl zaslat všechny údaje ??) a zda už peníze byly odeslány zpět na účet
2/ kdo je za tuto chybu zodpovědný? Jak k ní došlo a co jste vy jako reservation manager udělal pro to, aby se příště neopakovala?
3/ Kdo je váš nadřízený- resp. komu mám adresovat stížnost na vaše jednání, protože informace, že vtupenky na tuto akci jsou již vyprodané nebyla v době odesílání mailu pravdivá - po 17.hodině se do prodeje vrátily nezaplacené rezervace, tudíž se koupit daly. A jak jsem se vám v předchozím mailu snažila vysvětlit, vaše "chyba" mi způsobila dost velké faux pas, takže tentokrát mi o vstupenky na tuto akci šlo víc než kdykoli jindy.
S pozdravem
M.V.
A nic... Kdo by čekal nějaké gesto- jako třeba trapná a symoblická sleva na příští nákup... ani náhodou. Navíc se ozvali další dva zákazníci, kteří měli stejný problém.
Celou naši komunikaci jsem tedy přeposlala panu šéfdramaturgovi Malostranské besedy, aby měl přehled, jak se prodejce jejich vstupenek chová. Ten tedy přistoupil k problému jinak - taknějak podle mých představ- omlouval se vlastně za něco, co nezpůsobil a snažil se hledat nějakou alternativu....
Závěrem:
Při nákupu u společnosti TICKETSTREAM počítejte s možností, že za svoje peníze nedostanete vůbec nic. Jen podniktete na vlastní náklady jednu bankovní transakci. Vaše případné připomínky s vámi rozhodně řešit nebudou..., ale mají na to lidi!! - nicméně na www se dočtete: /zkopírováno/
Jsme pyšní na to, že Vám můžeme představit první evropský systém rezervace vstupenek v reálném čase. Budovali jsme tento systém za pomoci nejlepších specialistů z celého světa, abychom vytvořili systém, který pracuje jednoduše a efektivně bez omezení hranicemi států. Samozřejmě vítáme Vaše připomínky a návrhy, stačí kliknout na "Kontaktujte nás".Tak jo. Každý jsme pyšný na něco jiného...
Převaz
24.2.2012
V pátek jsem se vydala se svou renovovanou nožkou na převaz. Nešla jsem do ordinace poprvé, a tak jsem si i tentokrát všimla, že sestry mají poněkud ostřejší přístup k pacientům. Především se nemohu zbavit dojmu, že pacient není vítán, ať přichází v kteroukoli denní dobu. První otázka, kterou schytá místo pozdravu je: "Jste objednán?" a nebo: "Kdo vás posílá a proč sem?" Docela žasnu.
Pan dr. je pohodář, k pacientům se chová vlídně - tvoří jakoby samostatnou jednotku.
Přišla jsem na smluvený čas o něco dříve- tedy ve 12:15. Vzbudila jsem u sestry podezření a šla se podívat do PC, zda jsem skutečně objednána. Ke své hrůze zjistila, že ano. Odvelela mě do vedlejší ambulance a houkla, aŤ si tedy nohu rozvážu. Vzhledem k tomu, kde všude mám sešíváno, mi ty předklony a ohýbání se moc nejdou.
Po odstranění obvazu jsem koukala na to, jak je noha vybarvená- převládají odstíny tmavěfialové. A tak jsem jen při prvním ohledání konstatovala: "No já vypadám..."
"A jak byste asi tak chtěla vypadat po operaci?", hned vystartovala sestra.
Říkám, že nevím, že je to moje první zkušenost a takové modřiny jsem nikdy neměla ani po svých nepovedených sportovních výkonech, tak se prostě podivuju nad novým úkazem.
Vstoupil doktor a soucitně pravil: "Vy vypadáte.." :-)) "Ale nebojte, to zmizí.."
Mezitím sestra řádila v čekárně- a padaly klasické dotazy. Strčila hlavu zpátky do naší ambulance a zhrouceným tónem sdělila světu, že je dneska pátek a ona už toho má dost a že se lidi snad dneska zbláznili!
Doktor na to nic.
Povolal ji zpátky ke mně, ať mi stehy zazelení, zalepí a nohu zase zaváže. Při této činnosti pilně pracovala s mobilem. Ostatní jí bylo jedno. Zacvakla mi obinadla takovými těmi úchyty, co jsou tvořené gumičkou a na každém okraji je kovová přezka se zoubky, v místě spodní strany stehna. Sotva jsem dosedla, svorka mě štípla. Vyskočila jsem a poprosila o předělání :-)) To byl vrchol! "Blbě to vyšlo, no! tak já nevím. Tak vám to jen přelepím, když vám tohle vadí..."
"No, to budete hodná. Vadí mi to celkem dost..." ...chtěla bych vidět toho fakíra, který při každém dosednutí s potěšení zaregistruje píchnutí čtyř zoubků.
Odsunula jsem se do čekárny a čekala na odvoz. Mezitím dostalo několik lidí vyhubováno, že vůbec přišli. Dvě dámy koukaly stejně vyjeveně jaké já- tedy proč by neměly přijít na schůzku, kterou jim doktor nařídil??? Sestra práskala dveřmi na všech stranách a poněkolikáté opakovala, že je pátek!!!
Některé jevy nechápu... Jsou ordinace, kde si pacienta hýčkají- sestra se i omluví, že se objednací čas neshoduje s časem odbavení, a jsou ordinace, kde si už na prahu připadáte jak obtížný hmyz. Jestli je sester tak málo, že doktor nemá z čeho vybírat... nebo je léty ozkoušeno, že se na pacienty musí "takhle"
Vždyť přece žádný pacient nejde do ordinace "zadarmo"- na každého se ZP vyúčtuje nějaký úkon...
... pana doktora budu s klidem doporučovat, ale zároveň případné zájemce upozorním na chování sester. Zejména sestra-seniorka je tedy opravdu ostrý kalibr.
V pátek jsem se vydala se svou renovovanou nožkou na převaz. Nešla jsem do ordinace poprvé, a tak jsem si i tentokrát všimla, že sestry mají poněkud ostřejší přístup k pacientům. Především se nemohu zbavit dojmu, že pacient není vítán, ať přichází v kteroukoli denní dobu. První otázka, kterou schytá místo pozdravu je: "Jste objednán?" a nebo: "Kdo vás posílá a proč sem?" Docela žasnu.
Pan dr. je pohodář, k pacientům se chová vlídně - tvoří jakoby samostatnou jednotku.
Přišla jsem na smluvený čas o něco dříve- tedy ve 12:15. Vzbudila jsem u sestry podezření a šla se podívat do PC, zda jsem skutečně objednána. Ke své hrůze zjistila, že ano. Odvelela mě do vedlejší ambulance a houkla, aŤ si tedy nohu rozvážu. Vzhledem k tomu, kde všude mám sešíváno, mi ty předklony a ohýbání se moc nejdou.
Po odstranění obvazu jsem koukala na to, jak je noha vybarvená- převládají odstíny tmavěfialové. A tak jsem jen při prvním ohledání konstatovala: "No já vypadám..."
"A jak byste asi tak chtěla vypadat po operaci?", hned vystartovala sestra.
Říkám, že nevím, že je to moje první zkušenost a takové modřiny jsem nikdy neměla ani po svých nepovedených sportovních výkonech, tak se prostě podivuju nad novým úkazem.
Vstoupil doktor a soucitně pravil: "Vy vypadáte.." :-)) "Ale nebojte, to zmizí.."
Mezitím sestra řádila v čekárně- a padaly klasické dotazy. Strčila hlavu zpátky do naší ambulance a zhrouceným tónem sdělila světu, že je dneska pátek a ona už toho má dost a že se lidi snad dneska zbláznili!
Doktor na to nic.
Povolal ji zpátky ke mně, ať mi stehy zazelení, zalepí a nohu zase zaváže. Při této činnosti pilně pracovala s mobilem. Ostatní jí bylo jedno. Zacvakla mi obinadla takovými těmi úchyty, co jsou tvořené gumičkou a na každém okraji je kovová přezka se zoubky, v místě spodní strany stehna. Sotva jsem dosedla, svorka mě štípla. Vyskočila jsem a poprosila o předělání :-)) To byl vrchol! "Blbě to vyšlo, no! tak já nevím. Tak vám to jen přelepím, když vám tohle vadí..."
"No, to budete hodná. Vadí mi to celkem dost..." ...chtěla bych vidět toho fakíra, který při každém dosednutí s potěšení zaregistruje píchnutí čtyř zoubků.
Odsunula jsem se do čekárny a čekala na odvoz. Mezitím dostalo několik lidí vyhubováno, že vůbec přišli. Dvě dámy koukaly stejně vyjeveně jaké já- tedy proč by neměly přijít na schůzku, kterou jim doktor nařídil??? Sestra práskala dveřmi na všech stranách a poněkolikáté opakovala, že je pátek!!!
Některé jevy nechápu... Jsou ordinace, kde si pacienta hýčkají- sestra se i omluví, že se objednací čas neshoduje s časem odbavení, a jsou ordinace, kde si už na prahu připadáte jak obtížný hmyz. Jestli je sester tak málo, že doktor nemá z čeho vybírat... nebo je léty ozkoušeno, že se na pacienty musí "takhle"
Vždyť přece žádný pacient nejde do ordinace "zadarmo"- na každého se ZP vyúčtuje nějaký úkon...
... pana doktora budu s klidem doporučovat, ale zároveň případné zájemce upozorním na chování sester. Zejména sestra-seniorka je tedy opravdu ostrý kalibr.
Den poté...
23.2.2012
tak do skoku mi ještě není, ale doufám, že brzy bude :-)
Včera to byl zážitek!
Nikdy jsem nebyla na operaci v lokální anestezii. neuměla jsem si to představit a docela mě to děsilo. No, zajímavá zkušenost. ;-) Doktor si s vámi normálně povídá. Vy máte možnost si v případě potřeby dýchnout N2O - tedy "rajský plyn", což jsem ani nedělala, protože jsem měla strach, že mi pak bude zle. (moje utkvělá představa...)
Popisovat zákrok by asi bylo brutální. Ale já byla ráda, že "mám přehled o tom, co se mi děje" a že mi pan dr. všechno vysvětlil- a po dohodě i ukázal, co vypreparoval ven. ;-)
Nožka byla poněkud komplikovanější, než se zdálo, a tak po dvou hodinách byla akce ukončena- a zbytek až zase za měsíc.
Včerejší večer nicmoc- tedy loupla jsem si nějaké léky na bolest, což normálně nedělám, takže jsme zjistili, že v naší domácnosti se nenachází ani 400 Ibalgin. Nacpala jsem se nějakými pilulemi pro děti s tím, že jsem si jich vzala víc..a dalo se i spát :-)
Nohu mám samozřejmě celou zavázanou a tu a tam něco zabolí. Ale nic dramatického. Jen mě to dost omezuje v pohybu. Dneska jsem měla jít na vycházku... nechce se mi. Fouká tam a je tam nevlídno. Šmajdám tady po bytě a vypadám jak zaměstnanec Ministry of Silly Walk :-))
Tak děkuju všem, kteří drželi palce a projevili zájem :-) Za měsíc budou mít šanci si to zopakovat. Jednou se fakt zblázním. Až budu mít někdy něco podle plánu- tedy bez komplikací- tak... mě to asi nebude ani bavit. ;-)
Každopádně se těším a chci věřit tomu, že nastane okamžik, kdy mě noha bolet nebude, nebude otékat, nebude trpět záněty... a v létě třeba budu nosit i kalhoty kratší než ke kotníkům :-)
O úspěšnosti operace se prý dá zodpovědně hovořit po půl roce.... tak nebudu dělat předčasné závěry.
Příště určitě o něčem veselejším! :-))
tak do skoku mi ještě není, ale doufám, že brzy bude :-)
Včera to byl zážitek!
Nikdy jsem nebyla na operaci v lokální anestezii. neuměla jsem si to představit a docela mě to děsilo. No, zajímavá zkušenost. ;-) Doktor si s vámi normálně povídá. Vy máte možnost si v případě potřeby dýchnout N2O - tedy "rajský plyn", což jsem ani nedělala, protože jsem měla strach, že mi pak bude zle. (moje utkvělá představa...)
Popisovat zákrok by asi bylo brutální. Ale já byla ráda, že "mám přehled o tom, co se mi děje" a že mi pan dr. všechno vysvětlil- a po dohodě i ukázal, co vypreparoval ven. ;-)
Nožka byla poněkud komplikovanější, než se zdálo, a tak po dvou hodinách byla akce ukončena- a zbytek až zase za měsíc.
Včerejší večer nicmoc- tedy loupla jsem si nějaké léky na bolest, což normálně nedělám, takže jsme zjistili, že v naší domácnosti se nenachází ani 400 Ibalgin. Nacpala jsem se nějakými pilulemi pro děti s tím, že jsem si jich vzala víc..a dalo se i spát :-)
Nohu mám samozřejmě celou zavázanou a tu a tam něco zabolí. Ale nic dramatického. Jen mě to dost omezuje v pohybu. Dneska jsem měla jít na vycházku... nechce se mi. Fouká tam a je tam nevlídno. Šmajdám tady po bytě a vypadám jak zaměstnanec Ministry of Silly Walk :-))
Tak děkuju všem, kteří drželi palce a projevili zájem :-) Za měsíc budou mít šanci si to zopakovat. Jednou se fakt zblázním. Až budu mít někdy něco podle plánu- tedy bez komplikací- tak... mě to asi nebude ani bavit. ;-)
Každopádně se těším a chci věřit tomu, že nastane okamžik, kdy mě noha bolet nebude, nebude otékat, nebude trpět záněty... a v létě třeba budu nosit i kalhoty kratší než ke kotníkům :-)
O úspěšnosti operace se prý dá zodpovědně hovořit po půl roce.... tak nebudu dělat předčasné závěry.
Příště určitě o něčem veselejším! :-))
Před operací
22.2.2012
10:30
... nepříjemné období. Alespoň pro mne.
Nejsem totiž úplně to nejlepší médium na léčbu čehokoli.
Samozřejmě se mi ještě minulý týden projevila nějaká šílená alergie (ačkoli minulou středu jsem byla panu dr. ochotná podepsat vlastní krví, že nejsem na NIC alergická)- no tak jsem. Po injekcích se mi udělaly boule, celé břicho mi zrudlo a drbala jsem se jak pes. Dr. nevěří a kdykoli se zjevím na prahu ordinace, vidím, jak vyděšeně hledí, s čím zas jdu :-))
Mám buhužel ještě jednu nepěknou vlastnost. Jakmile jde do tuhého, začínám být třeskutě "vtipná".
Efekt to má zcela nežádoucí: všichni nabydou dojmu, jak já to dobře snáším a jak mám pořád dobrou náladu. Přitom opak je pravdou!!
Šílím jen při pomyšlení na návštěvu jakékoli ordinace!! V podstatě jediný dr., kam chodím pravidelně a bez obav, je můj zubař.
Víkend jsem strávila studiem :-) Sjížděla jsem si videa a pročítala články, jak taková operace probíhá- na internetu se dá najít opravdu všechno- to abych s e jako sžila s prostředím. Sžila jsem se dokonale. Ani spát se mi pak nechtělo ;-)
No a včera jsem byla dojatá.
Tolik lidí mi psalo, ba dokonce volalo!!, aby mi popřálo hladký průběh operace (hehe, pan dr. se jmenuje Hladký :-))
Opravdu mě to potěšilo. A všem moc děkuju. Budu se snažit chovat se stejně empaticky ;-)
Wlk ráno odcházel do práce a pravil, že mi přeje, aŤ mě to nebolí a panu doktorovi, že přeje, aby se nenechal vyvést z míry... ach, ty jeho trefné komentáře ;-)
Tak se jdu sbalit a vyrazím... dvanáctá se blíží... ;-) Doufám, že budeme jen operovat a ne pitvat, jak se praví v jednom otřepaném vtipu :-)
10:30
... nepříjemné období. Alespoň pro mne.
Nejsem totiž úplně to nejlepší médium na léčbu čehokoli.
Samozřejmě se mi ještě minulý týden projevila nějaká šílená alergie (ačkoli minulou středu jsem byla panu dr. ochotná podepsat vlastní krví, že nejsem na NIC alergická)- no tak jsem. Po injekcích se mi udělaly boule, celé břicho mi zrudlo a drbala jsem se jak pes. Dr. nevěří a kdykoli se zjevím na prahu ordinace, vidím, jak vyděšeně hledí, s čím zas jdu :-))
Mám buhužel ještě jednu nepěknou vlastnost. Jakmile jde do tuhého, začínám být třeskutě "vtipná".
Efekt to má zcela nežádoucí: všichni nabydou dojmu, jak já to dobře snáším a jak mám pořád dobrou náladu. Přitom opak je pravdou!!
Šílím jen při pomyšlení na návštěvu jakékoli ordinace!! V podstatě jediný dr., kam chodím pravidelně a bez obav, je můj zubař.
Víkend jsem strávila studiem :-) Sjížděla jsem si videa a pročítala články, jak taková operace probíhá- na internetu se dá najít opravdu všechno- to abych s e jako sžila s prostředím. Sžila jsem se dokonale. Ani spát se mi pak nechtělo ;-)
No a včera jsem byla dojatá.
Tolik lidí mi psalo, ba dokonce volalo!!, aby mi popřálo hladký průběh operace (hehe, pan dr. se jmenuje Hladký :-))
Opravdu mě to potěšilo. A všem moc děkuju. Budu se snažit chovat se stejně empaticky ;-)
Wlk ráno odcházel do práce a pravil, že mi přeje, aŤ mě to nebolí a panu doktorovi, že přeje, aby se nenechal vyvést z míry... ach, ty jeho trefné komentáře ;-)
Tak se jdu sbalit a vyrazím... dvanáctá se blíží... ;-) Doufám, že budeme jen operovat a ne pitvat, jak se praví v jednom otřepaném vtipu :-)
V kachní restauraci
19.2.2012
Nedělní večer jsme strávili v kachní restauraci. (Sláva dárkovým poukazům, člověk pozná mnohdy věci, které by sám od sebe ani nevyhledal)
Restaurace se nachází v Praze-Dejvicích a jmenuje se Perpetuum.
Při pohledu do jídelního lístku se milovníkům českého filmu jistě vybaví klasická hláška: "Kachny, kachny, kachny..." z filmu Rozpuštěný a vypuštěný. Kachny zde vaří, pečou, smaží, praží a servírují na mnoho způsobů.
Naše menu vypadalo takto- už ani nevím, jak se přesně jednotlivé chody jmenovaly, každopádně vše bylo jedlé, chutné- delikatesní! :-)
Obsluha i prostředí velmi příjemné. Určitě sem ještě zavítáme- třeba u příležitosti nějaké oslavy.
Nedělní večer jsme strávili v kachní restauraci. (Sláva dárkovým poukazům, člověk pozná mnohdy věci, které by sám od sebe ani nevyhledal)
Restaurace se nachází v Praze-Dejvicích a jmenuje se Perpetuum.
Při pohledu do jídelního lístku se milovníkům českého filmu jistě vybaví klasická hláška: "Kachny, kachny, kachny..." z filmu Rozpuštěný a vypuštěný. Kachny zde vaří, pečou, smaží, praží a servírují na mnoho způsobů.
Naše menu vypadalo takto- už ani nevím, jak se přesně jednotlivé chody jmenovaly, každopádně vše bylo jedlé, chutné- delikatesní! :-)
Pozn.:
1/ Restaurace není bezbariérová- u vstupu je min. 10 celkem strmých schodů :-(
2/ Pro "zdravě se stravující" se nabízejí i BIO kachny! ;-)
3/ Mají moc pěkné www, kde se mj. dočtete i hodnocení odborníků a můžete se stát i virtuálními návštěvníky interiéru restaurace.
1/ Restaurace není bezbariérová- u vstupu je min. 10 celkem strmých schodů :-(
2/ Pro "zdravě se stravující" se nabízejí i BIO kachny! ;-)
3/ Mají moc pěkné www, kde se mj. dočtete i hodnocení odborníků a můžete se stát i virtuálními návštěvníky interiéru restaurace.
BROADWAY on ICE v Praze!
18.2.2012
V rámci jarních prázdnin jsme děti vzali na americkou lední show BROADWAY ON ICE, která se konala na Výstavišti.
Docela nás překvapilo, že o lístky nebyl zájem. Vyprodáno rozhodně nebylo- hala byla spíš poloprázdná- a jedno představení bylo dokonce zrušeno.
My máme ale muzikály rádi, a tak jsme se na poslední chvíli rozhodli, a udělali jsme dobře.
Moc pěkná podívaná, show se vším, co k ní patří: pestré kostýmy, krásná hudba, dokonce i živý zpěv!
Rhapsody in Blue zahrál na klavír přímo na ledě Dale Gonyea - a tanečníci nemohli být oděni jinak než v modré...
Zazněly známé melodie z muzikálů Fantom Opery, Chicago, Kabaret...(inzerované CATS bohužel nezazněly :-(( )
Skvělé taneční i herecké výkony si zasloužily potlesk!!!
Dokonalé provední-tak jak to u těchto akcí bývá zvykem. Na ledě zářily krasobruslařské hvězdy zvučných jmen: Dorothy Hamill, Nancy Karrigan, Brian Boitano, Oksana Bauilová... a taky známí zpěváci z Broadwaye - Franc D´Ambrosio a Kevin Spirtas.
O vozíčkáře bylo postaráno dobře.
Vstup pro vozíčkáře je zřetelně označen. V hale jsou k dispozici toalety pro vozíčkáře. Místa byla na úrovni "střídačky", takže cca 4.řada od ledu. Paráda! Vstupné opravdu symbolické- za lístek pro vozíčkáře + doprovod 50Kč. Parkování hned u vstupu do haly zdarma. Takže není co vytknout :-)
-------------------------------------
Zítra se show stěhuje do Brna, Moraváci, neváhejte- nenechte si ujít :-)!
Videoukázka ZDE
V rámci jarních prázdnin jsme děti vzali na americkou lední show BROADWAY ON ICE, která se konala na Výstavišti.
Docela nás překvapilo, že o lístky nebyl zájem. Vyprodáno rozhodně nebylo- hala byla spíš poloprázdná- a jedno představení bylo dokonce zrušeno.
My máme ale muzikály rádi, a tak jsme se na poslední chvíli rozhodli, a udělali jsme dobře.
Skvělé taneční i herecké výkony si zasloužily potlesk!!!
Dokonalé provední-tak jak to u těchto akcí bývá zvykem. Na ledě zářily krasobruslařské hvězdy zvučných jmen: Dorothy Hamill, Nancy Karrigan, Brian Boitano, Oksana Bauilová... a taky známí zpěváci z Broadwaye - Franc D´Ambrosio a Kevin Spirtas.
O vozíčkáře bylo postaráno dobře.
Vstup pro vozíčkáře je zřetelně označen. V hale jsou k dispozici toalety pro vozíčkáře. Místa byla na úrovni "střídačky", takže cca 4.řada od ledu. Paráda! Vstupné opravdu symbolické- za lístek pro vozíčkáře + doprovod 50Kč. Parkování hned u vstupu do haly zdarma. Takže není co vytknout :-)
-------------------------------------
Zítra se show stěhuje do Brna, Moraváci, neváhejte- nenechte si ujít :-)!
Videoukázka ZDE
Kohoutek v zimě ;-)
17.2.2012
"To vypadá, že má ten kohoutek rýmu!", prohlásila naše Martina, když viděla, co provedla zima s vodovodním kohoutkem u sousedů.
"To vypadá, že má ten kohoutek rýmu!", prohlásila naše Martina, když viděla, co provedla zima s vodovodním kohoutkem u sousedů.
Tento týden měly naše děti jarní prázdniny.
Na hory jsme nejeli :-( Důvodů je více- s Majdou do hor v zimě nelze, takže zbývá rozdělit se na skupiny, což je zase s ohledem na věk Martiny nepraktické, protože je příjemné si moci občas zalyžovat i jinak než jako dozor a doprovod začátečníka.
No a v neposlední řadě taky zdraví mé nohy není úplně OK. Tedy já žila v domnění, že léčba už je dokončena, ale dr. byl jiného názoru- včera mi nohu prohmatal takovým způsobem, že mi lezly oči z důlků. Konstatoval, že zánět je na ústupu a že plánovaná akce příští týden proběhne, že to se mnou lepší asi nebude :-)) Má pravdu... jak jde o komplikace, na to jsem přeborník. Seženu a uženu si cokoli- jen abych se zapsala do dějin medicíny ;-)
Hlídací babičky a dědečky, kam by se ratolesti daly vyexpedovat na delší dobu, nemáme - a tak vegetujeme doma.
S Martinou provozujeme bruslení a sjíždění kopců na čemkoli. V Praze tedy moc sněhu není- z každého bobování přijde Martina obalená bahnem až na zádech. A dneska prší :-(
Původně byl v plánu jednodenní lyžovací výlet směr Liberec (Jablonec), ale to, co včera počasí předvedlo, definitivně rozhodlo o tom, že raději zůstaneme na základně.
Majda ven nechce, lebedí si doma a těší se na sobotu, kdy vyrazíme za kulturou :-)
Tak to byly takové líné prázdniny, ale děti zatím žádné protesty a zvláštní přání neprojevily, tak to vypadá, že jsou spokojené.
Na hory jsme nejeli :-( Důvodů je více- s Majdou do hor v zimě nelze, takže zbývá rozdělit se na skupiny, což je zase s ohledem na věk Martiny nepraktické, protože je příjemné si moci občas zalyžovat i jinak než jako dozor a doprovod začátečníka.
No a v neposlední řadě taky zdraví mé nohy není úplně OK. Tedy já žila v domnění, že léčba už je dokončena, ale dr. byl jiného názoru- včera mi nohu prohmatal takovým způsobem, že mi lezly oči z důlků. Konstatoval, že zánět je na ústupu a že plánovaná akce příští týden proběhne, že to se mnou lepší asi nebude :-)) Má pravdu... jak jde o komplikace, na to jsem přeborník. Seženu a uženu si cokoli- jen abych se zapsala do dějin medicíny ;-)
Hlídací babičky a dědečky, kam by se ratolesti daly vyexpedovat na delší dobu, nemáme - a tak vegetujeme doma.
S Martinou provozujeme bruslení a sjíždění kopců na čemkoli. V Praze tedy moc sněhu není- z každého bobování přijde Martina obalená bahnem až na zádech. A dneska prší :-(
Původně byl v plánu jednodenní lyžovací výlet směr Liberec (Jablonec), ale to, co včera počasí předvedlo, definitivně rozhodlo o tom, že raději zůstaneme na základně.
Majda ven nechce, lebedí si doma a těší se na sobotu, kdy vyrazíme za kulturou :-)
Tak to byly takové líné prázdniny, ale děti zatím žádné protesty a zvláštní přání neprojevily, tak to vypadá, že jsou spokojené.
Barování je když...
13.2.2012
... se sejde tlupa lidí, kteří jsou ochotni předvést publiku svoje umění s tím, že honorář jim je vyplacen v podobě neomezené konzumace na místním baru.
Kolikrát už jsem dostala otázku: A co to vlastně je to "barování" a co na tom máte?
Barování je pro mě osobně pestrý převážně hudební večer založený na improvizaci, což mu dodává jedinečnosti a neopakovatelnosti.
Je to večer, kam jsou zváni hosté, kteří by se s ohledem na to, jakému druhu umění se profesionálně věnují, na jevišti sotva kdy potkali.
Hosté, kteří mnohdy přijdou - a nevědí přesně, co je čeká a své vystoupení chystají přímo v zákulisí... řekla bych, že tahle čísla u publika bodují nejvíc- dokonalost provedení rozhodně není hlavní zárukou úspěchu :-)
Publikum se zbožňuje momenty překvapení a napětí, když zpěvák teprv od mikrofonu začne vyvolávat hudebníky- kdo by mu šel zahrát to či ono- a hudebnící se pak sejdou-chvíli si domlouvají nějaké podružnosti- tedy např. v jaké tónině se bude hrát :-)- no a výsledek bývá báječný.
Je to večer, kdy se na jevišti vystřídají intepreti vážné hudby s rockery, zazní hudba židovská, předvedou se taneční čísla, někdy přijde i kouzelník... pro některé účinkující je to třeba první šance zahrát si před vyprodaným sálem.
Každopádně je to večer, kde si každý najde to svoje - nemusí se líbit vše, ale zase je záruka, že intepret zazpívá 1-2 písně a bude změna ;-)
Je to večer naučný (mnohdy vyslechnu inteprety a skladby, které bych si sama ani nevyhledávala- a ve většině případů mi slouží jako skvělý tip na další kulturní vyžití) a relaxační, protože zahrnuje zejména příjemné posezení s přáteli a následné naše "odborné" debaty o jednotlivých interpretech :-)
Tentokrát se objevilo několik nových tváří - pro mne třeba zpívající Bára Štěpánová. Já mám jaksi mezery ve vzdělání tím, že nesleduju seriály a televizi celkově mám dost zanedbanou :-), tak nemám herce spojené s konkrétními postavami, což je možná dle vyslechnutých komentářů spolusedících dobře ;-)
O Báře jsem třeba vůbec netušila, že zpívá- a dobře zpívá!
Svou přítomností mě moc potěšila Markéta Muzikářová. S houslemi na jevišti prostě válí :-)
Zárukou legrace bývají vystoupení kouzelníka Richarda Nedvěda. Dostavil se i tentokrát- několik lidí v publiku přivedl do rozpaků svými interaktivními vtípky :-), předvedl čáry a máry s nafukovacími balonky, ba dokonce zahrál na klavír- a zmizel.
Ve stejném duchu se nesou vystoupení Honzy Ciny. Ten sice nekouzlí, ale jeho nápady a jejich následná realizace vyvolávají salvy smíchu.
Účinkujících se během těch 4-5hodin na jevišti vystřídalo mnoho: již zmiňovaná- skvělá a talentovaná Míša Doubravová s písní Whitney Houston; Ben Cristovao tentokrát překvapil Žlutými růžemi z Texasu ;-), swingový Jan Smigmator nepřekvapil- byl opět dokonalý po všech stránkách ;-), Věra Nerušilová přivedla nové hosty, a tak jsme mohli naslouchat židovským písním a excelentnímu výkonu houslisty Alexandra Shonerta, Crazy Áňa zapěla písně od Amy Winehouse; získat přízeň publika se pokusila i Marie Novotná se svou modrou kytarou ... a Sandra Nováková zapěla v blonďaté paruce coby Marilyn Monroe svému dvornímu lékaři k narozeninám a proběhla i soutěž o lístky do ND, kterou spontánně vyhlásil Filip Rajmont a z publika se zvedla nenápadná dívka, která donutila povstat celý sál zpěvem hymny... zkrátka další skvělý večer za námi a lístky na další večer již zakoupeny :-)
Druhou častou otázkou je: Proč tam nedáš víc ukázek (to jako já sem na blog) - odpovídám jednoduše: tohle není záznam přímého přenosu ;-) těžko se vybírá, co nahrát, karty a baterka mého digi mají své limity :-)
Ukázky jsou jen malé ochutnávky- takové jednohubky - však neváhejte a vyražte do Malostranské besedy osobně. Troufám si říct, že nebudete litovat :-)
... se sejde tlupa lidí, kteří jsou ochotni předvést publiku svoje umění s tím, že honorář jim je vyplacen v podobě neomezené konzumace na místním baru.
Kolikrát už jsem dostala otázku: A co to vlastně je to "barování" a co na tom máte?
Barování je pro mě osobně pestrý převážně hudební večer založený na improvizaci, což mu dodává jedinečnosti a neopakovatelnosti.
Je to večer, kam jsou zváni hosté, kteří by se s ohledem na to, jakému druhu umění se profesionálně věnují, na jevišti sotva kdy potkali.
Hosté, kteří mnohdy přijdou - a nevědí přesně, co je čeká a své vystoupení chystají přímo v zákulisí... řekla bych, že tahle čísla u publika bodují nejvíc- dokonalost provedení rozhodně není hlavní zárukou úspěchu :-)
Publikum se zbožňuje momenty překvapení a napětí, když zpěvák teprv od mikrofonu začne vyvolávat hudebníky- kdo by mu šel zahrát to či ono- a hudebnící se pak sejdou-chvíli si domlouvají nějaké podružnosti- tedy např. v jaké tónině se bude hrát :-)- no a výsledek bývá báječný.
Je to večer, kdy se na jevišti vystřídají intepreti vážné hudby s rockery, zazní hudba židovská, předvedou se taneční čísla, někdy přijde i kouzelník... pro některé účinkující je to třeba první šance zahrát si před vyprodaným sálem.
Každopádně je to večer, kde si každý najde to svoje - nemusí se líbit vše, ale zase je záruka, že intepret zazpívá 1-2 písně a bude změna ;-)
Je to večer naučný (mnohdy vyslechnu inteprety a skladby, které bych si sama ani nevyhledávala- a ve většině případů mi slouží jako skvělý tip na další kulturní vyžití) a relaxační, protože zahrnuje zejména příjemné posezení s přáteli a následné naše "odborné" debaty o jednotlivých interpretech :-)
Tentokrát se objevilo několik nových tváří - pro mne třeba zpívající Bára Štěpánová. Já mám jaksi mezery ve vzdělání tím, že nesleduju seriály a televizi celkově mám dost zanedbanou :-), tak nemám herce spojené s konkrétními postavami, což je možná dle vyslechnutých komentářů spolusedících dobře ;-)
O Báře jsem třeba vůbec netušila, že zpívá- a dobře zpívá!
Svou přítomností mě moc potěšila Markéta Muzikářová. S houslemi na jevišti prostě válí :-)
Zárukou legrace bývají vystoupení kouzelníka Richarda Nedvěda. Dostavil se i tentokrát- několik lidí v publiku přivedl do rozpaků svými interaktivními vtípky :-), předvedl čáry a máry s nafukovacími balonky, ba dokonce zahrál na klavír- a zmizel.
Ve stejném duchu se nesou vystoupení Honzy Ciny. Ten sice nekouzlí, ale jeho nápady a jejich následná realizace vyvolávají salvy smíchu.
Účinkujících se během těch 4-5hodin na jevišti vystřídalo mnoho: již zmiňovaná- skvělá a talentovaná Míša Doubravová s písní Whitney Houston; Ben Cristovao tentokrát překvapil Žlutými růžemi z Texasu ;-), swingový Jan Smigmator nepřekvapil- byl opět dokonalý po všech stránkách ;-), Věra Nerušilová přivedla nové hosty, a tak jsme mohli naslouchat židovským písním a excelentnímu výkonu houslisty Alexandra Shonerta, Crazy Áňa zapěla písně od Amy Winehouse; získat přízeň publika se pokusila i Marie Novotná se svou modrou kytarou ... a Sandra Nováková zapěla v blonďaté paruce coby Marilyn Monroe svému dvornímu lékaři k narozeninám a proběhla i soutěž o lístky do ND, kterou spontánně vyhlásil Filip Rajmont a z publika se zvedla nenápadná dívka, která donutila povstat celý sál zpěvem hymny... zkrátka další skvělý večer za námi a lístky na další večer již zakoupeny :-)
Druhou častou otázkou je: Proč tam nedáš víc ukázek (to jako já sem na blog) - odpovídám jednoduše: tohle není záznam přímého přenosu ;-) těžko se vybírá, co nahrát, karty a baterka mého digi mají své limity :-)
Ukázky jsou jen malé ochutnávky- takové jednohubky - však neváhejte a vyražte do Malostranské besedy osobně. Troufám si říct, že nebudete litovat :-)
Ještě jedna pocta Whitney
13.2.2012
Nejznámější písnička I will always love you zazněla v posledních dnech mnohokrát. Je to krásná vzpomínka na překrásný hlas zpěvačky, která zemřela nečekaně ve věku, kdy se se smrtí běžně nepočítá ...
Musím přidat ještě verzi této písně, která zazněla v pondělí na Barování v podání Míši Doubravové.
Míša je talent a publikum jí svůj obdiv dalo najevo dostatečně hlasitým potleskem.
Pro úplnost musím dodat, že u klavíru válel Jakub Přibyl a za bicími Petr Zimák.
Nejznámější písnička I will always love you zazněla v posledních dnech mnohokrát. Je to krásná vzpomínka na překrásný hlas zpěvačky, která zemřela nečekaně ve věku, kdy se se smrtí běžně nepočítá ...
Musím přidat ještě verzi této písně, která zazněla v pondělí na Barování v podání Míši Doubravové.
Míša je talent a publikum jí svůj obdiv dalo najevo dostatečně hlasitým potleskem.
Pro úplnost musím dodat, že u klavíru válel Jakub Přibyl a za bicími Petr Zimák.
Stalo se...
Některé věci mi občas připadají jak vystřižené z "soap opera" seriálů- tedy hooodně odtržené od reality.
No a mně se stalo, že mi moje paní dr. cévní zavolala, že bude mít tento týden dovolenou a že kdybych něco potřebovala, můžu navštívit zastupující kolegyni, která tam bude jen 2x týdně (mám nadiktováno, kdy) a že si mám uložit ono mobilní číslo, z něhož volá a mohu ji kontaktovat v případě jakéhokoli dotazu. Popřála mi, ať se mi zánět pěkně hojí a aŤ je vše OK.
Chápete to někdo? Já snad začnu věřit na Ordinace v zahradách všech barev a přestanu nad nimi ohrnovat nos a komentovat konverzace postav opovržilvým "jo, to bych chtěla zažít"... :-))
No a mně se stalo, že mi moje paní dr. cévní zavolala, že bude mít tento týden dovolenou a že kdybych něco potřebovala, můžu navštívit zastupující kolegyni, která tam bude jen 2x týdně (mám nadiktováno, kdy) a že si mám uložit ono mobilní číslo, z něhož volá a mohu ji kontaktovat v případě jakéhokoli dotazu. Popřála mi, ať se mi zánět pěkně hojí a aŤ je vše OK.
Chápete to někdo? Já snad začnu věřit na Ordinace v zahradách všech barev a přestanu nad nimi ohrnovat nos a komentovat konverzace postav opovržilvým "jo, to bych chtěla zažít"... :-))
Pro malé flétnisty
11.2.2012
Když Martinka ulehla s angínou, vyběhla jsem do knihovny, abych ji zásobila čtivem. Máme doma sice knížek hromady, ale ony vycházejí stále nové a nové, tak aby dítě bylo "IN" :-) a matka uspokojila svoji vášeň osahávání knih, chodíme do knihovny neustále :-)
A objevila jsem krásnou knížku "O čtyřech flétničkách"
Knížka má nádhernou grafickou úpravu, obsahuje krátké texty, takže je ideální i pro začínající čtenáře a hlavně pro malé muzikanty, kteří začínají s hrou na flétnu.
Krátké pohádky o rodině Flétničkových jsou totiž nejen krásně ilustované, ale také příjemně hudebně naučné! ;-) - Děti se seznámí se čtyřmi druhy flétniček a poslední listy knihy nabízejí notové zápisy některých písniček z příběhu.
Knihu vydalo (pro mne doteď zcela neznámé) nakladatelství VÁHA.
Součástí knihy je CD, jehož realizace je spojená se zvučnými jmény: Lábus- Nellis- Sázavský.
Ukázky lze najít na youtube a jedna je ke slyšení ZDE.
Martince se knížka moc líbí, přečetla ji ihned a CD hrálo už ... no mnohokrát :-)
Když Martinka ulehla s angínou, vyběhla jsem do knihovny, abych ji zásobila čtivem. Máme doma sice knížek hromady, ale ony vycházejí stále nové a nové, tak aby dítě bylo "IN" :-) a matka uspokojila svoji vášeň osahávání knih, chodíme do knihovny neustále :-)
A objevila jsem krásnou knížku "O čtyřech flétničkách"
Krátké pohádky o rodině Flétničkových jsou totiž nejen krásně ilustované, ale také příjemně hudebně naučné! ;-) - Děti se seznámí se čtyřmi druhy flétniček a poslední listy knihy nabízejí notové zápisy některých písniček z příběhu.
Knihu vydalo (pro mne doteď zcela neznámé) nakladatelství VÁHA.
Součástí knihy je CD, jehož realizace je spojená se zvučnými jmény: Lábus- Nellis- Sázavský.
Ukázky lze najít na youtube a jedna je ke slyšení ZDE.
Martince se knížka moc líbí, přečetla ji ihned a CD hrálo už ... no mnohokrát :-)
Loket
Vysvětlit 7letému dítěti, že loket není jen část ruky - to není jen tak.
Ono si totiž žije ve svém- bohužel i reklamami zahlceném- světě.
"Jak se může měřit loket?"
"Loket se neměří, ale kdysi dávno, když ještě nebyly metry a pravítka..." .... "ani značkové věci", - přerušuje výklad ten nezvedenec...
"Jo, ani ty tehdy nebyly, měřili kupci na trhu plátno na délku svého lokte...", dokončuju myšlenku...
Ono si totiž žije ve svém- bohužel i reklamami zahlceném- světě.
"Jak se může měřit loket?"
"Loket se neměří, ale kdysi dávno, když ještě nebyly metry a pravítka..." .... "ani značkové věci", - přerušuje výklad ten nezvedenec...
"Jo, ani ty tehdy nebyly, měřili kupci na trhu plátno na délku svého lokte...", dokončuju myšlenku...
Dobrý úmysl
9.2.2012
Jak snadno se kolikrát člověku vymkne dobrý úmysl z rukou !
Od některých lidí prostě očekáváme jaksi výroky duchaplnějšího rázu. Jedním z nich je např. ten, který dnes vzbudil tolik pozornosti v tisku a ostatních médiích:
cituji: (zdroj: novinky.cz)
Nora Berraová do svého zápisníku na internetu o víkendu napsala, že zvláště malým dětem, starším lidem, nemocným a bezdomovcům hrozí v extrémně nízkých teplotách nebezpečí, a měli by se proto "vyhnout vycházení ven".
Navozuje mi to stejnou rozpačitost jako výrok dětské paní doktorky, když mi před lety suverénně oznámila, že Majda bude mít odklad školní docházky. Já nechápala proč??
"No, je hrozně hubená. Vždyť neunese ani aktovku!", odvětila chytře paní doktorka.
A do toho se ozvala Majda ze svého vozíku a pronesla: "Já ji nikdy nosit nebudu. Já ji budu vždycky vozit. Hubená nevadí!" :-)))
Paní dr. tehdy dost nevěřícně zírala skrz skla brýlí, nechápavě vrtěla hlavou- pak dala razítko tam, kam bylo třeba ...a bylo po problému... odklad se nekonal ;-)
Jojo, někdy se to prostě semele a jak říkal můj oblíbený Werich: "... občas hlava neví, kam huba míří..." :-) ... i když některé hlavy by to pod kontrolou mít mohly... nebo měly... nebo ... co ;-)
Jak snadno se kolikrát člověku vymkne dobrý úmysl z rukou !
Od některých lidí prostě očekáváme jaksi výroky duchaplnějšího rázu. Jedním z nich je např. ten, který dnes vzbudil tolik pozornosti v tisku a ostatních médiích:
cituji: (zdroj: novinky.cz)
Nora Berraová do svého zápisníku na internetu o víkendu napsala, že zvláště malým dětem, starším lidem, nemocným a bezdomovcům hrozí v extrémně nízkých teplotách nebezpečí, a měli by se proto "vyhnout vycházení ven".
Navozuje mi to stejnou rozpačitost jako výrok dětské paní doktorky, když mi před lety suverénně oznámila, že Majda bude mít odklad školní docházky. Já nechápala proč??
"No, je hrozně hubená. Vždyť neunese ani aktovku!", odvětila chytře paní doktorka.
A do toho se ozvala Majda ze svého vozíku a pronesla: "Já ji nikdy nosit nebudu. Já ji budu vždycky vozit. Hubená nevadí!" :-)))
Paní dr. tehdy dost nevěřícně zírala skrz skla brýlí, nechápavě vrtěla hlavou- pak dala razítko tam, kam bylo třeba ...a bylo po problému... odklad se nekonal ;-)
Jojo, někdy se to prostě semele a jak říkal můj oblíbený Werich: "... občas hlava neví, kam huba míří..." :-) ... i když některé hlavy by to pod kontrolou mít mohly... nebo měly... nebo ... co ;-)
Mrznu, mrzneš, mrzneme...
7.2.2012
Na tak trvalý přísun arktického vzduch jsem nebyla připravena. Zatímco bílá pole v únoru možná sílí, já chřadnu zimou. Teploměr už 2.týden vytrvale sedí na desáté čárce pod nulou- a na noc si sleze ještě níže. Wlk tedy realisticky prohlašuje: "Kdy jindy už by mělo mrznout než v zimě. Co pořád máte?.." ... jo, ale ne tolik, aby člověku tuhly rysy a vůbec všechno...
Nejsem zkrátka zimní typ. Zimní sporty provozuju, ale zase si na nich nijak výrazně nelpím a určitě nepatřím mezi nadšence, kteří už od půlky listopadu vyhlížejí na obloze mraky, z nichž by mohlo sněžit a konečně mohli vyrazit na lyže.
Mně zimní úprava krajiny nevadí do té doby, než musím vzít do ruky hrablo a řešit problémy s parkováním, neb všude v ulicích jsou hromady ledu a sněhu.
Zima mě obtěžuje v několika směrech- vrstvením oblečení to každé ráno začíná. Pokračuje to optimisticky škrábáním skel u auta- pokud tedy motor naskočí... je toho víc :-)
Dalším rozmarem mrazů jsou hrátky s vodou.
Před pár dny se do naší ulice přiřítilo hasičské auto. Nejelo hasit, ale čerpat vodu ze sklepa. Nedovedu si představit ten pocit štěstí, jaký musel soused zažít, když zjistil, že v mínus 12 stupních má sklep plný vody... :-((
Závada je patrně někde na potrubí. Včera se v ulici objevil bagr a začal hrabat jámu. Vůbec mu to v té promrzlé zemi nešlo, ale poradil si. Vyhrabal, odborníci pak jámu obcházeli, dlouze debatovali, někteří do jámy i vlezli... potom ji obestavěli ohrádkou a ověnčili dopravními značkami- a odjeli.
Na tak trvalý přísun arktického vzduch jsem nebyla připravena. Zatímco bílá pole v únoru možná sílí, já chřadnu zimou. Teploměr už 2.týden vytrvale sedí na desáté čárce pod nulou- a na noc si sleze ještě níže. Wlk tedy realisticky prohlašuje: "Kdy jindy už by mělo mrznout než v zimě. Co pořád máte?.." ... jo, ale ne tolik, aby člověku tuhly rysy a vůbec všechno...
Nejsem zkrátka zimní typ. Zimní sporty provozuju, ale zase si na nich nijak výrazně nelpím a určitě nepatřím mezi nadšence, kteří už od půlky listopadu vyhlížejí na obloze mraky, z nichž by mohlo sněžit a konečně mohli vyrazit na lyže.
Mně zimní úprava krajiny nevadí do té doby, než musím vzít do ruky hrablo a řešit problémy s parkováním, neb všude v ulicích jsou hromady ledu a sněhu.
Zima mě obtěžuje v několika směrech- vrstvením oblečení to každé ráno začíná. Pokračuje to optimisticky škrábáním skel u auta- pokud tedy motor naskočí... je toho víc :-)
Dalším rozmarem mrazů jsou hrátky s vodou.
Před pár dny se do naší ulice přiřítilo hasičské auto. Nejelo hasit, ale čerpat vodu ze sklepa. Nedovedu si představit ten pocit štěstí, jaký musel soused zažít, když zjistil, že v mínus 12 stupních má sklep plný vody... :-((
Tak doufám, že si chlapci s opravou poradí a že nebude ulice bez vody.
Já se těším, až zima skončí.
Pročetla jsem si jentak pro zajímavost staré moudré pranostiky, neboŤ jinou než tu o Hromnici a o sílících polích na únor neznám, a našla jsem jednu sympaticky optimistickou!
Tak snad je to vyzkoušené a klapne to! :-)
Já se těším, až zima skončí.
Pročetla jsem si jentak pro zajímavost staré moudré pranostiky, neboŤ jinou než tu o Hromnici a o sílících polích na únor neznám, a našla jsem jednu sympaticky optimistickou!
V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.
Nemůžu se sebou vydržet!
6.2.2012
Je to tak. prostě jsou dny- tedy spíše období, kdy sama se sebou nemůžu vydržet. Všechno se děje úplně jinak, než je třeba- a já se "vezu" na vlně a ovlivnit nemůžu vůbec nic.
Tak tedy:
Minulý týden jsem se po letech odhodlala navštívit chirurga, aby koukl na moji nohu poslední rok pravidelně stíhanou záněty žil. Že je třeba operovat, mi bylo samozřejmě jasné. jen jsem to nechtěla slyšet.
Chirurg si se mnou pěkně popovídal, pročetl papíry s nálezy svých kolegů ... a idyla skončila v momentě, kdy pravil: "Tak ukažte, co máte..."
No, já ukázala a dr. se lehce zděsil. Z původně avizovaného termínu "jaro- asi duben" byl rázem únor- a to nejlépe hned. I povolal pan dr. sestru, aby vytvořila v rozpisu jedno celé volné odpoledne a přeobjednala pacientky s "drobnými" výkony. (to už jsem byla skoro mrtvá... )
Dr. mě ujistil, že není třeba se bát. (no jasně, chirurg- řeže rád, zatímco já omdlívám , sotva na mě posvítí ty reflekrory nad operačním stolem). Dal mi papíry na předoperační vyšetření a důrazně mě požádal, abych se opatrovala ;-) a jakékoli změny a onemocnění včas hlásila. Slíbila jsem.
Tak první kousek se mi zdařil hned tři dny poté.. Kráčela jsem pěkně k autu- a prásk- zakopla jsem na jakémsi vyštíplém schodě u BILLY - a letěla směr parkoviště tak asi metr vzduchem, než jsem dopadla na všechny čtyř na promrzlý asfalt. Kolena odřená, ruce naražené a v rukavici díra.
Včera mě noha bolela tak, že jsem se osmělila a zavolala k naší paní dr., jestli bych nemohla přijít nohu ukázat, že nevím, jestli jsem hypochondr, nebo jestli jsem na nervy, ale že mi něco je... Dr. spráskla ruce, projela mi nožky ultrazvukem a mám zánět žil. Tak jsem vyfasovala několik krabic léků a hlavně moje "oblíbené" injekce.
Je to tak. prostě jsou dny- tedy spíše období, kdy sama se sebou nemůžu vydržet. Všechno se děje úplně jinak, než je třeba- a já se "vezu" na vlně a ovlivnit nemůžu vůbec nic.
Tak tedy:
Minulý týden jsem se po letech odhodlala navštívit chirurga, aby koukl na moji nohu poslední rok pravidelně stíhanou záněty žil. Že je třeba operovat, mi bylo samozřejmě jasné. jen jsem to nechtěla slyšet.
Chirurg si se mnou pěkně popovídal, pročetl papíry s nálezy svých kolegů ... a idyla skončila v momentě, kdy pravil: "Tak ukažte, co máte..."
No, já ukázala a dr. se lehce zděsil. Z původně avizovaného termínu "jaro- asi duben" byl rázem únor- a to nejlépe hned. I povolal pan dr. sestru, aby vytvořila v rozpisu jedno celé volné odpoledne a přeobjednala pacientky s "drobnými" výkony. (to už jsem byla skoro mrtvá... )
Dr. mě ujistil, že není třeba se bát. (no jasně, chirurg- řeže rád, zatímco já omdlívám , sotva na mě posvítí ty reflekrory nad operačním stolem). Dal mi papíry na předoperační vyšetření a důrazně mě požádal, abych se opatrovala ;-) a jakékoli změny a onemocnění včas hlásila. Slíbila jsem.
Tak první kousek se mi zdařil hned tři dny poté.. Kráčela jsem pěkně k autu- a prásk- zakopla jsem na jakémsi vyštíplém schodě u BILLY - a letěla směr parkoviště tak asi metr vzduchem, než jsem dopadla na všechny čtyř na promrzlý asfalt. Kolena odřená, ruce naražené a v rukavici díra.
Včera mě noha bolela tak, že jsem se osmělila a zavolala k naší paní dr., jestli bych nemohla přijít nohu ukázat, že nevím, jestli jsem hypochondr, nebo jestli jsem na nervy, ale že mi něco je... Dr. spráskla ruce, projela mi nožky ultrazvukem a mám zánět žil. Tak jsem vyfasovala několik krabic léků a hlavně moje "oblíbené" injekce.
Volala jsem panu chirurgovi, že už nevím, co mám se sebou dělat, že jsem se tolik soustředila, abych se opatrovala, až jsem si rozbila (asi po více jak 30letech) obě kolena a uhnala si zánět žil... Nechápal. Pravil, že tušil, že bude "legrace", ale že netušil, že až tak velká. :-)
Tak uvidíme. Operace je stanovena na magické datum 22.2.2012 ve 12hodin. Je to normální??? :-)) No není, tak se podle toho zřejmě chovám...
Tak uvidíme. Operace je stanovena na magické datum 22.2.2012 ve 12hodin. Je to normální??? :-)) No není, tak se podle toho zřejmě chovám...
Gratulanti
4.2.2012
V sobotu přijeli Majdě gratulanti z vesničky s pohádkovým názvem: Holé Vrchy ;-)
Oslavence zavalili dary a květinami tak, že nebyl ani vidět ...
S ohledem na mrazivé venkovní teploty jsme zrušili oběd restauraci. Majdě totiž venku tuhnou nejen rysy, ale i řízení vozíku.
Pan Wlk zajistil teplou kuchyni, já studenou- a mohlo se pít a hodovat prakticky nonstop :-)
Děti se zdekovaly kamsi a slavily si po svém, my dospělí jsme probrali život a připíjeli na zdraví.
Renča (vydávající se za abstinentku) každou nalitou skleničku vítala holovršským pokřikem ;-)
Byl to příjemný odpočinkový den. Slavit je třeba a každý rok života zvlášť... (modří už vědí...)
V sobotu přijeli Majdě gratulanti z vesničky s pohádkovým názvem: Holé Vrchy ;-)
Oslavence zavalili dary a květinami tak, že nebyl ani vidět ...
Pan Wlk zajistil teplou kuchyni, já studenou- a mohlo se pít a hodovat prakticky nonstop :-)
Děti se zdekovaly kamsi a slavily si po svém, my dospělí jsme probrali život a připíjeli na zdraví.
Renča (vydávající se za abstinentku) každou nalitou skleničku vítala holovršským pokřikem ;-)
Byl to příjemný odpočinkový den. Slavit je třeba a každý rok života zvlášť... (modří už vědí...)
Desky
4.2.2012
Odmala jsem milovala všechny ty kancelářské potřeby- bločky, sešity, desky, pastelky, fixy, propisky... to všechno jsem v neúměrném množství shromažďovala v šuplíkách svého psacího stolu a dělo mi dobře jen to pomyšlení, že "to mám".
Dodnes si pamatuju, jak jsem se vždycky tetelila blahem, když mě máma neměla komu dát hlídat a vzala mě s sebou do práce a já mohla datlovat na psacím stroji a používat všechna ta razítka, svorky a pravítka a taky sešívačku, kterou jsem si samozřejmě přes všechna varování prošila prst ;-)
Vášeň shromažďování mě neopustila ani v dospělosti. Jen situace je teď komplikovanější, protože na trhu je nepořeberné množství úžasných věciček- zvýrazňovačů, lepítek, sešitů a pořadačů...
I přinesl dětem Ježíšek spoustu takových věcí - mj. i krásné praktické a vymakané desky z tvrdého lesklého papíru se skvěle promyšlenými chlopněmi a úchyty- s motivy ze slavných filmů- např. Toy Story.
Jednoho lednového rána jsem pospíchala a potřebovala někam uložit další složku svých lejster. Popadla jsem ze skříňky jedny desky a pádila do práce. Během dne jsem do nich založila několik dalších papírů, takže pěkně nabyly na objemu a na důležitosti.
Odmala jsem milovala všechny ty kancelářské potřeby- bločky, sešity, desky, pastelky, fixy, propisky... to všechno jsem v neúměrném množství shromažďovala v šuplíkách svého psacího stolu a dělo mi dobře jen to pomyšlení, že "to mám".
Dodnes si pamatuju, jak jsem se vždycky tetelila blahem, když mě máma neměla komu dát hlídat a vzala mě s sebou do práce a já mohla datlovat na psacím stroji a používat všechna ta razítka, svorky a pravítka a taky sešívačku, kterou jsem si samozřejmě přes všechna varování prošila prst ;-)
Vášeň shromažďování mě neopustila ani v dospělosti. Jen situace je teď komplikovanější, protože na trhu je nepořeberné množství úžasných věciček- zvýrazňovačů, lepítek, sešitů a pořadačů...
I přinesl dětem Ježíšek spoustu takových věcí - mj. i krásné praktické a vymakané desky z tvrdého lesklého papíru se skvěle promyšlenými chlopněmi a úchyty- s motivy ze slavných filmů- např. Toy Story.
Jednoho lednového rána jsem pospíchala a potřebovala někam uložit další složku svých lejster. Popadla jsem ze skříňky jedny desky a pádila do práce. Během dne jsem do nich založila několik dalších papírů, takže pěkně nabyly na objemu a na důležitosti.
Když jsem pozdě večer (v noci) desky, hledala, ne a ne je najít. Nabyla dojmu, že jsem je nechala asi v autě. Ráno však nebyly nalezeny ani v autě.
Nutně jsem potřebovala jedno lejstro, abych nemusela tu práci dělat znova- ale desky nebyly ani na jednom z mých stanovišť. Šílela jsem! Několik věcí, které jsem slíbila udělat, napsat... no a já neměla ty papíry nejdůležitější!! Prohledala jsem kdeco, přerovnala svoji polici, prolezla i krabici se sběrem... nikde nic.
Několik trapných pokusů o omluvy- po týdnu jsem prostě musela přiznat, že jsem desky ztratila. Jistě mi to dodalo na věrohodnosti...
Až jsem minulý týden objevila MOJE desky u Martiny v domečku.
Málem mě kleplo!! Nepříčetně jsem se ptala: "Co tady dělají MOJE desky??!! Ty nevíš, že je už dva týdny hledám jako blázen??!!"
"Vím. Ale já se bála, že mi je sebereš. To jsou totiž MOJE desky, protože je na nich to prasátko!", provinile na to Martina.
Popadla jsem desky, vyrabovala z nich ty papíry... a měla sto chutí Martinu přetrhnout.
Majda s klidem nabídla, že si můžu vzít ty JEJÍ, že ona se bez infantilních desek obejde...
Nutně jsem potřebovala jedno lejstro, abych nemusela tu práci dělat znova- ale desky nebyly ani na jednom z mých stanovišť. Šílela jsem! Několik věcí, které jsem slíbila udělat, napsat... no a já neměla ty papíry nejdůležitější!! Prohledala jsem kdeco, přerovnala svoji polici, prolezla i krabici se sběrem... nikde nic.
Několik trapných pokusů o omluvy- po týdnu jsem prostě musela přiznat, že jsem desky ztratila. Jistě mi to dodalo na věrohodnosti...
Až jsem minulý týden objevila MOJE desky u Martiny v domečku.
Málem mě kleplo!! Nepříčetně jsem se ptala: "Co tady dělají MOJE desky??!! Ty nevíš, že je už dva týdny hledám jako blázen??!!"
"Vím. Ale já se bála, že mi je sebereš. To jsou totiž MOJE desky, protože je na nich to prasátko!", provinile na to Martina.
Popadla jsem desky, vyrabovala z nich ty papíry... a měla sto chutí Martinu přetrhnout.
Majda s klidem nabídla, že si můžu vzít ty JEJÍ, že ona se bez infantilních desek obejde...
Patnáct
3.2.2012
Dnes je tomu přesně 15let, kdy se v naší rodině začal psát "nový letopočet"- tehdy jsme ještě netušili, jak moc se naše žití změní, protože tou dobou jsme se v krásné nevědomosti radovali z nádherného miminka.
Dnes je z miminka slečna.
Slečna, která přes všechny své netypické starosti a problémy dovede žertovat, krásně vyprávět, malovat ... a rozhoduje se, čím bude ;-)
Složitě jsme vymýšleli dárek k těmto "půlkulatým" narozeninám.
Hlavním darem bude samozřejmě občanský průkaz :-)), ale... chtěli jsme ji něčím neobvyklým potěšit a překvapit. Až došlo na fotoateliér GABRO.
Majda nabídku přijala s nadšením. Gabro ještě aktivně domluvila "vizážistku", takže Majda si to užívala jako hollywoodská hvězda.
(Gábi, moc děkujeme. Musím říct, že se na svět díváš opravdu krásnýma očima- jsi kouzelnice a díky talentu a dobrému světlu ;-) jsou na tvých fotkách snad všichni krásní :-)) Alespoň já to tak vnímám. Jsem ráda, že jsi s námi do toho experimentu šla! )
Majda ochotně zapózovala v klobouku...
v modro-zelené...
... zimní variace...
...a konec snění- zpět do reality ;-) ...
Dnes je tomu přesně 15let, kdy se v naší rodině začal psát "nový letopočet"- tehdy jsme ještě netušili, jak moc se naše žití změní, protože tou dobou jsme se v krásné nevědomosti radovali z nádherného miminka.
Dnes je z miminka slečna.
Slečna, která přes všechny své netypické starosti a problémy dovede žertovat, krásně vyprávět, malovat ... a rozhoduje se, čím bude ;-)
Složitě jsme vymýšleli dárek k těmto "půlkulatým" narozeninám.
Hlavním darem bude samozřejmě občanský průkaz :-)), ale... chtěli jsme ji něčím neobvyklým potěšit a překvapit. Až došlo na fotoateliér GABRO.
Majda nabídku přijala s nadšením. Gabro ještě aktivně domluvila "vizážistku", takže Majda si to užívala jako hollywoodská hvězda.
(Gábi, moc děkujeme. Musím říct, že se na svět díváš opravdu krásnýma očima- jsi kouzelnice a díky talentu a dobrému světlu ;-) jsou na tvých fotkách snad všichni krásní :-)) Alespoň já to tak vnímám. Jsem ráda, že jsi s námi do toho experimentu šla! )
Majda ochotně zapózovala v klobouku...
v modro-zelené...
...a konec snění- zpět do reality ;-) ...
Majdo, přejeme ti, aby ti vyšla zvolená střední škola a abys byla v rámci možností zdravá a spokojená! ;-)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_ubLfAb044Bltq6Dh70Qk3hK9GHFYKNufw-apmxxoDkLByu-h2DCakAAgS1VDh3CU5mjYVDjtJEvG02IAAdayV6LJj8kqglJe0E69VmoDdNnDMAn7j3ucF57F_X2qRCx7FoEOo=s0-d)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_vWAXuRQUNT_6mGb7lWgx2zAPo4SmsM8ZZ_FhtsrSOXsauGnxnP4dltKDcE3JzAxCbC4EyKFx3g--iA3gj8LrSaWRtztl10WdBVA1PNDp2c7irHmELXEI-W5y61uNxHcCXoHViLrcOrJA=s0-d)